Saucy Salamander
Jméno vydání jako již tradičně vybral Mark Shuttleworth, zakladatel distribuce: „Mlok je jedním z nejkouzelnějších stvoření přírody; je silným ukazatelem čistoty prostředí, což příhodně popisuje nový svět tvořící se kolem Ubuntu Touch – nové aplikace, nové SDK a úžasné čisté rozhraní.“ Tak proto se Ubuntu 13.10 jmenuje Saucy Salamander alias „drzý mlok“ (nebo taky „lechtivý mlok“ – pozn. redakce).
Jak již bylo řečeno, nové Ubuntu je nejvýznačnější tím, že vůbec poprvé s desktopovou verzí přichází i mobilní. Na tu se ale podíváme jindy v samostatném článku, pro tentokrát zůstaňme u desktopu. Saucy Salamander se skládá z těchto hlavních součástí:
Linux 3.11 – V době vydání aktuální stabilní jádro. Předchozí vydání přitom obsahovalo jen verzi 3.8, takže se jedná o slušný pokrok. Mezitím přibylo několik šikovných funkcí, například podpora SSD cache. Důležité jsou ale hlavně výkonové skoky u svobodných ovladačů pro grafiky všech majoritních výrobců. Jádro také bylo optimalizováno pro nové procesory Intel Haswell.
X.Org 1.14.3 – Ano, přestože už Ubuntu 13.10 mělo přijít s novým zobrazovacím serverem Mir a kompatibilní vrstvou XMir, nakonec s námi zůstal starý známý X.Org. Naštěstí. Mir může přinést pozitiva, ale dnes zkrátka ještě není v produkční kvalitě. Zlobí hlavně podpora více displejů.
GNOME 3.x – V posledních verzích Ubuntu je zvykem, že prostředí GNOME je obsaženo v takovém podivném mixu. Tentokrát jsou některé součásti ve starší verzi 3.6, jiné ve 3.8 a některé dokonce i ve vývojové řadě 3.9, která je základem dnes již vydaného GNOME 3.10. Tento chaos může působit dost zvláštně, ale nakonec jde jen o čísla. GNOME v Ubuntu nemá fungovat samostatně, ale spíš jen jako solidní základ pod vlastní rozhraní Unity. Pokud toužíte po plnohodnotném prostředí GNOME, je tu pro vás odnož Ubuntu GNOME.
Unity 7.1 – Hlavní rozhraní Ubuntu se opět dočkalo další optimalizace. Je to znát, ale GNOME má v „rychlosti“ stále navrch. Samozřejmě přibylo i pár funkčních novinek, které si představíme níže.
Smart Scopes – chytré vyhledávání
Nabídka Dash už se v Ubuntu vyskytuje několik vydání a postupně „bobtná“. Tentokrát nabobtnala opravdu markantně. Nevyhledává již jen v lokálních zdrojích a pár internetových (např. hudba v Ubuntu One Music Store). Řešení Smart Scopes obsahuje cca stovku on-line zdrojů, mezi kterými dokáže vyhledávat. Všechny zdroje zde určitě nebudeme vypisovat, ve stručnosti stačí říct, že je tam téměř každá populární webová služba, která má API.
V praxi to funguje tak, že každý dotaz neputuje ke všem zdrojům, to by bylo velmi náročné a nakonec i zbytečné. Smart Scopes by měly být chytré také proto, že dokážou rozpoznat, na co se kde zeptat. Problém je ale v tom, že v Ubuntu One Music Store se vyhledává vždy a výsledky z něj obvykle zaberou dvě vrchní řady. Takže se to podstatné často nachází až někde dole a celé to působí spíš jako reklama. Například když dáte vyhledat „root“, vyjede vám právě hudba a počasí ve městě Root. Pro skutečně relevantní výsledky, třeba ty odkazy na Wikipedii, už musíte rolovat dolů. Po opadnutí „cool efektu“ tak po chvíli zjistíte, že Google vlastně poslouží lépe.
Pokud se vám ale Smart Scopes líbí, asi oceníte zlepšení v oblasti soukromí. Veškerý datový tok (jak dotazy, tak výsledky) prochází přes servery Canonicalu. To znamená, že v té stovce zdrojů netuší, kdo hledá co. Je to určitě posun správným směrem, ale rozhodně nelze hovořit o anonymitě, která byla v souvislosti s funkcí skloňována. Canonical o vás prostě ví. A podmínky služby jsou poměrně uvolněné, jak už to bývá. Hledání v on-line zdrojích můžete úplně vypnout v nabídce Bezpečnost & soukromí → Hledat.
