Midori jsem zkoušel z repozitáře Ubuntu na Mintu Gloria, narazil jsem ale na hodně zásadní problém: kliknutí na odkaz s target=_blank způsobí místo otevření nové stránky pád prohlížeče. Stejně se chová i Kazehakase přepnuté na jádro gtk-webkit. Prý je to chyba GTK implementace Webkitu: nemá implementované JS rozhraní pro otevírání nových oken. U Qt webkitu (používá ho Arora) se problém neprojevuje, Arora nepadá a okna otevírá.
Je Midori na TB v pořádku, nebo taky padá? Mně se totiž zdál kvůli tomuhle jako v podstatě nepoužitelný prohlížeč.
Midori 0.2.0 (http://www.linuxexpres.cz/…jen-pro-xfce) už mi nespadlo. Předchozí verze padaly jak hrušky, předpokládám, že v TB je Midori 0.2.0.
Nainstaloval jsem si do Mintu (po dotahání potřebných nových verzí knihoven) z repozitáře karmicu Midori 0.2 a potvrzuju, opravdu je to velký rozdíl, nové taby otevírá správně a nepadá.
(pozn.: nedoporučuju kompilovat, nakonec to vyžadovalo jakési rst2html.py, které jsem vůbec nevěděl kde vzít a nikde jsem na to nenašel návod, a jednu další věc …samozřejmě problém je někde mezi židlí a klávesnicí, ale taky ve vývojářích, kteří nenapsali, kde všechny ty věci vzít)
Míň radostný objev: nové Midori oproti starému, které zabíralo tak 8 MB paměti, zabírá přes 50 MB a tak už není paměťově žádným odlehčeným prohlížečem.
Hmmm. Člověk je v první chvíli nadšený, ale pak si uvědomí, jak to nejspíš dopadne:
Vyrobí se pár tisíc kusů a především software – OS – nikdy nebude hotový, nedodělek bude stíhat nedodělek, pořád se bude psát, že příští verze už určitě…Prostě to nikdy nepřekročí hranici, za kterou již nejde o hračku, časem to vyšumí, výrobce se na to vykašle, protože si uvědomí, že v této podobě je to ve větší míře se ziskem neprodejné a za rok, dva po tom neštěkne ani pes…
Rád bych se mýlil, ale pravděpodobnost mé předpovědi je značná. Pokud vývoj distribuce bude probíhat metodou chaosu, kdy nikdo ani neví, čeho se má dosáhnout – to je bohužel u těchto projektů, kde za tím není firma zvykem – nikam se nedojde a půjde jen o experiment a hraní. Přesně na to dojel telefon Neo FreeRunner a toto bude to samé.
Presne tak. Cim driv bude mozno doinstalovat distribuci dle sveho vyberu, tim lepe pro TouchBook. Kdyby se podarilo zkloubit uzivatelsky komfort Ubuntu s danym HW, myslim si, ze by prodejnost razem stoupla. Ale jenom cas ukaze … pokud budou penizky, po vanocich si TouchBook budu kupovat, tak budu moct posoudit sam.
Kazdopadne, dekuji autorovi i redakci Root.cz za clanky o ARM TouchBooku.
To by platilo v případě proprietárního firmware.
Myslím si spíš opak: Pokud se najde alespoň jeden schopný člověk, bude nejnovější Ångström Linux fungovat na TB i za 10 let.
I kdyby výrobce zkrachoval, vývoj Ångström Linuxu půjde dál. Závisí na něm obchodní úspěch jiných výrobců – telefonů, PDA, routerů, průmyslových desek i netbooků. A také má širokou základnu nadšenců, kteří chtějí novější Linux pro své staré zařízení.
