Zhruba kolem 2002 jsem se o linuxu dozvedel, prvni sem zkusil suse, pak mandrake, pak turbo, corel, vsechno mozne i nemozne. Jednou sem si vzal s sebou brutalware na 3 disketach na stredni do hodiny informatiky, nabootil sem, ale ani sit sem si tehdy nedokazal sprovoznit :) Pak uz jen stacilo par let nevychazet z domu a tak no.. kdyz uz se ptate pane Krcmari
Moc rad vzpominam na doby moji prvni linuxovy distribuce. Byl to nejakej spatlanej Slackware, kterej koloval mezi kamaradama, ktery jsem "real life" poznal skrze svoji BBSku na RAcku (Elephant BBS). Mel jsem 486DX33 pretaktovanou na 40mhz, 4mb ram, a pocitace pro nas tehdy byly skutecna adventure. Pres den na skejtu, vecer u kompu.. to byly casy ;-)
Dnes uz je "komp" o necem jinym. Nevim jak objektivne (jestli mladi v tom veku nezazivaji neco podobnyho, ale pochybuju), ale jiste subjektivne. Obcas jsou takovy flashbacky tohohle pocitu, jako o mnoho let pozdeji zrod CZFree.NETu. Opet neco novyho, do urcity miry punkovyho, explorace a drevni anteny spajeny na koleni (a komunita kolem, stejne jako tehdy ta komunita kolem kompu). Stejne jako jsem provozoval BBSku, provozoval jsem CZF APcko (Phoenix.dejvice.czf) a provozuju furt, ale uz ho ani realne neprovozuju ze bych neco sledoval a zabejval se tim jako driv, kdy me bavilo sledovat co se deje, jen tam je a je soucasti brevnovsky backbone a pres CZF sleduju jen TV stream, zbytek internet. Kazdopadne zadnej entusiasmus, zadna adventure se uz nekona.
Omlouvam se, za osobni vylev nostalgie, ale treba ma nekdo podobnou zkusenost :-)
ps: moje jmeno neni Roman Slezak, updatoval jsem na "Bily Kralik" jako prezdivka ale neupdatovalo se zpetne, nerad exposuju svoje jmeno ve verejnejch diskuzich kde jsou nejaky lokalizacni udaje kvuli googlu, kdo by me znal a poznal je to F.H., PM mail funguje (zmenil jsem na aktualni). Kdyby se treba ozval nejakej bejvalej klient moji BBS (tady bych ho cekal, na blesk.cz ne) at se ozve a zajdeme na pivo ;-)
Tyjo, zavzpominal jsem si co jsem to tehda mel za stroj :-) – 386SX@19MHz (to neni preklep a nebyl jsem pachatelem tohoto „overclockingu“), 4MB RAM, ?MB HDD, VGA Trident, monochromaticky monitor.
Kdybych ale vedel ze jednou budu muset vzpominat jestli byl Monkey Linux prvni linux na domacim kompu nebo jestli to byl Slackware, asi bych si to napsal :-).
Dokonce jsem mel pocit ze Monkey Linux byl na ctyrech disketach, ale archiv jasne dokazuje ze muselo jit minimalne o pet disket :-/. Sosal jsem jej myslim z nejake BBS.
Po prvnim zalogovani do Linuxu (to je uz jedno jestli Slack nebo ML) probehlo neco jako:
aa:~# dir
sh: dir: command not found
aa:~# cd c:\
>
sh: cd: c:: No such file or directory
aa:~# shutdown -r now
:-)
Prvotni pomoc s absolutnim neznamem mi tenkrat prinesla knizecka „Jemny uvod do systemu Unix“, pozdeji pak objev adresare „/usr/share/doc/HOWTO“ (nebo jeho ekvivalent, ja mam fakt hosipa az to boli). Koho se zeptat nebylo, takze zacatky byly na fakt dlouhy vecery (alespon u mne :-) ).
Podobne som sa s linuxom zoznamil aj ja, len s tym rozdielom, ze som nerobil ten overclocking :-). Dokonca monkey linux bol snad prvy, ku ktoremu som sa dostal a tiez z BBS. V tej dobe na Slovensku este frcala siet ultranet, co bola slovenska obdoba fidonetu. V tej sieti vacsina nodov fungovala aj ako BBS, takze softu bolo docela dost, az na tie ucty za telefon.
