Mam tu nekolik dotazu:
Kdyz prepnu RPi do rezimu slave na USB portu, pres kterej je standardne nabijeny, jak je to pak s funkci ostatnich USB portu (typ A na RPi4, ten druhej USB port na RPi Zero)? Muzu k temto portum pripojit normalne treba klavesnici nebo mys a budou normalne v ramci RPi fungovat? Co Ethernet u RPi4?
Jak je to s propustnosti USB-C na RPi4? Jaky rychlosti jde lze dosahnout? Je prenosova kapacita sdilena s jinymi rozhranimi RPi?
Řadič na RPI zero neumí fungovat v obou režimech najednou, takže druhý USB port je v tu chvíli nepoužitelný. U RPI4 to není problém a lze používat ostatní USB porty jako obvykle. Ethernet u RPI4 chodí bez problémů.
Na RPI zero jsem měl nějaké potíže z rozchozením composite (umožňuje tvářit se jako několik zařízení najednou), kdežto na RPI4 to bez problémů funguje (odzkoušený ethernet, audio, mass storage).
Propustnost jsem neměřil.
Předně bych rád poznamenal, že žádný slave na USB není - vždycky se to jmenovalo device.
V případě Raspberry Pi 4 jde o zcela nezávislý USB port verze 2.0, tedy s rychlostí 480 Mbps. Funkce ostatních USB portů jím není nijak narušená ani s ním sdílená, ostatní porty jsou připojeny k externímu řadiči. Ethernet je u Raspberry Pi součástí SoC BCM2711, takže opět nemá žádnou zjevnou závislost na ostatních periferiích.
V případě Raspberry Pi Zero je na desce pouze jeden USB port, ten označený nápisem USB. Micro-USB konektor označený nápisem PWR slouží pouze k napájení a jeho datové kontakty nejsou nikam zapojeny.
Takze u modelu Zero muzu vest napajeni i pres konektor "USB", ne jenom "PWR" a ziskat tim to, ze napajeni a data potecou po jednom kabelu.
U RPi4 je USB-C konektor pouzitelnej ne jenom k napajeni, ale ma navic zapojeny datove vodice pro USB 2.0 a muzu ho pouzivat k libovolnemu ucelu nezavisle na ostatnich USB portech (vetsina uzivatelu do USB-C strci jenom zdroj, ale je dobry vedet, ze tento konektor umi toho vic). Takze USB-C konektor na RPi4 se chova podobne jako konektor "USB" na Zero a konektor "PWR", co je na Zero na RPi4 neni.
Ano, je to přesně tak. Mimochodem, dnes jsem objevil velmi kreativní využití Raspberry Pi 4 jako USB zařízení v projektu PiKVM který z něj vyrobí KVM-over-IP pro dálkovou správu počítače.
Máte v zásadě pravdu, ale s SD kartou to bude nepochybně jednodušší. Bez ní totiž musíte umístit celé userspace prostředí do initramfs, které bootloader nahraje do paměti, nebo ho nějak připojit přes síť. Jako dobrý základ může určitě sloužit v článku odkázaný firmware pro GPIO expander, ale pořád je to mnohem víc práce, než vzít SD kartu a na ní nahrát Raspberry Pi OS.
A pak taky musíte mít štěstí na hostitelský řadič, kterému nebude vadit onen poněkud nekorektní USB paket. Z mého Dell XPS 13 9370 se mi Raspberry Pi Zero nastartovat nepodařilo vůbec.
To bude, ale může to být zábava a člověk se u toho obvykle hodně naučí, třeba i víc než na komerčním školení za desítky tisíc korun. Takže celková bilance může být i pozitivní.
Ostatně, kdybych všechno v životě přepočítával na hodinovou sazbu, už bych nikdy žádný článek nenapsal. Tenhle jsem třeba dával dohromady po večerech dva týdny.