Názory k článku Red Hat na vykopávce

Ten odkaz na http://www.ram.cz je opravdu "velmi" hodnotna stranka pojednavajici o vsem jen ne o pametech...
Po nekolika pokusech jsem nasel stranku http://www.pameti.cz, kterou mel asi autor na mysli. :)

Jinak bych mel spis pripominku proc na stare zelezo davat nejnovejsi RedHat, ktery je dle meho nazoru velmi rozezrany a az moc automaticky (cim dal tim vic Windozovati). Na specialni systemy urcene k rucnimu doladeni preferuji Slackware, tj. system kde plati: co si udelas to mas a co uz jednou je, to tam bude porad. Zadne obskurni automaticke prostredky ktere delaji veci za mymi zady... :o/
Pripadne existuji i specialni mini-distribuce prave pro takove pripady.

(Co pisu berte s rezervou, pokud jsem snad nekomu sahnul na "svaty" RedHat, tak me nekamenujte...)

Presne! Tak jsem to udelal i ja. Slackware nebo minidistribuce na nem zalozena. Mimochodem si myslim, ze jako zacatecnik se s RedHatem nic nenaucim. Klikat si muzu ve WIN. Nemluve o tom, ze i kdyz pri instalaci NIC nezatrhnu, instalace RH6 ma 120MB (coz se moc nema rado s 80MB diskem - takze nepripada v uvahu to pak promazat)

Ale jedno bych chtel vedet - a doufam ze mi nejakej odbornik odpovi - neni to bezpecnostni riziko, pouzit nejakou minidistribuce zalozenou na starsich verzich (treba jadra, nebo i ostatnich programu)? Aby mi to hned nekdo nehacknul! Co s tim?

Dostal jsem se do situace, kdy jsem musel za naproste minimum penez
postavit pocitac s programem, ktery bude hledat v hodne primitivni databazi
(prace pro grep a sort). DOS jsem odmitl, protoze jsem nechtel prepisovat
grep a sort do DOSu ...
Vzal jsem 486SX25, pretaktoval na 33MHz a doplnil 4MB RAM a 200MB IDE
HDD a 1.44 MB FDD, grafika byla integrovana VGA, tak jsem pridal monochromaticky VGA monitor.
Pro instalaci Redhat 6.0CZ jsem jeste docasne pridal SCSI 1542 + 32X CD ROM ... instalace mohla zacit.
Pozn.Takto stary stroj nenabootuje z CD a ani nenabootuje z HDD vetsiho nez asi 512 MB (ani po rozdeleni na partition - alespon me ne) !!
Instalace v textmodu trvala asi hodinu a pul, ale POZOR pred instalaci
je nutno pripojit BAREVNY monitor - redhat to pozna a nejen, ze na mono nejsou videt nektere nabidky, ale kdyz v prubehu instalace pripojite color, tak uz stejne (do resetu) barvy neuvidite.
Druhy problem, ktery me potkal byla neschopnost systemu nabootovat s
EGA kartou (mela tam byt cestina - takze HGC neprichazelo v uvahu), ale mozna to byla jen moje lenost zjistit proc :-)
Instalace probehla bez problemu - swap, vyhazet vsechny demony, zakazat Xka atd. . Po instalaci trvalo natazeni jadra asi pul hodiny (hlavne se zastavil a zacal swapoval na 'finding module depedencies' , tak dostal jadro bez modulu a od te doby nabiha asi 5 minut a pote se s nim da bez problemu pracovat (6 konzoli, jen text, bash). Aplikace (skript plny grepu a sortu) chodi svizne a jde pri tom provozovat i mc, vi a dokonce gcc (na male programky).
Vzhledem k pouzite distribuci ma ceskou klavesnici, snese ceske nazvy souboru (fuj, ale muselo to byt) a tridi s cestinou (ne cesky, ale nehazi chyby).
Pokud tento text nekomu pomuze, tak treba i k necemu bude :-)

Sveho casu existovaly i HGC s cestinou. :-)

Ahoj, taky jsem se rozhodl instalovat na starou šunku redhaty, myslíš, že bych byl schopen na stejném stroji, jak máš ty rozjet i Sambu ?

díky moc, čau

graficka instalace se da snadno obejit zadanim parametru "text" pri bootovani. tim se da myslim usetrit spoustu starosti :-)

