Názory k článku Recenze Red Hat 7.3

ahoj

celkom by ma zaujimalo, co autor myslel tym, ked pise, ze: použití uvedených programů (GNOME) v
našem národním prostředí není úplně samozřejmé... myslim, co myslel tym slovickom samozrejme. vyznam mi ostal znacne neznamy.

Myslel tim, to ze treba Abiword ma problemy s hacky a carky, Gnumeric pak potrebuje lehce posachovat s LOCALE, atd... Takze to neni run&play, ale run&config&play :)

gnumeric mi chodi v debianu bez zasahu spravne cesky

Mozna kdyby sis poradne precetl kompletne vsechno, zjistis, ze se mluvilo o RH, ne O Debianu... Debian je IMHo kousek jinde... ;o)

Zda se mi ze se na CD nachazi zlib verze 1.1.3, coz je podle meho nazoru velka chyba, kdyz uz nejaky patek existuje opravena verze 1.1.4.

V RH7.3 je samozrejme prislusna chyba opravena, i kdyz zlib je stale 1.1.3.

-Yenya

> Síla Gnome ovšem nespočívá v atraktivním kabátě

No jo ... kde ze jsou ty doby 'oh, GNOME looks sooo cool, KDE is ugly and looks like Windoze'.

> Pokud srovnáme počet vznikajících GUI programů psaných nativně pro obě prostředí, zjistíme, že Gnome má navrch.

Jiste. Nepochybne proto za posledni tyden(6-13.5.) je na gnome.org novych aplikaci vypsano 14, zatimco na kde.org pres 40 (duplikaty, sady ikon a splashscreeny vynechany).

> Znalí programátoři prohlašují, že se jim pro Gnome prostě programy píší lépe než v objektovém Qt pro KDE.

Porad dokolecka to same placani o tom, jak ma GNOME skvelou architekturu a jak KDE tomu nesaha ani po kotniky, bez uvedeni cehokoliv konkretniho. Mohl by mi prosim nekdo prozradit odkazy na popisy tech uzasnych veci, v kterych je GNOME tak lepsi, ze je *cough* 'znali' programatori tak ocenuji? Ja bych se rad poucil (mineno uplne vazne). Kdyz to vsichni porad tvrdi, neco na tom prece musi byt.

Znali programatori ocenuji napriklad GConf. Resp. oceni to zejmena znali administratori vetsich siti, kde je moze mit cast konfigurace v (napriklad) LDAPu, u nekterych atributu nastavit ze je ani uzivatel nesmi menit, a u jinych treba povolit zmenu s ulozenim teto zmeny do uzivatelova podstromu v LDAPu. Pak muze mit uzivatel stejne nastaveni na ruznych stanicich, ktere nemusi mit sdilene disky.

-Yenya

Myslim, ze tazatele spis zajimalo opravdu "core" GNOMu - tedy proc a v cem je lepsi technologicky, proc se lepe programuje, co prinasi lepsiho samotna architektura z hlediska programovani a hlavne funkcnosti a vykonu - coz by me samotneho zajimalo. Funkce zminovane ve Vasi odpovedi jsou sice pekne, ale podle me s trochou snahy implementovatelne i do jinych prostredi - nebo ne? ;)
Btw: KDE se mi moc nelibi, ale pokud nekdo potrebuje stabilni a prehledny desktop na workstation pro beznou praci "jako ve windoze", jinou volbu asi moc nema (nehlede na aplikace typu office, vetsinou pro KDE - vynecham-li zrudne pomaly StarOffice :)

Matthes

Cool, takze GNOME je lepsi, protoze prog^H^H^H^Hadministratori si mohou udelat globalni nastaveni v LDAP? No tak to KDE konci, to je naprosty konec pro KDE.

Ok, ted vazne. Mel jsem na mysli pokud mozno uvedeni alespon 3 veci, at to neskonci tak, ze ja ted reknu, ze do KConfig pridat LDAP bylo mozne uz par let zpatky, jen to evidentne nikomu nechybelo, a neco pripominajici pristupova prava tam vidim taky (to bude ale asi novinka, uznavam). Tak, jsme tam kde jsme byli. Co takhle zkusit neco dalsiho? Jen pro usetreni casu, par veci, ktere nema smysl zminovat, pokud mi tedy neunika nejaka zasadni vec:

- C vs C++ - to by bylo na dlouho - osobne mi v tom clanku to 'znali programatori' prijde spis jako eufem^H^H^H^H^Hjiny pojem pro 'umi skvele plain C'
- CORBA/Bonobo - KDE zkouselo CORBA jeste kdyz s tim u GNOME ani jeste nezacali, ted se pouziva DCOP/KParts/XParts misto COBRA a to z dobrych duvodu (co tak skvele v tehle oblasti umi GNOME a KDE ne, treba gvim/kvim?)
- language bindings - C++, C, Java, Objective C, Python, Perl, Ruby - pokud nejake chybi, tak jsem bud zapomnel, nebo to nikomu nestalo za tu praci to udelat
- rychlost a mala pametova spotreba - to si povime az bude konecne GNOME-2.0 a gcc/binutils teamy si konecne spravi jejich naradicko pro C++
- gnome-vfs - to je ta obdoba toho, co mi uz nejakou dobu dovoluje prohlizet treba i audio CD primo v Konqueroru nebo delat veci jako 'kwrite ftp://moje.ftp.cz/soubor.txt'?
- nic uz me nenapada

Ja osobne to vidim tak, ze 'GNOME ma lepsi architekturu nez KDE' patri mezi takove ty obecne rozsirene myty, jako treba ze tohle tisicileti zacalo rokem 2000 nebo ze spenat ma vysoky obsah zeleza; zacalo to urcite jeste strasne davno puvodne jako 'GNOME _bude_ mit lepsi architekturu nez KDE', ted to navzajem vsichni od sebe opisuji (fakt, schvalne jsem to hledal na Webu), a i kdyby snad (hypoteticky) GNOME jednou zaslo na zastaralou architekturu, nedostatek vyvojaru a uzivatelu, stejne jeste porad se bude tvrdit, ze GNOME ma lepsi architekturu. A naprosto nejlepsi na tom je, ze povetsinou to tvrzeni o lepsi architekture GNOME je ve stejnem odstavci s necim typu 'GNOME ma horsi podporu Unicode/i18n', 'KDE is more developed and more stable'.

