Paradoxně největší změny se netýkají obsahu distribuce jako takové, jako spíše způsobu jejího vývoje a šíření. Skutečnost je taková, že spolu s vydáním nové distribuce Red Hat prakticky od základů předělal svou produktovou nabídku.
Jistě si mnozí všimli, že z číselného označení verze Red Hat Linuxu zmizela desetinná část. V minulosti byla praxe taková, že Red Hat garantoval binární kompatibilitu mezi jednotlivými major verzemi. To znamená, že program, který byl sestaven pro starší verzi Red Hat Linuxu, např. RHL 7.0, bylo možné bez rekompilace provozovat ve všech binárně kompatibilních verzích následujících (tedy RHL 7.1, 7.2, 7.3). Kdykoliv si technologický vývoj přinesl nutnost porušit tuto binární kompatibilitu, zejména kvůli nutnosti implementace nových knihoven, došlo k povýšení major verze distribuce (např. 6.2 → 7.0).
Počínaje novou verzí RHL již Red Hat nebude binární kompatibilitu zachovávat, alespoň u své veřejné distribuce. To na jedné straně zrychlí a usnadní vývoj (novinky bude možné implementovat snáze a okamžitě), ovšem na straně druhé to velmi znesnadní fungování producentů komerčního software pro Linux, kteří nejspíš přestanou tak jako dosud podporovat volně dostupné verze RHL ve prospěch Enterprise verzí Linuxu (podrobněji níže). Vnějším znakem této změny je také nové číslování jednotlivých verzí. Příští verze RHL bude mít tedy hodnotu 10.
Navíc už v mezidobí od vydání distribuce RHL 8.0 došlo ke zkrácení doby technické podpory na 1 rok. V současné době již tedy nejsou podporovány distribuce RHL 6.2 a 7.0. S koncem tohoto roku už nebudou updatovány ani 7.1 – 8.0. Garantovaná podpora nového RHL 9.0 končí 30. 4. 2004. I když Red Hat uvádí, že u vybraných verzí může podle svého uvážení tuto dobu prodloužit, může to být pro řadu uživatelů velice nepříjemné.
Další z novinek je způsob zveřejnění. Už v minulosti jsme byli zvyklí, že RHL bylo možné z Internetu stáhnout dříve, než byla k dispozici krabicová verze. Je tomu tak i nyní, ovšem pouze pro zákazníky Red Hatu, kteří si zaplatili některou z placených služeb Red Hat Network. Ti si mohli stáhnout RHL 9 z FTP serveru s garantovaným přístupem již 1. 4. 2003. Všichni ostatní museli počkat až do 7. 4. 2003.
Všechny tyto skutečnosti mají za cíl jediné – motivovat profesionální uživatele, kteří potřebují delší technickou podporu, aby si koupili specializovanou verzi – Red Hat Enterprise Linux s rozšířenou dobou podpory (až 5 let) nebo aby alespoň využili některou z jeho placených služeb. Všichni ostatní, tedy zejména individuální uživatelé, kteří jsou schopni svůj systém jednou do roka aktualizovat, pak využijí běžné krabicové verze, nebo si jednou do roka stáhnou ISO image s volně šířenou verzí z Internetu tak jako dosud.
V souvislosti s těmito kroky došlo ke změně struktury Enterprise produktů. Stávající Red Hat Linux AS (Advanced Server) byl nahrazen Red Hat Enterprise Linuxem AS. Ten je určen pro velké linuxové instalace, tomu odpovídá také jeho cena ($1449, resp. $2499 u verze Premium). Novým produktem je Red Hat Enterprise Linux WS (WorkStation), ten je určen pro business nasazení na desktopech s požadovanou garantovanou instalační a technickou podporou. Další novinkou je Red Hat Enterprise Linux ES, který by měl být chápan jako mezistupeň mezi AS a běžným krabicovým RHL a je určen pro menší a střední servery. Zaváděcí cena ES verze je $349 (Basic edition).
Instalace
Objem distribuce se příliš nezměnil. Systém se nadále instaluje ze tří CD, další tři obsahují zdrojové SRPMS balíčky a poslední disk obsahuje tradičně vydařenou dokumentaci ve formátech PDF a HTML. Pokud váháte, které iso image máte stáhnout, tak vězte, že pro instalaci budete potřebovat pouze první tři, kompletní SRPMS balíčky většinou nikdo nepotřebuje (vyžaduje je však GPL) a dokumentaci si můžete snadno přečíst on-line.
Stejně tak instalace se příliš nezměnila. Byl poněkud zdokonalen tzv. rescue režim, který nabízí obnovu instalace při nastartování z instalačního disku. Také došlo k drobnému přeskupení image instalačních disket, zmizel image bootnet.img, takže nyní se startovací disketa jmenuje bootdisk.img a používá se pro všechny typy instalací.
V souvislosti s masivnějším rozšířením DVD rekordérů v poslední době je tak trošku škoda, že instalace není připravena nebo alespoň uzpůsobena k použití DVD.
Pojďme se nyní ale podívat na vlastní distribuci.
