Názory k článku Řídíme větší zátěž pomocí počítače

Díky za skvělý seriál. Vzpomněl jsem si na svá elektro- léta :-)

Už se těším na další díl.

PS v čem jsi nakreslil ta schémata?

Schemata kreslila pritelkyne v nejakem vektorovem editoru, mam pocit, ze snad v Corelu … ona je graficka, takze by to nakreslila pekne v cemkoliv :-).

To já přítelkyni nemám, protože jsem psychopat, mám poruchu osobnosti.

Ale no táák, BLEK.u :) My přece víme že ty přítelkyni nemáš a nikdy mít nebudeš, nejsme tak blbí, jak se ti všichni zdáme!

Vyzkousej filtracni kondenzator. Treba ti to tu poruchu odfiltruje. ;-)

Doporučuji použít Inkscape s šablonou z wikipedie http://commons.wikimedia.org/…_library.svg a neobjevovat kolo. S tou šablonou není třeba mít přítelku grafičku a tak může opatřit hezká schémata i člověk s poruchou osobnosti.

Dále bych chtěl vyjádřit pochybnost o perspektivě paralelního portu. Možná to je nejsnazší krok do začátku, ale pochybuji, že vůbec vede správným směrem. Zajímavější by bylo investovat cca 50 Kč do mikrokontroleru (Atmega 8 + 8 součástek) a zabývat se komunikací přes USB http://www.obdev.at/…b/index.html. Je rychlejší, bezpečnější, kompatibilnější, menší, hezčí, flexibilnější, taky obsahuje napájení a vůbec, prostě je to USB.

Ja neumim kreslit v nicem :-)

Cetl jste prvni dil?

Kreslit v Inkscapu je jednoduché a skoro návykové. Kdyby to bylo ještě trochu návykovější, tak to zakážou.

Vždyt já paralelní port úplně nezavrhuju. Pro vyzkoušení co a jak to nakonec asi není úplně špatné. Jakmile se ale začneme zabývat nějakou více či méně praktickou aplikací, at už to je digitální voltmetr nebo počítačově spínaná cirkulárka, je pro mne USB jasná volba. Když se data přenášejí po tenkém čtyřvodičovém drátě, který se dá zapíchnout do prakticky každého počítače, lidé to ocení :)

Odporucam kuknut radu obvodov ULN2000 co su vlastne 7× tranzistory v darlingtonovom zapojeni. Je to celkom lacny obvod a dokaze spinat 50V/500ma a ked treba spinat viac prudu staci prispajkovat dalsi obvod na ten prechadzajuci :)

Souhlas. Tyto obvody jsou skvele.

1. Spímací tranzistor. Proč tranzistor s Ic=0,1 A, když BC337–40 má Ic=0,5 A, Uc=45 V H21=min 250 a stojí taky jen 1,50 Kč? Za stejnou cenu můžete mít také BC639: Ic=1A, Uc=80V, jen H21 má 40–250. Pozor tento tranzistor má jinak zapojené „nohy“ (kolektor uprostřed).
   2) Darlington. Napětí 1,4V na bázi nevadi, horší je, že na sepnutém tranzistoru je při plném proudu cca 1.5V (dle datasheetu až 2,5V) a to je průšvih: při proudu 10A je to kolektorová ztráta 15W a to už je třeba chladit slušně velkým chladičem. Navíc je chladicí „křídlo“ spojeno s kolektorem – pokud chcete na chladič dát víc tranzistorů, musite použít pod tranzistor izolační podložku (a samozřejmě pod šroubek taky). Pro vysokou tepelnou ztrátu nedoporučuji Darlingtony používat – raději FETy
   3) FET. Uf! S těmi 30V na gate jste to tedy pořádně přepískl: IRF530 (a většina výkonových FETů) má Ug max 20V!!! A tady nebývá rezerva – 25V ho už celkem spolehlivě „odpráskne“.
   Uvědomte si, že i tady dochází ke kolektorové ztrátě dle vzorce P=IxIxR ,konkrétně P=15×15×0,16=36W – tedy opět průšvih. Ale za stejnou cenu máte IRFZ44: 60V, 50A, 0.028Ohm. Při stejných 15A je to ztráta už jen 6,3W-to už se chladí lépe. Nejraději používám IRF3205. Je sice o pětikorunu dražší, ale má 55V, 110A a 0,008 Ohm. Při 15A je to ztráta „pouhých“ 1,8W – Sice je trantistor o „bůra“ dražší, ale na chladiči ušetříte mnohem víc
   A pokud potřebujete opravdu spínat těch 100V, užijte raději IRF540N: stojí stejně jako IRF530, ale má poloviční spínací odpor – tedy i poloviční ztrátu

