Mobilní zařízení se těší poslední dobou velkému rozkvětu. Se zvyšující se kvalitou a s rostoucími možnostmi malých přenosných zařízení se pochopitelně také rozšiřuje sféra jejich využití. Netrvalo to příliš dlouho a od jednoduchého plánovače jsme se posunuli k přístrojům, které mohou být připojena k Internetu nebo do lokálních sítí a dokáží již mnoho z toho, co jejich stolní bratříčci.
Mnoho správců internetových serverů jistě sní o tom, že s pomocí mobilního telefonu a téměř-kapesního počítače budou mít možnost ohlídat své svěřence třeba i z dovolené a případně budou moci i zasáhnout, když nastanou problémy. Jistě ale uznáte, že táhnout sebou do hor nebo na vodu notebook není zrovna praktické. Jenže takový handheld, jak jsou malé počítače do ruky nazývány, je poměrně křehká záležitost, navíc mu mohou třeba dojít baterie, data se tak snadno poztrácí, neboť obvykle nejsou zapsána na pevném médiu. Proto bývá většina těchto zařízení vybavena například sériovým portem a softwarem pro stolní PC, který umožní zálohování dat, převod dokumentů do formátu pro aplikace na „velkých“ počítačích a podobně.
Bohužel, člověk v jehož okolí se nenachází žádná Okna (vyjímečně Jablíčka), má obvykle smůlu. Alespoň do té doby, než se najde nějaká dobrá duše, která potřebný software napíše pro jeho platformu. Tou dobrou duší samozřejmě nemyslím výrobce daného zařízení, i když občas i to se stane (ovšem pouze jako pověstná vyjímka potvrzující pravidlo).
V případě Psionu se již naštěstí dobrá duše našla (dokonce několik) a tak mohu koupi jejich zařízení, pokud po něčem podobném pošilháváte, jenom doporučit.
Sám jsem testoval kapesní počítač Psion Series 5, který nám zapůjčila společnost Point.X, exkluzivní distributor výrobků Psion pro ČR a SR.
Nejdříve tedy pár slov o Series 5: jde o kapesní počítač (slovo „kapesní“ berte s rezervou, S5 je dost velký a těžký na to, aby leckterou kapsu utrhnul) s RISC procesorem ARM 7100 na 18 MHz. Vestavěné aplikace a operační systém jsou umístěny v 6MB paměti ROM, pro vlastní práci pak přístroj disponuje 8MB RAM (existovaly i modely se 4MB RAM, ale ty už se neprodávají). Počítač obsahuje jednotkou pro paměťové karty Compact Flash, které pak mohou být snadno vyměňovány za chodu. Dotykový display je podsvícený, disponuje rozlišením 640×240 pixelů v 16 odstínech šedi.
Za zmínku jistě stojí klávesnice, která je opravdu veliká tak, že je na ní téměř možné psát všemi deseti prsty. To je umožněno zajímavým technickým řešením: klávesnice se při odklopení displaye vysune zpod něj, takže má rozměry stejné jako celý přístroj, což by při běžné pevné klávesnici nebylo možné. Klávesy jsou uspořádány podobně jako u notebooku.
Series 5 může posloužit i jako digitální diktafón, neboť disponuje mikrofonem i reproduktorem (lze používat bez otevření přístroje).
Pro komunikaci je přístroj vybaven sériovým a infračerveným rozhraním. Napájen je dvěmi tužkovými bateriemi nebo síťovým zdrojem, který není z naprosto nepochopitelných důvodů součástí dodávky (tohle je největší mínus jinak výborného produktu).
Co se softwaru týká, Psion již odpradávna vsází na operační systém EPOC, zde konkrétně EPOC32. „Pětka“ je dále vybavena word procesorem, tabulkovým kalkulátorem, plánovačem, jednoduchou databází, jednoduchým kreslítkem, kalkulačkou, spellcheckerem (ten lze používat z různých aplikací), programem pro práci se zvukem (nahrávání, přehrávání, mazání, programovacím jazykem, jednoduchým komunikačním programem (terminál) a jednou hrou (populární miny). Celé prostředí je zastřešeno programem System, který funguje jako konfigurační nástroj, správce souborů i task manager.