Musim sa priznat, ze nechapem celkom vyznam tohoto clanku. Pre koho je pisany? Ludia, ktori budu vyuzivat programy, ktore ste tu popisali nebudu obycajni oknoidni lameri a nieco toho o linuxe vediet budu. Nebudu potrebovat zautomatizovanu graficku instalaciu, kde nevedia, co sa im za chrbtom deje a distribuciu ako RedHat si nezvolia. Instalovat to cele na inej masine, lebo instalator sa bez 32 mega RAM nespusti len aby sme mali peknu grafiku je zbytocna robota navyse. Pripajam sa k nazoru p. Arnosta a volbe linuxu slackware, na ktorom je napokon zalozena vacsina mini-distribucii, co asi nebude len tak nahodou.

No to je bezva, ze na tom spustim lynx a vim, ale mozna ta zahledenost do linuxu prerusta trochu meze.

Hodne lidi dosvedci, ze na stejne konfiguraci pohodlne rozbehnete Windows, Office a i Internet Explorer. Co vic si muzete prat? Zadne "magicka" instalace na jinem pocitaci, zadne rucni optimalizace. Proste nainstalujete a jedete! Vzdyt driv jsem bez problemu pracoval na Win95beta + Office 95 na amd 486dx40/8MB/400MB.

A co si budeme povidat (ne s opravdu skalnimi Linuxaky - ti budou asi proti :), s Officem se dela nepomerne lip nez s vim :)))

A cena?? U firem, ktere nakupuji s kazdym novym pocitacem novou verzi OEM WIN (casto to bylo levnejsi nez nejake zlodejske multilicence a upgrady) se Win95 valeji tuny vcetne Office. A casto to radi prenechaji za minimalni cenu.

Pokud ma ale nekdo radsi textovy rezim a hluboko do kapsy, tak je asi Linux lepsi. Bohuzel u nas je situace takova, ze lide casto zvoli druhe reseni (WIN) a cenu prvniho reseni (0)....

To je jiste castecne pravda, ale ja si pamatuji na instalaci pindous na 486DX2/66 8 mb ram. Trvalo mi to asi 8 hodin a to jen proto, ze instalace padala se zahadnou chybou. Nakonec jsem, na pokraji nervoveho zhrouceni, zjistil, ze mam malo swapu. Pak za dalsi dve hodiny se to nainstalovalo. O rychlosti se snad neda ani mluvit, prepnuti z aplikace do jine no... minuty.
Ale hlavne zivotnost vydrzelo to tak 14 dni a pak clovek mohl znova instalovat. Podle meho se to uswapovalo k smrti. Dle meho je na takovyhle HW lepsi instalovat
treba DOS + MAT nebo na Rootu zminovane GeoWorks.

Stary moj,

Ak si pozorne precitas MS licenciu zistis, ze NEMOZES predat software, ktory si si kupil, pretoze nie si jeho vlastnikom. Akurat mas opravnenie pouzivat tuto licenciu. Avsak nie ju dalej predavat.

a kromě toho - nevíte, že OEM licence patří jen a pouze k jednomu konkrétnímu počítači? To by Vám mohli nakonec taky poslat pytel na odpadky a video... :O)

a zahledenost windozistu neni o nic lepsi. win na 486/DX4 sem provozoval vic jak rok a bylo to priserny, ne ze by to nechodilo, ale boot trval stejne dlouho jako 'neprocisteny' instalaci RH (apache, samba, ftp srv a vubec spousta kravin), s tim rozdilem ze jediny co padalo na linxu bylo KDE a to do konzole(X nabihaly cca 10 sec). takze kdyz xce nekdo mermomoci srovnavat, at srovnava porovnatelne - tedy linux s NT.
O office nemluve, vse popsane sice f pohode bezi, ale _ne_najednou_ , na 16M VELMI pomalu a na 8M(moje cfg) by se uswapoval, takze pokus o provozovani office na 486ce vetsinou pripomina bud DOS, nebo hru na cekanou.
takze otazka je spis, jestli provozovat system skaredej jak 3.11ky a stabilni jak NT, nebo ty 3.11ky. ja vybral DOS :->