- rychlost a mala pametova spotreba - to si povime az bude konecne GNOME-2.0 a gcc/binutils teamy si konecne spravi jejich naradicko pro C++

Ze C++ je nepouzitelene vim uz dlouho ale takhle elegantne to jeste nikdo nepriznal. :) Co myslis tim "spravi naradicko"? Ja myslel ze problem je v tom ze VMTs ve QT rostou do obludnych rozmeru a nejsou PI => nedaji se sdilet (proto to zere pamet) a museji se po kazdym sestaveni relokovat (proto je to pomaly). Tohle IMHO nikdy opravit nepujde.

Ale jiste ze to pujde "opravit". VMTs sice jsou PIC a tak potrebuji relokaci, ale prelink (doufejme soucast glibc-2.3) dokaze ty relokace udelat primo na binarce. Takze ty VMTs jsou sice sdilene jen standardne copy-on-write, jenze zadny write (az na jiste vyjimky, ktere take budou potrebovat opravit) nebude, tudiz vlastne budou sdilene.

Tohle tisicileti zacalo rokem 2000 ! Opak je mitus :o)) podporovany bohuzel i radou vzdelanych lidi.

Promin, sice to s touto diskuzi nema co delat, ale mam pocit, ze se pletes. Myslis, ze pocitani naseho data nastalo 1.1. v roce nula? To prave ze ne. Bylo to 1.1. v roce 1. A tim dnem zacalo i 1. tisicileti. To znamena, ze treti tisicileti muselo zacit az 1.1.2001.
Pokud mas pro svou teorii nejakou podporu, rad si ji prectu. Ale nema smysl tim zatezovat zdejsi diskusi o necem uplne jinem.

No ja myslim, ze to autor trochu s tim chvalenim Gnome prehnal.:-) Jinak se me ale gnome libi mnohem vic, kdyz jsem zacinal tak pro gtk/gnome byla vetsi podpora pro ruzne jazyky (perl, python,C,..). Ted uz je to trochu lichy argument protoze mam pocit ze neco takoveho je i pro kde. GUI pro navrhovani aplikaci existuji oboje, ovsem vytvorit si gui pomoci glade (v gnome) a vysledny xml soubor spustit v pythonu tak takovou funkci jsem v qt/kde nenasel. No a asi dost podstatna vec pro lidi kteri zacinaji s programovanim pro gnome je ze jim staci znalost obycejneho C a nemusi se kvuli programovani ucit dalsi jazyk, cesta je pak trosku snazsi od gtk pod C k gtk pro C++ (gtk/gnoome ma i C++ rozhrani). No a pak je tu tak snadna prima cesta k poyuzivani databazi a CORBy (ale verim, ze v KDE je neco podobneho imlementovanio tez). Jinak ja mam oblibene gnome z hlediska uzivatele vic protoze se da pouzivat tak, ze neotravuje s listama, da se pouzivat oblibeny window manager (fvwm). Mozna puzobi trochu omsele oproti kde, ale kdyz potrebujete na pocitaci pracovat a ne se na nej koukat tak je to dobra volba. Jinak jsem ale rad, ze existuji oba projekty. Oba maji sve opodstatneni a gnome bych urcite sekretarce nedal..:-)

Nemyslím si, že bych nějak přehnaně chválil Gnome. Myslím, že v textu zaznělo dostatečně jasně, že se domnívám, že KDE je v současné podobě propracovější než Gnome, které však má svůj potenciál před sebou.

tak sorry

Nerad bych na neco hazel spinu, kdyz si o to ale tak rikate. Neniliz pravda, ze:
1) KDE ma integrovany mimo jine prohlizec (fuuj, piiisk). Versus pouziti libovolneho rendrovaciho jadra v Gnome (mozilla, gtkhtml, IE skrz wine :((). Jen tak na uvod, jako mensi priklad programatorske zvrhlosti v KDE.
2) KDE ma drtivou vetsinu (99%) knihoven navrzenych tak, ze se nedaji pouzit opakovane (fuuj, piiisk). Versus knihovny (ci subsystemy) v Gnome programovane tak, aby byly na Gnome nezavisle (gtk, glib, libxml, gconf, bonobo, pango, corba, gtkhtml, ...).
3) KDE resi problem stylem "udelame to dobastlenim do KDE", versus "potrebujeme, aby linux umel tohle a tohle, a tak zalozime projekt, ktery to vyresi" - souvislost s predchozim bodem
4) KDE tym si mysli, ze integrovat vsechno do jednoho programu je ta nejvic cool vec na svete (Konqueror, cele KDE), versus na kazdy problem specializovany nastroj (Unix, Galeon, Nautilus, ...)
5) KDE pouziva bez vyjimky objektovy styl programovani (mozna bych pouzil termin "objektova puberta", z ktere kazdy casem vyroste). Objekty tu mame proto, aby prog. interface zobecnovaly (zjednodusovaly), to ma za nasledek ruseni nizkourovnoveho interface -> neefektivni (ale rychle zbastleny) kod -> pomale a velke aplikace. Versus Gnome, ktere je rozdelene na nezavisle projekty resici konkretni problem (konkretizace, unixovy styl), a umoznuje pristup k nizkourovnovemu interface (v C). Nad temito C knihovnami pak dela objektovy obal (v C++, Perlu, Ruby, Jave) s jednoduchym interfacem. Gnome2 startuje 3sec a Nautilus je jeden z nejrychlejsich file manageru, jaky jsem kdy videl. Pametove naroky jsou temer totozne se starym Gnome.
6) jestlize to nevidite sami, tak jeste alespon deset let programujte v alespon deseti prog. jazycich. Mozna bude stacit, kdyz alespon vyzkousite jiny jazyk, nez C++.

> Nerad bych na neco hazel spinu, kdyz si o to ale tak rikate. Neniliz pravda, ze:

Tohle uz jsem nekde videl, tusim na linuxworldu. No, tak si to vezmu poporade.

> 1) KDE ma integrovany mimo jine prohlizec (fuuj, piiisk). Versus pouziti libovolneho rendrovaciho jadra v Gnome (mozilla, gtkhtml, IE skrz wine :((). Jen tak na uvod, jako mensi priklad programatorske zvrhlosti v KDE.

KDE nema integrovany prohlizec, pokud integrovany znamena zadratovany a nejde vymenit. V pohode se da jako primarni prohlizec dat treba Netscape. Nebo se da sice pouzit Konqueror, ale s renderovacim enginem Gecko. Tolik k mytu cislo jedna. A i kdyby, unika mi, co je na tom tak zvrhle.

> 2) KDE ma drtivou vetsinu (99%) knihoven navrzenych tak, ze se nedaji pouzit opakovane (fuuj, piiisk). Versus knihovny (ci subsystemy) v Gnome programovane tak, aby byly na Gnome nezavisle (gtk, glib, libxml, gconf, bonobo, pango, corba, gtkhtml, ...).

