Letošní desátý ročník konference LinuxExpo byl poprvé rozdělen do dvou částí – LinuxExpo a Open Source Conference. Open source není pouze Linux a Linux není pouze open source,
řekl na tiskové konferenci Michal Franěk, zástupce pořádající společnosti ExpoNet. Některá open-source témata souvisejí s Linuxem jen okrajově, což je také hlavní důvod, proč jsme konferenci takto rozdělili.
Více se dočtete v článku Michal Franěk: za jednodenní LinuxExpo krize nemůže.
Philip Andrews: from Linux to beyond…
Desátý ročník konference LinuxExpo zahájil Philip Andrews, který je regionálním ředitelem společnosti Red Hat pro severní a východní Evropu. Na úvod vysvětlil, co doopravdy znamená otevřený vývoj a co může přinést vývojářským firmám. Open source znamená mnoho malých firem, které pracují společně na změně celého trhu a my jsme rádi, že můžeme být přitom.
Podle jeho slov už není otevřený vývoj jen alternativou, ale jedná se o plnohodnotný a konkurenceschopný vývojový model. Open-source komunita vytvořila společně platformu pro více než 50 milionů uživatelů.
Andrews také v krátkosti shrnul finanční výsledky společnosti, ve které pracuje. Red Hat vydělává skoro miliardu dolarů ročně a má asi 3000 zaměstnanců.
Podle Andrewse firma za poslední rok vyrostla asi o 15 %. To dokazuje, že náš obchodní model je správnou alternativou k tradičnímu prodejnímu modelu.
Velmi zajímavý je také vztah mezi nekomerční distribuci Fedora a komerčním RHEL určeným pro firemní nasazení. Distribuci Fedora používá asi 20 milionů uživatelů, další 3 miliony používají servery běžící na placeném Red Hat Enterprise Linuxu.
Podle Andrewse je tedy poměr mezi uživateli neplaceného a placeného systému asi deset ku jedné. Kdo potřebuje naše služby, ten si je zaplatí. Je to neuvěřitelně úspěšný model.
Podle Philipa Andrewse už vývojáři pracující na open-source software odvedli velký kus práce. V současné době existuje asi miliarda řádek kódů vydaných pod open-source licencí.
Celkem podle Andrewse existuje asi 100 000 samostatných open-source projektů, kterých se účastní asi milion uživatelů-vývojářů.
Red Hat je jednou z mála společností, která během krize vydělávala. Během krize se navíc navýšil předpovídaný zisk o 40 %.
Linux je podle Andrewse velmi slibná platforma a podle předpovědí by se během následujících pěti let měl navýšit počet komerčních nasazení asi o 20 %.
Red Hat je podle Andrewse stále největším přispěvatelem linuxového kódu na světě. Vytváříme přibližně 13 % linuxového kódu a vracíme jej zpět komunitě.
Philip Andrews se zabýval také budoucností open-source světa. Budoucnost je v cloudech. Red Hat má pro tyto účely připravené klíčové aplikace.
Andrew zmínil především nový virtualizační subsystém RHEV. Máme zkušenosti, že uživatelé za každou cenu netrvají na nejrozšířenějším VMWare, ale naopak hledají různé alternativy a my si myslíme, že právě RHEV je tou alternativou.
Ondřej Suchý: Red Hat Enterprise Virtualization for Servers
V následující přednášce se Ondřej Suchý ze společnosti Enlogit rozhovořil o vyspělých virtualizačních nástrojích, které jsou součástí systémů společnosti Red Hat. RHEL obsahuje virtualizaci od roku 2007, čili se nejedná o žádnou novinku.
Podle Suchého měl v RHEL5 používaný Xen řadu nevýhod, především komplikované ovládání, nejednotné rozhraní a problémy s během Microsoft Windows. Red Hat nyní přidává především podporu centrálního grafického rozhraní, které umožňuje pohodlně ovládat celou virtualizační infrastrukturu.
Red Hat koupil v roce 2008 společnost Qumranet a začal postupně přecházet na KVM.
Důvodů k přechodu na KVM je podle Ondřeje Suchého více, tím základním je ale důvod technický. KVM je technologicky výrazně dále a jedná se vlastně jen o jednoduchý jaderný modul nasazený do standardního RHEL systému.
Další důvod je „politický“, protože Xen je sice open-source, ale koupila jej společnost Citrix, na které nechce být Red Hat závislý.