Nejako zvlast ma to v tej dobe ale nenadchlo… Casom sa dostavilo PII a z nejakeho casaku Corel linux – jedna z prvych negativnych skusenosti s linuxom, hlavne X. Pocas instalacie vsetko fungovalo, grafika sla, mys sla a klavesnica je samozrejmostou. Po restarte neslo nic z toho. Xka zablabotali nejaku chybu s rozlisenim a tak dalej. Ked sa to konecne dokopalo do stadia, ze Xka sli, nesla myska… Tak som to zase pekne vytrel a vratil sa k Windowsu 98.
Nasledujuce roky som poskusal rozne distra (RH, Mandrake, SuSe, Debian, slack, …) ale pre obrovske mnozstvo negativnych skusenosti, som linux opustil, aj ked bol docela zaujimavy. Na vyske som si neskor urobil zo stareho P2 mp3 prehravac na hajzlik a tam bezal slackware stabilne niekolko rokov. Ten hw mam dokonca momentalne asi 3 metre od stola, ale nechce sa mi zistovat, preco nejde…
Neskor v robote sme pouzivali hlavne gentoo na servery, ale aj to malo svoje uskalia, hlavne pri zaplneni var/log, pripadne home uzivatelmi, a snad najvacsie, ked sa robil upgrade… Uz notorickou zalezitostou bolo, ze oznacenia diskov boli s kazdym jadrom prehadzane…
Postupom casu, hlavne po prichode do Internet klubu na ZU, som sa zoznamil s FreeBSD a tuto platformu na serveroch uz asi len tak neopustim. Vela zo spomenutych problemov tu ubudlo…
A dnes pouzivam uz len FreeBSD na serveroch, Windows a Mac OS X na desktopoch a jediny linux v okoli je u kolegu na kompe (ale uz ma pozadie z freebsd :) ) a RouterOS od Mikrotiku…
Takze tak, na realnu pracu mi pride linux az moc hravy, ale su ludia, ktorym to vyhovuje.
No to si presne pamatuju a z dnesniho pohledu, kterej je zjednodusenej na pouzivani googlu, kdykoliv neco nevim (at uz kodovani, nebo stupidni prikaz aby se mi nerestartovaly XP po updatu (resp. aby me to furt neopruzovalo), ktery si z hlavy nepamatuju) na to musim reagovat :-) To byl imho nejvetsi problem ty doby, ze nebyly ty informace, jak jsme zvykli dneska, protoze jsme byli "offline" spolecnost. Mohl jsi zavolat kamaradovi (na pevnou, a doufat ze je doma, pripadne to zvedali rodice apod, uf) kterej mel zrovna u sebe tu knizku o linuxu nebo jsi mel stesti a mel jsi ji sam a nebo jsi zjistil (nebo ti nekdo poradil), ze existuje „/usr/share/doc/HOWTO“ ovsem presne jak rikas, to bylo na dlouhe zimni vecery a clovek se v tom uplne ztracel.
… moje zacatky s Linuxem byly po pravde az v dobe pred Mandrake 10.
DOS jsem si plnohodnotne uzil a do dnes vzpominam na doby, kdy jsem se ho snazi v autoexec.bat dostat do high mem, abych si uvolnil pamet na uzivatelsky privetive aplikace, tedy hry.
Je mi jasne, ze nejsem pametnik, ale ja v dobe Didaktiku, Striptease na nej a nekonecnych smazeb Lotusu (pozdeji) a Axe!, vyrustal. Pamatuju na okamzik, kdy mi zkusenejsi kamarad ukazal existenci 3,5" disket. Kousek od meho bydliste pochazi autori VLAKu a MC… Tehdy jsem prochazel binarky na existenci kodu do vyssich levelu (ty se nachazely prevazne ke konci kodu)… Ooo jak chaoticke vzpominky na to mam :)
Ale kdyz se vratim do dob Mandrake- nejdriv jsem nastvane odesel, protoze jsem v Sane nerozjel scanner, pak jsem se nepohodl s prvnima ovladacema pro graf. kartu a nakonec jsem po letech podlehl kouzlu… OpenSUSE, pak Fluxbox Mint 5 a dal nemenim… Jak posetila koupe MS produktu to pred nim byla :))
No nic, pivo a slivovica dela svoje… Diky za osvezeni druhe strany bojiste v dobe meho zkoumani primitivniho DOSu.
