Recenze Mandrake 9.2 (3)

10. 11. 2003
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Další pokračování recenze nového Mandraku 9.2, tenktokrát již pokročíme k popisu prostředí a instalovaného software.

Nejprve dobrá zpráva pro všechny, koho polekaly moje potíže se zvukovou kartou Gravis: zvuk mi už funguje. Stačilo pro ovladač InterWave nastavit parametr options irq=5 v souboru modules.conf. Potřebnou informaci jsem snadno našel na webu projektu Alsa.

Spouštíme Mandrake

Boot má podobu postupně se plnícího slideru, pokud nestisknete Esc. Esteticky je to pěkné a nebrání to zobrazení důležitých informací; když nějaká část startovních skriptů selže, zobrazení se automaticky přepne do textového. Rychlý test (ne)funkčnosti hotové instalace mě nicméně přesvědčil, že instalaci záplat nelze dále odkládat.

Aktuální objem záplat k 4.11.2003 je přes 320MB. Takový objem záplat nemohou modemisté stahovat z internetu. Po instalaci záplat se systém chová stabilně a svižně. Také jsem se nesetkal s výskytem sedmi vypalovaček na ploše, což je potvrzený problém této verze Mandraku. Nejspíš proto, že mám jen vypalovačku a nikoliv CD-ROM. Instalace nového jádra se sice musí provádět ručně (tzn. rpm -i, nikoliv rpm -Fvh), ale je pro uživatele zcela transparentní a po restartu nové jádro normálně naběhne. Po prvním přihlášení každého nového uživatele se Mandrake zeptá na váš favorizovaný správce oken/prostředí a zobrazuje přitom ukázku/náhled tohoto prostředí, stejně jako v minulých verzích. Pak vyzve k nastavení parametrů pro e-mail (pro KMail i Evolution) a vybalí na vás stručný marketingový dotazník – přičemž standardně je nastaveno dotazník neposílat. Myslím, že etičtěji už to nejde.

Plocha a prostředí

Plocha vypadá velice úhledně: obsahuje jen několik graficky vydařených ikon v levém horním rohu. V KDE i v GNOME se zobrazují jen základní prvky:



Tři ikony na sobě v levém horním rohu GNOME je snadno napravitelná kosmetická chybka vznikající bezprostředně po instalaci. Horší je, že když ikony oddělíte, zjistíte, že máte dvakrát Koš a dvakrát domácí adresář (Můj adresář a Domov milos). Velkou pochvalu si na druhé straně zaslouží automaticky vytvořený zástupce pro oddíl OS Windows. Kromě toho se po prvním přihlášení každému uživateli zobrazuje okno Vítá vás Mandrake Linux se zaškrtnutou možností Spustit po každém přihlášení. Okno obsahuje několik odkazů na weby MandrakeSoftu, takže je to vlastně tak trochu reklama. Dva lokální odkazy vedou na Mandrake Control Center (mcc) a na lokální dokumentaci (v angličtině). Dokumentace online a zároveň česky v neupravené instalaci sice je, ale jen specifická dokumentace pro prostředí KDE a GNOME. Českou dokumentaci pro operační systém jako takovýdodala firma QCM nejen jako vytištěnou příručku, ale i ve formě PDF souboru na Bonus CD. Tuto příručku si musíte dodatečně doinstalovat z Bonus CD, když ji chcete mít online. Potěšilo by, kdyby se tato příručka instalovala automaticky.

Prostředí KDE i GNOME je kupodivu implicitně nastaveno tak, že odkazy se aktivují poklepáním. To je v dnešní době trochu nezvyklé. Poklepání na titulek okna způsobí v KDE zarolování místo maximalizace, takže veteráni OS Windows jsou motivováni ponořit se co nejdřív do nastavování a trochu systém doladit.

Konec rohu hojnosti

Většina linuxových distribucí ohromuje a leká nové uživatele smečkou programů pro každý běžný úkol. Pokud instalujete celé skupiny balíčků, Mandrake 9.2 vybere z každé kategorie programů většinou jen jeden konkrétní. To znamená jeden textový editor, jeden webový prohlížeč, jeden program pro úpravu obrázků. V diskusích o Linuxu na desktopu to byl letos snad nejčastěji slýchaný požadavek. A firma MandrakeSoft byla opravdu pečlivá, takže vybrané programy jsou zpravidla to nejlepší, co v současnosti pro Linux existuje.1 Mandrake měl štěstí na výběr vyzrálých softwarových verzí ve světě rychle aktualizovaného desktopového softwaru: Gnome 2.4, KDE 3.1.3, Mozilla 1.4, to jsou spolehliví koně.

Instalujete-li KDE i GNOME, budete mít v nabídce programy pro obě prostředí, pokud existují. Nováček ale může vždy sáhnout po nabídce Co chcete dělat a vybrat si z možností jako např. Hledat soubory, Prohlížet web, Číst a posílat poštu. A v této nabídce je opravdu vždy jen jeden konkrétní program pro konkrétní cíl. Když budete postupně instalovat další a další programy, poroste i běžná nabídka; nabídka Co chcete dělat přitom zůstane stejná. Řekl bych, že toto řešení bude vyhovovat snad všem.

