to neni tak uplne pravda. KDE tam sice nevypadaji uplne stejne jako GNOME ale do puvodnich, neorezanych, opravdovych KDE maji dost daleko. mam tu MDK10 official a Gentoo s KDE zkompilovanejma ze zdroje a je to dost velkej rozdil. K horsimu. Navic kdyz si srovnam KDE v mdk 8, 9 a ted tak je evidentni ze se snazi o stejnou unifikaci jako RH a je jen otazka casu kdy to stejne podelaji. prinejmensim v nahrazovani fungujicich KDE nastroju svejma nedomrlejma drakama je zatim MDK tym velice agilni.
O problemech fedory core 2 na deskach s Via C3 je v bugzille taky jeden thread: http://bugzilla.redhat.com/bugzilla/show_bug.cgi?id=120685
Arjan van de Ven pomerne zahy vydal opravene jadro, ktere problem odstranilo.
Do oficialnich updatu se oprava dostala 11.6. s jadrem 2.6.6-1.427, pricemz v release notes je psano:
This kernel also fixes the high profile bugs about not working on VIA C3 processors (#120685) and Asus P4P800 motherboards (#121819).
ja osobne pouzivam rawhide fedoru na duronu 800 s 256 MB RAM, pricemz nedavno jsem presel kvuli rychlosti z KDE na XFCE, ale planuju zkusit v KDE povypinat vsechny vylepseni vzhledu a dat mu jeste sanci :). pro moji praci to vcelku stacilo...
mimochodem, po prechodu na 2.6 jadro jsem zaznamenal zrychleni, mozna to bylo tim, ze pri kazdodennich updatech rawhide se to projevilo vyrazneji :)
No pouzivam linux uz dost dlho si myslim a zacinal som niekde pri red-hat 5.0 a debian ci take daco ale jedine co mozem povedat , co sa zmenilo na tychto systemoch je to ze pribudla podpora ako tak! hardwaru a nejake tie nastroje, inak nechapem jak moze niekto pouzivat ako desktop fedoru , alebo trebars mandrake (mam naistalovany 10.) tie systemy su prosto p0male (aj po velkych upravach) na mojom 1.5Ghz to vyzera ako v spomalenom filme vsetko startuje od 2 sekund do 20 sekund to je na desktope neunosne proste. ten mandrake je pozliepany sa divim ze to vobec obcas robi co xcem 10 rozlicnych konfigurakov v kazdom to iste a pritom ine (stara dobra konzola). rpm balikovac to je najhorsia vec co som za svoj zivot videl , obcas sa to tvari ze to naistaluje vec a pritom vobec nenaistaluje (xaos) , mandrake to ma este trocha vysperkovane urpm je dost dobre , debian so svojim apt je snad najkrajsia vec co som videl , takze si to radsej vsetko rucne stiahnem a prekompilujem :D asi skusim ale gentoo vzhladom na jeho rychlost .... vysledok >>> linux na server 100% , linux ako desktop az sa trochu spameta komunita
Dovolim si jenom malinko polemizovat na tema rychlost: zde a vyse se pise o lenivem behu na 800MHz Duronu ci 1.5GHz procesoru. Ja sam vlastnim stroj mnohem pomalejsi (PII@400MHz) byt se 400MB RAM, ale prave diky teto konfiguraci jsem zaznamenal vyrazny posun rychlosti FC2 kupredu oproti RH9, nejspise diky 2.6 jadru a nove verzi KDE.
Na druhou stranu mam zkusenost, ze je jedno, jestli mate 256MB, 400MB nebo 512MB RAM, protoze ve vsech pripadech vam po spusteni systemu (v mem pripade spolu s KDE) zbyde volne jen male procento pameti. Pri 256MB muj system nutne swapoval, pri 400MB a vice mi swapovaci oddil pripada jako zbytecne zabrana oblast na disku. Jeste jsem nevidel vice nez 0MB pouziteho mista v odkladacim oddilu.
hm. a kolkoze mate RAM? zeby 64 MB? tak sa nedivte. s 256 MB ram chodi MDK10 svizne aj na durone 1300. vacsina aplikacii sa mi spusta do 5 sekund (okrem Gimp2).a to nie je na desktope pouzitelne? nechajte si bezat aplikacie stale. alebo Vam WinXP bezi rychlejsie?