Zajimave. Nechci utocit primo na Vas, ale vsimli jste si vsichni, ze najednou chteji Linuxmani srovnavat Linux s WinNT? Ackoliv jindy vesele, aby mohli argumentovat naprostym nezabezpecenim Windows, o NT skoro ani nevi a jen a jen Win9x? Zajimave, ze? :o)

mám starý laptop 386sx/4MB RAM, do kterého už dneska seženu akorát nový disk, ale nic jiného. Měl jsem tam win3.11 a word/excel a fungovalo to slušně, ne sice nejrychleji, ale šlo to bez problémů. Pak mi spadla mašinka ze židle a odešel disk. Když jsem koupil nový, řekl jsem si, že zkusím nějakou očesanou verzi linuxu. Zkusil jsem si skompilovat minimální jádro (bez sítě, lp, ...) a když jsem bootoval tak to zabíjelo jeden proces za druhým, ještě než se to dostalo ke swapování. Starší jádro se mi nepovedlo skompilovat, doteď nechápu proč. Nakonec jsem našel malé distribuce na www.superant.com/smalllinux. Ale jinak bych si asi mohl akorát hodit mašli. Takže se mi trochu vnucuje otázka, jestli se nevrátit do dosu a třeba pro konverzi češtiny nepoužívat nějaký prográmek.

Provozal jsem win95+msoffice97+ie4 na 486DX2 s 8 MB ram a behalo to pomerne dobre, pro kancelarske ucely plne uspokojujici. ......co chtit vic ?

Hmm, chtelo by to si asi chvilku s vim pohrat a pak by nejspis pan zjistil, ze vim a office nemuze srovnavat.Vim je editor textu a k office vyjadrovat nemusim. Ale zajimalo by me, jake to je, programovat v M$ Wordu.?? :-)

je take ale pravda ze pokud naunstalujete Windows tak s drivery a dalsimi zbytecnostmi se vam zvetsi 2x az 3x. Nemluve o tom ze IE vam zaplacne disk ani nebudete vedet jak... Mimochodem ja pracuju v KDE v lepsim rozlisenim nez ve windowsech

a) nevim, kde jste prisel na to, ze Linux existuje jen pro x86 platformu. Nepritomnost spravnych souboru na vasem instalacnim mediu jeste neznamena neexistenci
b) Kdyz uz chcete instalovat na tak hrozne zelezo a chcete RH (ja proti nemu nic nemam, kazdy linux se da doladit), pouzijte nizsi verzi s textovym instalatorem a budete happy

Myslím, že smyslem článku nebyla instalace Oken
na starý počítač !!!!

No jo. V kratkym popisu clanku je veta "Jsou ale tyto počítače schopně zvládnout některou současnou univerzální distribuci?" (jeee, ted koukam, ze tam je preklep).

Takze smysl byl ve vyzkouseni, jestli to horko tezko pojede a ne v doporuceni - kdyz mate 486ku, instalnete RedHat, chodi to krasne.
Tak sorry.

Nema nekdo zkusenosti s nejakym soucasnym BSD na starem HW s malo pameti? Kdybych neco potreboval instalovat na takovy HW, radeji bych zkusil neco jineho nez X let stary linux s libc5, ktery uz skoro nikdo nepouzva a nerozviji.

FreeBSD 4.2 - Minimal instalacia ( ma deamonov sshd, nfs, sendmail, man pages ; bez sources) *spokojne* bezi na i486DX/40 MHz, 8 MB RAM, 250 MB disk.

openbsd 2.5 s kernelem z 2.6 ;)( 16mb ram 420disk cpu amd dx280 tusim pci sbernice 2x100mb/s Intel EtherExpress Pro/100B karty vsechny req baliky + tusim comp a man. sshd squid rcp proxy. gw/fw do inetu zatim pppd instalace zadny opruz jako mi prislo v tomto clanku...

Nemyslím, že článek je špatný. Také jsem se pokoušel instalovat RH7.0 na 486 (slouží jako firewall), s podobnými problémy, jako autor. RH jsem vybral především proto, že jsem chtěl aktuální verze programů, bez (známých) bezpečnostních chyb a také rozumnou správu instalovaného SW (RPM).
Dnes bych to asi také zkusil se Slackwarem.
Máte někdo prosím tip na nějaký seznam minidistribucí Linuxu?

