Názory k článku Retrospektiva jednoho linuxového desktopu po 10 letech

" Linux a další open-source projekty v tom hrají významnou roli, jelikož stejně jako pro mne, běžného malého uživatele, i pro Google jsou tu k dispozici, zdarma."

Ne, to že je něco open source nemá největší výhodu v tom, že je to zdarma, ale že mám přístup ke zdrojovému kódu a můžu si ho upravovat, tak jak já, nebo moji zákazníci potřebují i v době, kdy verzi, kterou potřebuji opravit už nikoho pár let nezajímá, ale v mém kontextu - kontextu mého zákazníka je to ta nejlepší a nejlevnější volba.

Software - knihovny neplatíme, ale platí se jejich údržba = služby. Že je sw zdarma znamená, že je jednodušší a levnější start používání, ale náklady tam jsou, pokud chcete - potřebujete dlouhodobě stabilní a funkční řešení.

Výhoda OSS je ta, že tu údržbu může dělat někdo jiný, než autor knihovny-projektu, protože jsou k dispozici zdrojáky.

Však autor v textu nikde nepíše, že je to největší výhoda, ne?

“Víme, že extrémně snadno, všude a 24/7 dostupná pornografie narušuje schopnost navázat plný vztah. Víme daleko víc takových věcí a spoustu jich nepochybně ještě nevíme. Ale i proto bude nadále platit, že uživatelů Linuxu (Androidu/apod.) bude stále víc, ale těch skutečně aktivních stále míň.”

Tedy takto v jednom odstavci spojit porno s Linuxem......to je docela brutální oslí můstek a fakt tam nevidím souvislost. Pardon pane Jezku, ale to mne proste praštilo do oči. Jinak ve většině s Vámi souhlasím, hlavně s tvrzením, ze ta doba se již nevrátí. Ta příslušnost k malé komunitě, to vzrušení ze zprovoznovani nového počítače, první grabovane video a k němu stažené titilky, které se museli ručně synchronizovat Jinak díky za článek.

To není oslí můstek, je to jen další příklad toho, kde moderní technologie vedoucí k extrémně snadné dostupnosti dané věci v kombinaci s tím, že u moderních snadno dostupných věcí obecně trávíme většinu času, vede ... řekněme ... k výhledově vážným společenským změnám.

Ano, doba byla sice jiná, ale hlavně my jsme byli jiní. Byli jsme mladí, měli jsme spoustu volného času a mohli systém zkoumat. Tím jsme se hodně naučili.
Dneska jsme starší, čas musíme věnovat také rodině, máme jiné koníčky. Stále máme možnost stáhnout si a nainstalovat systém, který musíme zkoumat a ladit, jinak by ani neběžel. Stále máme možnost zkoumat hromady nových věcí, ale už nemáme ten čas a energii. Musíme si vybrat, už nejde věnovat víkend nějakému problému. To šlo kdysi.
Naši mladší kolegové možná energii mají, ale přijde mi, že vstupní bariéra se zvětšuje protože vše je čím dál složitější. Uvidíme kam to povede.

Naši mladší kolegové možná energii mají, ale přijde mi, že vstupní bariéra se zvětšuje protože vše je čím dál složitější. Uvidíme kam to povede.

To je bohužel / naštěstí (?) dost přesně vystiženo. Před dvaceti lety jsem na Linuxu věděl o každém souboru a jeho smyslu, kdykoliv se něco rozbilo, věděl jsem, kam šáhnout. Firewall, apache a jiné servery bylo jednoduché nakonfigurovat i bez dlouhých tutoriálů na internetu.

Dnes kolem všeho několik démonů, kryptování, wrapperů nad wrappery. A samozřejmě mezi tím vším DBUS a (ne)oblíbený systemd. Když se něco rozbije a nepomůže oblíbený vyhledávač, tak to nedá dohromady nejspíš ani sám Linus. Ale to je holt pokrok, systemd byl pro IMHO obrovský skok dopředu (nad číslicovým initd jsem kroutil hlavou už dříve, když jsme závislostmi řízený process manager implementovali pro jiný projekt), to že implementace a možná i autor občas trochu pokulhávají na věci nic nemění...