Pokud jsou ty knihovny tak hrozne "znovunepouzitelne", tak proc je jako HTML renderovaci engine pro AtheOS pouzito KHTML? No, pomineme-li fakt, ze to asi nebude uplne presne tak jak je to tu napsane, stejne tohle neni zrovna moc argument. Jednak to nemusi znamenat nic tak moc o kvalite architektury, jednak, pokud si ma clovek vybrat mezi delanim neceho uzitecneho a delanim neceho naprosto univerzalniho pro hypoteticke i nezname moznosti pouziti, neni obvykle tak tezke si vybrat. Nehlede na to, ze staci pridat pri linkovani -lgnomeui a clovek najednou zjisti, ze se prilinkuje >40 knihoven, protoze se navzajem potrebuji (tuhle se mi dokonce nekdo snazil vnutit ldd jako nastroj na mereni modularity).

> 3) KDE resi problem stylem "udelame to dobastlenim do KDE", versus "potrebujeme, aby linux umel tohle a tohle, a tak zalozime projekt, ktery to vyresi" - souvislost s predchozim bodem

Nejak mi unika, jaky je rozdil mezi 'dobastlime to tam' a 'udelame novy projekt, v kterem to tam dobastlime'. Navic, neni to 'linux umel tohle', je to vetsinou 'desktop umel tohle'.

> 4) KDE tym si mysli, ze integrovat vsechno do jednoho programu je ta nejvic cool vec na svete (Konqueror, cele KDE), versus na kazdy problem specializovany nastroj (Unix, Galeon, Nautilus, ...)

... Nautilus, Evolution >;) - tohle je pokus me rozesmat, nebo co? Nautilus funguje jako ekvivalent ovladaciho centra z KDE, vypada to pekne jak v MS Windows. Jinak ty veci samozrejme nejsou integrovane do Konquerora, Konqy sam o sobe je dost hloupoucky a umi vlastne jen v sobe zobrazovat KParts komponenty (rika se tomu myslim modularni design). Krom toho, uzivatel vetsinou chce, aby to _vypadalo_ integrovane.

> 5) KDE pouziva bez vyjimky objektovy styl programovani (mozna bych pouzil termin "objektova puberta", z ktere kazdy casem vyroste). Objekty tu mame proto, aby prog. interface zobecnovaly (zjednodusovaly), to ma za nasledek ruseni nizkourovnoveho interface -> neefektivni (ale rychle zbastleny) kod -> pomale a velke aplikace. Versus Gnome, ktere je rozdelene na nezavisle projekty resici konkretni problem (konkretizace, unixovy styl), a umoznuje pristup k nizkourovnovemu interface (v C). Nad temito C knihovnami pak dela objektovy obal (v C++, Perlu, Ruby, Jave) s jednoduchym interfacem. Gnome2 startuje 3sec a Nautilus je jeden z nejrychlejsich file manageru, jaky jsem kdy videl. Pametove naroky jsou temer totozne se starym Gnome.

Nemuzu si pomoct, hahaha hehehe. Delal jsem si ctyrikrat ruzny build GARNOME, udelat jsem ho dobre, a prekladal jsem bez debug informaci a s optimalizacemi. Zere to pameti pekne stejne jako KDE, a s rychlosti uz to take neni ono (proto jsem predtim i rikal, ze s GNOME-2.0 final se uvidi). Nautilus (relativne nova verze) jako nejrychlejsi file manager je jeste porad dobry vtip. No, k te architekture: Mel jsem dojem, ze GNOME je take objektove, ale navic v plain C, tak kde ze je ten rozdil? To pouzivani objektu v KDE je samozrejme dano jazykem, proto se KDE tak relativne snadno vyviji a udrzuje. Jeste me napada jiste pravidlo o optimalizovani zvane tusim 20/80.

> 6) jestlize to nevidite sami, tak jeste alespon deset let programujte v alespon deseti prog. jazycich. Mozna bude stacit, kdyz alespon vyzkousite jiny jazyk, nez C++.

No, ja jsem nekde kolem 5-10 jazyku, v zavislosti na tom, co znamena umet. Deset let programovani by bylo take. A myslim si, ze C++ ma dnes jeste porad svoje misto. A pokud se snad ja nekvalifikuji, urcite se v KDE Teamu najde par lidi dost dobrych na to, aby snad nejake takovehle hrozne problemy videli.

Abych to shrnul: 1) a 4) jsou nesmysly a kdo si je mysli, ten toho o KDE architekture vi dost malo. 3) nejak nechapu a 2) je diskutabilni a veci nazoru (jednak to neni az tak jak je tu napsano, jednak je otazka, jestli je lepsi vetsi integrovanost a rychlost vyvoje nebo uzasny desktop, ktery jeste porad zadny uzivatel nepouziva a jeste nejakou dobu nebude). 5) je povetsinou jako 2) spis veci nazoru a vlastne si 2) a 5) trochu protireci (2-je dobre byt modularni a univerzalni,5-je dobre byt nizkourovnovy). 6) chapu bud jako snahu rict 'C++ je k nicemu' nebo 'kdo si mysli neco jineho je amater'.

Suma sumarum, 'znali' programatori tedy maji GNOME radeji proto, ze vlastne neni objektove ale nizkourovnove, prestoze to o nem tvrdi, a je rozdeleno na hodne malych projektu (coz mi oboje pro programatora aplikaci prijde spis jako nevyhoda). Kdyz tedy zapocitam ty jedine relativne rozumne body 2) a 5), i kdyz prehnane a diskutabilni, stejne me to nijak zvlast nepresvedcilo. Na to, jak vsichni basni o architekture GNOME, jsem cekal, ze budu zavalen argumenty, na ktere budu jen bezradne zirat a nevedet, co rict.

Hele, sasku, co kdyby's radeji mluvil o necem, o cem vis vic, treba o teorii relativity nebo ritualnich tancich domorodych kmenu na Nove Guinei, o nich urcite vis vic nez o KDE. Nebo jeste mozna lip by sis mohl nechat neco udelat s tim vymytim mozku. Kdybych se chtel s nekym bavit timhle stylem, zkusil bych se bavit se zdi, vysledek by byl stejny, s jedinym rozdilem, ze zed se nemuze chovat, jako kdyby si myslela, ze pozrala tu vsechnu a jedinou spravnou moudrost sveta.

hele lidi - ja tomu sice VUBEC nerozumim, nicmene jsem z toho textu pochopil, ze aplikace pod Linuxem muze bejt psana pro KDE, nebo pro GNOME, nebo pro oboje (ale bude to obtiznejsi)... mno... tak se asi radsi vykaslu na to naucit se programovat pro linux, ... neni to dost blby?