Seznam zrovna nemam, ale pouzil jsem Peanut Linux a s Xama jsem se dostal na asi 50MB bez swapu. Pro Netscape pridejte asi dalsich 7MB.
Peanut ma ovsem jeden problem - je to jeden velky tar, ktery rozbalite, coz zabere asi 150MB. Pak jsem zacal mazat nesmysly, nepouzivane moduly a vetsinu spustitelnych souboru jsem zakompresoval UPXem. Vysledkem byla KDE masinka bezici z 64MB flash disku se spoustou blbustek z KDE (bylo to demo naseho HW na Cebit...)

Jinak opet upozornuju na svuj oblibenej QNX, kterej neni nijak moc rozezranej a je taky zadarmo a na to, ze existuji i DOSove web-browsery :o)))

BTW Minidistribuci jsou tuny a tuny. Jeden odkaz me prece jen napadl: http://www.toms.net/rb/

co třeba http://www.ll.cz/distribuce_os/disketove_distribuce/ - je tam i firewall na 1 disketě a tak...

http://linuxlinks.cz/distribuce_os/
Vsechny mini tam urcite nejsou, ale aspon neco.

Doporucuji lpr (http://www.linuxrouter.org), na jednu disketu
se pohodlne vejde router nebo apache server. Bezi to klidne bez disku, coz je bezpecnostni vyhoda. Poustel jsem to pohodlne na 486/25. K jakekoliv praci s linuxem doporucuji min 16 MB RAM, unix pamet zboznuje.

Jinak si vzpominam na drevni doby (1989), kdy jsem na pocitaci SAPI (kompatibilni s IBM PC), napsal velmi pohodlne diplomovou praci o 100 stranach ve wordperfektu 4.2, podotykam ze to nemelo harddisk, jenom
dve diskety 360kB.

Rekl bych, ze z hlediska produktivity prace to bylo zhruba stejne rychle jako dnesni office, ani vysledek na laserove tiskarne se nelisil. Klidne bych ho pouzival dodnes.

Jeste lepsi varianta pro porizovani textu je MSDOS + Emacs + TeX. Pohodlne pracuje ve 4MB RAM a vysledek spolehlive strci do kapsy MS Word.

Doporucuji lpr (http://www.linuxrouter.org), na jednu disketu
se pohodlne vejde router nebo apache server. Bezi to klidne bez disku, coz je bezpecnostni vyhoda. Poustel jsem to pohodlne na 486/25. K jakekoliv praci s linuxem doporucuji min 16 MB RAM, unix pamet zboznuje.

Jinak si vzpominam na drevni doby (1989), kdy jsem na pocitaci SAPI (kompatibilni s IBM PC), napsal velmi pohodlne diplomovou praci o 100 stranach ve wordperfektu 4.2, podotykam ze to nemelo harddisk, jenom
dve diskety 360kB.

Rekl bych, ze z hlediska produktivity prace to bylo zhruba stejne rychle jako dnesni office, ani vysledek na laserove tiskarne se nelisil. Klidne bych ho pouzival dodnes.

Jeste lepsi varianta pro porizovani textu je MSDOS + Emacs + TeX. Pohodlne pracuje ve 4MB RAM a vysledek spolehlive strci do kapsy MS Word.

http://www.linux.org/dist/english.html

Nemam primo seznam, neco je na linux.box.sk. Podle meho skr. nazoru je nejlepsi looplinux, protoze se tam daji inst. balicky Slackware (nektere), je to propracovane, pro umsdos i ext2. Pro minimalisty nebo pro ty, kdo si chteji vyzk. linux na dos. partisne. (Navic je mozne nahrat to i jen do ramky.)

Nevie niekto, ci existuje take nieco ako 100Mbit sietova karta pre ISA alebo VLB?