"tie systemy su prosto p0male (aj po velkych upravach)"-myslite Vasich upravach? :-) tak to sa necudujem.
povedal by som, ze ste typicky Windows user(ano, myslim to ako sprostu nadavku), ktory 90% casu travi vo Windows a skusa "delat do linuxu", ale kedze nema cas a je netrpezlivy,tak sa potom cuduje.
BTW linux pouzivam od prvych verzii slackware, dlho som pouzival RedHat4.2 a vyskusal som uz fakt cokolvek. Na desktope mam teraz uz dost dlho Mandrake10 OE PPE(kedze som clenom clubu, mal som ho skorej), predtym starsie verzie Mandrake (od 8.2).
Slackware 9.1 ako nastupcu RH9 by som az tak nezavrhoval. Cakal som ze pri pouzivani slackwaru zazijem sok, ale ziadny sa nedostavil. Konfiguraky to ma tak isto v /etc. Ma package manager, ktory sice neriesi zavislosti, ale je pouzitelny. Pre "zvrhlikov" sa v slackwari da tak isto pouzivat RPM na spravu balikov, so vsetkymi jeho vyhodami aj nevyhodami. Tiez sa da do neho doinstalovat apt-get. Na vyrobu balickov tam taktiez pouzivam checkistall. S nastavenim klavesnice som tiez nemal problemy. Jedina jeho nevyhoda je, ze nie je prave out-of-the-box. Co pri niektorych aplikaciach cloveka stoji chvilu nastavovania. cestinu/slovencinu som v slacku neskusal, lebo preklady softu sa mi v linuxe nezdaju byt velmi stastne.
Ak clovek nepouzival v RH9 na nastvovanie prave klikacie nastroje, nebude ich v slackwari postradat.
Ale je otazkou, ci by som daval slackware na firemny desktop.
Prave pisem z firemneho desktopu v Slacku 9.1 :)))
Dole na expedicii prave robia na firemnom desktope v Gnom-e a Slacku 9.1. Maju tam pentium 200MMX :)) a 128 ramku. Ja som tiez na durone 700 mal 128 ramku a nemal som v slacku ziadne problemy s KDE. Ked som mu dal 256 tak ho to potesilo, ale vyrazne zrychlenie som nevidel - bol rychly aj predtym. Tolko k teda k Fedore, ktoru som na rovnakom hardwary prevadzkoval, ale len chvilku :)))
Zase další lamentace o hledání té "pravé" distribuce. Ráno tady bude 3600 komentářů na úplně zbytečné a tolikrát omleté téma.
Tak třeba já používám redhat od verze 6.0 po FC2 a nemám téměř žádný problém dodnes. V recenzích a diskusích se neustále dočítám, jak mi to zkazí MBR, jak mi nenabootuje 1. CD, jak to je strašně pomalé, že mi vybuchne monitor a kdesi cosi, ale nějak mám pořád štěstí, nebo nějakým tragickým omylem používám [doplň svoje oblíbené distro]. Ostatní budou mít třeba diametrálně jiné zkušenosti, které si samozřejmě nenechají pro sebe.
A vůbec, nějak mi uniká co je na tomhle článku objevného, přínosného, neřkuli "odlehčeného".
Dosud jsem praticky výhradně používal RH, popř. MDK. Debianu, SUSE ani Slacku jsem nějak nepřišel na chuť. Poté, kdy bylo jasné, že RH je cesta do pekel, jsem vyzkoušel Gentoo. Je to systém naprosto geniální a ačkoliv nejsem nijaký guru, díky super dokumentaci (což je v článku zmíněno) jsem s instalací "od píky" neměl žádný problém.
Co naprosto nechápu, je výhrada, že člověku zvyklému na rpm (což jsem já 100% byl) bude emerge dělat problémy. Kombinace "emerge sync && emerge -up world" a po kontrole výstupu "emerge -u world" je tak snadná a efektivní. Když se vzpomenu na up2date, otevírá se mi kudla v kapse. Teď jsem srovával emerge s up2date jako aktualizační nástroje, IMHO vítězí i emerge ve srovnání s rpm. Už je skvělý systém USE, kdy nemusím u každé stažené aplikace (zdrojů) zkoumat, jak zapnout podporu LDAPu, MySQL apod., zkrátka to nasypu do USE a od té doby vše, co budu kompilovat (v pojetí RPM instalovat), bude mít podporu všeho, co jsem si explicitně vymínil na jednom centrálním místě.
