Názor k článku Retrospektiva jednoho linuxového desktopu po 10 letech od Josef Pavlik - cituji: A Linux nikdy neměl tu elegantní jednoduchost...

cituji: A Linux nikdy neměl tu elegantní jednoduchost omezenosti jako DOS.

Je videt, ze nejsi dost starej :-). Moje prvni zkusenosti s Linuxem jsou z doby, kdy vychazel InfoMagic. Nekdy radove 93-94. Mozna bych jeste nekde vyhrabal ty dve CD. Na CD byl s velkou slavou i kernel 1.0, ale samotna distribuce jela jeste na 0.9.neco.
Prvnich par let se pracovalo jenom v textovem rezimu (dokonce jsem mel doma seriovy terminal, abychom na tom mohli pracovat 2 soucasne). Pracovalo se zasadne jako root :-). Cely system byl velice jednoduchy a prehledny. Sice ne jako config.sys a autoexec.bat, ale moc k tomu nechybelo.

Killer applikace byla ponekud neprekvapive DOSEMU. Delal jsem do nej i nejake patche.
Tehda jsem si nedokazal predstavit svet bez DOS. Ten jsem znal jako sve boty. Ovsem delat v nem cokoliv slozitejsiho a hlavne vetsiho bylo na zblazneni. Spravne jsi zminil QEMM. Sachy s himem, uklizet kazdy kilobyte nekam, kde nebude zavazet, to byla silenost. Clovek mel 4 MEGA pameti, ale na vlastni program zbyvalo radove pul mega. Nejvetsi nadseni z linuxu bylo to, ze clovek si mohl v programu naalokovat int x[1024*1024] a ono to fungovalo!

V te dobe se X spoustely jenom kdyz se clovek chtel podivat na nejaky obrazek. Pak zase zpatky do textoveho rezimu (vypilovaneho na rezim 132x50 znaku).
Desktop zacal byt pouzitelny az s KDE 1.0 nekdy kolem 97.

Ovsem dnes, kdyz neco nefunguje v linuxu, tak je to bolehlav. Nikdo nevi, kde jsou konfigurace site, nikdo nevi, kde jsou konfigurace tiskarny, Proste se to zkonfiguruje klik sem, klik tam, ale kdyz to nefunguje, kde ma clovek hledat proc.

Ovsem na druhe strane musim uznat, ze svet programovani je dnes uplne jinde nez pred 20ti lety. Kvalitni knihovny na cokoliv, online helpy k cemukoliv. Co bych pred 20ti lety psal tyden, mam napsane za hodinu. Ale pak to nekdy 2 tydny ladim, hledajice chybu, ktera je nakonec nekde hluboko v knihovne a neda se s ni nic delat. Zdrojaky knihovny sice jsou k dispozici, ale kod je tak komplexni, ze je nemozne se v tom vyznat. Takze ten fakt, ktery jsme si kdysi tak chvalili, ze mame software plne pod kontrolou a ze do nej muzeme delat zmeny, tak ten uz dnes taky moc neobstoji.

Posledni zminka - dalsi nas produkt, ktery bezi pod linuxem, potreboval nekolik modulu do kernelu. Ovsem behem par let se ukazalo, ze tudy cesta nevede, ze moduly do kernelu jsou jednoduse neudrzovatelne. S kazdym novym kernelem jsme je museli znovu a znovu prekladat, nakonec uz ani nebylo na cem, protoze ten originalni computer na kterem se puvodne vyvijelo byl uz vyhozeny nebo preinstalovany. S jinou verzi gcc a glibc to uz nefungovalo, proste zmatek.Takze s novou verzi produktu jsme opustili tuto cestu a ted se za kazdou cenu snazime vyhnout jakemukoliv zasahu do kernelu.