O ISA bych s uspechem pochyboval, pres ISA bus protlacite tak 2MB/s kdyz moc, na VL-bus jsem uz videl VGA a IDE, ale sit zatim ne. Ale kdyz vezmete v uvahu, ze VL-bus je pro vyrobce mrtvej uz HODNE dlouho a 100MBit tak starej neni, neveril bych, ze neco takoveho pro VL-bus sezenete :o(

na VL jsem videl i SCSI, takze mozna SCSI-IP (uz se na nej chystam rok, ale lenost je velika, takze osobni zkusenosti zatim nemam) a co se tyka karet, tak jsou EISA (486 s EISA se shnat da) a nebo by teoreticky mohly byt i ISA, s asi 2/3 rychlosti - totiz isou se protlaci 2MB/s v IO rezimu, ale v rezimu namapovani pameti, coz linux umi (pokud to umi i HW), udela 8MB/s.
Radsi bych ale volil EISA, nebo PCI reseni.

100Mbit na ISA existuje (zdroj linuxova konferencia) a este nieco cez isa pretlacite 15MB/s (teoreticky strop) ale da sa pretaktovat na takmer dvojnasobok (ale potom niektore karticky nejdu :( ci blbnu) a mne linux cez isa scsi radic tahal na nepretaktovanej zbernici (auto) 3,7MB/s a to tam vysela este grafika a zvukovka a obe fungovaly (prehraval som MP3)

Ja le tak strielam od boku, ale ISA je taktovana na 8MHz, tak asi 100 Mbit nezvladne. O VLB sa nevyjadrujem (nepoznam detaily).

Jenom doplnim, ze ISA by "mela byt" taktovana na 8 MHz.
Bezne se misto 8 honi na 10/13.3 (= takt CPU/5 - /4 - /3). Aspon takhle to zvladaji vsecky masinky, ktere mi prosly rukama a spoustu z nich dodnes pouzivame (386DX40, VGA vetsinou Trident ...).
"Pretaktovani" VGA 8 -> 13,3 dost vyrazne urychlilo nektere hry ....

No popravdě řečeno, specifikace Fast Ethernetu byla přijata už v roce 1993, což byla doba zlatých časů sběrnice VLB. Ale nejdříve byla portována na servery
a tam tehdy kralovala EISA a později PCI.

100 Mbps adaptéry pro ISA existovaly. V jádru Linuxu je kupříkladu driver pro 3Com "3c515 ISA Fast EtherLink" Samozřejmě 100mbps ISA nebude totéž co
100mbps PCI prostě proto, že sběrnice ISA má omezenou propustnost

Kromě toho existovaly 100Mbps ISA síťovky pro 100VG-AnyLAN a možná i FDDI a Arcnet.

Dakujem vsetkym za odpoved.

Uvedomujem si, ze ISA nie je ziadny zazrak co sa rychlosti tyka. To ani nebolo mojim cielom. Ja som len chcel, aby tato 486 nespomalovala ostatne pocitace v tom istom hube. Ale ako tak pozeram, asi bude lepsie zohnat pentiovsku dosku a dat tam PCI 100Mbit.

Nevím, kdo to tady psal o routeru na jednu disketu.
Vím že jsme to zkoušeli, ale na některé konfigurace HW se to prostě nedá narvat. Konkrétně jsme se snažily na 486 66MHz, síťovka Realtek 8029 a speciální synchronní COSA karta +20MB paměti. A opravdu to nešlo. Nakonec jsme tam museli přidat 300 MB diskm aby se to dalo rozběhat.

Jinak řečeno jednodisketová instalace ano, ale jedině při použití standardního HW.

Mam jednu takovou v ruce, je to 3COM 3C515-TX 10/100BASE TX ISA. Koupili jsme ji v roce 99 a jak se tak divam tak modul do jadra mam taky (2.2.12). Takze jaky problem?
(nezkousel jsem ji, kolega tvrdi ze nakupni cena byla kolem 5000,- :-( )

Pratele, Linuxari.
Kapku si neuvedomujete jednu jedinou, dulezitou vec. A to spolehlivost HW. Mozna Vy na to dlabete, ale ja ne. Ja osobne bych _NIKDY NESVERIL_ pracovni data nejake stanici s procesorem 386, protoze ma za sebou uz davno dobu zivotnosti a nemohl bych se spolehnout na to ze nebude mit disk HW chyby, ze pamet bude 100% ok a nebude mi na disk zapisovat chybna data atd. Zalohovani nic neresi, neb kdyz takova masina spadne (a stane se to o mnoho pravdepodobneji nez novy server), nebudou moci moji uzivatele makat a to muze firmu stat vic nez koupe noveho Compaqiho serveru.

