Spojení projektů LXDE a Razor-qt bylo oznámeno v červenci minulého roku. Tehdy byl nový projekt pojmenován LXDE-Qt, ale nakonec bylo zvoleno kratší označení LXQt. Jak již bylo naznačeno, oba projekty měly velmi podobný cíl: chtěly nabídnout hardwarově nenáročné prostředí, které by však bylo bezproblémově použitelné i pro méně zkušené uživatele. Zejména LXDE se tento cíl dařilo naplňovat, prostřednictvím Lubuntu se zabydlelo na řadě starších počítačů.
Každá ze stran do svazku přinesla něco jiného. LXDE dodalo poměrně velký balík vlastních základních aplikací, Razor-qt zase samotné prostředí a modernější technické základy frameworku Qt. Tomu se čím dál více daří a v řadě dříve GTK-pozitivních projektů GTK nahrazuje. Stalo se tak například i v případě Unity, výchozího rozhraní distribuce Ubuntu.
Zatímco vývoj Razor-qt byl v podstatě ukončen, respektive se celý přesunul pod LXQt, samotné LXDE ještě žije a chvíli tu s námi pobude: „Několik vývojářů sice přešlo ke LXQt, ale klasické LXDE bude i nadále spravováno, dokud tu budou vývojáři, kteří na něm budou chtít pracovat.“ Nelze tedy vyloučit ani možnost, že LXDE přežije, není to však moc pravděpodobné. Spíše bude aktivní jen do té doby, než bude LXQt stoprocentní.
Instalace
Dobrou zprávou je, že přestože je projekt ve fázi beta, už dnes existuje řada možností, jak ho vyzkoušet. Oficiální repozitáře jsou k dispozici pro Ubuntu (11.04 až 14.04), openSUSE (13.1) a Arch Linux. LXQt je pochopitelně rozdrobeno do mnoha balíčků, komplet můžete nainstalovat pomocí metabalíčku lxqt-metapackage
. Nutno upozornit, že prostředí nedisponuje vlastním správcem oken. Použít tak můžete například Openbox (výchozí v LXDE), KWin či ještě něco jiného. KWin k LXQt sedí nejlépe, neboť také používá Qt. Správce oken lze změnit v nabídce Volby → Nastavení sezení LXQt-Qt → Základní nastavení → Správce oken.
Esence konzervativnosti
Při prvním pohledu na prostředí si říkáte, že už jste to někde viděli. A je to pravda: LXDE, Razor-qt, MATE a nakonec třeba i Windows XP. Rozhraní s jedním panelem, seznamovou nabídkou aplikací a oznamovací oblastí je zkrátka klasika. LXQt je konzervativní a ani se to nesnaží zapírat. Cílí na takové uživatele, kterým GNOME Shell či Unity pořád nevoní.
Oznamovací oblast lze obohatit o další položky (widgety). V nabídce je jich cca 15 a pokryjí základní potřeby (sledování vytížení procesoru, přepínání rozložení klávesnice apod.). Přestože výchozí nastavení je opravdu konzervativní, prostředí dává uživateli volnou ruku. Prakticky vše lze do určité míry konfigurovat, nejlépe je na tom v tomto ohledu panel. U něj můžete nastavit výšku, délku, počet řádků, zarovnání a pozici. Samozřejmě nechybí ani možnost přidávat další panely. Zamrzí snad jen absence možnosti zobrazovat v panelu pouze ikony bez názvů oken.
Celkově už je rozhraní ve slušném stavu. Používal jsem jen sice jenom několik hodin, ale nesetkal jsem se se s pády ani záseky. Spouštění výchozích aplikací je bleskurychlé, stejně tak přepínání mezi větším počtem oken či ploch. Během používání jsem se setkal jen s drobnými nedostatky typu přetékajícího textu, trochu rozhozeného rozhraní nebo designové nekonzistence (kalendář je jako pěst na oko).
Základní sestava aplikací
Co se týče základní sestavy aplikací, je to zatím takový mišmaš. Ale pouze z technického hlediska, při používání to nepoznáte. Momentálně to v repozitáři LXQt vypadá následovně: některé aplikace jsou převzaty z LXDE, některé aplikace z LXDE byly portovány na Qt, některé aplikace z LXDE chybí.
Portované aplikace jsou zde opravdu čisté porty, nic víc. Fungují stejně, vypadají stejně. Své Qt verze už se dočkaly například aplikace: správce souborů PCManFM, prohlížeč obrázků LXImage, správce displejů LXRandr či emulátor terminálu LXTerminal. Dlouhodobý plán počítá s tím, že všechny obsažené aplikace budou založené na Qt. Jak toho bude dosaženo, však není jisté. Zřejmě budou přeneseny ještě další aplikace z LXDE, ale možná je i adopce cizího softwaru.
Nahlédnutí pod kapotu
Zásadní novinkou LXQt 0.7 je také přepracovaná správa modulů. Už LXDE bylo modulární, ale LXQt by mělo jít rozložit opravdu na prvočinitele. Od rozhraní sice mnoho pokroku očekávat nemůžeme, ale technicky rozhodně LXQt nechce zaostat a implementuje nové technologie. Vylepšena byla podpora systemd a blíží se rovněž plná podpora Qt5. „Většinu komponent už lze s Qt5 zkompilovat.“ Počítá se také s podporou nového zobrazovacího serveru Wayland. Například port PCManFM už pod ním běží nativně.
Růžová budoucnost
LXQt momentálně nepřináší žádné zásadní novinky, nicméně modernizuje celý základ prostředí, díky čemuž zase bude moci spolehlivě fungovat dlouhá léta. Sice už tu máme například podobné MATE nebo Xfce, ale největší potenciál do budoucna má právě LXQt. A jak by řekl nejeden linuxák: nenáročných konfigurovatelných prostředí není nikdy málo. Prostředí už je použitelné, ale není kam spěchat. Nedávno vydané Lubuntu 14.04 bude podporováno až do dubna roku 2017. Další vydání Lubuntu už pravděpodobně budou používat LXQt.