No, tak predevsim jak GNOME tak i KDE bezi v prostredi X11, takze ti vsechno bude chodit vsude - graficke aplikace - a hlavne vubec graficky psat nemusis, muzes psat treba CGI skripty v PHP nebo shellove skrity v Perlu, Pythonu, bashi, nebo proste obecne psat programy ktere maji jen parametry prikazove radky. Tech vznika v Linuxu bezkonkurencne nejvic.

Graficka aplikace muze bejt psana pro X11 (klasika), OpenGL, SDL (muze zahrnovat OpenGL), GGI nebo SVGAlib, pokud chce pouzivat nejaky vicemene standartne vypadajici menicka, tak muze vyuzivat Gtk (to pouzivaji GNOME aplikace, ale nejen ty - Gtk je proste asi nejrozsirenejsi volba, a na zbytek komponent GNOME se vetsinou kasle) nebo Qt (to je zaklad KDE, orientuje se na to i vyvojove prostredi Kylix od Borlandu...). K dovrseni zmatku je asi nejdulezitejsi soucasny desktopovy projekt, Mozilla, sice zavisly na Gtk, ale pouziva z nej jen nahodne neco (treba defaultni textury na pozadi, ktere vzapeti prekresi svymi vlastnimi) a na menu a vetsinu dalsich ovladacich prvku pouziva vlastni toolkit XUL - coz by bylo rozumne, kdyby nativni toolkit (Gtk, Win32, MacOS), obcas stejne "neprosvital" - napr. u nekterych rolovacich menu.... Dalsi klicovy projekt, StarOffice, ma taky uplne vlastni toolkit, podobny Win32 a nepouzivany v nicem jinem, OpenOffice aspon rozdeluje monstrozni StarOffice desktop z verze 5.2 na jednotliva oddelena X-okna, ale stejne je na Linuxu v podstate situace co projekt, to vlastni toolkit.... no a samozrejme Wine kresli vlastni menicka imitujici Win32, a taky nepouziva zadny standartni toolkit...

Osobne fandim Gtk, z nevyjasnenych pricin, ale mam i vyhrady - nepodarilo se mi pod nim jeste nic naprogramovat, tedy pokusy ano, ale nejak je mi cizi tenhle styl uvazovani, nejdou mi od ruky rozsahlejsi projekty. To je ale doufejme jen otazka API... navic tezko si lze nevsimnout, ze Gtk pouzivaji i velke projekty vyvijene mimo zakladni ramec GNOME - namatkou XMMS, GNOME, Lopster, Mixmagic - takze Gtk je asi opravdu nejrozumejsi volba.

Zajímalo by mě, jak je na tom nový RH s podporou češtiny. Používám počeštěný RH 7.1 a WindowMaker. Potřebuju mít tedy češtinu implemenotvánu na úrovni samotných X... K upgradu mě tlačí některé nové verze aplikací, které vyžadují nové verze knihoven: však to znáte. A ještě jedna neméně důležitá otázka: Jaké jsou hardwarové požadavky nového RH? Stačí 32 MB RAM?

Používám sice Mandrake, ale dovolím si odhadnout, že v novější verzi RH bude počeštění přinejmenším na stejné úrovni jako v 7.1, maximálně u některých aplikací které byly případně do distribuce vloženy těsně po vydání nové verze může být potřeba tak za měsíc instalovat update. Kvalita počeštění systému jako takového se mezi verzemi distribucí obecně spíš zlepšuje (aspoň u Mandrake určitě ;-).
No a u paměti bych se taky nebál nějakého výrazného skoku v náročnosti, pokud ovšem chcete zůstat u WindowMakeru.

Ono u RedHatu je to trochu jinak než u Mandraku: existují 2 "větve": jedna originální anglická a druhá dodatečně (a dobře) počeštěná. Pro používání KDE/Gnome to počeštění není potřeba, ale pro WindowMaker asi ano. Nebo se mýlím? (Určitě pořebuji přepínání klávesnice.) Co se týče paměti, slyšel jsem něco o 48 MB pro instalaci, ale nevím, která to byla distibuce.

Prepinani klavesnice je lepsi primo na urovni XFree86 [smacknout ScrollLock je rozhodne rychlejsi a pohotovejsi nez lovit nejakou ikonku v KDE;-)]. Na urovni WM/Desktopu resit teprve pouziti prislusnych pisem. Na RH 6.2 a 7.0 jsem pouzival WindowMaker a pozdeji xfce a no problemo.

BTW: pada jeste porad AbiWord pri zadani ISO-8859-2 znaku?

ScrollLock pouzivam (jeste jsem upravil ikonky aplikace nonclock na CZ a US a pouzivam to jako "graficky frontend" k te klavese: obcas prijdu ze skoly od nejmenovaneho OS a mam "klikaci naladu"...) Pouzival jsi originalni anglickou veri RH? Pak by to bylo v pohode. Jeste jedna vec: Docela dobre je treba mit cesky less, ceske razeni... podporuje to RH 7.3? (Pocesteni v brzke dobe necekam, protoze uz kdyz nejm. nakladatelstvi vydalo ceskou verzi RH 7.0, dlouho nebyla dalsi verze, protoze to chteli prodat, pak vydali 7.1 na vice CD a za hodne penez... takze dalsi verze asi hned tak nebude... a kdyz, tak na 10 CD za XXXXX Kc...)
Co se tyce AbiWordu :-), zjistil jsem dle jeho stranek, jak to "aspon trochu" pocestit: Vytvorit v jeho adresari fonts adresar ISO-8859-2 a zkopirovat tam napr. ceske URW fonty (ci symbol. nalinkovat). Ty fonty se pak objevi v nabidce. Jenom bych chtel rozchodit i TTF, ale zatim se nedari...

To je prave problem, ze v XFree 4.1.x a vyssich je jina ceska klavesnice, ktera uz neni kombinovana s US a tim padem zadne prepinani pres Scroll Lock nefunguje :-(
Nevim jak je to s 4.2.x ale pochybuju, ze by to bylo jinak.

Prepacte, ale preco by som mal v KDE hladat nejaku ikonku? Ona tam sice je, ale ma skor informacny charakter, ze vidim, aku klavesnicu mam prave zapnutu... Aj M$ Win ma ikonku, a kto z vas prepina klavesnicu vo Win inak ako cez Alt-Shift resp. Ctrl-Shift? Tak isto sa v KDE da nastavit lubovolna volna kombinacia klaves na prepinanie klavesnice. Ja pouzivam Alt-s.