I pro mě byl Monkey Linux prvním Linuxem, který jsem zkusil. Bohužel to bylo pro mě moc hardcore, ta použitelnost byla skoro nulová. Když se mi to konečně podařilo nabootovat, aniž by to spadlo na kernel panic, Xka kvůli absenci ovladačů grafické karty nešla spustit v jiném rozlišení než nějakých 320×240, takže jsem z toho, co to je linuxové GUI, viděl jen malý výřez…:-) V podstatě se na obrazovku vešla jenom navigační lišta Netscape Navigatoru a ani ta ne celá…
Ale pro člověka, co do té doby nepoznal nic než OS Microsoftu, to mělo takové kouzlo nového a nepoznaného, že jsem pak v roce 1999 přes modernější WinLinux přešel na plnohodnotný Red Hat a pak už to jelo… Přijde mi, že Linux tehdy byl daleko zajímavější než dnes.
Řekl bych že každé začátky jsou zajímavější než když se jedná o ozkoušenou, běžnou věc.
Můj první linux byl v roce 1994 Slackware 1.2 na 40 (!) disketách. Byla tam i jedna modrá disketa s novým kernelem, pokud si vzpomínám byl to upgrade na nejnovější 1.0.9 nebo tak něco.
Ty diskety mě tenkrát stály většinu mých úspor, bylo to něco přes 4000Kč. Za zbytek peněz z vybrakovaného prasátka jsem si pak koupil funglnový obří disk o velikosti 2GB.
Začátky byly opravdu veselé – konfigurace XFree86 spočívala v ručním počítání ModeLine podle parametrů monitoru a grafické karty, když jsem chtěl poprvé propojit dva počítače tak jsem ani nevěděl jak má vypadat IP adresa. Internet jsem tenkrát neměl a co jsem potřeboval vědět jsem si musel dojít nastudovat do technické knihovny v Klementinu, kde měli knížky o Unixech a dokonce časem i Linux Journal.
Takovéhle začátky jsou určitě zajímavější než když stačí nabootovat z LiveDVD, jedním, dvěma kliknutími spustit instalaci a za deset minut mít plně funkční systém. Ale já jsem spokojen – drtivá většina dnešních klikačů nemá vůbec ponětí co uvnitř v jejich systému děje, tak mi alespoň neberou práci ;-)
Chlape, kecáš. Jestli si začínal zároveň se slackware a 2GB diskem, tak to nebylo v roce 94. V pololetí 92 tu byl nadstandardní disk 80MB a postupně se to navyšovalo. Jelikož jsem si nebyl jistý tím, jak moc rychle to šlo nahoru, hrábl jsem do šuplíku a vytáhl nějaký časopis PC revue z dubna 1995, kde jsem našel dvě zmínky o nových modelových řadách. HP tu má nějakou Vectru a to nejlepší co tam dokáže narvat je 820MB a pak je tu zmínka o Dellu, který v letě uvede na trh PC s 1GB disky. Nemám teď čas hledat další časopis, ale 2GB vidím realisticky až někde v 1996 a to za né zrovna lidovou cenu odpovídající „vyškrábnutí prasátka“. .o)
Tuším že 2GB Seagate Barracuda SCSI stál v roce 1997 celých 21000Kč.
Koupil jsem ho tehdy v jednom nejmenovaném bazaru na Karlově náměstí v Praze za 7000Kč, a liboval jsem si, jak byl levný. Ale jen do okamžiku, než jsem zjistil, že je nefunční, že si prodavač nechal paragon pro sebe, a že si „nevzpomněl“, že bych tam kdy něco nakupoval.
Za zbytek úspor jsem tedy koupil 1GB disk, a na ten šel Slackware 3.2. Stahovaný po nocích 14.4k modemem na pevné lince ještě bez minutové tarifikace.