Z technického hlediska je nová KVM virtualizace od Red Hatu výhodná také v tom, že je nyní možné provozovat nad RHEL také serverové systémy od Microsoftu. Microsoft uzavřel s Red Hatem smlouvu o interoperabilitě, takže si obě firmy vzájemně certifikují systémy tak, že jsou schopné vzájemně spolupracovat.
Systémy pro běh v RHEV jsou podle Red Hatu dělené na certifikované a kompatibilní. Certifikované systémy jsou takové, u kterých Red Hat garantuje funkčnost. Jedná se o Windows XP a především serverové systémy Windows Server 2003, 2008 a RHEL 3 až 5.
Mezi kompatibilní systémy patří například Debian, CentOS nebo Solaris. Tyto systémy někdo někdy otestoval a měly by vám v KVM běžet taky.
V červnu letošního roku by měla vyjít nová verze RHEV 2.2. K dispozici je už betaverze a ta už přináší řadu nových funkcí.
V letošním roce bychom se měli dočkat také RHEV for Desktops, který je určen pro desktopové nasazení. Ten ale zatím ještě nevyšel veřejně.
Výhodou RHEV také je, že jej můžete spustit jako hypervisor.
Jedná se o velmi lehkou alternativu k RHEL, která je schopná běžet jen na 128 MB paměti, podporuje až 96 procesorových jader a 1 TB RAM. Tento tenký hypervisor je malý operační systém, který slouží jen ke správě a provozu virtuálních strojů.
Red Hat si uvědomuje, že leaderem trhu je VMWare a tak se snaží přijít s významnými konkurenčními výhodami.
Podle Suchého je možné s RHEV ušetřit proti WMware mezi 40 a 80 % nákladů. Vždy záleží na konkrétním nasazení, ale ve webové kalkulačce se mi nepodařilo dosáhnout situace, kdy by RHEV nebyl levnější než řešení VMware.
Lars Kurth: Freeing Symbian OS
Lars Kurth ze Symbian Foundation se bohužel nemohl dostavit osobně, kvůli problémům s islandskou sopkou, která zastavila leteckou dopravu nad Evropou. Přednáška ale proběhla vzdáleně a hlas přednášejícího i prezentace byly přenášeny přes internet.
Symbian byl vydán jako open source v únoru roku 2010. Jedná se celkem o 38 milionů řádek kódu, které byly uvolněny pod licenci EPL.
Nyní se začíná budovat komunita okolo celého projektu a velmi brzy by měla být vydána čtvrtá verze systému Symbian. Ta bude mimo jiné obsahovat také Qt 4.7.
Celkem je na světě 4,5 miliard mobilních telefonů. Z toho 550 milionů tvoří chytré telefony a více než 330 milionů z nich běží na systému Symbian.
Symbian je podle Kurtha druhou nejpoužívanější platformou pro osobní počítače a nejpoužívanější otevřenou platformou vůbec.
Otevření Symbianu otevírá také nové možnosti, především ve spolupráci s nově vytvořenou komunitou okolo projektu. Členové komunity nám mohou například říkat, jak by měl systém fungovat a přinášet do vývoje vlastní nápady.
Kurth jako další výhody zmínil například rychlejší opravu bezpečnostních chyb a lepší spolupráci aplikací s jednotlivými telefony.
Při vývoji pomáhá také kompletní otevřenost telefonního rozhraní, takže jsou vývojářům k dispozici všechny zdrojové kódy. Pokud máte problém se svou aplikací a nevíte přesně jak některé API funguje, můžete se podívat.
Zároveň je možné objednat si hardwarový modul, na jehož základě můžete ihned začít vyvíjet vlastní telefon.
Mezi cíle, kterých by chtěla Symbian Foundation dosáhnout je především vytvoření kompletní dokumentace, dokázat že umí běžet na otevřeném hardware a snížit cenu hardware pod 300 dolarů. Chceme také spustit další komunitní projekty. Vedlejším efektem je už nyní to, že komunita zkouší provozovat Symbian na netelefonním hardware.
Virtualizace linuxových distribucí v prostředí Hyper-V
O virtualizaci ví všichni. Málokdo ale ví, že se Microsoft staví k linuxovým distribucím čelem a pod jeho virtualizační technologií Hyper-V je možné virtualizovat nejen systémy Microsoftu, ale i Linux,
začal přednášku Martin Pavlis.
