Raspberry Pi dorazil, revoluční minipočítač na vlastní kůži

10. 5. 2012
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Na počítač Raspberry Pi jsme čekali osm měsíců. Uživatele oslovil především kombinací svých schopností a neuvěřitelně nízkou cenou. Malá destička schopná přehrát HD filmy a za pár stovek? Znělo to jako revoluce a stále to tak vypadá. První kusy dorazily do Česka, takže máte možnost přečíst si první recenzi.

Začátkem nového roku jsem na internetu četl článek o jakémsi miniaturním počítači s názvem Raspberry Pi, co zvládne základní věci, jako prohlížení internetu, fotek atd. U popisu zařízení mě zarazilo, že zvládne přehrávat full HD filmy. Pak jsem narazil na oficiální stránku a řekl jsem si, že prostě tohle musím mít.

Pro ty z vás, kteří neví, o co jde: jedná se o „mini“ počítač s názvem Raspberry Pi. Je původem z Velké Británie, ale jako téměř vše je vyrobený v Číně. Měl by se vyrábět ve dvou variantách „A“ a „B“ o velikosti platební karty.

Peripetie s nákupem

Prodej byl oficiálně spuštěn 29. února 2012 v sedm hodin ráno na stránkách prodejců Premier Farnell a RS Components. Od ranních hodin nebylo možno se dostat ani na jeden web. Byl to tak velký nápor zájemců a nadšenců, že to servery nezvládaly. Mně osobně se podařilo udělat objednávku kolem půl deváté. Bohužel úvodní nadšení mi zkazil telefonát s operátorem firmy Farnell, který mi řekl, že objednávky budou vyřízeny zhruba v polovině dubna.

Čekání se vyplatilo a balíček mi dorazil 4. května do práce. S nadšením jsem balíček rozbalil a ano, bylo tam. Po dlouhém čekání, jsem měl v ruce své vlastní Raspberry Pi, které jsem znal pouze z internetu a YouTube videí. Raspberry přišlo zabalené v bublinkové obálce, hezky uložené v krabičce s instruktážním manuálem.

Pro budoucí zájemce: v tuto chvíli se dá koupit model B. U mého zakoupeného kusu byla cena 21,60 liber. K ceně se ještě musí připočíst daň 4,32 liber a cena za poštovné 4,95 liber. Výsledná cena tedy byla 30.87 liber, v korunách přesně 986,74 Kč.

Technické parametry

Model A:

CPU: 700 MHz procesor ARM11 Broadcom BCM2835

Paměť: 256 MB SDRAM

USB 2.0 porty:1×

Video výstupy: Kompozitní a HDMI

Audio výstupy: 3,5 mm konektor, HDMI

Slot pro karty: SD/MMC/SDIO

Napájecí zdroj: 5 V přes Micro USB, nebo GPIO

Spotřeba: 2,5 Watt

Předpokládaná cena: 25 USD (500 Kč)  

Model B:

CPU: 700 MHz procesor ARM11 Broadcom BCM2835

Pamět: 256 MB SDRAM

USB 2.0 porty: 2× (přes integrovaný USB hub)

Síťové rozhraní: 10/100 Ethernet

Video výstupy: Kompozitní a HDMI

Audio výstupy: 3,5 mm konektor, HDMI

Slot pro karty: SD/MMC/SDIO

Napájecí zdroj: 5 V přes Micro USB, nebo GPIO

Spotřeba: 3,5 Watt  

Předpokládaná cena: 35 USD (700 Kč)  

K čemu se to hodí

Podle parametrů si mnoho z vás řekne, že v dnešní době nejde o žádný zázrak, ale za cenu cca 1000 Kč máte zařízení, se kterým se dá dělat spousta zajímavých věcí.

Od prvopočátku jsem s Raspberry Pi měl plány. Jako první mě napadl přehrávač k televizi. Malá krabička, napojená do sítě, šikovně schovaná za televizí, ideální nápad pro Raspberry Pi.

Před tím, než mi přišlo Raspberry Pi, jsem si na internetu přečetl o XBMC, což je vlastně takové domácí multimediální centrum. Tedy vlastně počítač (většinou s poměrně velkým diskem), který je napojený k televizi a je možné skrze něj pouštět filmy, hudbu, poslouchat rádio prohlížet své fotky a případně doplňkové online služby. Standardně se takové zařízení nechá koupit v obchodě pod označením „Multimediální centrum“ , nebo pod zkratkou „HTPC“ (Home Theater Personal Computer).

Na stránkách OpenELEC.tv je krásný návod, jak do Raspberry Pi dostat XBMC. Systém je uložený na SD kartě a z ní také bootuje. Start trvá kolem jedné minuty a pak už klasicky naběhne do hlavní nabídky XBMC. Prozatím jsem zkoušel pouštět HD seriály a vše šlape jak hodinky. Chtěl jsem použít i české titulky, ale po vyzkoušení všeho možného i nemožného jsem je tam nedostal – zřejmě se jedná o chybu, která snad bude z XBMC brzy odstraněna.

Jak jsem výše zmínil, je možné Raspberry Pi používat také jako počítač na jednoduché věci, jako prohlížení stránek, fotek atd. Na oficiálních stránkách je k dispozici několik linuxových distribucí připravených přímo pro Raspberry Pi. Nabídka obsahuje Debian, Arch Linux ARM a QtonPi. Pro začátečníky (jako jsem já) bych určitě doporučil Debian. Linux se nahraje stejným způsobem do Raspberry Pi jako XBMC a také bootuje z SD karty.

Co mě překvapilo, byl start systému – je opravdu bleskový. Na Rootu asi není třeba Debian více představovat. Já osobně jsem vyzkoušel pro mě to podstatné – prohlížení webu. Start prohlížeče (Midori) je drobet delší, ale pohyb na stránkách je bezproblémový a plynulý, jak se můžete přesvědčit na dalším videu.

ict ve školství 24

Pokud bych prozatím za tu chvilku měl Raspberry Pi zhodnotit, jedná se o naprosto úžasnou věc, navíc za pár korunek. I při plném zatížení jsem nezpozoroval nějaké větší zahřátí desky, žádné sekání, padání systému, prostě zatím žádný problém. 

Jedná se o ideální přístroj, jehož možnosti jsou prakticky neomezené, od XBMC přehrávače přes řízení vytápění, klimatizace, domácího FTP serveru, no prostě je naprosto univerzální. Až bude k dostání pro širší veřejnost, za ty peníze neváhejte.

Autor článku

Jakub Šutorik je zakladatelem a provozovatelem webu pi-raspberry.cz.