„konfigurace XFree86 spočívala v ručním počítání ModeLine podle parametrů monitoru a grafické karty“
Ale zase to melo jina kouzla. Napriklad jak na monitor, ktery umel max 640×480@60, dostat 800×600@(cca)25 :-D
Mimochodem XFree86-Video-Timings-HOWTO.gz porad jeste existuje v balicku doc-linux-text (teda u Debiana, nevim pod jakym balickem to je jinde).
Poprvé jsem se s linuxem setkal také někdy v té době.
Byl to m68k debian slink (taky jsem zkoušel nějaké netbsd z meetings pearl cd), zkoušel jsem ho na své nabušené amize na steroidech a moc mne tedy nenadchnul (holt amigaos byl amigaos ;^))…
Shodou okolností jsem u toho debianu nakonec zase skončil.
Ja taky:) Tohle byl muj prvni linux. Predtim jsem mel zkusenosti jen s HPUX a to jeste vzdalene… po modemu:) S monkey jsem si hral docela rad. Byl to takovy uvod do linuxu, pak jsem presel na RH a zacal ho pouzivat „seriozneji“… Nebyt kamarada, ktery mi tenkrat Monkey ukazal, kdo vi cemu bych se venoval dal. Ja mel v te dobe doma OS/2, tak jsem nemel potrebu zkouset nic jineho.
Monkey Linux byla první distribuce, kterou jsem spustil na svém Pentiu 133, asi tak v roce 1998. Bylo to zajímavé, ale myslím, že nefungovala Xka. A v době bez internetu nebyla šance (a ani znalosti) problémy řešit. Tehdy Linux asi mohli slušně používat jenom vysokoškoláci.
Jinak na gymplu jsme měli RH Manhattan, který jsem potom zkoušel i doma. Ale po pravdě, oproti WinNT4 to byla dost hrůza.
Chcel by som Vaše skúsenosti a schopnosti. Určite to bolo ťažšie a zaujímavejšie, ako stiahnuť LiveCD Ubuntu a naklikať si sieť (ak nie je automaticky) a surfovať vo Firefoxe. Proste komplet zabalene GUI. Asi by som s tým mal niečo robiť :(. Moje jediné ospravedlnenie je, že v časoch „Můj první linux byl v roce 1994…“ som mal 4 roky.
Ja nie som starý harcovník, dlho som bol na DOSe a Win311 od r.95–6, to som bol celkom power user, skúšal som trochu programovať v ASM apod. 386/DX, 4M RAM, 210M hrozne pomalý SCSI disk.
Na gympli sme mali aj „Internet“, cez PCTCP sme sa na 286-tkách pripájali z DOSu na ftp alebo http stránky v textovom termináli. Keď mi niečo išlo ťahať 2kb/s, tak som bol šťastný ako blcha, aby nás potom závislákov prišli o 1800 vyhnať a ja polovica vecí nedoťahaných…
Dokonca som sa potom aj doma cez 14,4k modem, Trumpet Winsock ovládač a Netscape 2.niečo zoznamoval s Internetom „po graficky“, to už ani pravda nie je. Win95 som sa vyhýbal tak dlho ako to len šlo, potom som už šiel rovno na 98 (K6/200, 64M) a tam som vydržal dlho, až do 2001.
Nebol som však typický spokojný zákazník, voči M$ som choval opovrženie a odpor, veci som si zásadne nastavoval podľa seba a nie podľa default, len som „nemal kam ujsť“.
Môj kamarát už niekedy v 97 (asi) nakopol RedHat5, programoval v tcl, mal to pekne v grafike, obdivoval som ho.
Moje pokusy s Linuxom išli „na etapy“. Zvyčajne som získal vždy novú verziu RedHat (prvú som skúšal asi 6.0), zistil, že môj hardvér stále nie je celkom podporovaný, kompiloval novší kernel, aby som potom zistil, že to chodí aj tak celkovo pomalšie ako W98, a že mi chýbajú viaceré aplikácie, a každú chvíľu narážam na niečo, čo mi vo W98 samozrejme fungovalo a tu nie a nie.
A tak stále znovu pokorný návrat do náruče 98 a čakanie na „lepšiu“ verziu Linuxu.
