První dojmy z openSUSE 11.0

Instalace

Provedl jsem čistou instalaci na druhý diskový oddíl. Na prvním oddíle zůstal předchozí openSUSE 10.3, abych mohl porovnávat. Instalaci jsem zvolil síťovou, stáhl asi 71 MB instalační síťové CD a spustil instalaci. Pro síťovou instalaci jsem se rozhodl z více důvodů. Stáhnout instalační DVD velikosti 4,3 GB lze rozumně jedině přes BitTorrent a tento protokol můj poskytovatel reguluje, což má za následek praktickou nepoužitelnost pro cokoliv většího než jedno CD. Přenosy přes FTP nebo http mají také problémy se soubory s velikostí nad 2 GB.

Při síťové instalaci se stahovalo asi jen 2,3 GB a instalace je časově srovnatelná s instalací openSUSE 10.3 z DVD, která mi na stejném stroji trvala přibližně stejnou dobu. A vzhledem k tomu, že instalační DVD jsem víceméně nevyužíval a instalace dodatečného softwaru probíhala téměř výhradně přes internet, byla to jasná volba.

Instalace proběhla bez problémů, neobjevil se žádný neočekávaný problém, nastavení GW, IP, DNS a odklikání pár nastavení jako jsou jazyk, rozložení klávesnice, nastavení hodin, volba diskového oddílu pro instalaci. Server pro síťovou instalaci již byl předvolen, takže stačilo potvrdit. Instalace trvala necelé dvě hodiny, je ale samozřejmě hodně závislá na rychlosti internetového připojení. V mém případě je tedy časová náročnost síťové instalace srovnatelná s instalací z DVD.

Jako desktop jsem zvolil stabilní KDE 3.5. U KDE 4.0 mi vadí doslova příšerně navržený panel s velkými ikonami a ovládacími prvky, které mi nešly změnit a upravit k mé potřebě. Není to kupodivu kvůli rozšířenému mýtu nestability KDE 4.0.

V závěru jsem si přečetl poznámky k vydání a všiml si dvou důležitých věcí: Komprese LZMA pro RPM balíčky a změna nastavení u ext3 filesystému, a to i-node ze 128 na 256. Obě tyto informace jsou dostatečným varováním před pokusem provádět upgrade z 10.3, raději proveďte čistou instalaci. Nejzajímavější na instalaci je, že proběhla bez jediného restartu, a to až do prvního spuštění celého desktopu.

Protože jsem si chtěl být jistý, že druhou partition, na které jsem prováděl tuto čistou instalaci, budu moci spravovat pomocí GParted live CD, tak jsem vše předem vyzkoušel. Je to z toho důvodu, že se v poznámkách k vydání objevila zmínka o změně i-node a člověk nikdy neví, zda nepřijde o svá data. Bez problémů lze i s touto ext3 partition pracovat s GParted live CD, systém je i po přesunutí na jiné místo funkční.

Čeho si všimnete na první pohled

Systém je již od instalace na první pohled mnohem rychlejší v porovnání s předchozí verzí 10.3 na stejném hardware. Práce s balíčky a správa a instalace programů v YaSTu je viditelně o mnoho rychlejší a měl jsem dokonce několikrát pocit, že se instalace softwaru předčasně přerušila, což nebyla pravda, prostě mě zmátla ta rychlost. YaST totiž v předchozích verzích openSUSE vždy po instalaci jakéhokoliv softwaru spouštěl SUSEconfig a nyní se spouští podle potřeby v závislosti na tom, jaký software je instalován. Systém se chová trochu jinak při práci z harddiskem a přistupuje k němu v jakýchsi dávkách. Je to jen můj subjektivní pohled, přičítal bych to na vrub nějaké změně přímo v kernelu. Čtenáři jistě doplní v diskusi, čím je to způsobeno…

První problémy

Tradičně jako v předchozí verzi 10.3 je KNetworkManager téměř nepoužitelný. V 10.3 byl problém se síťovou maskou a díky KNetworkManageru to znamenalo nemožnost připojení k internetu. V openSUSE 11.0 se KnetworkManager pro jistotu zhroutil úplně. Stejně jako v 10.3 je problém jednoduše řešitelný odstavením KNetworkManageru a nahrazení tradiční metodou ifup. Abych měl přehled o síťovém připojení, používám KNetStats, který je dostupný a funkční z repozitáře „openSUSE Factory“. Ten zobrazuje i informace o případném odpojení kabelu a zároveň monitoruje příchozí a odchozí přenos dat v KB/s.

Dalším z problémů je instantní kecálek Kopete. Pokud ho necháte běžet a systém restartujete, tak se dostane do stavu, kdy hlásí „desktop is offline“ a nelze se přihlásit. Řešením je před ukončením systému nebo restartem ukončit Kopete a odstranit ho z lišty. Tento problém se objevuje i v jiných linuxových distribucích a je to záležitost desktopu, ne tedy celého systému – stačí ukončit relaci, odhlásit se a znovu přihlásit. Nebo počítač vůbec nevypínat a nechat ho usínat do RAM.

