Pokud prostředí Razor-qt trochu znáte nebo vám název něco říká, možná vás to svede k jeho porovnání se správcem oken Openbox, Fluxbox a dalšími, ale nenechte se mýlit, zatímco Openbox je správce oken a jeho uživatelská přívětivost končí společně se znalostmi jeho uživatele, Razor-qt se snaží být desktopovým prostředím. To znamená, že to je sada různých nástrojů, které ve spolupráci s nějakým správcem oken ulehčují uživateli život. To znamená, že tým Razoru implementoval svůj panel, plochu, centrum nastavení, sezení a runner a zabalil to do jednoho balíku. Jako základ může uživatel použít různé správce oken, ale dá se říct, že jediným velmi dobře podporovaným je Openbox.
Razor-qt tedy můžeme brát jako alternativu pro takové molochy jako je KDE, GNOME nebo XFCE. Soustředí se na rychlost a stojí na ramenou správcům oken, které už jsou odladěny dlouhými léty uživatelského testování. O Razoru se dá říct klasické „je vhodný pro pomalé počítače“, ale to samozřejmě není jeho zaměření a když pomalý počítač zvládne nastartovat plochu a pojede vcelku v pohodě, spolehlivě ho zabije první uživatelská aplikace a la Thunderbird.
Instalace
Nebudu se již moc dlouho rozepisovat a zkusím ukázat proč Razor-qt ano a nebo naopak proč ne a začnu hned instalací. Ta je popsaná pro hlavní distribuce na této stránce razor-qt.org/install. Jsem uživatelem Kubuntu, takže uvedu pouze ubuntí směr instalace.
$ sudo add-apt-repository ppa:razor-qt
$ sudo apt-get update
$ sudo apt-get install razorqt openbox Nejdříve se přidá repositář, pak se aktualizuje seznam balíčků a nakonec nainstaluje balíček s Razor-qt a správcem oken Openbox. Pokud máte ve svém systému KDE jako já, tak sním, resp. s KWin, bude Razor fungovat také, ale můžete narazit na problémy, jako že panel je jen na jedné ploše a nebo problémy se zvukem. Navíc bude v paměti natažena většina KDE, takže v tomto směru si nepolepšíte. Problémy, na které jsem narazil já, ale nemusí platit pro všechny konfigurace.
Když se nyní odhlásíte, tak na přihlašovací obrazovce si můžete vybrat sezení, kde by se měl objevit Razor-qt s Openboxem a případně i dalšími správci oken, které už v systému máte.
Prostředí na ostro
Po zalogování se vám dostane prostředí, jehož vzhled bude záviset na tom, co jste si vybrali za správce oken a jakým způsobem ho už máte nastavený. Proti čistému Openboxu máte hned dostupný panel se „start“ nabídkou, přepínačem ploch, traybarem, seznamem spuštěných aplikací a hodinami. Na plochu si můžete dávat widgety, ale když vynecháme hello world widget, tak je počet zatím omezen na dva. První umí zobrazit ikony na ploše (obsah adresáře ~/Desktop) a druhý hodiny).
Razor-qt je ve vývoji a ještě nějaký čas bude, takže v předchozím odstavci jsem vám prakticky představil stěžejní vlastnosti celého prostředí. Zdrojový kód má zatím pouhých 5,6 MB a po instalaci na systému s KDE si binární balíček nevezme víc než 10 MB. Vývojáři se snaží vytvořit konfigurační utilitky, kterými by šlo prostředí pohodlně naklikat, ale vzhledem ke snaze spolupracovat s mnoha okenními manažery to je běh na dlouho trať. I tak se nějaký náznak konfigurace najde. Velké plus mají vývojáři za aktivní vývoj. Každý den se objeví nějaký nový commit, který posunuje Razor o kousek dál.
Centrem konfigurace je Razor Configuration Center, aplikace, která není nic jiného než rozcestník k dalším dialogům. V aktuální verzi zde můžete nastavit téma ikon a ukazatelů myši, pozadí plochy, typ desktopu (Razor nebo nativní pro správce oken), výchozí aplikaci pro terminál a webový prohlížeč, co se má spouštět při zalogování a proměnné prostředí. S pár výjimkami jde o kompletní seznam voleb, které jsou roztahané do čtyř dialogů, kde některé mají další podnabídky. Konfiguraci tedy Razor vyloženě neulehčí.
Na desktopu jsem se setkal s problémy jak se dvěma monitory, tak s rozložením klávesnice. Naopak s jedním monitorem na téměř čerstvém Kubuntu na netbooku neměl Razor-qt tolik problémů. Panel zůstával na všech plochách, i když byl použit KWin a jela i čeština. Co na obou strojích zůstalo skryté je Network Manager. Na pozadí běžel a poctivě se připojil k WiFi síti, ale Razoru chybí jeho ikonka v traybaru. Vlastnost, která asi nebude vadit většině uživatelů, je nemožnost rozestavět virtuální plochy do několika řádků, ale ti, co používají ploch třeba devět, to už pocítí.
Shrnutí
I přes nějaké nedostatky je prostředí rychlé, ale zároveň se neoprostilo od problémů jiných řešení, jako třeba použití samotného správce oken doplněného o pár dalších nástrojů. Razor ví jakým směrem jít a je na něm vidět, že se toho drží, ale je klidně možné, že za pár let vývojáři zjistí, že jejich sen o lehkém prostředí končí tam, kde končil sen jiných vývojářů se stejnou myšlenkou. Za každým konfiguračním dialogem se schovává služba nebo nějaká vlastnost, která bere prostředky a když je dialogů, služeb i vlastností hodně, rychlost je pryč. Nemám pochyb o tom, že bych KDE naklikal na stejnou úroveň rychlosti a použitelnosti jako má Razor-qt, ale jak bylo již řečeno, rychlost stojí a padá na používaných službách, takže i když si věci spojené s desktopovým prostředím vezmou půl GB paměti, není to nic proti tomu, co si vezmou aplikace. Nemá smysl se honit za 200 MB RAM, když si to vezme prohlížeč na pěti tabech.
Razoru moc nepomůže ani fakt, že co instalace, to unikát. Jak se bude váš desktop po zalogování chovat je trochu loterie a je to závislé na tom co jste se svým desktopem dělali v minulosti, jaké používáte prostředí a jak byl váš desktop tímto prostředím ovlivněn. Když pak vyměníte správce oken, máte úplně jiné prostředí se stejným panelem a s některými věcmi můžete začít od začátku. Razor-qt doporučuji pokročilým uživatelům, kteří se buď chtějí něco naučit o konfigurace desktopu od základu a nebo uživatelům, kteří vědí kam sáhnout, aby vše fungovalo, jak má.
ČLÁNKY DO MAILU