Gentoo je vhodné i na doma, protože dám-li emerge -p cokoliv, dostanu přesný výpis závislostí, takže stačí, abych si zmíněné soubory donesl ze školy/práce na CD a nestane se mi to, že zjistím, že donesený soubor má na triku dalších 20 nevyřešených závislostí. Toť můj pohled na věc.
Ako Debianista ktory vidi iste pretrvavajuce problemy v Debiane uz som parkrat rozmyslal o vyskusani Gentoo, ale niekolko veci ma odradza:
-je to naozaj take jednoduche vytvorit si vlastnu sadu instalacnych CD? Lebo nemam take pripojenie na net aby som mohol odvsadial tahat gigabajty zdrojakov
-ako je na tom slovencina? Je jednoduche zlokalizovat prostredie, klavesnicu, fonty,...? Toto je jeden z najvacsich problemov Debianu a ak na tom Gentoo nie je PODSTATNE lepsie, tak nema pre mna cenu
-ako je to realne s vykonom? Nechcem pocut chvalospevy "ooo to je super" , ale realne porovnanie napr. s Debianom. Ide mi najma o nasadenie na pomalsich masinkach. A o defaultne nastavenia Gentoo -nemienim to nijak zvlast tweakovat.
-a ako je to s bezpecnostou? Debian ma uz celkom dobre defaultne nastavenia sluzieb, nebude Gentoo derave?
1) instalacne cd pouzivam standardne, ktore som stiahol z mirroru, zdrojove kody si nosim domov na CDRW z prace; na www.gentoo.cz (?) som kedysi napisal navod, ako na build bez netu, BTW, existuje nejaky taky podobny manual aj na www.gentoo.org; bez netu sa v kazdom pripade nezaobides
2) slovencina je uplne super, len som potreboval do /etc/profile pridat:
LC_ALL="sk_SK"
LINGUAS="sk en"
takze linuxovy standard, na ktory gentoo trochu zabudlo, ale je to fajn. Myslim, ze PODSTATNE nie je uplne presne slovo, ale je to jednoduchsie ako som bol zvyknuty na MDK, RH alebo FC (ta bola relativne slusna). V kazdom pripade VZDY pomoze mam alebo LDP, co nebolo u inych distro az tak bezne
3) realny vykon kazdeho operacneho zavisi od obrovskeho mnozstva faktorov, ale gentoo sa da pomerne slusne optimalizovat. Mam dojem, ze mne chodi na mojich pocitacoch pomerne rychlo a hladko, neporovnatelne lepsie ako Win, Darwin, jedine hadam BeOS je trosku sviznejsi :)
4) s bezpecnostou je to komplikovanejsie, Gentoo velmi agilne patchuje vsetky bezpecnostne diery, staci teda v rozumnom intervale updatovat, ale bezna distribucia ma vzdy nejake musky. Na druhej strane zase nie je vhodne neustale nieco kompilovat kvoli bezpecnosti....
Myslim, ze default setup uplne na workstation staci, bezpecnostne moznosti je vhodne modulovat pri kompilacii SW.
Na bezpecne nasadenie existuju volby Gentoo hardened, ktory by mal fungovat ovela bezpecnejsie (mienim ho pouzit na serveri).
Prosím, nepoužívejte LC_ALL, ale LANG. Už jsem to mnohokrát psal do různch debat:
LC_ALL vnutí jazyk i tam, kam nepatří, ale zato v mnoha aplikacích nenastaví písmo. A lidé si pak stěžují, že jim to či ono nechodí správně česky/slovensky nebo dokonce nechodí vůbec.
LINGUAS je prakticky zbytečné. Snad pokud máte opravdu malý disk, na který se nevejdou překlady do jiných jazyků (při plné instalaci řádově stovky megabajtů).