Usínání do RAM

Z powermanagementu používám usínání do RAM, a to nefunguje stejně jako ve verzi 10.3. Pomůže ruční nastavení, které fungovalo i v předchozí verzi 10.3. Zkuste příkaz s2ram -f, pokud se počítač uspí a probudí, stačí vytvořit soubor config v adresáři /etc/pm/config.d/ a do něj zapsat:

SUSPEND_MODULES="button uhci_hcd"
S2RAM_OPTS="-f -a 3"

A teď už trochu pozitivněji

Instalace bezpečnostních záplat je záležitost několika sekund, v předchozí verzi 10.3 trval celý proces i pro banální záplatu někdy více než minutu. Pro porovnání rychlosti jsem zkusil přeinstalovat MPlayer. Celkový proces trval 60 sekund a z toho 35 sekund stahování 12 MB z internetu, takže 25 sekund samotná instalace a spuštění SUSEconfig. Zkusil jsem to samé na starém openSUSE 10.3. Celý proces trval 2min 12s, takže pokud odečteme dobu stahování, tak stejný proces instalace trval na předchozím openSUSE celých 97 sekund oproti nynějším 25 sekundám.

Přidávání repozitářů je záležitost zkopírování a vložení jednoho URL přes schránku. V openSUSE 10.3 to bylo trochu pracnější a URL se muselo rozdělovat na dvě části – na server a adresář, takže opět příjemné zjednodušení.

Aplikace a start systému

Vylepšen byl i start samotných aplikací. OpenOffice.org 2.4 startuje řádově několik sekund. Pokud se spouští vícekrát, je to záležitost vyrovnávací paměti a start je okamžitý. To samé platí i u Firefoxu 3, který se na finální verzi zaktualizoval hned po dokončení instalace. Subjektivně mám pocit, že i start ostatních aplikací (například GIMPu) je rychlejší.

Co se týče startu systému, je možná o něco málo rychlejší, ale podstatné je spouštění celého KDE desktopu, to zabere největší časový úsek. Tam záleží na jednotlivých spuštěných aplikacích a obnově desktopu po restartu. Pokud si naplníte lištu tray ikonami ve dvou řadách a lištu aplikací ve třech řádcích, tak to je asi to největší zpomalení startu systému. Z celkového hlediska je potěšitelné, že plocha se konečně obnovuje i se spuštěným Firefoxem včetně všech panelů. K Firefoxu bych ještě dodal, že lišta navigace získala vzhled KDE, takže Firefox nyní lépe zapadá do KDE desktopu.

Drobnosti navíc

Drobnou změnou v chování Konqueroru je zobrazování náhledů obrázků v .zip  souboru, což v předchozí verzi 10.3 nefungovalo.

Bluetooth funguje bez problémů, stejně jako v předchozí verzi, včetně automatické konfigurace externího (USB) Bluetooth.

Máte-li HP multifunkční zařízení, nainstalujte si „hplip“ ve správci balíčků. Nainstaluje se i „HP Toolbox“ a ten použijte k nastavení zařízení.

Všimli jste si někdy, že klávesa „Print Screen“ spouští KSnapshot?

Silný branding

Neodpustím si poznámku ohledně loga openSUSE: Při startu systému vidíte „openSUSE“, což je samozřejmě v pořádku. Ale při startu KDE desktopu opět openSUSE a KDE logo nikde. Při startu OpenOffice.org a GIMP už je to logo malé a v rohu, takže tolik nevadí. Tak přísný branding se mi příliš nelíbí a osobně bych trochu ubral – zaslepit úplně informaci o KDE při jeho spuštění je trochu silné kafe.

Úplný závěr

Ačkoliv jsem zde vyjmenoval několik kosmetických vad, jednoznačně mám z nového openSUSE pozitivní pocit s viditelným nárůstem měřitelného i subjektivního pocitu rychlosti při práci v běžném porovnání s předchozí verzí 10.3. Aplikace a jejich kvalitu pak určují jednotliví autoři a je na vás, jaká řešení zvolíte. Co ale dělá systém systémem, je jeho správa. Pokud jsem vynechal nástroj pro správu systému YaST, je to proto, že dříve se mu dala vytknout snad jen rychlost, a to hlavně při správě balíčků. Nyní jsem s rychlostí systému konečně spokojen. Některé firmy [čti Microsoft] vydají nový systém, ke kterému si musíte zároveň pořídit nový hardware. V případě openSUSE to ale rozhodně neplatí. Pokud používáte některou z předchozích verzí, rozhodně doporučuji upgrade na 11.0. Budete mít komfort openSUSE na svém starém počítači a přitom o poznání vyšší rychlost celého systému.

Obrázky získány z webu OpenSUSE.org a jsou vydány pod licencí GNU FDL 1.2.