Chtěl bych se Vás zeptat jako linuxový neprofesionál, jestli je v RH7.3 nějaká utilita ke konfiguraci mountování lokálních disků. V minulých distribucích jsem k tomuto účelu používal linuxconf, ale ten se už v současné distribuci nenachází. Vím samozřejmě, že se vše dá nastavit ručně v /etc/fstab, ale stejně by mě zajímalo, jestli k tomuto účelu Red Hat přidal jiný balíček nebo se na tuto možnost pozapomnělo. Díky

Neviem, preco linuxconf z RH vyhodili.
Zrejme nejaky managorsky zachvat -- niekto sa v RH zle
rano vyondial a pocitil potrebu "urobit rozhodnutie".
Neposkytli ziadnu adekvatnu nahradu. Ja si viem nastavit kopu veci cez cfg subory, ale napriklad ipx/ncpfs som nastavoval cez linuxconf. Moja rada : stiahnite a skompilujte si linuxconf. Nie su s tym v 7.3 ziadne problemy. Napcha Vam sice volaco otravne do
init.d scriptov, takze na Vas bude vyskakovat prompt s moznostou spustit linuxconf,
ale inak je vsetko OK.

Linuxconf asi vyhodili, protoze protoze to neni zrovna nejlepe resene (proc mit neco v konfiguraci linuxconfu a pak se z toho vygeneruje "normalni" konfigurace neceho jineho?) (chtel jsem rict, ze je to prasarna, ale rozmluvili mi to ;-)). Udelal jsem jednou tu zasadni chybu, ze jsem se pokousel linuxconfem nastavit neco v systemu, kde jiz byla vetsina veci nastavena rucne a dopadlo to tak, ze po pouziti linuxconfu to ani nenabehlo.

Zase na druhou stranu je urcite chyba jestli nepridali nic co by beznym uzivalum usnadnilo nastavovani systemu, treba takovy Yast od SuSE mi pro zacatecniky pripada velmi dobre reseni. Jestli tam opravdu nic neni nevim (zkuste se podivat do manu v KDE/Gnome, jestli tam nahodou neco neni).

To nie je pravda, ze linuxconf ma nejaku vlastnu databazu a generuje z nej konfiguraky.

Dokaz : man linuxconf

Ja nehovorim, ze je spraveny ktovieako dobre a je mi
jasne, ze niekedy moze sposobovat problemy. Ale
vyhodit z modernej linuxovskej distribucie jedinu
moznost uzivatelsky priatelskeho nastavovania je IMHO
blbost.

v rh7.3 je vsftpd (vs = very secure), takze wuftpd reseto uz neni jediny ftp server

Silene jsem se nervnul kdyz jsem nemohl najit linuxconf.
Muze mi nekdo rict jak v textovem rezimu nakonfigurovat treba druhou sitovo kartu ? s netconfig si muzu leda tak... a co treba nastavovani ipchains ? to si mam pamatovat synataxt prikazu ? nevim co tim chteli vyresit ale lepsi a rychlejsi zakladni nastaveni jak v linuxconf nikde v celem REDHATu neudelam !!!!!!!!!

V textovem rezimu nakonfigurujete druhou sitovou kartu tak, ze pokud nemate podporu pro HW karty zakompilovanu primo v jadre, tak pomoci insmod dany modul nahrajete, a do /etc/modules.conf ho zanesete i pro pristi booty. Pak v /etc/sysconfig/network-scripts vytvorite ifcfg-eth1, a obslehnete konfiguraci z ifcfg-eth0, se zmenami patricnych polozek.

ipchains - pokud potrebujete nejake trivialni filtrovani, tak si skutecne neni problem zapamatovat syntaxi, je velice jednoducha a mnemonicka. Pokud chcete neco slozitejsiho, tak si to stejne budete muset prostudovat. man ipchains Vam vzdy prozradi vsechno co potrebujete.

Chteli tim rict bezpochyby to, ze je skutecne linuxconf neskutecny bastl, ktery umi nadelat jen hromady skody, a pokud si neco pomoci linuxconfu rozvrtate, tak davat to rucne dohromady je velice neprijemne.

Plne souhlasim, linuxconf je hodne spatny a prvni co udelam, ze jej odinstaluji "rpm -e linuxconf*"

Nemusite si delat starosti o zmizeleho LinuxConfa, staci zkusit napsat neco vlastniho a neocernovat pany z Cerveneho Klobouku. Nebo snad chcete vischni, kdo takto cinite, kricet na cele kolo: "Nam se nechce ucit novym vecem, nam se nechce programovat, stavaji se z nas vsech postupne pasivni uzivatele!" a nebo uz z Cech prchli vsichni programatori za lepsim, ci neprchli, ale "zadarmo ani kure nehrabe - pouze Linus"? Omlouvam se vsem zde pisicim, kteri tak hluboko neklesli.

Ale kdepak, Linus ani panove z RedHatu prece zadarmo nehrabou. Jen se podivejte na mailove adresy lidi z ruznych diskuznich listu GNU projektu - 90% z nich je placeno firmami (RH, SuSE, vyrobci HW, atd.), par procent jsou studenti a kantori z VS a ten maly nepatrny zbytek teprve zadarmopracujici nadsenci. Programovani OSS muze dnes byt full-time job jako kazdy jiny.

Linux conf - nejnusnejsi a nejidiot.... (fuj to slovo je strasne). Asi od verze 6.2 jsem ho prestal pouzivat, ato proto, ze jsem ho jednou pouzil a nejak mi "posral" celou konfiguraci - nevim presne co a jak, ale po jeho "zasahu" sluzby fungovalo zajimave :(
Co se tyce sitovek, myslim ze se pri jakekoliv instalaci instaluje netconfig, timeconfig, a dalsi tuna configu, ktere slouzi specialne pro nastavovani sluzeb.
Co se tyce konfigurace treba firewalu resp. routeru, tak bych nikdy nesveril linuxconfu - myslim ze by to ani nikdy nedokazal.

Jeste jedna vec (ta je spise mirena autorovi clanku), je normalni ze si na www/mail server naisntalujete KDE, aby ste si mohl konfigurovat sitovku pod oknama ?

Normální to zřejmě není. Ovšem Linux se stále více dostává do polohy, kdy je kromě serverů instalován i na pracovní stanice a tam se podobné věci mohou hodit.

Jinak provozovat GUI na serveru není až takový nesmysl jak se pravověrným hackerům může na první pohled zdát. Některé operační systémy (napadají mě třeba NT nebo Solaris) tak fungují.