Rad by som sa spytal, preco mate tieto premenne zadane v /etc/profile? Nestacilo by nieco ako doplnit subor do /etc/env.d? Napr.:
cat /etc/env.d/02locales
LANG=cs_CZ
LC_CTYPE=cs_CZ
LC_NUMERIC=cs_CZ
LC_TIME=cs_CZ
LC_COLLATE=cs_CZ
LC_MONETARY=cs_CZ
LC_MESSAGES=cs_CZ
LC_PAPER=cs_CZ
LC_NAME=cs_CZ
LC_ADDRESS=cs_CZ
LC_TELEPHONE=cs_CZ
LC_MEASUREMENT=cs_CZ
LC_IDENTIFICATION=cs_CZ
LC_ALL=
- instalační CD jsem si nevytvářel, protože mám rychlé připojení k netu, ale tady asi může být problém, jak už v článku zaznělo, alespoň v práci/ve škole je více než vhodné mít přístup k rychlejšímu připojení;
- nastavení jazyka/klávesnice je pro zkušeného debianistu otázkou minut (/etc/rc.conf, /etc/X11/XF86Config apod.);
- debian neznám, nemůžu porovnávat, ale předpokládám, že rychlost gentoo bude srovnatelná, u optimalizovaných multimediálních aplikací asi i vyšší. Míru optimalizace lze nastavit v souboru /etc/make.conf, pokud budete postupovat _přesně_ podle instalačního manuálu, nebude problém. Na pomalejších strojích může být problém s rychlostí kompilace, ale není problém nainstalovat gentoo v chrootu na silnějším stroji a pak jen překopírovat výsledek;
- bezpečnost je záležitostí admina, ale opravené verze balíků s nově objevenými chybami bývají vydávány poměrně rychle (záležitost hodin či dní). Zatímco v debianu se spoléhá na prověřenost programů (a v důsledku toho se ve stable verzi vyskytují poměrně vousaté verze), v gentoo stable je software relativně čerstvý. Jestli je to výhoda či ne, je věc (nikam nevedoucí) diskuze, ale děravosti systému bych se nebál.
1) CD nepouzivam ale nepochybuji o tom ze to jde. emerge ma nekolik voleb pro vytvareni a pouzivani binarnich baliku nebo by stacilo nechat si vypsat potrebne soubory, donest na CD a zkopirovat je do /usr/portage/distfiles - to delam bezne.
2) preferuju anglickou klavesnici ale jinak jsem nemel zadny potize. ve stary verzi dokumentace se nepsalo o LINGUAS promeny, v nove uz to snad je.
3) nebudu hazet cislama, zalezi to na nastaveni systemu ale pomaly to neni. optimalizace na typ procesoru samozrejme pomuze ale vetsinou ten rozdil nebude videt. spis me prekvapilo kolik mam oproti predchozimu MDK volne pameti - diky USE nekompiluju spoustu kravin takze nektery knihony jsou mensi nebo se nelinkuji na dalsi knihovny. omylem jsem si nedavno rozbil swap a provozoval jsem nekolik tydnu bednu bez swapu ANIZ BYCH SI TOHO VSIML. no, kompilace parkrat skoncila low-memory deadlockem ale pri bezne praci zadny rozdil. (bedna je PIII 600 / 256M RAM, pri bezny praci mam cca 50% RAM free)
4) do bezpecnosti jsem tak moc nevrtal ale zatim jsem nenarazil na zadny evidentni problemy. vsechny instalovany sluzby jsou defaultne vypnuty a s defaultni konfiguraci od vyvojaru.
a jako plus bych videl ze vhodny pouzitim USE se da vyhnout spouste zbytecnych a potencialne nebezpecnych zavislosti.
Tady bych doplnil, ze ta defaultni konfigurace nemusi byt nutne ta od vyvojaru toho ktereho baliku. Vetsinou je defaultni konfigurace do urcite miry modifikovana tvurcem ebuildu (aby sedely cesty, ale i jine gentoo-specific veci - dost upravena je napr. defaultni konfigurace Apache).
ad bezpecnost:
Derave rozhodne neni. Nedavno (2-3 mesice zpatky) se na nekolika mistech strhla pomerne rozsahla diskuze na tema gentoo a problemy s GLSA (Gentoo Linux Security Advisory). Od te doby GLSA chodi velmi brzy po objeveni exploitu. Cely system kolem tech advisories a ev. oprav je ted pomerne pekne formalizovany a vypada to opravdu prudce pouzitelne :)
Navic by nova verze portage (podle planu by se mela objevit spolu s verzi gentoo 2004.2 nekdy v cervenci) mela obsahovat parametr pro update pouze u veci u kterych to nejak souvisi s bezpecnosti, coz je velmi zadana featura (jiz ted existuje v gentoolkitu jeji testovaci verze).
Jinak v souvislosti s bezpecnosti existuje nekolik projektu (viz http://www.gentoo.org/proj/en/hardened/index.xml, ci pomerne malo znamy http://security.gentoo.org/), velky vyvoj se ted odehrava napr. kolem SELinuxu (asi pred pul rokem se objevilo prvni SELinux LiveCD).