Tohle všechno má ale negativní vliv na tu vstupní bariéru. Najít dneska někoho, kdo bude desktop posouvat dopředu, typicky znamená skutečně několik let studia a zkušeností, v důsledku se tak celý vývoj silně komerciualizuje. A pokud hlavní komerční tahouni nemají o desktop příliš zájem, tak výsledek nebude překvapivý. ... nakonec to není jenom v SW, ve vědě je situace podobná - vzbudit u mladé generace či dětí zájem o vědu prakticky znamená nutit je znovuvynálezat kolo. Bez dlouhého studia a zkušeností je prakticky nemožné objevit něco nového...

cituji: A Linux nikdy neměl tu elegantní jednoduchost omezenosti jako DOS.

Je videt, ze nejsi dost starej :-). Moje prvni zkusenosti s Linuxem jsou z doby, kdy vychazel InfoMagic. Nekdy radove 93-94. Mozna bych jeste nekde vyhrabal ty dve CD. Na CD byl s velkou slavou i kernel 1.0, ale samotna distribuce jela jeste na 0.9.neco.
Prvnich par let se pracovalo jenom v textovem rezimu (dokonce jsem mel doma seriovy terminal, abychom na tom mohli pracovat 2 soucasne). Pracovalo se zasadne jako root :-). Cely system byl velice jednoduchy a prehledny. Sice ne jako config.sys a autoexec.bat, ale moc k tomu nechybelo.

Killer applikace byla ponekud neprekvapive DOSEMU. Delal jsem do nej i nejake patche.
Tehda jsem si nedokazal predstavit svet bez DOS. Ten jsem znal jako sve boty. Ovsem delat v nem cokoliv slozitejsiho a hlavne vetsiho bylo na zblazneni. Spravne jsi zminil QEMM. Sachy s himem, uklizet kazdy kilobyte nekam, kde nebude zavazet, to byla silenost. Clovek mel 4 MEGA pameti, ale na vlastni program zbyvalo radove pul mega. Nejvetsi nadseni z linuxu bylo to, ze clovek si mohl v programu naalokovat int x[1024*1024] a ono to fungovalo!

V te dobe se X spoustely jenom kdyz se clovek chtel podivat na nejaky obrazek. Pak zase zpatky do textoveho rezimu (vypilovaneho na rezim 132x50 znaku).
Desktop zacal byt pouzitelny az s KDE 1.0 nekdy kolem 97.

Ovsem dnes, kdyz neco nefunguje v linuxu, tak je to bolehlav. Nikdo nevi, kde jsou konfigurace site, nikdo nevi, kde jsou konfigurace tiskarny, Proste se to zkonfiguruje klik sem, klik tam, ale kdyz to nefunguje, kde ma clovek hledat proc.

Ovsem na druhe strane musim uznat, ze svet programovani je dnes uplne jinde nez pred 20ti lety. Kvalitni knihovny na cokoliv, online helpy k cemukoliv. Co bych pred 20ti lety psal tyden, mam napsane za hodinu. Ale pak to nekdy 2 tydny ladim, hledajice chybu, ktera je nakonec nekde hluboko v knihovne a neda se s ni nic delat. Zdrojaky knihovny sice jsou k dispozici, ale kod je tak komplexni, ze je nemozne se v tom vyznat. Takze ten fakt, ktery jsme si kdysi tak chvalili, ze mame software plne pod kontrolou a ze do nej muzeme delat zmeny, tak ten uz dnes taky moc neobstoji.

Posledni zminka - dalsi nas produkt, ktery bezi pod linuxem, potreboval nekolik modulu do kernelu. Ovsem behem par let se ukazalo, ze tudy cesta nevede, ze moduly do kernelu jsou jednoduse neudrzovatelne. S kazdym novym kernelem jsme je museli znovu a znovu prekladat, nakonec uz ani nebylo na cem, protoze ten originalni computer na kterem se puvodne vyvijelo byl uz vyhozeny nebo preinstalovany. S jinou verzi gcc a glibc to uz nefungovalo, proste zmatek.Takze s novou verzi produktu jsme opustili tuto cestu a ted se za kazdou cenu snazime vyhnout jakemukoliv zasahu do kernelu.