Až raz niekedy v 2002 som dostal do PC červa, hoci som neotváral podozrivú poštu a nechodil na pofidérne stránky. To ma už nahnevalo, a vyskúšal som všetky najbežnejšie distribúcie Linuxu – RedHat, Mandrake, a na presviedčanie kamaráta, Debian.
Mal som to šťastie, že chlapík bol ochotný mi pomôcť, ináč by som Debian určite zanechal. Woody bol z pohľadu desktopu jednoducho hrozný, nepriateľský, strašne predpotopný systém, kde nič nefungovalo a muselo sa prácne konfigurovať, vrátane prepínania klávesnice, slovenských fontov, grafickej karty… Otrasne vyzerajúci GNOME 1.2 bez vyhladzovania fontov, atď.
Woody mal však veľkú výhodu, že dobre chodil aj na mojej mašinke vtedy už nižšej strednej triedy (K6–2/233, 64M RAM), na ktorej sa Mandrake aj Redhat len-len plazili. Fascinovalo ma, že môžem naraz formátovať disketu a kopírovať veci zo 100MB paralelnej ZIP mechaniky, a popri tom normálne pracovať (pamätníci vedia, že vo Windows ktorákoľvek z týchto činností plne zamestnala CPU a nedalo sa nič robiť). A zaujal ma ešte tým, že bol akosi priamočiarejší, menej predo mnou skrýval, kým u Mandrake som mal vtedy vždy pocit, že poriadne neviem, čo stále robí, a že nerobí to, čo od neho chcem.
No a vtedy už som ostal aspoň v dual-boot, a v práci som už čoskoro viacej trávil v Linuxe než vo Windows.
Keď vyšiel Sarge (2003?) tak už som do Window$ takmer nechodil, resp. len keď som musel. Sarge bol síce stále desktopovo nevhodný systém, stále bolo všetko treba prácne konfigurovať, ale GNOME2 už aspoň vyzeral znesiteľne, a celkovo, vtedy už Linux konečne začal javiť silnejúce snahy priblížiť sa potrebám desktopu (super jadro 2.6, OpenOffice.org 1.1, Mozilla…)
Takto som vlastne ani nestihol poriadne zažiť Window$ XP a ostal pri Debiane, na serveri aj na desktope. Teraz síce miestami používam Ubuntu, ale Debian má u mňa stabilné miesto :-)
Jo, to sedi. Prace s disketou a seriovymi porty, to bylo pod MS Win tragedie na n-tou (kazdy teda z jinyho uhlu).
Na plynuly beh behem prace s disketou jsem ale poulil oci o drobinek driv nez jsem poznal Linux – v OS/2 Warp (jen nejaka 30denni verze). Prvni cim mne OS/2 ohromilo byla uz instalace, kdy inteligentne pozadoval system po uzivateli data (jmeno, login, seriovy cislo, regionalni nastaveni ci co to tam vsechno bylo) zatimco celou dobu zurive instaloval na pozadi. Druha byla prace s disketou (oproti MS Win neco nesrovnatelnyho). V Linuxu uz ta disketa byla jen pripomenuti ze to opravdu tak jde, bez jakehokoliv zpomaleni nebo dokonce zastaveni zbytku OS aniz by to spolu souviselo.
První svůj osobní Linux jsem instaloval „až“ RH 5.něco. Potřebovalo to minimálně 60MB místa a já jsem měl disk jenom 40MB, takže jsem to instaloval tak, že v první konzoli probíhala normální instalace a v druhé jsem pomocí „rpm -e“ odinstalovánal balíky, o kterých jsem byl přesvědčený, že je nebudu potřebovat, abych ušetřil místo. Napoprvé to skončilo „no space left on device“, napodruhé jsem už byl rychlejší, než instalátor, takže jsem skončil s funkčním systémem včetně KDE (!).
…a v roce 2000 jsem ho během půl roku asi dvacetkrát nainstaloval a zase vztekle smazal, až jsem tomu přišel na chuť a zjistil konečně, jak to všechno správně funguje a hlavně jak to nastavit, aby se to dalo používat. Po widlích to byl fakt děsnej kopanec. Ale naučilo mne to spoustu novejch věcí a já dodnes děkuju klukům z Telekomu (IT správa), že mi to vypálili a tak trochu předvedli ty možnosti, co to mělo.