Jinou věcí je, že GUI nástroje nejsou primárně určeny pro administrátory serverů. Já osobně bych někomu kdo neumí síťovou kartu nakonfigurovat jinak než přes linuxconf nebo neat nesvěřil.

Nepaci sa mi pristup tych, co tu nadavaju na linuxconf a obhajuju jeho odstranenie. RH neposkytlo nahradu. A kto nechce linuxconf pouzivat, tak ho pouzivat jednoducho nemusi - ale preco ma branit tym, ktori ho pouzivat chcu? Takze pri vasich hodnoteniach by - pri vsetkej ucte - nezaskodilo trochu viac tolerancie s nazormi inych. A to rovnako plati o vyssie vedenom spore Gnome vs. KDE. Kazdy ma ine kriteria na veci ktore pouziva a pre svoje rozhodnutie (snad) ma dovod a vysvetlenie.

Problem je, ze do vyvoje LinuxConfu musi RH investovat penize (minimalne za platy programatoru, kteri se o to staraji). Ted dost mozna zjistil, ze se mu to nadale nevyplati, protoze poskytuje nejake GUI nastroje na to same. Stejny pristup zvolilo SuSE - zahodilo rychly a prehledny yast1 a od verze 8.0 uz podporuje pouze pomaly, ale GUI-schopny yast2. Proste se jim nevyplatilo udrzovat dva ruzne programy na urcene na to same.

Budiz, linuxconf je dost prasackej bastl, uznavam, nicmene je to pomerne komplexni bastl. Nikdy sem ho moc nepouzival, ale kdyz nainstaluju cistej system, vzdy jsem si spustil linuxconf, postupne jej celej prolezl a nastavil co se dalo.. mel jsem pred sebou vsechno pekne prehledne od nastaveni sitovek az po vypis bezicich sluzeb a cteni logu. Zbytek jsem pak dokonfiguroval rucne. Take se mi linuxconf zda zlaty ve chvili, kdy chci zkusit neco noveho o cem jeste prilis nevim a v linuxconfu najdu prehledne nastaveni. Vrtat se v konfiguraku muzu kdykoliv pozdeji, nicmene linuxconf mi vygeneroval alespon nejakou, byt trebas jen castecne funkcni konfiguraci a mel jsem s cim srovnavat, jestli nedelam neco blbe, kdyz jsem potom psal vlastni konfigurak. Pokud v RHcku neni za linuxconf zadna obdobna nahrada, je to zasadni chyba. Pokud tam je, mohl by uz nekdo konecne rict jaka?

tu absenci linuxconfu snad lze vyresit priinstalovanim z redhatu 7.2, nebo ne? (nepamatuju si ted zavislosti - sam ho nepouzivam =) - ale jinak v tom nevidim problem)

> Ted dost mozna zjistil, ze se mu to nadale nevyplati,
> protoze poskytuje nejake GUI nastroje na to same.

To je sice hezka vec, ale ackoli chapu, ze hodne lidi si xka na server nainstaluje, ja k tomu nevidim duvod. Kdyz je to server u klienta, tak to budu chtit spravovat co nejuspornejsi cestou a tou je txt konzole.

Pokud jde o linuxconf - kazdy by rozhodne mel vedet, co jak nastavit (jinak se driv nebo pozdeji dostane do problemu), ale jsou proste serie ukonu, ktery linuxconf urychli. To, ze linuxconf umi udelat obcas peknou paseku, je jina vec. Z tohoto duvodu ho nezaradit do dirtribuce mi pripomina M$ se svoji filozofii "sem vas nepustime, jeste byste si tam neco rozbili".

Je to neat-tui (v textovem rezimu).
http://www.linuxzone.cz/index.phtml?ids=3&idc=230
Linuxconf není vyvíjen in-house, takže je problematické pro něj poskytovat podporu. Navic si myslim, že komunikace s tvůrcem linuxconfu jaksi vázla...

Po několika letech používání RH Linuxu (ve verzi 4 byl skvělý) jsem zkusil Debian. Všem zkušenějším Linuxákům doporučuji (obvlášť na servery) zkusit raději Debian Woody (měl by teď za chvilku vyjít).

Dovolím si nesouhlasit. Na servery se hodí téměř jakákoli distribuce a záleží na každém, jaká distribuce bude základem serveru a jak moc změn bude následně dělat. Já mám na RedHatu kolem 17 serverů ... k těmto účelům používám RH 7.1. Faktem je, že veškeré serverové služby (apache, mysql,.....) si kompiluji sám, protože varianty z rpm balíčků nejsou kompilovány pro zatížení které potřebuji. Stejným způsobem může někdo jiný používat SuSE, Mandrake, Debian nebo jakoukoli další distribuci. Myslím, že je to úplně jedno.

Osobně jsem zkoušel RH 7.3 beta (Skipjack) ... doteď běží bez problému. Přes víkend jsem stáhnul RH 7.3 (Valhalla), ale k instalaci jsem se zatím bohužel nedostal.

no Debian a RH se lisi hlavne spravou baliku a taky pristupem vyvojaru. A je to hodne patrne, vazne pokud jde kvalitu je na tom RH hodne spatne. Normalni uzivatel je tak na holickach jestli pouzit hroutici se RH nebo Debian ktery mu nezvlada vsechny nejnovejsi zarizeni. Myslim, ze prave hroutici se RH a Mindraky jsou nejvetsi ostudou linuxu v soucasne dobe. Ja instaloval graficky jak RH tak Mindrak a v obou pripadech jsem musel neco dodelavat rucne coz je pro zacinajiciho uzivatele neprijatelne. Po nainstalovani se ovsem situace moc nemeni, Xka i cely pocitac obcsa zatuhava. Nemam cas zkoumat tyhle distribuce podobrbe protoze Debian proste timhle netrpi. Zrejme pristup stabilni rady ktera je mirne az hodne zastarala ale velmi stabilni je pro servery optimalni. Linux se tim priblizi BSD i s jeho rozsahlym softwarem a moznostmi.

Mno... RH a Debian treba maji trochu jinak rozvrzene konfiguracni soubory (ze zacatku jsem napr. v RH hledal .xinitrc :-). Takze jak jsem zvyklej na RH, musim v Debianu nektere veci hledat a ne vzdy jsem uspesny. Ale neodvazil bych se tvrdit, ze Debian je spatny a ze nejde nakonfigurovat. Nemyslim, ze co do kvality je na tom RH "hodne spatne". (Chtelo by to konktretni priklady, co je v RH spatne.) Ja jsem s nim spokojen (problematickou aplikaci byl linuxconf, ale o tom uz tu jini ztratili nejedno slovo). GNU/Linux je svobodny software: dava nam svobodu volby. Myslim, ze by k tomu mela patrit i jista mira tolerance.