Jádro nese nominální verzi 2.4.20 a jako vždy s sebou přináší celou řadu úprav a vyladění od expertů z Red Hatu.
Největší technologickou změnou RHL 9 je backportování nové vláknové knihovny NPTL (Native POSIX Thread Library). Tato knihovna nahrazuje letitou implementaci vláken označovanou jako LinuxThreads. Oproti ní nabízí vyšší výkon, škálovatelnost a zejmena vyšší míru kompatibility a tím pádem méně problémů při portování programů do Linuxu.
Zmínku o vyšší míře kompatibility v předchozím odstavci je nutné však chápat tak trochu v budoucím čase, neboť v současné době s sebou přináší určité problémy zejména u non-gpl programů, které nebylo možné s podporou nové knihovny překompilovat (zejména různé implemetace runtime-enviromentů pro Javu).
Tak trochu nešťastná mi připadá situace okolo ACL, kterou obsahovala snad každá betaverze od dob RHL 7.3 a která byla z důvodů nestability vypuštěna z RHL 8.0, stejně tak z nového RHL 9. Podobně jako před půl rokem Red Hat slibuje, že jakmile se podaří tyto problémy vyřešit, Red Hat je začlení do distribuce třebas formou updatu jádra. ACL umožňuje jemnější nastavení přístupových práv k souborům, uloženým na klasickém unixovém souborovém systému, než klasický systém uživatel-skupina-ostatní a může mít veliký dopad na možnost nasazení Linuxu jako souborového serveru.
Stejně tak nejen mě, ale jistě i ostatní uživatelé notebooků mrzí nepřítomnost ACPI (rozhraní pro inteligentní power-management a správu počítače), opět z důvodů omezené spolehlivosti kódu.
Další zajímavou změnou je oddělení ladících informací do samostatných balíčků. Vedle klasických binárních a -devel verzí balíčků se nyní setkáme ještě s -debuginfo, které obsahují ladící informace odděleně. Vývojáři, kteří mají zájem využít ladící informace, tak nainstalují tyto -debuginfo verze. Ostatní přivítají menší velikost binárních balíčků i vlastních instalovaných binárních souborů. V souvislosti s touto změnou byl upraven debugger GDB tak, aby se byl schopen vypořádat s externími ladícími soubory.
GUI
Nové XFree86 4.3.0 rozšiřuje množinu podporovaných karet, zejména se to týká čipů ATI Radeon (plná podpora DRI pro 9100, 9000, 8800 a 8800; 9700 a 9500 pak fungují alespoň ve 2D režimu). Dále jsou lépe podporovány karty integrované v čipsetech Intel a přidány jsou (alespoň) 2D drivery k nVidia GeForce4, nForce a GeForce pro notebooky (GeForce 2 Go). Mnohým se možná bude líbit barevný a stínovaný kurzor myši, ovšem ještě zajímavější je funkce RandR, která umožňuje rychlou změnu rozlišení X serveru bez jeho restartu, rotace displeje aj. (viz man 1 xrandr).
Celou řadu změn nabízí také KDE 3.1 a Gnome 2.2, které jsou díky prostředí Bluecurve sobě navzájem k nerozeznání podobné. Popis změn v těchto prostředích by byl na dvě samostatné recenze, tak jen odkážu na dokumenty KDE 3.1 new feature guide a Gnome 2.2.0 Release notes. Tradičním uživatelům KDE pak poradím, ať se neopomenou mrknout na Gnome, které je nyní o fous rychlejší a velice elegantní.
Dvě převratné novinky z RHL 8.0, tedy nová správa fontů pomocí fontconfigu a implicitní kódování unicode, zůstávají samozřejmě zachovány i v nové verzi. Pro tuzemského uživatele je důležité, že obě desktopová prostředí, konzole i všechny programy, které jsem namátkou testoval, bez problémů akceptují i zobrazují české znaky v normě utf-8. To je jistě dobře, neboť mám v čerstvé paměti stav před půl rokem, kdy jsem musel distribuci RHL 8.0 doslova přemlouvat, abych s ní mohl v českém prostředí pracovat.
V souvislosti s Unicode toho o Red Hatu bylo napsáno mnoho. Že se jedná o převratný krok, který s sebou přináší nejen výhody, ale i nevýhody, si je jistě vědom každý. Jednou z nevýhod, o které se zatím příliš nepsalo, je skutečnost, že běžné textové utility, např. sort, grep nebo awk, jsou v prostředí UTF-8 znatelně pomalejší než v případě ASCII (vícebajtový text je objemnější a složitější na zpracování). Aby se zrychlilo zpracovávání startovacích skriptů (a tím celé bootování), vrátil se Red Hat k použití 7-bit ascii localů ve startovacích skriptech.
Další změny
LPRng byl odsunut do pozadí a distribuce je nyní koncpipována pro tiskový server cups (Common Unix Print Services). Mezi oběma tiskovými infrastrukturami lze přepínat pomocí nástroje „Printer System Switcher“ podobně jako mezi MTA Postfixem a Sendmailem pomocí „Mail System Switcher“.