Moje první setkaní s linuxem bylo v roce 2001 a to na školním serveru, kde jsem dostali na požádání přístup a mohli využívat školní e-mail přes pine. Běhal tam slackware. Už nevím, která verze. Nedlouho na to jsem začal používat slackware na ntb 486 z několika disket. Na něm jsem si ještě hrál s brutalware. U slackware jsem zůstal poměrně dlouho. Byly to krásné časy, kdy mě šťourání v Linuxu nesmírně uspokojovalo. Dnes je to více práce a tak už člověk netráví u PC všechen volný čas :-).
Já jsem začínal s distribucí, která se jmenovala SLS na jádře 0.99pl98. Konec roku 93, možná začátek 94, to by mohlo být ono. Ta distribuce SLS velice brzo skončila a vzápětí se objevil Slackware, který jakoby té SLS z oka vypadnul, pokud šlo o organizaci balíků a disket. Ale nebylo to totéž. Pamatuji si, že v SLS bylo /etc/shadow, zatímco autor Slackwaru se kvůli licenci pohádal s autorem shadow (odmítl požádat o souhlas) a proto shadow ve Slackwaru z trucu nebylo.
Je prijemne si zavzpominat, takze take prispeju svou troskou do mlyna. Kdyz jsem v roce 1994 zacal studovat na VUT v Brne, nevedel jsem o Linuxu zhola nic, pocitace me ale zajimaly, prece jen, daleko od domova je nekdy nuda, nez se clovek otrka. Jenze ucebny s Windows 3.11 ve skole a s Netware 3 na kolejich byly permanentne obsazene. Jedina volna byla tajemna ucebna s oranzovymi terminaly HP pripojenymi seriovym portem k serveru HP-UX. No a kdyz chcete mastit na internetu, je motivace k pochopeni unixu velika. Zaclo to LianeBBS a pak uz jsem v tom lital (a nakonec musel prelezt na jinou univerzitu). Od HP-UX uz byl jen krucek k Linuxu na PC na koleji. Linux musi byt v siti, to je jasne…jeste ted si vzpomenu, jak jsme na nem s kamaradem grabovali kompletni diskografii Dire Straits do mp3. Co album, to 24hodin…uz je to dlouho…to byly casy.
Uhodls, Věroši, vítej mezi stařešiny :) Co si myslíš že byl můj první linux (někdy v letech 98–99)? Bohužel to byl natolik nekompletní krám, že mně společně s těžkopádným suse 5.? nadlouho odradil od rozcházení linuxu na svém kompu, a spokojil jsem se s nakonfigurovanými terminály v labu. Vyřešil to až debian woody po 4 letech (klidně si na něj nadávejte, ale oproti těm stařičkým redhatům a susům to byl obrovský krok kupředu)
No a nevím, zdali se to sluší přiznat, ale můj úplně první unix byl SCO :)
Tak to ja mel prvni Linux na PC v tehdejsi praci, kde byl luxus jmenem net! Taky pouzival UMSDOS fs a linux.bat ke spusteni. Kdyz jsem do neho dostal Xka s Enlightementem, tak jsem byl jako opareny :D Jo to bylo tak ve druhaku na stredni, takze se psal rok 99? Uf az tak pozde jsem se dostal k Linuxu? :(
Předem bych chtěl pochválit hezký článek. Jsem později narozený a první počítač jsem dostal až v prváku na gymplu. Tehdy jsme s dodáním PC měli veliké problémy a nejmenovaná firma nám jej dodala napoprvé be OS a přivolaný technik nám za 50kč za CDčko nainstaloval Mandrake :) Tehdy to pro mě byl naprosto nepoužitelný systém.. Všechno padalo, HW nefungoval a já neměl páru, jak se s tím dělá.. Po pár hodinách jsem tam hodil Windows 2000 abych si mohl zapařit samozřejmě :) Vzpomenu si na to vždycky, když nějakej ňouma zase vykřikuje, jak je linux nemožnej a že an něm nic nejde :) Asi o 6 let později na VŠ jsem se zase vrátil ke zkoušení linuxu. Po absolvování předmětu „Úvod do UNIXu“ a hraní si s PC-BSD ve virtuálním stroji, jsem se nakonec pustil do instalace Gentoo :) Pro začátečníka to byl trochu masochismus, ale tentokrát jsem přestál všechny počáteční nezdary a jsem za to rád :) PS: Dnes mám na desktopu nejraději Arch, na serveru FreeBSD nebo OpenBSD..