Dovolil bych si s Vaším popisem stability Red Hatu nesouhlasit. Pár mých známých Red Hat už nějakou dobu používá a stejně tak já jsem si prošel všechny oficiální distribuce Red Hatu od verze 5.1 až k aktuální 7.3. Nikdy v minulosti ani teď jsem za normálních okolností nenarazil na problémy které zde popisujete (tuhnutí počítače ap.), pokud se to někdy stalo, tak pouze jako přímý důsledek mého experimentování s konfigurací jádra nebo instalací podpory (většinou ve vývojovém stadiu) hardware, který ještě nebyl v Compatible listu. Ovšem při takovémhle zacházení je třeba nějaký ten problém očekávat a když už se vyskytl, nikdy nebyl toho rázu, že by se nedalo zjistit jeho příčinu a následně ji odstranit.

Je sice pekne, ze vysel RH 7.3 s KDE 3.0 A GNOME 1.4 a buh vi, co jeste. Ja si trpelive cekam na Woodyho, kam si prdnu X-Fce a budu spokojenej. Ja nevim, proc mam mit na DeskTopu super narocny KDE, nebo GNOME (i kdyz ten je v podstate nenarocnej). Malem jsem sel do kytek, kdyz mi KDE 2.x ukazovalo pri mych 256 MB Ram, ze swapuje. Stahnul jsem X-Fce a jsem spokojenej - peknej desktop, malo zere. Na serveru mam Potato, u sebe mam Potato, a bratrovy jsem dal RedHata. Ovsem, tesi me novinka, ze RH7.3 bude jeste zmatenejsi v nastavovani, jeste automatizovanejsi a proste Windowsovejsi. Proto jsem na Linux nepresel :-)) At zije Debian :-))

A takova perlicka, jsem absolutne neschopen cokoliv zprovoznit pod RH. Ocenil bych pomoc. Wine se mi sklada, Samba se spousti nekorektne a moje scripty jsou pri startu IGNOROVANY a NAHRAZENY defaultnima. Nerozumim konfiguraci RH, jsem zvyklej na Debiana. Jestli nekdo vi o nejake publikaci pro RH, byl bych vdecen. Diky :-))

Píšete, že používáte na desktopu Debian a xfce. Proto bych se zeptal na poněkud již možná "provařenou" otázku: jak je na tom Debian s češinou?

Me vetsina veci chodi i s cestinou, ale uz si nepamatuju jak jsem toho dosahl (je to vic nez rok :-)
Kazdy asi taky cekame od "chodi cestina" neco jineho.

Co to tam poustis za hruzy, ze pri 256MB RAM swapuje ?

Hmm obdobne se choval RH 7.1 na mem pocitaci (K6-2,64MB ram),swapoval i v konzoli... ... pomohlo tomu hdparm ... a bylo to mnohem lepsi....

Jsem zvedavej jestli bude mit Woody lepsi program na vyber balicku pri instalaci (dselect je celkem neprehlednej)....

At zije Slackware!

Nevíte prosím někdo, zda RH7.3 už podporuje instalaci na LVM? Prozatím jsem to vždycky řešil instalací na dočasnou partišnu a kopírováním, což je dost pakárna.

Díky,
Martin Horák

Přečtěte si o den mladší článek na http://linuxzone.cz a dozvíte se, že LVM není v instalaci podporováno.
BTW: Nechápu nadávky "Mindrake a RH se hroutí", protože pokud je tomu tak, je někde něco špatně a pokud to dotyčný myslí vážně, měl by reportovat problém nebo se zamyslet na svým HW (ať už to má na svědomí XFree, jádro nebo něco jiného). Osobně jsem už hodně dlouho neviděl zhroucený Linux, pokud to nebylo vinou HW.
Pochybuju, že Debian má obsaženy tak zázračné záplaty, které by nesrovnatelně novější distribuce s novými balíčky neobsahovaly. Pokud by tomu tak bylo, zaloužili by si tvůrci Debianu pěkně vynadat, protože se své opravy neobtěžovali nechat začlenit do nových verzí jimi používanýh komponet (např. jádro, XFree, SQL servery a podobně).

nerozumim tomu ze? ja vim...

>Update glibc na 2.2.5 v kombinaci s novými binutils přináší zajímavou funkci, která by měla rafinovanými kouzly s alokací paměti urychlovat spouštění programů.

no, nevim, nevim... Oracle 8i mi na nem vykouzlil rafinovane errorove hlasky... starsi glibc 2.2.4 to (snad) vyresila...

Viac krat sa mi stalo pri upgrade na RH7.3, ze sa
pri finalnom instalovani rpm balikov "kusol" pri
setup.. file.. alebo gpm..
Stalo sa mi to aj pri cistej instalacii, aj po zmene typu CD media ci vymene CDROM
Nepoznate nejaky znamy BUG upgrade na RH7.3 ?
Dik

Mne sa stal ten isty pripad
pri instalacii
a kontroloval som samozrejme aj md5sumy ..

Cedric

Mne to iste, ci uz sa instalovalo na cisty PC ale sa robil upgrade, vzdy to skoncilo pri druhom CD s chybovou hlaskou o nemoznosti precitania nejakeho balicka (vzdy iny - 15 pokusov = 15 roznych hlasok). A pritom to bolo skontrolovane ohladne md5...

Debian a cestina:
export LANG=czech (RH cs_CZ.ISO-8859-2 - locale aliases nejsu?)
echo "czech" > /etc/locale.gen
dpkg-reconfigure locales

GxK ja pouzivam WindowMakera - Afterstepari muzou nadavat nad "vykradenou" bublinovou napovedou :)
Zkusili jste si rozbehnout program pro GNOME pod jinym WM? (co se tyce GTK parada) - KDE = cesta do pekel.
Ted tu kolega ma problem - jde mu pomalu pocitac. Schvalne kdo za to muze? Konqueror - 30% mem (z 256MB) 43% CPU... za jak dlouho zacne swapovat?

Vsichni zacatecnici si mysli, ze Gnome|KDE je operacni system, pak dojdou k nazoru, ze distribuce je operacni sytem. Neni. Postupem casu si zacnou myslet, ze OS je linux. Taky chyba. Linux je pouze jadro OS, Zbytek je GNU. Proto je Debian GNU/linux (je i Debian GNU/Hurd).
Distribuce je jenom nazev pro pravidla a pro obrovskou praci a trpelivost, kterou vynakladaji balickari na kompilaci programu podle pravidel jejich distribuce.
Z toho plyne, ze otazka, jak je na tom Debian s cestinou je naprosta blbost.

vice nez 75% linux senior administratoru prejde na Debian zbytek spolkne Slackware a nejotrlejsi na Rocka.
Pouzivaji afterstep, e, window maker, icewm, xfce a nejvice terminal. KDE a GNOME se nejak nekde ztratili.
Proc? To vi kazdy z nich dobre sam.