Novinky v horním panelu
Horní panel se v Unity 7.1 dočkal několika menších novinek. Za prvé přibyl indikátor rozložení klávesnice, který je rovněž umožňuje přepínat. Ještě víc by mě ale potěšilo, kdyby konečně v základu fungovala klávesová zkratka Alt+Shift.
Mimo to se mi do appletu napájení přidala i bezdrátová myš. Nejsem si jist, zda to má na svědomí přímo Ubuntu, ale docela tam překáží. Jako první mám totiž baterii myši a nezjistil jsem, jak upřednostnit baterii notebooku. No a řekněte – co potřebujete vědět častěji?
Schizofrenní nabídky
Aplikace GNOME postupně přestaly zobrazovat klasickou lištu s rozbalovacími nabídkami. Ty se místo toho schovaly pod ozubené kolečko, které obvykle najdete v pravém horním rohu okna. U čistého GNOME by nebylo co namítat, ale problém spočívá v tom, že Ubuntu tuto záležitost už od verze 11.04 řeší úplně jiným způsobem zvaným globální menu. To znamená, že se nabídky nacházejí v horním panelu. Ještě horší je, když je část nabídky na jednom a část na druhém místě (viz obrázek).
Celé to působí velmi nekonzistentně a divím se, že to do finálního vydání prošlo. Hlavním problémem je nepřehlednost. Je zkrátka velmi nepohodlné, když každá aplikace řeší nabídky jiným způsobem.
Nové verze softwaru
Už to vypadalo, že Mozilla Firefox nakonec padne a na pozici výchozího webového prohlížeče ho nahradí Chrome (poprvé se o tom začalo mluvit už před dvěma lety – pozn. redakce). Firefox má ale tuhý kořínek a zatím se drží. V Saucy Salamander je obsažen ve verzi 24, přičemž lze do budoucna počítat s aktualizacemi na vyšší verze i v rámci tohoto vydání Ubuntu.
Kancelářský balík LibreOffice byl povýšen na verzi 4.1, která přináší spíš menší novinky. Zaujmout ale mohou například vylepšený postranní panel nebo možnost vložit písma přímo do dokumentů.
Do souborového správce Nautilus bylo navráceno stromové zobrazení, které zmizelo během velké čistky s verzí 3.4. Stromové zobrazení není ve výchozím stavu povoleno, musíte jej aktivovat v nabídce Soubory → Předvolby → Zobrazit.
Vyzkoušejte (X)Mir
Ubuntu 13.10 sice běží na starém serveru X.Org, ale nováčka Mir samozřejmě také můžete vyzkoušet. Stačí nainstalovat balíček unity-system-compositor
a poté restartovat LightDM příkazem sudo restart lightdm
.
A jak že ten Mir vypadá? No přece úplně stejně. Nové zobrazovací servery jako Mir nebo Wayland jsou investicí do budoucna, v současné době běžnému uživateli nic moc nedají. Instalaci Miru bych tedy doporučil asi jen technickým odvážlivcům.
Momentálně Mir funguje na grafických kartách Nvidia, AMD a Intel, ale pouze se svobodnými ovladači. Podpora těch proprietárních je v plánu, nicméně je ve hvězdách, jak ochotně budou výrobci karet spolupracovat. Velký vliv na to bude mít i linuxový herní systém SteamOS, který pravděpodobně bude určovat směr.
Na vedlejší koleji
Ze stavu Ubuntu 13.10 lze usuzovat, že většinu vývojových kapacit Canonicalu spotřebovávají projekty Mir a Unity 8 a nové vydání vyšlo víceméně jen z povinnosti. Je tu pár novinek, které ale nijak zvlášť neoslní a působí spíše rozporuplně. Důvody k upgradu se hledají těžko, jmenujme snad jen nové verze balíčků a také linuxové jádro, které se od minula dočkalo vylepšení grafického výkonu.
Nic zásadního pravděpodobně nepřinese ani Ubuntu 14.04 za půl roku. Už jen z toho důvodu, že jako u vydání s prodlouženou podporou (LTS) nebude prostor pro experimenty. Revoluce se tak bude nejdříve konat v říjnu 2014.