Jestli jsem autora dobře pochopil

díky čemuž si plně vystačím i s integrovanou grafikou – zvládne tu jedinou windowsovou hru, co ještě tu a tam spustím, v 1280×720/Low při 25+ fps. Ano, kvůli ní stále držím historické malé SSD s instalací Windows a Steamem, protože je to pořád snadnější a spolehlivější cesta než Wine.
...
mohl bych si nakrásně spokojeně fungovat ve Windows světě, díky čemuž bych si mohl jedním kliknutím kdykoli odskočit na chvíli do Skyrimu,

Tak tou jedinou hrou myslí Skyrim. A kvůli němu si drží Windows. To mám možná pro autora dobrou zprávu. Skyrim hraju pohodlně přes Steam v linuxu. Stačí si pouze zapnout podporu instalace windows her všech, ne jen těch, co jsou uvedené, jako pdoporované a Sykrim nainstalovat. Funguje a nezaznamenal jsem žádný problém, který bych nezaznamenal na Widnowsech. Prakticky hraju tři hry Skyrim a Withcher 3 a Maschynky a vše přes Steam v linuxu.

Mashynky pod Linuxem fungují? Výborná zpráva pro mého syna, kterému jsem ještě nestihl říci, že existují Windows :-)(chodí teprve do první třídy). Díky

Ano. Je nutné jen mít povolenou instalaci windows her. Ne jen těch podporovaných, ale všech. Pak se objeví po restartu klienta v knihovně a jdou nainstalovat a i spustit a hrát.

Dostat Skyrim do Linuxu není problém. Ale aby běžel alespoň tak stabilně jako na Windows, to problém zkrátka je, alespoň na mém stroji. Je ale fakt, že jsem to tak 2-3 roky nezkoušel.

Skyrim pod wine na nvidia grafike GT710 uplne bez problemu

Toz a ted neco z jineho soudku. Desetileti linuxu u mne a proc skoncil v kosi.

Kdyz se na to tak zpetne divam, tak ten bajny rok linuxoveho desktopu byl cca 2005 to si pamatuju tak, ze jsem si poridil svuj prvni 64bitak Athlon64 Winchester. WinXP64 byl spatny vtip a stejne 64bit verze programu bylo mozno spocitat na jedne ruce nesikovneho drevorubce.
Jelikoz jsme chtel ten procak frcet na plne koule tak jsem se poohledl po linuxu. Debian 64bit jeste nemel akorat se komunita hadala jak to udelat aby kolem sebe byli jak 32bit tak 64bit knihovny a videli to jako beh na dlouhou trat. Toz Fedora, tusim verze 3. Pamatuji jak jsem tahal prevazne srpm baliky a hekoval je pro 64bit kompilaci. A ono to frcelo. Gnome v ty dobe byl kralem, dalo se tam ohnout uplne vsechno a melo to i takove vychytavky jako, ze ve file manageru napisu fonts:/// a bum! videl jsem nahledy vsech nainstalovanych fontu. I kdyz aby ty fonty vypadali k svetu tak bylo treba par knihoven prekompilovat a pozapinat patentovane algoritmy. To jak se dalo prostredi upravit bylo k neuvereni a mnozi pratele kdyz uvideli muj deskop tak zalapali po dechu, ze to snad neni mozny. Par ale zacalo spominat - hele vypada ti to jak Mac. No neni divu, spoustu ikonek jsem pouzil puvdone urcenych pro OSX a nejakym zazrakem je prekonvertovaval do png atd.

A pak to zacalo jit dolu kopcem. Z Gnome dobre ficurky mizeli a hruzy pribyvali. Gnome3 byl hrebik do rakve linuxoveho desktopu. Vizionarska slatanina, ktera dodnes nema ani aplikacni menu, protoze jej pry nikdo nechce :-) Demence^2. KDE samozrejme alternativou neni, protoze tam krome barev clovek neohne temer nic a porad je to takovej preplacanej cirkus.