Byl zdokonalen systém síťových konfiguračních skriptů. Je možné používat více síťových profilů (např. pro uživatele notebooků cestujících mezi více síťěmi). Změnil se způsob zadávání statických routovacích cest, takže nyní jsou routovací informace uložené v souboru /etc/sysconfig/networking-scripts/route-jmeno_interface ve formátu nástroje ip. Rovněž je v síťových skriptech systémově dořešena podpora VLANů (ve stylu 802.1q i Cisco ISL).
Konfigurační soubory php a stejně tak http jsou nyní strukturovány do více souborů. Nově přibyl adresář php.d a do konfiguračního souboru php.ini jsou automaticky inkludovány všechny soubory z tohoto adresáře. Jednotlivá rozšíření php nebo http (např. php-imap, php-mysql, mod_ssl, mod_perl…) tak nemusejí pracovat nad jedním dlouhým konfiguračním souborem, což usnadňuje updaty a zpřehledňuje konfiguraci.
Je samozřejmé, že oproti 8.0 došlo také k aktualizacím celé řady programů tak, jak to vždycky bývá. Takže v distribuci nalezneme, když ne aktuální, alespoň čerstvější Mozillu (1.2.1), Evolution (1.2.2), gcc (3.2.2), glibc (2.3.2), python (2.2.2), OpenOffice.org (1.0.2) konečně i Midnight Commander (4.6.0), aj.
V rámci pravidelných „čistek“ byly z distribuce vyřazeny další programy. Tentokráte přišel na řadu mimo jiné WindowMaker, emulátor wine a FTP server wu-ftpd. Odstraněny byly také netconfig, sndconfig a mouseconfig, které uvolnily místo odpovídajícím nástrojům redhat-config-*, nově pracujícím také ve znakovém režimu.
Subjektivní dojmy, zkušenosti
Nepříjemné je, že i do RHL 9 se zanesla chyba rpm, která se objevila v RHL 8.0. Ta spočívá v tom, že při práci s rpm, typicky při instalaci balíčků, občas dojde k „zaseknutí“ rpm procesu a zamčení rpm databáze. Databáze chyb – bugzilla – radí odstranit vytuhlé procesy (pomocí kill –9), v adresáři /var/lib/rpm odstranit soubory se zámky (soubory __db.*) a rekonstruovat rpm pomocí rpm –rebuilddb. Je to velice nepříjemné, doufejme, že dojde k brzké nápravě.
Stejně jako minulá verze i aktuální obsahuje rozhraní Bluecurve, které je zase o něco použitelnější než dříve. Grafické prvky prostředí (jak Gnome, tak KDE) se trochu zmenšily a prostředí působí velice elegantně a použitelně i v mém rozlišení (1024×768). Velmi kladně hodnotím výběr písem a jejich vyhlazování. Snad s výjimkou konzolového fontu jsem nemusel do nastavení písem vůbec zasahovat a obě prostředí působila příjemně. Stejně tak dobře vypadá Antialiasing v Mozille.
Velmi oceňuji lepší integraci a strukturování menu, které je společné jak pro Gnome, tak i KDE a výrazně usnadňuje práci v prostředí. Daní za příbuznost KDE a Gnome byla nutnost poměrně hluboce modifikovat prostředí KDE a Gnome, takže například KDE 3.1-redhat není totéž co KDE 3.1, jak si je můžete stáhnout z kde.org.
Zájemcům o přehrávání MP3 souborů v Red Hatu uvádím tenhle odkaz, kde je možné stáhnout xmms s podporou MP3, podobně jako další užitečné balíčky, které by mohly v distribuci z nejrůznějších důvodů chybět. Dalším zdrojem užitečných balíčků překompilovaných pro nový RHL je tradičně freshrpms.net. O licenčních důvodech odstranění MP3 dekodéru z RHL 8.0 se více dočtete v minulé recenzi.
Závěr
Zdá se, že doba ryze nekomerčního pojetí Linuxu je definitivně pryč. Mnozí budou možná zklamáni, ovšem taková už je dnes situace. Zjišťujeme, že na rozdíl od samotného kódu, který byl, je a bude zadarmo pro všechny, je nutné za služby a za pohodlí platit. Ať se nám to líbí, nebo ne, tak udržování technické podpory pomocí pohodlných updatů formou služby nepochybně je. Cesta, kterou se Red Hat rozhodl vykročit, mu nepochybně přinese více zákazníků, ovšem za cenu ztráty celkového počtu uživatelů, kteří možná migrují ke konkurenci komerční (SuSE, Mandrake, aj.) i nekomerční (Debian).
I přes to se mi nový RHL 9 líbil a neváhal bych jej doporučit každému k vyzkoušení.
Hodnocení
+ knihovna NPTL
+ XFree86 4.3.0, vzhled Bluecurve, antialiasing písem a GUI vůbec
+/- firemní modifikace KDE a Gnome
+/- unicode
– chybovost některých komponent (rpm, aj.)
– absence ACPI a ACL
– nový obchodní model Red Hatu
– absence inteligetního rozhraní pro správu balíčků