Microsoft připravuje nástroje pro klientské systémy samozřejmě především pro Windows, ale také pro Solaris a Linux. Linuxové nástroje se jmenují Linux Integration Components. V současné době jsou podporovány distribuce RHEL a SLES a pro ně si můžete integrační komponenty doinstalovat,
dodal Pavlis. Výsledkem je výkonnostní nárůst především při I/O komunikaci, kdy je možné komunikovat přímo s hypervizorem a není třeba emulovat hardware. Rozdíl ve výkonu je řádově dvojnásobný.
Microsoft ve spolupráci s ČVUT prováděl také benchmarky virtualizovaného prostředí s podporovanými i nepodporovanými systémy. Testovali jsme na SLES 11, RHEL 5.4 a na nepodporované distribuci Debian. To neznamená, že tam komponenty nefungují, ale že není garantována podpora,
zaznělo na prezentaci. Během zátěžových testů byla generována umělá zátěž na procesor, paměť a po síti pak na webserver, který běžel na virtualizovaných serverech.
Výsledky testů vyšly dle očekávání. Systémy s instalovanými integračními komponentami jsou výrazně výkonnější zejména při práci s disky. Systémy s integračními komponentami jsou při práci s diskem asi 1,9krát výkonnější. Naopak při práci s pamětí a při výpočtech se rozdíl vůbec neprojevil.
Nejvíce byl výkon ovlivněn při testech s webserverem Apache, jehož práce se skládá z mnoha kroků zatěžujících jak procesor, tak i disky a síťové karty. Nárůst výkonu s integračními komponentami se pohybuje až okolo desetinásobku.
Nově je k dispozici také podpora více procesorů v linuxových systémech. Donedávna jsme podporovali v linuxových systémech jen jeden procesor, dnes je možné virtualizovanému systému přidělit až čtyři procesory.
Vojtěch Trefný: Ubuntu 10.04 Lucid Lynx
Vojtěch Trefný opět prezentoval nové Ubuntu, které bohužel v den konání LinuxExpa ještě nevyšlo. Oni nám to dělají každý rok, že LinuxExpo uspořádají v polovině dubna a my musíme prezentovat novou verzi, která ještě není k dispozici,
začal vtípkem Vojtěch Trefný.
Jako první přišel na řadu nový vzhled, na který uživatelé čekají už dva roky. Poslední roky tu zmiňuji nový vzhled Ubuntu. Ten se slibuje už od verze 8.04, ale při vydání této verze se nic nestalo. Ani následující tři verze. Dlouho ohlašovaná změna přichází až teď.
Trefný zmínil i často diskutovaný přesun tlačítek oken doleva. O něm se hodně hovoří, ale myslím, že se zbytečně přeceňuje. Není to tak zásadní změna a hlavně se dá velmi jednoduše přepnout zpět,
uklidňoval Trefný.
Dlouho se hovoří také o zrychlování startu, kde bylo cílem dosáhnout startu za deset sekund.
Této hranice bylo skutečně dosaženo, ale jen na konkrétních hardwarových konfiguracích. Na mém domácím počítači Ubuntu startuje asi 15 sekund, což je ale také velmi příjemné. Už tam není moc prostoru ke zlepšení.
Nejen v souvislosti s Ubuntu se hodně hovoří o přechodu na GNOME 3. Zatím se uživatelé velmi bojí efektu ‚KDE4‘, takže vývojáři přechod odložili a v novém Ubuntu bude GNOME 2.30.
Podle Vojtěcha Trefného se ale GNOME na novou verzi připravuje, i když změny se dějí především pod povrchem. Hlavní změny se týkají správce souborů Nautilus, který umožňuje přepnout na dva panely a sám nabídne třeba instalaci podpory komprimovaných archivů, pokud ji potřebuje.
Stejně tak byla vylepšena například podpora synchronizace s iPhone a iPod.
K dispozici jsou také úplně nové aplikace, jako příklad byl uveden skenovací program Spimple Scan. Dříve byl v Ubuntu program XSane, který je velmi dobrý, ale pro řadu uživatelů je až příliš komplexní.
Program se podle Trefného stane časem i přímou součástí GNOME.
Dalším novým programem v Ubuntu bude jednoduchý nelineární editor PiTiVi. Hodně se hovořilo o tom, proč se ze základního systému odstranil GIMP a místo něj se nasadil editor videa. Podle mě je práce s fotografiemi častější než práce s videem.