FreeRunner podle mne dojel na přílišné spoléhání na komunitu. Software pro něj byl v době uvedení hardwaru v pre-alfa verzi. Jenže problém „jak rozchodit hardware“ zvládlo podstatně méně lidí, než problém „jak vylepšit desktop“. Kdyby výrobce věnoval softwaru větší pozornost, začali by nadšenci doplňovat nové skvělé funkce, a hodnota výrobku by rostla. Takto museli první betatesteři FreeRunneru zařízení teprve dokopat na startovní čáru: rozchodit uspávání, vymyslet, jak z něj telefonovat, jak na čtení GPS.
V tomto vývojáři TB vsadili na jistotu. Beagleboard, na kterém je TB postavený, je odladěný a široce používaný otevřený hardware. Ångström Linux je sice méně odladěný, ale o to šířeji používaný.
Mate trosku zkresleny pohled.
Za vyvojem TB OS (AIOS) stoji prave AI a kompletne ridi jeho vyvoj. Je to ukazka komunitniho vyvoje rizeneho firmou. Vyvoj je naprosto jasne definovan – viz roadmap, ktera se skoro dopuntiku dodrzuje vcetne terminu.
Pokud by vam precijenom AIOS nevyhovoval, je mozno nainstalovat Mer (MAEMO 5) nebo Ubuntu/Kubuntu/Xubuntu/Lubuntu – napriklad KDE 4 uz na tom rozbehnuty byly – nebo jakoukoli z dalsich ARM distribuci – je jich hodne a dalsi se pridavaji. Soucasti, ktere vytovrilo AI primo pro TB jsou obycejne balicky, snadno dosazitelne a doinstalovatelne.
operacny system je postaveny na distribucii angstrom, cize vyvojari od AI do angstromu s velkou pravdepodobnostou iba napisali / upravili drivery a vyrobili novy target (machine / architecture), ak sa tie patche dostanu do mainstream kernelu a budu dostupne pre vsetky distribucie, nebude vobec ziaden problem zbuildovat na to akukolvek distribuciu.
samotna distribucia angstrom sa decentnym tempom vyvija aj sama bez effortu vyvojarov od AI.
V clanku jsem to mozna nespecifikoval uplne presne. Me TB nepripada rozvrzane, osobne bych si toho ani nevsim, natoz aby mi to vadilo, avsak nekolik lidi, kterym jsem TB dal do rukou poznamenalo, ze proste kloub mohl byt plne zelezny a vyhnuli bychom se pruzeni a vrzani.
Co se tyce vrzani tabletu, tak jsem zjistil, ze mi v TB chybeji 4 sroubecky drzici mainboard, ktere tam maji podle fotek na wiki byt a zpusobovaly prave to vrzani. Ted uz je vse OK.
A je to schopné přehrávat a zobrazit(downscale) i video o plném HD rozlišení v h264? Na první ťuknutí jsem to nevygooglil. Můžete to někdo otestovat?
aha!
Q. Can the Touch Book be used with an external monitor?
A. Right now, there is no video output connector on the Touch Book.
Q. Which video can I play on the system?
A. Up to HD video 720p. That's the best of what the hardware can do. Note that there is still some software work to do so as to fully leverage the hardware. As mentioned ealier, the Touch Book will ship as final hardware during the summer but software will still be in beta at that time. Also, 720p full screen is superior to the screen resolution of the device (1024×600). At least, 720p is a reference point that should give you an idea of what you can expect from the Touch Book.
Díky za rychlý přehled TouchBooku, mně se jeví jako velice nápadité řešení, a jenom čas ukáže, jak se mu bude dařit mezi ostatními netbooky.
Sám jsem dlouhodobým uživatelem staršího Zauruse Akity, a už jsem se rozhlížel, čím bych si ho v případě potřeby nahradil (Sharp už ho přestal vyrábět).
TB se mi zdá jako velice zdařilá alternativa, i když je o dost větší než Zaurus a do kapsy si ho rozhodně nestrčím (i když Zaurus taky vyžaduje pořádnou kapsu).
Pokud článek má plánováno pokračování, docela by se hodilo (jak už někdo ve fóru přede mnou zmiňoval) přehled o výdrži baterek – tohle totiž výrobci běžně docela nadsazují.