Galvanicke oddeleni bylo minule … a s takovymi 12–24V stejnosmernych si clovek taky pekne vyhraje.

Dva optrony a operak jsem zminoval tusim predminule … tady jsem psal o obvodu, ktery ma v sobe transformator.

1. tohle jsou nejcastejsi suplikove zasoby :-) Jinak souhlas.
2. Na chladic jsem upozornit mel … Darlingtony jsou super na rizeni krokoveho motoru, ty kratke pulsy je nestihnou zahrat ani uplne bez chladicu.
3. Tech 30V ma treba STP9NK50Z … psal jsem, ze to je rozmezi, v jakem se maximalni napeti pohybuje a upozornil jsem na nutnost kouknout se do datasheetu. Fakt je, ze jsem neupozornil, ze pres tohle napeti se v zadnem pripade jit nesmi.

Snazim se tam psat co nejobycejnesi stare soucastky, aby je mel kazdy sanci sehnat bez toho, aby jel nekam 100km.

Myslim, ze nemalo byt bipolarne, ale bistabilne rele.

Bipolarni je psychoza :)

Vždycky mě fascinovalo, že se bipolární porucha léčí lithiem. :-)

Snazil jsem se udelat ochranu na rotoped ktera by zatizila vystup proudem aby nestouplo vystupni napeti pres 357V. Dal jsem tam 200W FET IRF450 ktery mel dostatecnou proudovou i napetovou rezervu. Bylo to na tlustem chladici z asi 4 na sebe sesroubovanych hlinikovych plechu.

Chodilo to ale kdyz sej rotoped roztocil se zkratem na vystupu a pak se zkrat odstranil, tranzistor vzdy odesel. Zkousel jsem tam davat ruzne ochrany proti rozkmitani, vypocital prechodovou charakteristiku jestli se neprekroci max. napeti, kondenzator proti spickam z indukcni zateze – nic nezabralo.

Moje teorie je, ze zhruba 60 Joulu z prudce zabrzdeneho tociciho se kola se naraz presunulo do kremikoveho cipu a ten to nestihl odvest na chladic, takze se roztavil. Myslite, ze to je mozne?

357V, to je zajimave chlupate cislo :-)

Rotoped = nejaky generator (asi dynamo)? Jestli ano, tak ten rotoped zreme vyrabel docela slusny proud, kdyz sel ten motor do zkratu. Po odlehceni na nem mohlo vyletet napeti opravdu rychle a jestli ten proud stal za to, tak mohlo i chvili trvat nez postupne vymizel.

Jak rychlou mate regulaci na rizeni toho vykonoveho FETu? neni moc pomala? Co kapacitni vazby z vykonove casti do ridici? dV/dt mohlo byt pri tom odlehceni celkem solidne velke..

OT: Co uplne nechapu je posledni veta. „..z prudce zabrzdeneho kola..“. Co ho prudce zabrzdilo? Nahore pisete o uvolneni zkratu, t.j. odlehceni. Rotoped by mel tedy spise „vymeknout“ a tocit se volneji, nez se prudce zastavit.

dV/dT jsem se prave nazil taky poresit velkym elytem na vystupu.

No je to samobuzeny asynchronni generator, tzn. pri zkratu nebo pretizeni se to volne protaci a pokud se zkrat odstrani, prudce se to nabudi. Rychlot pritom prudce klesne na rychlost odpovidajici rezonanci L v motoru a budiciho C.

Proud do zkratu to moc velky neda, aspon v ustalenem stavu, tak 1.6 ampery.

Bylo prosím nějaké info co je to za rotoped? Jak je upravený a jaký generátor atd… Je to něco podobného jako tady? http://www.repofium.net/…rotoped.html

http://www.root.cz/…le-pocitacu/

?

