Názor k článku První slovenská družice už obíhá Zemi, postavit ji trvalo pět let, vypustit další tři od Kiwi - @Kentan z Montargi: Ale ten manévr o kterém mluvil...

@Kentan z Montargi:
Ale ten manévr o kterém mluvil jsem pochopil tak, že když vlastně zažehneš nebo co, tak se ti dráha změní na eliptickou a když pak prolétáš jakoby tím vzdáleným koncem elipsy od země tak brzdíš, abys zůstal tak daleko a netáhlo tě to zase na tu dráhu která je blíž pokud bys držel rychlost a tím se vlastně bržděním změníš konec té elipsy a dostaneš se výše

To těleso se na té eliptické dráze chová tak, že nejvyšší rychlostí prolétává perigeem a nejnižší má v apogeu samo, zcela přirozeně, kvůli zákonu zachování momentu hybnosti. Neboli družice na eliptické dráze směrem k apogeu postupně zpomaluje a na dráze k perigeu naopak zrychluje a kolem Země vždy prosviští maximální rychlostí. Je to podobný efekt, jako když se krasobruslař roztočí kolem své osy rozpažený a pak připaží, čímž se rychlost jeho rotace zvýší - a naopak, samozřejmě.
V apogeu má družice nejnižší rychlost tak nějak kvůli platnosti zákonů mechaniky, není třeba jí tu rychlost zmenšovat brzděním. Naopak - chceme-li tu její dráhu z eliptické změnit na kruhovou, tak v tom apogeu, tedy vzdálenějším bodě, ji musíme ještě urychlit, protože kruhová rychlost odpovídající dané vzdálenosti je vyšší než eliptická.
Základem je si uvědomit, že se těleso na eliptické oběžné dráze nepohybuje konstantní rychlostí, jak by si třeba někdo mohl myslet. Příkladem jsou třeba komety, které kolem Slunce prolétnou tak, že je stihneme pozorovat pár dnů, ale většinu času stráví v té vzdálenější části své eliptické dráhy - nejen kvůli tomu, že je vzdálenější, ale že se tam ta kometa pohybuje výrazně pomaleji.
Mimochodem, na tom efektu zrychlování při letu směrem k perigeu (nebo přesněji k periapsidě) je založen kosmický manévr zvaný gravitační prak - urychlují se jím sondy, aniž by k tomu bylo třeba motorů.