Kolem roku 2010 jsem mel prvni MacMini ale koupil jsem ho jenom na strihani videa, protoze linuxacke GUI tooly vynikali predevsim padavosti a strihat v CLI pres ffmpeg vyzaduje dost raritni poruchu osobnosti. Nikdy mne nenapadlo pouzit mac na hry a nedej boze na praci, bral jsem ho jako jednoucelovou hracku na multimedia.

Nekdy tou dobou jsem zmenil praci, primarne kodeni preslo na Win7 a linux se vicemene pouzival jen jako server na coz stacil terminal. Doma ten linux stacil a na co nestacil tak byl po ruce ten Mac. Nejak jsem se rozkoukaval po svete a treba na konferach jsem byl sokovan jake mnozstvi prvotridnich koderu pouziva Macbook. Bral jsem to spise jako - ok dost cestuji, chcteji co nejlehci notas s velkou vydrzi baterie a to za ty penize stoji.

Jak sel linux desktop rok za rokem hloubeji do kytek jsem spozoroval, ze stale vice a vice casu musim investovat abych ho po updatech dostal do puvodniho stavu a mnohdy to bylo nemozne, protoze ficuru proste odstrelili. Distroturizmu jsem moc neholdoval v podstate jenom stridal Fedoru a Xubuntu. Extremy byly cely vikend vrtani se v rozbitem systemu. Nakonec jsem si uvedomli, ze v podstate ten linux ohybam aby vypadal a fungoval jako macOS !

Mezitim jsme v praci presedlali na Macy (vzpoura koderu, Win10 nikdo nechtel) a ja si zvykl v nem PRACOVAT. A tak jsem s linuxovym desktopem prastil nadobro a zbytek je uz vseobecne znama historie. Kdyz si tak zpetne promitnu kolik clovekodnu jsem stravil nad polidstenim nedodelaneho linux desktopu tak se mi chce brecet, ale uz je to za mnou. Clovek se uci.

Přijde mi, že hlavním problémem Linuxu bylo to, že vám umožnil se v něm vrtat a na míru si ho upravovat. U Linuxu lidi očekávají, že ho budou mít přesně na míru a nedej bože, aby něco nešlo podle jejich představ. Pak přejdou na Mac nebo Windows a "nějak si na to zvyknou", protože na rozdíl od Linuxu jinou možnost nemají.
Já mám Fedoru na pracovním počítači už 8 let. Ráno zapnu, odpracuju 8 hodin, vypnu, pravidelně aktualizuju, každého půl roku upgraduju, čistou instalaci dělám jen na novém hardwaru, což je každé tři roky. Pravda je, že už 10 let nemám potřebu se ve svém produkčním systému vrtat, na to mám virtuálku, kontejnery, případně testovací notebook.
Samozřejmě na své začátky s Linuxem vzpomínám s kladným sentimentem, ale snažím se v tomto držet odstup a nepropadat selektivní paměti. Takže si nemyslím, že tráva byla za našich mladých let zelenější a Linux lepší a spolehlivější. Nebyl. Když si vzpomenu, co jsem se jenom natrápil se zvukem u obyčejné integrované zvukovky apod.

Coz integrovana zvukovka, ale kdyz mas zvukovky dve! To teprv byla lahudka kdyz jedna aplikace chtela hrat pres Blaster a druha pres integrovanou :-) Moje patche v Alsa jsou snad dodnes. To ale bylo pochopitelne, vyrobci HW se do linuxu moc nehrnou. Co je ale pro mne nepochopitelne je, ze prestavali fungovat veci, ktere od treti strany nezavisi - desktop. Chybi kontinuita, zpetna kompatibilita je k smichu. Co mi je platne, ze si to muzu nakonfigurovat jak chci kdyz updaty se zasahem uzivatele nepocitaji a klidne prepisou konfiguraky, odstrani nebo vypnou doplnky a muzu to delat znova. Proste linux desktop zkomercnel a delaji ho pro BFU, ktery snad na nic nesahne. Ke konci jsem to vzdal a uz ani neposilal patche protoze na 90% to dali k ledu nebo odepsali, ze to uz nezapada do koncepce ci primo me vyzvali at si to forknu a delam sam. Genialni.
Mozna jsem zestarnul a zlenivel a chci kvalitni veci co funguji. Linux desktop dnes vidim v mnohem horsim stavu nez to bylo dejme tomu pred 10ti lety a proto jej uz nepouzivam.