Z nabídky KDE také zmizely zřídka používané položky Quick Browser pro rychlé procházení stromem a Spustit příkaz (i nadále dostupný přes horkou klávesu Alt-F2).

Naopak i když nepovolíte instalaci jiných správců oken než KDE a GNOME, instalátor stejně doplní aspoň IceWM. To vůbec není špatné, protože IceWM je zdařilý, stabilní a rychlý. Bohužel implicitně nastavený vzhled má poškozené ikony pro minimalizaci, maximalizaci a zavírání oken.2 IceWM vůbec nemá nabídku Co chcete dělat, zmíněnou výše. Užitnou hodnotu IceWM snižuje i absence ikon otevřených programů v přepínání oken pomocí kombinace Alt-Tab. Jistě to lze nějakou manuální úpravou napravit, stav po instalaci je ale takový, jak jsem popsal.

Další skvělá vlastnost je to, že po instalaci nového programu se do nabídky automaticky doplní odkaz na nový program. Respektive byla by to skvělá vlastnost, kdyby fungovala. V prostředí KDE opravdu funguje bez nutnosti odhlášení a nového přihlášení. V GNOME ani v IceWM se ale nové položky v nabídce neobjeví. Řešením je program update-menus, který ovšem musíte spustit z příkazového řádku – v nabídce ho nenajdete. Program se spouští zcela bez parametrů a aktualizuje všechny nabídky. Byla tato berlička napsána snad proto, že výrobce moc nedůvěřoval vlastní práci, nebo doplněna na poslední chvíli, protože nebyl čas na skutečnou opravu?

Populární aplikace

Na rozdíl od Mandrake 9.0 se tentokrát v KDE nevkládají často volané programy automaticky do horní části nabídky. Vzhled aplikací psaných pro KDE a GNOME je pozoruhodně jednotný, takže aplikace napsané pro GNOME (například Gimp) zapadají svým vzhledem do KDE naprosto přirozeně.

Konqueror je vybaven impozantní smečkou záložek. Jsou vybrány opravdu užitečné odkazy na weby o Linuxu, které ulehčí život nejen začátečníkovi. Škoda, že při lokalizaci nebyly přidány specifické české weby. Ani soubor /usr/share/doc/HTML/index.html, používaný jako implicitní domácí stránka Mozilly a Konqueroru, neobsahuje odkazy na české zdroje, ačkoliv je přeložen do češtiny. Odkazy na české zdroje najdete až v souboru index.html na Bonus CD. Mozilla je instalována zcela bez záložek, což by nemělo vadit; Konqueror je totiž opravdu velmi vyspělý a kvalitní produkt a v kombinaci s KMailem je ideálním řešením pro naprostou většinu uživatelů.3 Navíc má hned po instalaci krásně vyhlazená písma na českých webech. Mozilla pro české weby po instalaci antialiasing písma neprovádí.4

Konqueror po přístupu na stránku požadující podporu pro technologii Flash sice zobrazí výzvu „Nebyl nalezen modul pro Shockwave Flash Media. Přejete si jej stáhnout z www.macromedia.com?“, ale Macromedia neumí nabídnout vhodný plugin. U Mozilly a Galeonu to není o moc lepší. Ani česká příručka tentokrát nepomůže. Instrukce v češtině jsou jistě na webu, ale automatická instalace by byla příjemnější. Plugin pro Javu je naproti tomu automaticky instalován ve všech prohlížečích.

Ovládací centrum KDE (Mandrake mu říká „Nastavení vašeho pracovního prostředí“) má sice v položce Vzhled a chování/Ikony seznam více než deseti témat, ale jen jedno z těchto témat skutečně obsahuje nové ikony. Položka Rename Directly Icon v nabídce Komponenty/Správce souborů zůstala nepřeložena. Kromě těchto blešek jsem nenašel na Ovládacím centru KDE ani chlup a zůstal jsem ohromen jeho přehledností i kvalitou lokalizace.

OpenOffice je ve verzi 1.1 vynikající program a v Mandrake 9.2 vypadá skutečně sexy díky vyhlazeným písmům v nabídce i v textu. Při vyhlazování se bohužel nějak ztratilo podtrhávání písmenek pro kombinace Alt-klávesa v některých nabídkách; např. v nabídce Kontrola pravopisu to docela vadí:


V nabídce Soubor/Nový se objevila nepříliš čitelná norma češtiny:


OpenOffice má implicitně nařízeno ukládat do formátu Microsoftu místo do nativního formátu Open Office. Toto rozhodnutí je myslím trochu kontroverzní, protože dál podporuje zacementované formáty xls, doc a ppt. Motivací pro tuto volbu je asi zmírnění šoku pro uživatele MS Office.

Pokračování příště.

1Přesněji řečeno to nejlepší z Open Source. GPL Set neobsahuje komerční programy.

2Náprava: themes/microgui/bare

bitcoin_skoleni

3Kromě webových programátorů; ti se neobejdou bez mocných analytických nástrojů Mozilly.

4Náprava není těžká: stačí jen spustit DrakFont v Mandrake Control Center a Mozilla dostane rozum.