Ja taky ne, ale co kdyz pouzijete mini distribuci /nenarocnou na HW/ dejme tomu na nejakem SMP stroji? To je vykon, co? :-))) Myslim si ze o to tady jde. Kdyz budou OS nadale vyzadovat takovy vykon jako vyzaduji, tak se nikam nedostaneme. Co takhle uvolnit vypocetni silu aplikacim? Ja osobne provozuji linux jenom na Cel. 433@910 a je to absolutne stabilni /planuji upg. na dual AMD-jakmile bude k dispozici/ Myslim si ze na woknech bych si toho tolik neuzil /nedavno jsem s nimi kvuli "spolehlivosti a nenarocnosti" skoncil na plne care/. Ad Compaq... co kdyby jste se z vasimi nazormi vratil spatky na "ZIVE". Ad doba zivotnosti: kdyz spustim svuj muzealni proxy server /linux na pc 386/ stary snad 10 nebo i vic let tak nic neslysim. V HP brio chcipa vetracek u zdroje jiz po par mesicich. :-))
S pozdravem Admin.

Mimochodem, vsem "chytrakum", kteri tvrdi, ze pouze nejnovejsi hardware je "the best" bych doporucil vzit si do ruky napr. disketovku s rokem vyroby rekneme tak 1991 a srovnat ji s temi dnesnimi;-)
Trendem posledni doby je totiz vyrabet veci s planovanou zivotnosti - viz vetraky, hard disky apod. (tzn. odejdou par tydnu po skonceni zaruky).

jistě, akorát že mám doma laptop, který se mi nechce vyhodit, protože ještě funguje. Dal jsem do něj disk, ale paměť se přidat nedá, protože je to staré a firemní řešení. Mimochodem - víte, že DAEWOO taky dělalo notebooky? No a tak hledám způsob, jak mít možnost si něco po cestách napsat a pak to šoupnout na stolní PC. To mám kupovat novou Toshibu za 80000 nebo kolik? Naco?

Mam malo penizku, kupovat pro kazdy PC ktery si koupim, novy OS za nekolik tisic Kc je nesmysl a krast se mi nechce. Protoze brovsery pod DOSem neumeji Javu apod. budu na svych vykopavkach instalovat LINUX. Zatim jsem o tom jen cetl, tak mi drzte palce. Dik

O vikendu jsem si nainstaloval Red Hat 7.0 cz na 80MB RAM 133Mhz. Moc jsem se tesil, protoze jsem si s prechodem na tento system moc sliboval. Byl jsem vsak velice sklaman. Presto ze instalace probehla v poradku, nebot jsem venoval mnoho casu priprave (ruzne knihy atd.) mam k linuxu tyto vyhrady (tyky se KDE i Gnome):
- hnusny vzhled: pripada mi to jako nejaka pekneji udelana nadstavba nad MS-DOS. Cela ta grafika je takova neumela, posuvniky skarede atd.
- je to pomale: WIN 98 na vyse popsane konfiguraci bezi perfektne, ale v Linuxu kliknu a muzu si dat pauzu.
- pada to uplne stejne jako ten debilni windows. Otevrel jsem toho trochu vice (netscape, emacs, mc, lyx) a uz to bylo. Na druhy den se situace opakovala.

Sdilim sice nadseni pro LInux, nebor je zadarmo, ale ja zustavam u Windows:
- ma peknejsi vzhled
- je rychlejsi
- MS Office je nesrovnatelne lepsi nez Starr Office
Zdarec

Cela Vase kritika je zalozena na subjektivnim vnimani vzhledu a blize neupresnenych problemech, ktere mohou byt (a nejspise taky budou) zpusobeny Vasi neznalosti (cteni ani tech nejlepsich knih jeste z nikoho znalce neudelalo). Pokud byste mel nejake konkretni problemy, vsichni Vam radi pomohou, jak je v LINUXOVYCH "komunitach" zvykem. Myslim si, za takoveto nepodlozene vylevani rozmrzelosti zde zbytecne plytva mistem!