Dále by mně zajímalo, jestli běží na TB nějaký prohlížeč pdf souborů – a jak rychle dokáže renderovat stránky, taky jestli na TB je v openoffice možné psát dokumenty a tabulky a jestli je to použitelné (tady totiž se nemůže uplatnit urychlovací hardver chipsetu).
Ano, mate pravdu, vydrz baterii jsem zapomnel, takze doplneni:
TB mi vydrzel 8 hodin se zapnutou Wifi a BlueTooth. Psal jsem prevazne texty a u toho poslouchal mp3 na sluchatkach. Display byl myslim na maximum. Rad bych ale upozornil, ze soucasny pouzity kernel nema zadne PowerManagement funkce aktivovane, takze napriklad frequency scaling jeste nebyl pouzit.
Tech 8 hodin bych videl jako realnych pri zatizeni. Pokud se nebude pouzivat Wifi ani BT, mel by vydrzet zhruba 12–15 hodin (da se spocitat podle kapacit baterii a odberu jednotlivych komponent, to je BeagleBoardu a Displae).
PDF reader tam je, funguje zda se bez problemu. Prohlizeni grafickeho user manualu k TB bylo plynule.
OpenOffice se planuje, zatim se pouziva Abiword na text a Gnumeric. OO se rozjede ale bohuzel nejakou zazracnou rychlost cekat nemuzeme. Abiword i Gnumeric jsou svizne a neni s nimi problem – napsal jsem v Abiwordu na TB cely clanek bez nejakeho zpomaleni.
Moznost akcelerace office aplikaci bych nevidel moc realne, neni tam krome 2D akcelerace co hardwarove urychlovat.
Adobe zatim nevydalo oficialne Flash pro ARM, pouze N810 ma v sobe Flash prehravac, ale zda se ze jeho vytazeni nebude jednoduche. TB zatim pouziva Gnash – ten je schopen prehrat celkem dost. Flashe jsou defaulne vypnuty, temprve po kliknuti se animace spusti. Samozrejme jsou dost narocne na CPU, protoze nevyuzivaji (zatim) akceleraci. Pokud (az) se akcelerace dopise, nemel by byt s flashem uz vubec problem.
diky za odpoved, neuvedomil jsem si, ze jeste neni :-). kazdopadne ale adobe slibilo na letosni podzim flash pro android mam takovy dojem, takze by nemusel byt zas takovy problem to tam naroubovat imho.
mno a jeste by me zajimalo, jak je na tom gnash s youtube? nebo je v ramci systemu na tomto netbooku nejaky prehravac u2b videi?
S přenesením Flashe pro Android bych to až tak dobře neviděl. Android sdílí s ostaními linuxovými distribucemi jen jádro a pár drobností.
Přenos Flashe z N810 vidím o něco reálněji. Pokud ovšem seženete všechny potřebné knihovny.
Nejreálněji pak vidím rozběhání akcelerace přes gstreamer.
Přinejmenším swfdec umí použít gstreamer, gstreamer umí použít gstreamer-ti, gstreamer-ti umí použít ti-dmai a ti-dmai umí použít příslušný akcelerační hardware.
Ano, toto se jiz pouziva. Gstreamer-ti se musi pouzit napriklad pro prehravani HD filmu a tak. Problem podle me neni v akceleraci videa ale v 2D akceleraci. Podle zatizeni CPU se mi nezda, ze by ji to pouzivalo. Ale to je nejspise pouze docasne a akcelerace doufejme prijde. Zatim se gnash compiluje s Cairo, napriklad zkompilovani s OpenGL rendererem by mohlo pomoci, to se vsechno uvidi.
Co se tyce Flashe pro android, tak zalezi, jestli bude psany v nativni forme nebo pro Dalvik (predpokladam ze nativne). Pak ale stale nejspis musel dopsat renderer.
Pisete: „Po odklopení krytu je možné zasunout přídavná zařízení dovnitř tabletu do třech klasických USB a jednoho miniUSB portu.“, znamena to, ze pod tim krytem jsou dohromady 4 USB konektory?