Proč? Když jsem si instaloval RH, potřeboval jsem někde sehnat 2 CD Redhatu. Když jsem si instaloval MDK, měl jsem 4 CD MDK. Chci-li Gentoo, je takový problém sehnat si 2CD Gentoo?
Již jednou jsem zmiňoval, že případné závislosti emerge ohlásí předem, takže nehrozí to, co mě čekalo u RH - tzn. k doplnění závislosti balíčku A jsem si ze školy přinesl na CD balíček B a zjistil jsem, že na B závisí C a D. Druhý den jsem si přinesl C a D a zjistil jsem, že na C je závislejch dalších 20 balíčků. To mi tu nehrozí.
Nikomu Gentoo necpu, každý ať si vybere, co chce. Já pouze tvrdím, že argument "bez připojení na net je to o ničem" není OK. Už jen proto, že dodám-li do cache zdroják nějaké aplikace, u další verze mi Gentoo nejspíš stáhne pouze patch, takže to jde i lehkotonážní linkou (nechcete-li soubory dodat na CD stažené třeba v té práci/škole).
No, ty závislosti ... to je pravda :-( . A nejvíc mně štve třeba freshrpms.net kde je sice hromada balíčků, ale aby tam napsali které balíky jsou potřeba k tomu či onomu ... :-( . Samozřejmě, kdybych měl doma tlustou linku k inetu, tak si nastavím yum repository a asi by se ty závislosti vyřešily. No nic.
Tak nevim, je pravda ze i ja jako dost lidi zacinal n a RH (prvi byl 4.9), ale casem jsem tech distribuci vystridal povicero a dnes pouzivam vedle MDK (doma jako desktop) RH (nejaky starsi servery na netu), DEBIAN (taky servery, WISP (specialni distro pro WiFi pristupove body), LFS (takovy hrani na HW WiFI pristovych bodech).
Nemuzu rict ktery je lepsi (IMHO je to LFS) kazdy je vhodny na neco. Na stroj s 2Mbyte RAM a 1Mbyte FLASH nedam ani MDK ani FC, ale udelam si svoje distro(nebo priohnu nejake hotove), ale na desktop je to pro me zbytecna prace, a tak sahnu treba po MDK.
Já začínal s RH6.2 a poslední RH byla devítka. Potom sem experimentoval s kde čím (Slack, MK, SourceMage, Debian...) až sem zůstal u Gentoo. Mám ho něco přes rok a naprostá spokojenost, ohromná zásoba softu který lze instalovat přes balíčkovací systém srovnatelná snad jedině s Debianem, aktuálnost, možnost vybrat si libovolnou verzi daného programu bez problémů se závislostma, snadná aktualizace, řešení závislostí automaticky...
Bohuzel, kdyz ctu ty prispevky, musim to tu napsat. Vyzkousel jsem vsechny nejznamnejsi distribuce Linuxu. Dnes mam na desktopu SuSe. Doinstaloval jsem si nektere multimedialni aplikace, ktere SuSe nemuze kvuli licencni (nebo eticke) politice zaradit a jsem v pohode. RedHAt proste neni na desktop vhodny. Fedora to same. Prechod z Windows na Linux pro domaci desktop je velmi tezky :-)
Chtěl bych se všech, kteří se v každé podobné diskuzi nezapomenou otřít o ten nechutně winowsoidní Mandrake, který je dobrý leda tak na desktop a to jenom pro lamy, jestli si někdy Mandrake vyzkoušeli na serveru? Evidentně ne, protože by museli mluvit jinak. Provozuji mnoho serverů s MDK, a to i některé s hodně starým MDK (8.1) a nemůžu si to vynachválit. Naopak vždy, když narazím na server s RedHatem (libovolné verze), je zaděláno na problémy. Takže prosím všechny rejpaly: vezměte si testovací server, nainstalujte na něj Mandrake 9.2 nabo 10.0 Official s úrovní zabezpečení 4, pročtěte si pořádně manuál k msec, urpmi a shorewallu a ozvěte se prosím za půl roku.
Děkuji za pozornost.
Mam i servery s MDK, a musim rict, ze sem musel dost veci zjistovat sam, a i kdyz dnes beha relativne stabilne, byl nasazen hlavne pro to, ze potrebuju aby se o sit mohli starat i ostatni, kteri treba moc nerozumi ani Linuxu ani sitovani.