Některé další aplikace lze nalézt na Internetu. Například www prohlížeč, který je na vidět na obrázku je ke stažení přímo na webu Psionu a je zdarma.
Psion Series 5 v celé svojí kráse (je vidět prohlížeč s titulní stranou Roota :)
A nyní se již pojďme podívat na linuxové aplikace, které vám práci s „pětkou“ usnadní.
P3nfs
P3nfs jsem našel jako první a musím říct, že posloužil dobře. Jde o kombinaci programů pro Psiona a PC, které společně umožní připojit disky na Psionu jako NFS svazky. Jeho velikou nevýhodou je, že nevyužívá nativní komunikační protokol Psionu, takže potřebuje „protikus“ na handheldu. To by až tak nevadilo, jenže… Jak program na Psiona dostat, když nemáme Windows? Řešení je velice jednoduché. Stačí navázat spojení s Psionem pomocí terminálových aplikací (na Psionu Comms, na PC minicom). Při správném a hlavně shodném nastavení parametrů linky by to neměl být problém. Pak minicom na straně PC ukončete bez resetu linky (obvykle Ctrl+A Q). Pak na Psionu zapněte logování sezení do souboru a na PC proveďte cat nfsc5.opl >/dev/ttyS0 (povel upravte podle použitého sériového portu). Tím je program přenesen na handheld, stačí ho už jenom přeložit a spustit. Dále již postupujte podle dokumentace. Se soubory na Psionu pracujete libovolným nástrojem jako se soubory v adresáři /psion.mount. P3nfs funguje s Psion Series 3 i 5 a je k nalezení v contribu distribucí Red Hat i Debian.
Plp/Plptools
Na tyto programy jsem narazil zcela náhodně a od té doby už používám jenom je. Plp vychází právě ze zmiňovaného P3nfs, ale využívá nativní komunikační protokol, takže není potřeba nic na straně Psionu (až na obligátní Remote link, který musí být zapnut při každé komunikaci s PC). Balík plp obsahuje dvě součásti: démona a uživatelské rozhraní. Démon zajišťuje komunikaci, rozhraní je pak ve stylu řádkového ftp klienta, včetně stejných povelů. Balík plptools je již o něco bohatší, ale malinko méně stabilní (alespoň mě tak přijde). Princip zůstal stejný: démon na pozadí zajišťuje komunikaci, aplikace se starají o ostatní. Opět je zde obsažen ftp like klient, který je ovšem o trochu vylepšený (např. podpora wildcards). Navíc přibyl NFS démon, který stejně jako p3nfs umožňuje připojit disky Psiona jako NFS svazky. Funguje to celkem pěkně, ale občas se to bohužel dostane do stavu, ze kterého není cesty ven. Zřejmě když se Psion vypne, program přestane komunikovat, jde sice shodit, ale už se znovu nenastartuje. Zatím bych spíše doporučil používat ftp like klienta.
S jedním, či druhým programem lze řešit většinu úkonů, včetně instalace nových programů. Během doby, kdy jsem počítač testoval jsem narazil na jedinou situaci, kdy jsem se bez Windows neobešel a to je instalace počeštění. Je ovšem pravdou, že moje testování bylo poměrně krátké.
Tím je vyřešeno zálohování dat. Pokud s nimi však potřebujete pracovat i na PC, nastává další problém. Aplikace na Psionu totiž používají svoje vlastní formáty. Mám dvě zprávy, dobrou a špatnou. Ta dobrá je, že existuje projekt, který si klade za cíl vytvořit konverzní nástroj pro převod dat z Psiona do některých obecně čitelných formátů. Jmenuje se Psiconv a naleznete ho zde. Ta špatná zpráva je, že zatím je podporován pouze formát word procesoru a navíc upřímně řečeno, dost mizerně. Nepovedlo se mi převést jediný dokument. Ale snad se situace zlepší, autor tvrdí, že má teď již kompletně zdokumentovánu většinu datových formátů na Psionu, takže uvidíme.
To je pro dnešek vše, ale k Psionu Series 5 se ještě jednou vrátíme. Tento počítač je totiž zvláštní ještě něčím. Linux se na něj totiž dá nainstalovat! O tom ale až příště.