No a jednu zpatky.
Jeste Vam nastroj distribuce RH (rpm) pise neco jako
dependecies problem ...
required libc-glibXXX.so ? misto toho, aby Vam vypsal potrebny balicek? (o nabidnuti stahnuti nemluve...)

Poznámka k poslednímu odstavci. Souhlasím s tím, že RPM zobrazuje název konkrétní knihovny, která je potřeba. Ne všichni instalují software pouze pomocí balíčků, ale kompilují si ho na míru svému HW, navíc ne všechny knihovny se dodávají ve formě balíčků. Proto se může uživatel rozhodnout, jakou cestou žádanou knihovnu do systému doplní. Jistě můžete namítnout, že to v tom případě vyžaduje od uživatele větší nároky, aby si byl schopen žádanou knihovnu najít, ale od nezkušeného uživatele čekám, že si při instalaci vybere všechno, co bude potřebovat a tudíž se k tomuto problému nemůže dostat. Pokud si balíčky instaluje sám, měl by být natolik zkušený, aby tento problém vyřešil.
Pokud úplného začátečníka posadíte k počítači s holou instalací windows, asi si taky nebude schopen nainstalovat potřebné programy.
Poslední dobou si všímám, že ideální instalátor si lidé představují jako program schpný telepaticky zjistit, co uživatel chce a udělat to, aby dotyčný nemusel ani hnout prstem. Pro ovládání nejen počítače, ale i kontrétních programů, je třeba jisté odbornosti a s tím nic neuděláte. Každý by měl dělat to co umí (to je holá skutečnost, nechcu tím nikoho urážet). Člověk bez záladních znalostí počítačové problematiky nemůže instalovat jakýkoliv OS, pokud tak činí, řítí se do problémů.

Vidim, ze se tu rozspoutalo spoustu diskuzi, ktere maji s redhatem jen malo spolecneho. Ja jsem si ho nainstaloval a jsem vcelku spokojeny, ale spokojenost tu nebyla hned. Pouzivam gnome man PIII 450Mz 128MRAM, a beha to primerene (teda MS W98 jsou urcite rychlejsi).
KDE jsem zkousel na Celeronu 1GHz a 256MRam, je pravda, ze jsem si nechal ruzne zbytecne animace, ale i tak to bylo hrozne pomale.

Cestina jak jsem zjistil neni samozdrejmosti nikde. KDE nastivi nabidky a menu adt. do cestiny ale na klavesnici redhat zapomnel. Gnome totez, ten nabizi aplet na prepinani klavesovych map, ale jeho prednastaveni neni zrovna dvakrat funkcni, doporucuji pouzit setxkbmap narozdil od gkb_neco jinak mi to delalo probleny s numerickou klavesnici. Jinak staci nastavit promnenou tusim lang=cs_CZ a nastavit ceskou mapu klavesnice, pak cestina funguje jak v Gnome tak KDE naprosto bez problemu. U Abiwordu je problem v tom, ze neni dodavan s ceskymi fonty (abiword ma na fonty vlastni adresar, cestu si nepamatuji, ale v nastaveni fontservru docela razi), ja to vyresil tak, ze puvodni fonty jsem smazal a na misto nich jsem nakopiroval fonty type1 iso-neco_neco-2, ktere jsem nasel nekde na disku. Je dobre ponechat puvodni soubory tusim s priponou .u2g (bez nich program vypisuje otrevne hlasky), ale smazte jejich obsah jinak budete mit problem pri tisku. Chtelo by to jeste uprafit font v textove konzoli, ale ta mne priliz netrapi. Tod k cestine vse, ja ji moc neholduji.

Nautilus -
nekdo ho tu tusim vyzdvihoval jako nejrychlejisi souborovy manazer, dle meho nazoru, je to zmresenina, ktera ma pramalou uzitnou hodnotu, navic redhat ho asi spatne zkompoloval, ponevadz mne nedokaze zobrazit ani cely obsah adresare. Skratka nahodne se zastavi treba v pulce vypisu a neustale animuje tu svoji ikonu. Nez jsem na to prisel tak jsem se hodne divil, ze mne mizi a opet se obvevuji soubory a adresare, proto ho nepozivam a uchilil jsem se ke stremu dobremu mc v konzoli, nebo Konquerovi.
Dalsi chyba je v tiskovem servru, ktery neumi spravne posilat data na MS sdilene tiskarny, skratka tam nahodne bud neco pridava nebo se neco straci pokazde vytiskne neco jineho co jen zdanlive pripomina spravny vzhled, pokud se tiskarna pripoji mistne nebo pres unixove sdileni tak je vytisk v poradku, takze filtrem to neni.

Samba-
Funguje, ale i tu jsou podivnosti, #smbmout to zna jeste pred instalaci rmp balicku se sambou, avsak nefunguje. Po doinstalovani samby funguje, ale pri moutovani sdilenych disku vypisuje neco jako ze nemuze najit nekde nejaky soubor, tak jsem mu ten soubor vytvoril (prazdny) a ted uz neni tak ukecana. Vic veci jsem s ni nezkousel.

xfs
nekolikrat se mi stalo, ze svlaste v geditoru nesl zmenit font, zkousel jsem nekolikrat restartovat xfs a pak se to nejak rozbehlo, tak nevim jestli je to chyba gedioru nebo fontservru.
To je ztim vsechno, ale urcite se jeste neco objevi.

Na zaver musim ric ze ditribuce obsahuje celou radu kavlitnich a stabilnich programu, na druhou stranu je sita dle meho nazoru rychlou jehlou, coz se projevuje ne scela uplnou funkcnosti nekterych programu.

Ještě bych si dovolil poznámku k těm HW požadavkům a rychlosti GUI. Já sám mám doma RH7.3 s Gnome i KDE (zatím jenom abych se podíval, co je kde nového a chystám se na fimální instalaci). Toto provozuji na Celeron 300MHz s 288MB RAM a grafikou Geforce2 MX400. Než jsem nainstaloval ovladače od nVIDIE, nedalo se GUI skoro používat, po instalaci jsem s rychlostí GUI plně spokojen (možná to je jen zvyk, ale mně se to pomalé nezdá).