V každém případě v novém Ubuntu už po instalaci standardně GIMP nebude.
Velkým tahákem nového Ubuntu je integrace sociálních sítí.
Po instalaci bude předinstalován program Gwibber, který vás připojí do sítí jako je Facebook či Twitter. Je to hodně jednoduchý program, který ale nabízí základní potřebné funkce. Odborníci sice nemají sociální sítě příliš v lásce, ale běžný uživatel to pravděpodobně ocení.
Změn se dočkal i přístup k balíčkovacímu systému. Synaptic je sice stále součástí Ubuntu, ale už bude pro uživatele více skrytý a Centrum software jej dokáže plně nahradit.
Centrum nyní dokáže instalovat i jednotlivé balíčky a zobrazuje i nejpoužívanější balíčky, které by se mohly uživateli hodit. To částečně řeší chybějící editor GIMP. Pomocí Centra si jej můžete velmi snadno doinstalovat.
Největší novinkou v Ubuntu vůbec je Music store. Umožňuje nakupovat hudbu přímo v Ubuntu.
Nákup hudby funguje zatím v přehrávačích Rhythmbox a Banshee. Pro nás je velkou výhodou, že můžeme hudbu kupovat i u nás v Česku. Mnoho jiných obchodů je k dispozici jen v USA nebo v západní Evropě.
Hudba nakupovaná tímto způsobem navíc neobsahuje žádné DRM ochrany, ale jedná se o klasické MP3.
Radek Vokál: Vývoj distribuce Fedora a Red Hat Enterprise Linux
Radek Vokál hovořil o způsobu vývoje distribuce Fedora a jejím vztahu s RHEL. Poté probral nejdůležitější novinky v chystané Fedory 13 Goddard, která vyjde 18. května 2010. Nejedná se přímo o revoluci, ale spíše o běžnou evoluci. Všechny novinky se dostávají postupně do Fedory tak, jak vycházejí.
Také Fedora se připravuje na GNOME 3 a do nové verze se dostane GNOME 2.30 s Gnome-shell. V současné době je to poměrně použitelné, jen mi to posledně shazovalo OpenOffice.org. Snad to bude do vydání opravené.
Důležitou novinkou je lepší integrace automatické instalace doplňkových balíčků. Systému bude sám nabízet instalaci balíčků, které jsou nutné pro další práci uživatele. Týká se to především ovladačů a kodeků. Když se uživatel pokusí provést akci, pro kterou je potřeba něco doinstalovat, automaticky mu bude instalace nabídnuta.
Vylepšena byla také podpora pro mobilní připojení k internetu. Nový NetworkManager nabízí jednodušší připojení a dokáže lépe komunikovat s mobilními telefony. Funguje to bezvadně, se svou Nokií se velmi jednoduše připojím k 3G internetu a umí to dokonce zobrazovat některé servisní informace jako například sílu signálu.
Souborový systém Btrfs byl už součástí Fedory 12, ale zatím není standardně vybrán pro instalaci. Pokud ale máte zájem, můžete si na něj nechat systém nainstalovat. Pokud jste to používali už ve dvanáctce, byli jste velmi odvážní.
Zatím se nejedná ještě o produkční řešení, pracuje se ale na jeho vylepšení. K dispozici jsou například jen ovládací utility pro řádku, časem se určitě objeví i desktopové aplikace.
Radek Vokál se na konci přednášky zmínil také o očekávaném vydání RHEL 6. Velmi brzy vyjde první veřejná betaverze. Pravděpodobně to bude během měsíce nebo dvou.
Finální verze by pak měla být vydána ještě během letošního roku. Novinek bude opět představeno hodně.
Vokál zmínil například to, že v nové verzi bude jako standardní souborový systém přednastaven Ext4.
Základem systému bude Fedora 12 a některé vlastnosti z Fedory 13.
Vývoj se opět zaměří na virtualizaci a podporu cloudů. Velmi důležitá je pro nás certifikace pro různý hardware, abychom zaručili, že na něm náš software poběží bez problémů.
Radek Vokál se zmínil krátce také o MONO. MONO nikdy nebude součástí RHEL a důvody pro to jsou čistě právní. S tím se nedá nic dělat.
(Foto: Ivana Dvorská a Karel Šuster)
ČLÁNKY DO MAILU