Ale uprimne, pro me bylo jednodussi nainstalit na server Debiana, a to ho zas tak moc neznam.
MDK je dobry, ale jeho radkove utilitky nic moc (vyjma URPMI, to je pekne) a navic sem zapasil s msec tak dlouho, az jsem se rozhodl ho dat pryc.
Muzu jenom souhlasit. Provozuji nekolik Mandrake (9.0, 9.1 i 10.0) serveru a nemam jedinej problem. Od 9.0 jsem i clenem klubu, mam Official, provozuji to na cca 15 desktopech a i na svem notebooku (IBM ThinkPad A31, Intel 1.7, 256MB). Jedina vada je spousteni OpenOfficu, ale tenke verze Mozilly (Thunderbird a Firefox) uplne bez problemu a rychle.
S RH se to neda vubec srovnat, tam jak jsme presli na novejsi verzi - pul veci nefungovalo tak, jak melo.
Ja mám problém s FC2 keď mi ide vo vmware. Rýchlosť mi pripadá na 1GHz mašine asi ako na 25MHz 386. Pritom tam mám len minimum, žiadne X. Redhat 7,8,9 alebo FreeBSD 4 aj 5 mi pritom na rovnakej mašine vo vmware fičia ako blesk a main systém je FC1. Dokonca ak mi idú naraz 4 staré VMstroje sú podstatne-podstatne rýchlejšie. VMWARE používam 4.0 lebo 4.5 sa nejako utajene kontaktuje do webu!!!
Nova pentia maji novou spec. instrukci pro provadeni
(navrat ze) syscallu. Ta je sice rychlejsi, ale VMWARE je z toho celej zenenej. Existuje na to patch do VMWARE.
Zkuste jit na new.vmware.com a hledejte prispevky
od Petra Vandrovce. RH dela tolik patchu na kernel a glibc, ze uz se to snad ani neda nazvat linuxem(Suse neni lepsi). Me se zase u RH stalo s SMP verzi kernelu, ze se programy zasekavaly v jednom syscallu.
Ostatni syscally fungovaly normalne, ale kdyz jste zavolali gettimeoftheday, tak se proces zasek v kernelu. UP jadro fungovalo normalne.
Pouzival jsem RedHat, Mandrake, SuSe, BeOS (ja vim ze to neni linux:)... pouzivam FC2. Zjistil jsem ze vlastne nehledam az tak podle distribuce :o) staci mi kdyz do systemu lze nainstalovat IceWM (www.icewm.org), emacs, ... apod. - takze jsem nenarocny. Kazdy potrebuje trochu neco jineho ... ale priznam se ze jsem chtel debian jen pro apt ... ale to prece lze pouzivat kdekoliv :) treba v FC2 -- vlastne jedine co je na RH/FC nejhorsi je Anaconda.
V prvon rade - nechcem vas presviedcat o SuSE. Pred par rokmi som aj ja "hladal" distribuciu. Do oka mi padlo SuSE lenze mi vadila "komercnost" a tym mne nepristupnost tejto distribucie. Situacia je vsak o cosi lepsia. SuSE najdete na bittorrent-e a ak sledujete nejake tie diskusie ako napr. http://www.linuxiso.org/forums/viewforum.php?f=36&sid=285d1f757ae8e0cecf7950c873cd6a2aladate obcas ho niekto umiestni aj na FTP. Pravdepodobne ( ;-) ) vlastnenie takejto verzie SuSE nie je trestne. Zakon by ste porusovali ak by ste takuto kopiu SuSE predavali - trebars na Ebay.
PS. Nepliest SusE live eval s SuSE Professional. Doporucujem vyskusat SuSE Professional ..
Vzdy kratkou dobu po uvedeni krabicove verze vychazi
FTP verze SuSE Linuxu, napr. aktualni je v cesku dobre dostupna na ftp://ftp.sh.cvut.cz/SuSE/i386/9.1/
Staci stahnout boot/boot.iso, vypalit na rw a po nabootovani isolinuxu napsat install=ftp:// stejna cesta ...
Prvni tak 2-3 dny po uvedeni nove release byvaji ftp
servery mimo, ale ted uz je 9.1 na ftp asi 14 dni.
Minuly tyden jsem instaloval jeden pocitac a trvalo to ze site cca 2-3 hodiny, to povazuju za dobry vykon moji wifiny ...