(jen zkracene, vcera nejak nesel root a ja prisel o delsi verzi)

IRF450 ma mmax. ztraty 150W

60J na 0.3s je vic .. takze jsi mimo datasheet

Pro kratke pulzy se povoleny vykon pulzu zvysuje, je to omezene teplotou aktivni casti, ktera pri dodane energii nesmi prekrocit povolenou teplotu (graf ZthJC). Pro 0.1s je to ale jeste celkem malo, cca 200W (a pri zabrzdeni za 0.1s pujde z dynama 600W)

Limitne je energie, kterou chip snese, udana jako single pulse avalance energy (aspon doufam) (ale pro nejaky pocatecni proud), coz je 8mJ.

Celkove 60J do 11g medi (vaha tranzistoru) udela asi 15K .. takze jen na tuhle energii bys ani nepotreboval chladic.

Reseni je IMHO vymyslet, jak spaleni energie setrvacniku roztahnout na delsi casovy usek (vic nez 0.3s). Pokud se dynamo chova jako indukcnost, stacilo by omezit narust napeti na fetu – mozna jen RC clanek mezi gate a source (pri narustu napeti se tranzistor otevre). Jen nevim, zda by to pak nedelalo problemy jinde.

Mimochodem .. chapu dobre, ze ti jde o to, aby fet omezil vystupni napeti – vse pres 357V se spali na fetu?

Mam takovou krabici s vrakama elektroniky odkad vyndavam soucasky abych nemusel kuli kazde drobnosti jezdit do obchodu :)

Ve spinanych zdrojich a horizontalech z monitoru byvaji bytelne vykonove bipolary, v DVD bylo zase spouta mrnavych tranzistoru. Ruzne routery ADSL a kabelove modemy take obsahovaly FETy tusim v napajeci casti. V infracidle bylo rele. V LCD monitoru a DVD spousta uzitecnych dratku :)

Na motherboardech pro P4 a vyssi jsou v CPU VRM (okolo patice procesoru) fajnove N-FETy ovladatelne 5V logikou: RdsON cca 10 mOhm, povoleny proud v desitkach Amperu, malicke pouzdro. Treba 2SK3818+2SK3819. Pro jednoduche nizkofrekvencni hratky typu zapnout/vypnout neco do 30V se daji budit primo vystupem CMOS hradla (4000 nebo 74HCxx). Bohuzel tam neni k nalezeni zadny podobny P-FET – ale treba TPC8111 se da koupit v GM za dvacku. Na P4 boardech pod brichem procesoru taky byvaji keramicke kondiky 10uF/10V (optimalni napeti pro plnou kapacitu je tak 3.3V). Na mustkove krmeni ss motorku v obou polaritach se daji s vyhodou pouzit budice krokovych motoru jako L293/L298/SN754410.

Chtel jsem naznacit, ze k pocitaci lze pripojit absolutne cokoliv … a cirkularka je lidem o neco znamejsi, nez dynamostarter z Iljusina 18 (ktery pracuje s bezpecnym napetim).

Ostatne myslim, ze neni problem, aby tu silnoproudou cast (par dratu, stykac a rele) udelal nekdo, kdo vi co dela. Myslim, ze by to nebylo ani moc drahe, kdyby se to nechalo udelat firme – kdyby to nekdo potreboval.

To s temi uhliky doporucuju delat jedine se svarecskou kuklou (nebo improvizovanou kuklou, ale se svarecskym sklem) a to pokud mozno se sklem na COcko a ne na normalni elektrodovou svarecku. UV pronika i zavrenymi ocnimi vicky … bez ochrany je to o poskozeni oci. A dalsi otazka je, cim drzet ten uhlik na fazi … ja jsem si to radsi oddelil trafem.

Proc ma byt letovani v silnoproudu spatne? Neco takoveho jsem uz taky slysel.

Je dobře si uvědomit, že silnoproud je o proudu tj. i 12 V do zkratu dokáže udělat paseku. Platí zákon že množství uvolněného tepla přímo závisí na druhé mocnině proudu /P = R * I * I/. Čili má-li spoj velký odpor /vlivem exidace vodiče, oxidace cínu, nesprávně vazby pájky na kov…/ spoj se při průchodu proudem nadměrně zahřívá.