Získal jsem ho z Chip CD v roce 1998 :)
Tehdy jsem totiž neměl na svém 1GB disku žádnou volnou partition na provoz nějakého většího Linuxu. a existující oddíly neměly stejně dost místa, zmenšit je nebylo čím (partition magic tuším ještě neexistoval, gparted taky ne)
po prázdninách jsem totiž měl začít studovat na fi.muni.cz a dočetl jsem se, že se tam používají UNIXové stroje, tak jsem chtěl umět alespoň základy ovládání. Celé ty prázdniny jsem s Monkey experimentoval a všechno se mi začalo hodně líbit
asi po půl roce (to jsem již měl díky brigádě koupený nový 6GB disk) jsem přešel na Red Hat Linux 5.1 CZ, který se na fakultě prodával za cenu media
to byly časy,…
Do kelu, to uz patrim medzi pamatnikov ? Monkey linux bol prvy linux ktory som vyskusal, bezal na vtedajsom mojom pocitaci 386DX@40MHz a 8MB RAM. Najskor som nechapal, na co je to vobec dobre ale pocitoval som taku zahadnu radost z kazdeho prikazu, ktory nekoncil chybovou hlaskou. Do vtedy som pouzival iba MS DOS 6.22 a linux bol prijemnym prekvapenim v dobe oknoidnych systemov. Pisal sa rok 2000. Je to divne ale mne sa nepacili oknoidne systemy typu Win9×,NT. Stale som pouzival DOS. POtesilo ma, ze existuje komunita ludi, ktorym okna vela nehovoria a radi pouzivaju prikazovy riadok :-) Neskor mi znamy ukazal Brutalware na 2 disketach a predstava, ze si svoj systesm nosim so sebou bola genialna :-) Skoda ze Brutalware potreboval !^mB a ja som mal len 8MB :-( Neskor som vyskusal Monkey aj na silnejsom stroji
(Duron 600MHz, 64MB RAM) a bezal vynikajuco. Uplne genialna bola myslienka UMSDOS. V desnej dobe potrebujem z dovodov produktivity graficky desktop, ale riadku som ostal verny :-) Pouzivam DEBIAN Linux, ku ktoremu som sa postupne dopracoval po nazbierani urcitych skusenosti, ktore zacali Monkey Linuxom :-) Autorom tejto distribucie tymto dakujem :-)
Kdyz jsem se rozhodoval cim zacnu, Monkey byla jasna volba…slack byl strasne velkej a download rychlost vetsinou kolisala mezi 0–2KB/s
Btw…je to opravdu dabelska distribuce:
http://img243.imageshack.us/…onkey666.jpg
Samozrejme ze i mezi me prvni pokus patri Monkey Linux :) Tech distribuci co sem si tenkrat stahnul z netu bylo vic, ale Monkey byl jedinej kterej sem i pouzival. Dokonce sem na webu nasel i novejsi (jen beta) verzi, jeste ji mam nekde doma na zalohovanou na CD.
Rozhodne sem si tam pochvaloval Netscape, ktery mel u sebe i postovniho klienta a editor stranek a to vse zadarmo v dobe, kdy wysiwyg editor stranek bylo neco noveho a uzasneho a samozrejme placeneho :)
Na Monkey sem zkousel ruzne veci, vlastne sem se na nem ucil, a Xka sem provozoval i na herculovi na orancovo-cernym monitoru, to byl masakr :D
Me dalsi cesty vedli k FreeBSD, ktere me prislo postou za prazdne medium a k linuxu a vlastne i Slackwaru sem se pak vratil o nekolik let dele :) To uz sem byl ale aktivni „Unixar“ co se widlim cim dal vice vyhyba :)
Hmm… Já jsem začínal na Red hatu 7.1, a měl jsem jej poměrně dlouho. Pak mě zastihla zpráva o tom, že Red hat bude dělat pouze enterprise distra a na radu kolegy jsem zkusil Mandrake Linux. Podle mého názoru nejlépe propracované desctopové distro na bázi Red hatu. Bohužel od dob co je to Mandriva Linux, to už není ono… :(
Taky to byla doba celkem hustého provozu na linuxovém fóru. Co asi dnes dělají pánové Olšavský, Prágl, Keršláger, Koala Vácha,Čihák, Lisý, Kasprzak, Pytela, Literák a mnoho dalších. Objevovala se skrytá krása UNIXU, lámali jsme linuxové distribuce do češtiny.