Hm, co bylo špatně v alse, když byla jedna aplikace nakonfigurovaná jinak a používala jinou zvukovku než ta druhá?

Já jsem to zrovna počítal a napočítal jsem 4 zvukovky :) Jedna integrovaná v notebooku, jednana thunderboltové dockovací stanici, jedna externí USB a protože tu dneska nemám "drátová" sluchátka, tak ještě připojené jedny přes Bluetooth (pravda, v nich není plnohodnotná zvukovka, ale jenom trochu chytřejí DAC) a všechny fungují, stačí jenom přepínat výstupy.
Jinak mi přijde, že ten rapidní vývoj posledních let není jen otázka linuxového desktopu, ale IT obecně. Nakonec i Microsoft a Apple přináší hromadu změn, které někteří uživatelé zkousávají lépe nebo hůře. Na Linuxu má člověk aspoň konzervativní možnosti, např. Xfce (protože na nějaký větší vývoj nemají vývojáře), MATE (protože to mají přímo v programu). "Tam je svět ještě v pořádku"TM :)

Moje (pracovni) zkusenost s Mackem je opacna. Prostredi je docela vyladene, HW kvalitni - ALE rozhodne jsem nebyl schopen ozelet balickovaci system (apt install ...). A ne, homebrew neni ono. Nainstaloval jsem Ubuntu, venoval cca 1/2 hodiny zmene tematu podle jednoho docela komplexniho navodu pro Ubuntu-Mac a byl jsem maximalne spokojen.

To ze po me chce OS cislo platebni karty bez moznosti obejit tento pozadavek, a pak si z meho uctu stahne / vrati 1$ - tak to opravdu ne, uz nikdy.
Ja jsem vyvojarum Ubuntu prispel - s tim problem nemam, ale bylo to ciste DOBROVOLNE.

Uplne s Vami souhlasim a soucitim, ja tedy nakonec zustal na Win10, protoze zaprve prace a za druhe externi projekty jsou vetsinou win32/64 desktop apps. Jeste donedavna jsem mel dualboot a hromadu VM. Dnes mam developer server (dual Xeon s 72GB RAM) s Debianem, kde na vse mam VM pripadne container, takze system zustava cisty a pristupuji k nemu pres web interface vcetne desktopu v KVM (pomoci HTML5 spice klienta), pripadne mam nekolik docker images s shellinabox pro console only development. ted si k tomu vsemu dodelavam dvoufaktorovou authentizaci a dynamickou reverse proxy. Na workstation desktop jsem zustal na pure Win10, protoze Windows Surface (nedam na tento hw dopustit) a kdyz potrebuji linux binarku, tak mam WSL a po poslednich buildech, kdy uz to zvlada konecne in background procesy vlastne nemam duvod mit Linux desktop, a vlastne jsem ani nenarazil na sw co by me tam nebezel. ve WSL ma v tuto chvili Debian a Alpine.

Ale musim priznat, ze s touto konfiguraci na serveru bych asi byl spokojeny i s Chromebookem a vlastne vazne uvazuji o nejakem rozumnem ARM co podoruje Crostiny (ASUS Chromebook Flip C101PA) na cesty kdy se nechci tahat s temer 4 kilovym Dell Precision.