Víte jde asi o to - asi půl roku jsem se na Linux těšil, dokonce jsem investoval 14 tis. Kč abch přidal Ram, zvětšil HD atd. Chtěl jsem Linux provozovat jako normální uživatel - tedy alternativu k Win. Problemy nejsou zpusobeny mou neznalosti, nebot mi tento tyden Linux instaloval znovu odbornik a i presto ze par veci nastavil jinak, tak s tim nejsem spokojen. Nicmene jej tam nainstalovany necham a mozna mu casem prijdu na chut, stejne jako napr. Emacsu, ktery jsem opakovane odmital dva roky a dnes si bez neho praci s pocitacem nedokazu predstavit.

Mozna by nebylo spatne specifikovat ono "tak s tim nejsem spokojen". S cim vlastne - s GUI, adresarovou strukturou, nebo se zpusobem instalace softwaru? Na kazdou otazku, kterou mate (asi jich bude vice), se zcela jiste da najit odpoved.

Ani sebelepsi odbornik nemusi beze zbytku vyhovet vasim pozadavkum, nektera nastaveni jsou totiz spise otazkou vkusu a zvyku. Take by nebylo od veci vyzkouset vicero distribuci.

Moje zkusenost pravi, ze 99.99% nespokojenosti s linuxem plyne z neznalosti uzivatele, jak dany problem resit, a ne z toho, ze by linux uspokojive reseni nenabizel - jako uzivatel Emacsu urcite vite o cem mluvim (v predchozi vete zamente slovo linux slovem Emacs:-)

ja jsem kdysi zacal pracovat s texem pod dosem
podle me zkusenosti je prace v tomto systemu
o hodne rychlejsi nez pod windowsama a ofisem
a to i na stroji jakoliv silnem
protoze je priserne sledovat
jak se lidi piplaji s tim
jak oznacuji text a pak ho formatuji
a pak jsme jim to na jinem stroji
(nekdy i na tomtez)
uplne prestrankuje a preformatuje
a potom zase znovu
no a tak je ta moje 386 rychlejsi ...
na 486 se da krasne brouzdat s arachne
co vic potrebuju

snazil jsem se prejit na linux doma
(ten mimochodem pouzivam jako server)
ale vysledek se nedostavil
jsem asi uz moc zvykli na uziv. prostredi
okolo cstexu, na mnu atd ...
i arachne je zatim stabilnejsi
a na x-ka jsem si zatim netroufnul
vadilo mi i ze jsem musel chvili premyslet
jak zobrazit dvi bez x-ek
a ten dos byl asi i rychlejsi
(nebo to bylo nedostatecnim vyladenim)

ted bych jeste rad si prehral mp3
dosahnu vetsiho vykonu na linuxu?
nebo na dr-dosu?
kolik je minimalni konfigurace?
pod windowsama to jiste zkouset nebudu
kdesi jsem slysel ze by mohlo pentium 100 stacit
staci i 486dx66?

Oficialne by 486DX/66 mela stacit, z vlastni zkusenosti Vam vsak mohu rict ze to nestaci. Doporucoval bych cca P150/32 RAM, coz je podle mne minimum.

pro prehravani MP3 staci bez problemu pod W98 P100MHz 16MB RAM, jak pod Linuxem, to bohužel zatím nevím. teprve začínám.

pro prehravani MP3 staci bez problemu pod W98 P100MHz 16MB RAM, jak pod Linuxem, to bohužel zatím nevím. teprve začínám.

ad MP3:

kvalita prehravani neni veci operacniho systemu, ale dekoderu
(samozrejme, pokud krome prehravani s pocitacem jeste nijak
nepracujete).

V textu clanku zminena 486DX4/100 dokazala MP3 prehravat, ale
downsamplovala je na 22kHz. Zkousel jsem dekoder mpg123.

v soucasne chvili se mi problem jevi takto:
zda se ze s linuxem bych musel pouzit silnejsi stroj
nez s pouhym dosem (je to spravne?)
ale pod dosem nejsou novejsi zvukove karty podporovany
a podle technickych informaci
maji nektere zvukovky primo hardwarovou podporu
pro dekompresi mp3
(ale nevim jestli linuxove ovladace to podporuji)
dekuji za predesle odpovedi
antonin chadima

v soucasne chvili se mi problem jevi takto:
zda se ze s linuxem bych musel pouzit silnejsi stroj
nez s pouhym dosem (je to spravne?)
ale pod dosem nejsou novejsi zvukove karty podporovany
a podle technickych informaci
maji nektere zvukovky primo hardwarovou podporu
pro dekompresi mp3
(ale nevim jestli linuxove ovladace to podporuji)
dekuji za predesle odpovedi
antonin chadima

Znovu rikam. Otazka prehravani MP3 neni zalezitosti OS,
ale kvality dekoderu. Samozrejme Linux spotrebuje vic
pameti nez MSDOS, takze pokud mate nedostatek pameti
je mozne, ze dekoder v MSDOSu bude moci pouzit vetsi
buffer nez dekoder v Linuxu a nebude tolik preskakovat.