Bylo by mozne poslat fotku odkrytovaneho TB pokud mozno treba s vyfocenym previtkem polozenym vedle?
Ja jsem nasel nejake informace, ze pod krytem jsou jen 2 USB konektory, coz spolecne s informaci, ze to nema ethernet, zpusobilo, ze uz mam vylaminovany zaklad krabicky na rattullu a pridelane panty …
Je to tak, jak jsem psal. 3 USB porty klasicke a jeden miniUSB. Ve fotogalerii je pohled na zadni stranu. Pokud chcete vedet presne, doporucuji AI wiki: http://www.alwaysinnovating.com/…php/Top_part
Pěkný článek. Doufám, že se dočkáme i pokračování – jak se bude TB vyvíjet dál.
Windows Mobile by na tom mali ísť krásne (až na rozlíšenie obrazovky), veľmi otázne je, či sú pre ne ovládače (pre klávesnicu, wifi, usb host apod.)
emulované 3.1 by mohli ísť znesiteľne – kedysi som ich používal na 25MHz 386ke (aj keď to bolo o držku).
S 1.x nevidím výkonnostný problém, len je možné, že qemu neemuluje dostatočne archaický hardware (mal som s tým problémy na (bare hw) pentiu, nainštalovali sa ale system info písal blbosti)
Ono po tom, co sem mel moznost s Windows CE delat (s nejnovejsim vydanim) s vecmi z automatizace (rizeni, vizualizace dat z cidel apod.), tak si ani nejak nedovedu realne predstavit, ze by nekdo upravil Windows CE tak, aby na TouchBooku vse fungovalo :) Ale to je samozrejme vec nazoru :)
Konecne OPRAVDOVY (inet)TABLET. Tablet-PC v koncepci vyrobcu notebooku a MS (a v cene dvojnasobku nez bezny notebook) byl zabijak puvodni vyborne myslenky: udelat touchLCD pristroj o velikosti A5-A4 BEZ KLAVESNICE. Moc jim dekuju debilum. Zabili to nejmin na 5 roku. Takze konecne si i u nas v Evropske kotline muzu koupit „tablet“ (cimz nemyslim to vstupni zarizeni, ktere pouziva moje dcera na malovani misto mysi). Pred 2 roky uz jsem myslel ze se mi splni sen, ale PepperPad se do evropy nedovazel. Par dalsich existovalo ale za desnou cenu.
V zachvatu zasmusilosti jsem si koupil Nokia N810, rikaji tomu internet tablet, ale je to moc male i pres uctyhodny LCD 4,13" s rozlisenim 800×480, takze to taham sebou jako fajnovejsi PDA.
Ted si konecne muzu koupit za $299 tablet-touchLCD-„pristroj“ s rozlisenim 1024×NECO, WiFi, BT, USB host. Bez klavesnice! HURA. Konecne budu moci mit takovy easy reader-pad, co lezi uspane nekde v obyvaku k dispozici cele rodine a kdyz potrebuju ziskat z inetu nejakou informaci proste to „zapnu“ a studna inetu je pristupna aniz bych musel zapinat nejaky vice wattu zerouci komp a muzu si s tim sednout kamkoli a neresim co s prebyvajici klavesnici, ktera mi pro klikani na url neni k nicemu (prvotni vstup pismenek zvladne v pohode virtualni klvesnice, zas tolik toho clovek nepise). Inet, ebooky, pdf, video – v pohode, do ruky, kdekoli.
Jen mne mrzi, ze v horni casti je 1/3 a v klavesnici 2/3 celkove kapacity baterie. Chapu to v sestave s klavesnici, kdy potrebuji presunout vahu. Ale v sestave bez klavesnice je to fuk a mista je u LCD spousta. Ta baterie by mohla byt 2–3× vetsi. Mozna zkusim dat dotaz, zda neuvazuji o vetsi baterii pro zakazniky bez klavesnice.