Béla Bödecs: představení BIX
Budapest Internet Exchange vznikl v roce 1996 a založen byl skupinou maďarských poskytovatelů připojení. Jde o neziskovou organizaci, která je plně financována svými členy a je neutrální. V současné době má 69 členů, přičemž přibližně třetina je zahraničních.
Peeringový uzel používá route server BIRD, filtruje prefixy podle RIPE DB a jako tři hlavní switche používá Cisco Nexus 7710. V současné době nabízí 130 tisíc IPv4 prefixů a 26 tisíc IPv6 prefixů. Přibližně 10 tisíc prefixů ale vytváří 90 % datového toku.
Uzel nabízí členům standardní rychlosti 1GE, 10GE a 100GE. BIX se snaží podporovat otevřený peering, takže otevřeně peerujícím členům nabízí slevu 30 %. Za 100GE port se tak po slevě platí 1872 eur, za 10GE je to 468 eur.
Rebeca Class-Peter: IXPDB a Euro-IX Tools
Euro-IX je sdružením peeringových uzlů, v současné době má 73 členů. Organizuje dvě setkání za rok, provozuje vlastní databázi, nabízí různé reporty a nástroje pro peeringové uzly. Snažíme se podporovat činnost peeringových uzlů, pomoci jim s jejich technickými problémy či podpořit nově vznikající uzly v jejich růstu.
Klíčovou službou je IXP databáze, která vznikla před 15 lety a od roku 2017 ji pro Euro-IX spravuje CZ.NIC. Databáze je dostupná na ixpdb.euro-ix.net. Obsahuje informace o všech peeringových uzlech včetně země, města, dostupnosti API či počtu připojených ASN.
Uzly je možné podle těchto parametrů přímo porovnávat.
Pracuje se na novém podrobnějším JSON schématu, možnosti autentizovaného API umožňujícímu zveřejňovat jen některé informace a podrobnějším sběru dat z route serverů. V tuhle chvíli máme 88 různých API a chceme přidávat další. Můžete se k nám přidat a pomoci.
Luka Perkov, Davor Popović: Telecom rebooted
Operátoři nabízejí velmi podobné služby: internet, hlas a televizi. Jsou mezi nimi jen minimální rozdíly.
Uživatelé dostanou černou krabičku s omezenou funkcionalitou, která se v čase příliš nemění. Vývoj je velmi pomalý, nasazovat nové služby trvá dlouho.
Dodávaný hardware je čím dál levnější a méně výkonný, což brzdí rozvoj trhu a přináší hardwarové i softwarové problémy. V průběhu posledních let jsme viděli velké množství bezpečnostních problémů, které s rozšiřováním IoT ještě porostou.
Zhoršuje to vendor-lock, kdy se mezi uživatele dostávají uzavřené jednoúčelové platformy, které nelze snadno aktualizovat.
Chorvatská společnost Sartura se snaží situaci změnit tím, že nabízí vlastní řešení postavené na Linuxu. Chceme mít plnou kontrolu nad sítí, používáme vlastní hardware i virtualizaci. Stavíme kompletně na open source.
Používají technologie jako Open vSwitch, LXC, uboot, Gentoo Linux nebo OpenWRT.
Plná kontrola umožňuje velmi rychle a efektivně nasazovat záplaty reagující na nejnovější bezpečnostní hrozby. Když se objeví vážná hrozba, obvykle máte velmi málo času na nasazení opravy. Se svobodným softwarem a plnou kontrolou nad prostředím je to jednoduché.
Hardware je založen na architektuře ARM, která je dnes dostatečně výkonná a má nízké energetické nároky. Základem řešení jsou uživatelské přístupové body autentizované proti FreeRADIUS serverům a připojené do virtualizovaných switchů a routerů. Tento přístup nám umožňuje zjednodušovat infrastrukturu a významně snižovat náklady.
Richard Tang: Our AI future!
Zen Internet je britský poskytovatel připojení, který existuje téměř čtvrt století. Od připojení celé sítě jedním modemem se dostal k dnešním moderním technologiím. Našim cílem vždycky bylo mít spokojené zaměstnance, dodavatele a zákazníky. Je zajímavé, že i když se nezaměříte na peníze, můžete vytvořit finančně velmi úspěšnou firmu.
Slavný Moorův zákon říká, že se počet tranzistorů na čipu zdvojnásobí každých 18 měsíců. Tempo postupně zpomaluje, dnes se přibližujeme ke třem letům. Přesto stále vidíme neuvěřitelný technologický pokrok, nárůst výkonu i kapacit počítačů.
Budoucnost nelze snadno předpovídat, před čtvrt stoletím nikdo nepředpokládal, jak dramaticky nám technologie změní život.
Přesto je podle Tanga možné předpovídat brzký rozvoj umělé inteligence. Možná jí nebudeme říkat umělá, ale třeba skutečná nebo opravdová inteligence. Dost možná se brzy dočkáme umělého vědomí.
Co je to ale vědomí? Pokud bude stroj schopen zpracovat všechny informace jako člověk a bude na ně správně reagovat, bude velmi obtížné diskutovat o tom, zda má vědomí.
Jak ale definovat umělé vědomí? Většina odborníků se domnívá, že to nastane ve chvíli, kdy bude počítač schopen dělat všechny činnosti jako člověk a bude je dělat rychleji a efektivněji.
Vývoj se ale nezastaví a taková inteligence dále poroste a vznikne super-inteligentní stroj, který bude daleko chytřejší než člověk. Je to zřejmě poslední věc, kterou lidstvo vynalezne. Pak nastane naprosto dramatické zrychlení pokroku.
Příklad rychlého růstu předvedla v roce 2017 umělá inteligence AplhaGo, která se učila hrát Go od úplných základů. Vyzkoušela spoustu různých strategií a postupně se učila na základě výsledků jednotlivých her. Znovu objevila strategie, které lidstvu trvalo vyvinout 2500 let. Během 40 dnů se stala nejlepším hráčem Go na světě.
Výkon počítačů ale stále roste, pokud bude vývoj pokračovat stejným tempem, v roce 2060 se ze 40 dnů učení Go stanou 4 sekundy. Počítač se z nuly stane nejlepším hráčem Go za čtyři sekundy! Představte si, co taková rychlost učení znamená pro ostatní obory lidské činnosti.
Steve Hawking řekl, že počítače převezmou řízení lidstva v průběhu následujícího století. Až se to stane, musíme si být jisti, že jejich cíle a hodnoty budou stejné jako naše.
Naše hodnoty se ale velmi rychle mění, záleží například hodně na tom, koho se na ně budete ptát. Počítače budou muset udělat řadu morálních rozhodnutí, ve kterých ani my sami nemáme jasno.
Naše hodnoty se navíc v čase mění podle nových informací a zkušeností. Super-inteligentní počítače se budou muset také učit a přizpůsobovat své hodnoty.
ČLÁNKY DO MAILU