> (O RawTherapee) ... hlavně díky tomu, že zde nejsou vrstvy či lokální úpravy, nekazím si karmu tím, že bych prováděl fotomanipulaci, ne jen úpravy

Tak tohle by mohlo jít rovnou do výkladového slovníku k heslu "znouzectnost" :-D :-D :-D

Nehledě na to, že to není pravda, protože lokální zesvětlení (které RT neumí) není o nic více fotomanipulace než třeba posun barev (který RT umí).

u mě je linux na desktopu paradoxně o AMATÉRSKÉ zpracování videa, fotek + kancelářina + lenost

- kdenlive, digikam, inkscape, cinelerra-gg a podobné na win nějak jdou, ale jednoduchosti pacman -Syu pro hlídání aktualizací a podobně se asi nic nevyrovná

na druhou stranu - asi bych neměl problém být jen na win - asi jsem tak nějak obojetnej

a na třetí stranu - rozhodně bych linux nikomu necpal - to co se na něm dá zažít je fakt maso...

ps. je zvláštní, že jak jde desktop pro někoho z kopce, tak ty programy co jsem uváděl nahoře jsou podle mě čím dál lepší a na amateřinu uplně v pohodě stačí

Že ten David má potřebu přidávat do každého článku nějaké bomby ;-)

Je prokázáno, že tyhle moderní výdobytky jako Facebook vytváří u dětí/dospívajících jinak propojené struktury v mozku.

Hele, tohle můžeš napsat o čemkoliv, protože mozek takto funguje. Ano, lidé ze skupin, které se chovají jinak / žijí v různém prostředí / s různými možnostmi mají jinak propojený mozek. Ale to nic nevypovídá o kvalitě těch skupin. Ani to nic nevypovídá o tom, zda je to dobře nebo špatně (kde je metrika?).

Víme, že extrémně snadno, všude a 24/7 dostupná pornografie narušuje schopnost navázat plný vztah.

Já tohle nevím. Boj proti pornografii je analogem boje proti brutálním počítačovým hrám. Někdo, komu se nelíbí co vidí (ale z nějakého důvodu má potřebu se na to dívat) bojuje proti tomu. Toť vše. Tedy k tomu odstavci se dá napsat: doba se mění a tobě se to nelíbí.

Jak dnes fungují Ryzeny 1, Ryzeny 2 či Threadrippery, jsem ani nikdy nezkoumal, ovladač AMDGPU, o kterém píši dlouhé roky, nikdy nepoužil.

Fungují skvěle. Ryzen1 měl sice na počátku drobné zaškobrtnutí, i já jsem jeden CPU měnil, ale jinak je to hodně povedený kus šutru.

Proto už není tolik aktivních uživatelů: kdo by se babral v nějakém Linuxu...

... když to není potřeba ;-) Nebyl by konečně čas ten systém k něčemu používat? Dům se taky jednou postaví a potom se v něm bydlí, asi nikdo (no někdo možná jo) nechce bydlet v domě, který se neustále staví. Tohle mě baví na FreeBSD. Je to moderní OS, který nepotřebuje neustálou přestavbu všeho, právě naopak, jsou tam věci ještě z unixového pravěku, které prostě fungují. Jako ne že by linux nefungoval a nešlo ho používat, to neříkám (ostatně mě 13 let živí), ale možná by to chtělo méně změn a více přemýšlení.

Jako lidstvo, resp. jako západní civilizace, jsme zlenivěli.

Já ti nevím. Jako mě je taky cca 40 let (zatím teda zespodu), ale tyhle řeči ... jako možná se dnes nevěnujeme linuxu, ale je hromada aktivit kolem HW. Věci jako Raspberry a před tím Arduino to neskutečně nakoply. Dneska si spousta lidí hraje s HW, rozmáhají se (konečně!) FPGA apod. A ti přicházejí do styku s linuxem ostatně taky. Já fakt nechci, aby lidstvo zamrzlo ve stavu "děláme linux" a nikam dál se neposouvalo.

"Microsoftu dojde, že nemá smysl vyvíjet vlastní NT kernel a 'Windows' se jednoduše stanou jistou speciální linuxovou distribucí."

A co sa stane so vsetkymi aplikaciami vyvinutymi pre Windows? MS urobi hromadny port a budu 'nativne' bezat pod Wine? :-) Jedine, ze by uz v tom case vsetky bezali v browseri.