Celý weekend jsem přeinstalovával Fedora 2 poté, co mi první instalace "upravila" partition table na obou mých discích tak, že nebyky čitelné ani Windows ani Partition Magic. Původně jsem to považoval za nějakou vlastní chybu, ale teď vidím, že problém s MBR je u Fedory znám. :-((( Grrrrr.
No já jsem to instaloval na čistý disk, takže žádný takový problém se nevyskytl. Ale moc se mi líbila možnost si tam rovnou udělat LVM partition, protože disk šifruju a až někdy přikoupím další, tak to jen přidám. Jen je škoda, že šifrování nelze zvolit už při instalaci, bylo to docela patlání, než jsem to rozjel (přitom cryptoapi je samozřejmě v kernelu, tak by to nemuselo být až tak těžké). Existuje vůbec nějaká takhle paranoidní distribuce?
Domnivam se tez, ze v clanku o prechodu z RH9 se opravdu mela objevit informace i o distribucich kompilovanych z SRPM RHEL. Krome WhiteBox Linux a Tao Linux jeste uvedu cAos projekt. Tyto distribuce maji IMHO k RH9 blize i nez Fedora a je mozne, ze se v nich uzivatele zvykli na RH Linux (startovaci skripty, rpm, yum) budou snadneji orientovat, nez v ostatnich distribucich.
> místo GNOME uvidíte RH a místo KDE uvidíte RH a místo XYZ uvidíte cosi z(red)hatěného..
Tak to je presne jeden z duvodu proc jsem odesel od RH. Hlavne ze na ikone Mozilly neni priserka, ale nejaka pochybna zemekoule jsem vazne nesnesl :-) Takze moje recenze FC1 a FC2 probehla ve stylu: sehnat screenshot... ikona Mozilly ma priserku? nema... nebrat :-)
Tak jsem skoncil na Debianu unstable a nemuzu si ho vynachvalit. Ani pro zacatecnika (ktery o Linuxu neco vi) neni tezke se ho naucit, ale chce to chut se ucit a taky trochu casu. Pro cloveka, ktery chce na pul hodiny strcit CD do mechaniky a mit nainstalovany a nakonfigurovany system, Debian neni. Na uceni se Linuxu je ale vyborny.
Jinak clanek pekny a dobre ctivy. Informacni hodnota nic moc, ale parkrat jsem se docela zasmal.
Myslim, ze Fedora neni moc dobrym nastupcem RedHat linuxu, ktery ve sve dobe byl velmi oblibeny. Kvalita teto distribuce by se vsak dala oznacit za pochybnou. S detekci HW ma take problemy (pcmcia karty, ps/2 mys)... po instalaci jsem v systemu mel tri bugy. To neni nic pro me a do pocitace uz mi Fedora nesmi.
Debian rulez :)
Vsichni vychvalovaci Debianu (krome stable je jedno jake verze) by meli zminit zkusenosti s pul az rocnim provozem. Pouzivam na jednom ze stroju Debian-testing a z puvodni 1.8gb instalace mam behem 4 mesicu instalaci 3.5gb - to vsechno si postupne pribalil apt-get upgrade. Po rucnim odebrani cca 600mb baliku si vzapeti apt-get upgrade rekl o svuj nasup, rovnou 120mb. Z tohoto pohledu se mi debian jevi jako mirne nenazrany (a jak jsem zjistil, nejen me).
Jinak souhlasim s jednoduchosti spravy balicku a konfigurace, zacatecnika uchvaceneho prikazovou radkou musi nutne nadchnout :)
Panove a damy, mam takovy spatny pocit ze se u nas ponekud zapomina, nebo spise neni znama jedna velice sikovna distrubuce z Asie - TurboLinux. Pouzivam ho jiz nekolik let a nemuzu si stezovat, parkrat byly snahy a ploliticke tlaky prejit na Mandreake ci SuSe ale nakonec vzdy zvizezil pomer ceny, vykonu a narocnosti na hardware = TurboLinux. Rad bych znal Vase skusenostzi s touto distribuci, pokud se pletu, vyvedte me prosim z omylu.
Ivo MACHULDA
gentoo je zabyjak , pokial mate pomalu linku , pripadne pocitac , ako elegantnu nahradu odporucam Crux linuz (www.crux.nu) .. cd obsahuje zakladne programy (instalacia je podobna gentoo , az na mali "instalator" ktory v podstate len rozbali vybrane baliky do rootu. Crux ma porty , a je to clean linux .. takze nema upravene startovacie scripty ako napriklad mandrake ...