Jinak je myslím zákázáno v zařízeních, kde se vyskytují vybrace /auto, motory…/ cínovat konce vodičů spletených z jemných drátů /lanek/.

Jábrace, tybrace, onbrace, mybrace, vybrace, onibrace.

V tom pripade bychom vsichni museli mit zkousku z vyhlasky 50 jen kvuli praci s PC. Do procesoru totiz tece bezne pres 100A :0)

A což takhle optrony? Sortiment je velký a jako spínače jsou, kromě tranzistorů k dispozici i tyristory a triaky.

To s tema FET-ama by se melo uvest na pravou miru – existuje spousta tranzistoru ktere maju Vgsth kolem 0.7 az 2V, takze nutnost budit s 4–5V+ je nesmyslna. Take maji temer vsechny FETy diodu paralelne k spinacimu prvku, takze lze spinat bez problemu i indukcni zatez. Rychlost spinani se ridi odporem do GATE (radu jednotek az desitek ohmu), ale cim delsi spinani tim vetsi dynamicka ztrata (coz muze byt problem u casto spinanych velikych zatezi).

Schematko s bipolarnym invertorem spinajici FET je smesne – jednak pri vypnutem stavu to zere i proud pres odpor v kolektoru a podruhe neskutecne to spomaluje spinaci proces :) (a po treti, zakladny stav je sepnuty a to se nemusi kazdemu libit). Naproti tomu spinac tvoren malym NFET-em a vetsim PFET-em je uz lepsi, hlavne pro pripad kdy je treba spinat pozitivni vetev. Jen pozor na Rds, PFETy ho maji horsi (u stejne ceny)

Zajemcum odporucuji neco rozebrat a najit datasheety, pak uvidi ze to co se realne pouziva za soucastky, jsou omnoho chytrejsi veci, nez jen zhmotnena teorie :)

Přečtěte si datasheet. U výkonových FETů je dioda dimenzovaná téměř na maximální kolektorový proud. Ano, např. u IFR3205 je trvalý proud diodou 62A (Pokud to uchladíte – je na ní podstatně větší napětí (1,4V ~ 87W), než na sepnutém tranzistoru). To se Vám zdá málo? Pokud tu diodu budete zatěžovat trvalým proudem, přidejte tam externí Shottky – je na ní menší napětí a tedy i výkonová ztráta. Pokud jde jen o to „sežrat přechodový vypínací proud“, interní dioda bohatě postačí.

Mam pocit, ze substratova dioda u FETu je u modernich topologii z principu srovnatelna s parametry v propustnem smeru. Jeji hlavni problem je, ze je hodne pomala (reverse recovery), coz zpusobuje hlavni ztraty v aplikacich s castym spinamin (PWM menice). Hlavvne kvuli tomu se pouziva dalsi rychla Shottky dioda (kterou uz IRF i do nekterych FETu integruje)

S indukcni zatezi spinanou proti zeni bych spis videl problem v tom, ze po rozpojeni vznikne kladna napetova spicka – takze body-dioda je uzavrena a nechrani nic.

Z nekterych schemat jsem pochopil, ze pokud je v indukcnosti dost mala energie, dojde k nedestruktivnimu prorazeni FETu a energie ze zateze se proste spali v tranzistoru. Nejaky spinany menic castecne pracoval v tomhle rezimu.

Nevyhoda antiparaelni diody je, ze z indukcnosti odebira jen relativne maly vykon (male napeji na svorkach zateze), takze dlouho trva, nez proud klesne na nulu. Treba u rizeni uniopolarniho krokoveho motoru to muze byt problem (u bipolarniho rizeni se nektere obvody pouzivaji oba rezimy podle potreby).