Dokonce si pamatuji, že kvůli absenci internetu doma i v práci, jsem měl zpočátku zasílaný obsah některých webových stránek na e-mail. už si ani nevzpomenu jak se tato služba jmenovala.
S knihou Matta Welshe Používáme Linux jsem ladil pětkový RedHat (mimochodem jeho instalační CD mám dodnes …)
No, třeba pan Literák (tedy mluvíme-li o stejné osobě) šéfuje Abclinuxu.
Jinak čemu se divíte? Asi prostě už nemají tolik času a elánu. Práce, rodina, … Nehledě na to znám pár ajťáku, které považuji za mistry ve svém oboru, jenže za ta léta jim naskakuje kopřivka jen když slyší slovo počítač (a nedej bože, ještě k tomu ve svém volnu)…
Nicméně zas nějak černě bych to neviděl. Jedni odejdou, a na jejich místo dřív či později přijdou jiní. to je zákon vývoje. Ani Torvalds, nebo Stallman tu nebudou věčně a jednou předají žezlo někomu mladšímu, a tak to půjde dál…
Na Monkey Linux nikdy nezapomenu. Kdysi na notebooku compaq contura aero 4/33c jsem mel jen ms-dos. GNU/Linux jsem v te dobe jiz pouzival na desktopu, a proto jsem se rozhodl, dat ho i na notebooka. Notebook mel jen 200MB harddisk a pcmcia disketovou mechaniku. To bylo prakticky vsechno. Uvolnil jsem tedy potrebne misto na disku a pres floppynu jsem tam dane diskety nahral. Bylo to super si pres loadlin nabootovat GNU/Linux. Kdyz to nabehlo poprve, tak jsem na to koukal jako na zjeveni. Monkey Linux neobsahoval ale bohuzel prilis aplikaci, takze ho nasledne s novym diskem nahradil Red Hat a pozdeji Debian. Btw na danem stroji bezi Debian do dneska (mam tam etch – 4.0, na petku jsem byl liny instalovat). Ale na Monkey Linux nikdy nezapomenu. :-)
Btw dekuji za pekny clanek. Trocha nostalgie nikdy neskodi.
Moje první distro byl Slackware 1.0 v roce 93. Měl jsem 386 s matematickým koprocesorem, pokud si dobře vzpomínám, tak 40MB disk, ale naprostá bomba bylo připojení k webu – 2Mbps. Jojo, to byly začátky – www.sh.cvut.cz ;-)
Pro ktere Linux znamenal jen dalsi u*xovou odrudu ;-) ? Vzpominam treba na SCO Xenix z roku 1987, distribuce asi na dvaceti 5,25 DSHD disketach (myslim, ze par bylo DSDD); jak OS, tak i grafika vcetne vyvojoveho prostredi. Zpocatku jsme vubec nechapali, na je treba to TCP/IP :-). Jo – nechybel seznamu zemi, kam nesmi byt vyvezen vcetne Ceskoslovenska. Pak prisel HP-UX, Solaris, Irix, i jine.
Monkey Linux nam slouzil jako prostredi pro X-terminal, treba proti onomu HP-UXu (386SX, 16 MB RAM, 40 MB HD, Trident, sitova karta SMC Elite II (16bitova !), na koaxialu).
Milan Keršláger měl jeho linux rozběhaný na SPŠSE Liberec v době, kdy jsem tam studoval (asi 94-98). Jestli si dobře vzpomínám, tak jsme se mohli z domova přes telnet nalogovat na server a pak se příkazem DOS dostat do dosový command lajny a tak vzdáleně dělat ve škole. O Linuxu jsem tehdy nic nevěděl.