Ale ze by napriklad pro MSDOS stacila 486 a Linux potreboval
Pentium to je nesmysl. Naopak opensource dekodery v Linuxu
byvaji kvalitnejsi nez ty ostatni.

O tom, ze by existovala karta s hw. dekoderem MP3 si dovolim
pochybovat,

Docela by mne zajimalo jak chodili Windows na 486 pod VMware.Kamarad je rozchazel na P166 a startovali mu asi 15 minut a stejne se pod tim pak nedalo nic delat.

Samozrejme jsem je poustel vzdalene na X serveru, ktery
ma 2 procesory a 256MB pameti :-)

to jako že běží současně linux a wokna? To někdo zkoušel na 486? To ho lituju. Ale samotná wokNTa na 486/66, 32M běží docela slušně a donedávna startovala rychleji než linux, dokud jsem nepřekompiloval jádro na linuxu.

Nie som zaryty zastanca Linuxu, ale mam jeden postreh do diskusie. V rokoch 1995-96 som mal nainstalovany balik Slackware tusim verzia 0.98 na stroji s tymito parametrami: 386DX - 40 MHz, 4 MB RAM, 162 MB HDD (z toho bolo pre Linux vyhradenych asi 100 MB, zvysok pre Win 3.1). System bol chodivy v textovom rezime, bezali bezne aplikacie na spracovanie textov, dali sa pisat a skusat jednoduche skripty. Obcas vsak zatuhol.

Rapidny obrat k lepsiemu nastal ked som RAM rozsiril na 8 MB. To uz v pohode chodili X-ka aj s dostupnymi aplikaciami, dali sa kompilovat zdrojaky pomocou gcc. Proste bol to fungujuci system, ktory uz netuhol tak ako pri 4 MB RAM.

Linux bezi teda aj na 386-kach s min. pamatou 8 MB. Otazny je vsak uzivatelsky komfort a odozva takehoto systemu. Mimochodom tu masinu mam doteraz. Je tam vsak naistalovany Win 3.10 + nejake office aplikacie.

Tak panove, aby bylo jasno, v jedny firme v Rokytnici n/Jizerou jsem mel 386DX40/ 8MB RAM, VGA Trident 9000, byly na tom WIN95 Retail (v. 4.0.950 - to jsou ty ouplne prvni 95ky, ne OSR2), Office97 (jen Word, Excel), MSIE3.02, AVG5, byla na tom povesena nasdilena LaserJet 5MP do site s 20 userama a ten clovek, co na tom delal, si nijak moc nestezoval, akorat kdyz nekdo tisknul, tak mu trochu vazla mys ve wordu. Masina bootla do 20 sec. Samozrejme to bylo vosekany co to slo, povolenej conservativeswapfileusage atd., ale odezva dobra (slo na tom delat kancl. praci, mail, print),slo pustit 6 wordu najednou a u sedmyho to korektne ohlasilo nedostatek pameti pro spust. aplikace . A byla to nejstabilnejsi masina na firme, vubec nepadala. Jestli nekdo neveri, at si to zkusi, de to, jen nebejt linej a neco znat.

Mě se povedlo rozběhnout RH 7.0 na 486/50 s 8MB ram 540 MB hdd, 3c509. Běží mi tam apache, wu-ftp, sshd. Je to docela rychlé, a když se na něj připojujete z jiné místnosti, tak vám ani nevadí, jak furt hrabe disk. Jinak při sosání souborů z něj se dá dosáhnout celkem slušnejch 500-600KB/s. Linux je prostě sqelej, s Windowsama bych si ani neškrt a ještě bych za to platil.

A jak zpětně z tak maleho Linuxu udělat instalaci.