Jako reseni se nekdy pouziva zenerova dioda (pokud napetove a vykonove staci), nebo transil. Dalsi moznosti je pouzit RC snubber, ale to uz asi chce dost peclivy navrh (jeste ze to jde odsimulovat ve SPICE a nemusi se s tim clovek pocitat ;-) )

co pride priste, vyrobte si doma vlastni PWM pulsne sirkovou modulaci pomoci paralelniho portu a rele na presne rizeni otacek vasi cirkularky. Jezis by pouzival IGBT moduly s budicema. ale to je asi jako vysvetlovat na silnoproudym serveru co umi php a mysql

Muj buh pouziva optotriaky. http://halbot.haluze.sk/?…

Divím se, že tu ještě nikdo nezmínil polovodičové relé. Vstup +5 až 24 V, spíná to podle druhu stejnosměrné nebo střídavé napětí (třeba 230 V~), max. proud podle druhu 3 až 64 A. Velikost krabičky od sirek. Prostě připojíš dráty a hotovo. Źádné pájení.

Viděl bych to tak, že je to pořád ještě celkem drahá sranda tyhle SSR :)

Ale starych kopirek je vsude dost :-)

Tak oprava, nahlédnutí do nového katalogu ukázalo , že SSR 230V 15A jednofázové s ovládáním 50V – 250V se dá běžně koupit za cenu 230,– tatasheet zde :) http://www.gme.cz/…35-080.1.pdf

Zdar, to mne by zajímalo, jak připojit a odpojit disk, jestli stačí relé a v jakém pořadí co odpojovat. Takové automatické zálohování v kompu do disku podle plánu, něpřetežování, hmmm. Pořád mi to vrtá hlavou – i když – už se chystám na 500 Giga SSD.

MŃam

p.s. k tomu uhlíku – myslím, že BLEK by to udržel, vo co go? Keby ho jeblo, naozaj – on němá priatělku :-)

Jestli ma jedno napajeci napeti, odpojil bych ho rele.

Jestli ma dve … no … datasheet nam asi nepovi nic, protoze tohle tam typicky nemapisou. Takze:

1. jak nabihaji napeti na PC zdroji? Jestli tu nekdo psal neco o prasarnach (v diskusich pod minulymi clanky), zjevne nevidel zapojeni PC zdroje. To je takova prasarna, ze vzit dvoukontaktove relatko je proti tomu luxusni sepnuti.
2. Nekolikrat jsem pripojoval a odpojoval SCSI disky za chodu a prezily to vzdy v pohode (bacha IDE disk kamaradovi spalil IDE port asi po dvou mesicich). Rucni odpojeni a zapojeni konektoru je pomalejsi, nez relatkem. Tenhle experiment podporuje bod 1.
3. V nejakem scsi supliku jsem videl dva tranzistory, ktere pripojily obe napeti najednou v okamziku, kdy se suplik dozapojil. To je profi reseni (coz nenznamena, ze by to nemohla byt prasarna, ale aspon to bylo testovane na dost velkem vzorku disku … tak pred deseti lety). To bych delal tak, ze dam 2 PNP tranzistory (radsi P-FETy) do napajecich vetvi a sepnu je NPN bipolarem. Ten FET, co bude na 5V vetvi bude muset umet TTL buzeni, umi to tusim IRF7474 a IRF7416 (projdete si katalog GESu, jeden z nich je dvojice TTL FETu – N a P, druhy je samotny P). Na 12V vetev bych pro jednoduchost dal ten samy. Protoze vas netrapi rychlost sepnuti (nejde o MHz), dal bych na port odpor (cca 10k), do baze nejakeho obycejneho NPN tranzistoru za korunu, emitorem na zem, na kolektor 2× 1k, na kazdou gate jeden a od gate na source (zdroj) cca 10–20k. Jeste se pro sichr kouknete do datasheetu, jestli snese aspon 14V Ugs, ale mam silny pocit, ze ano. Pokud je, tak na 12V vetev dejte jiny. Treba IRF9540.

Disclaimer: zkuste to na 40MB IDE disku a Pentiu 100 – kdyz to shori, nebude to skoda. Disclaimer2: IDE/ATA je prasarna, vypnuty disk zablokuje cely kanal. Na SCSI to pojede. Na SATA netusim, nutno zkusit.

Nahodou, ja jsem taky programator (povolanim) a delal jsem uz PID regulator, s operakem, LED a fotorezistorem ve zpetne vazbe, a ladil jsem to :) Dokonce to bylo ztizene tim ze doba odezvy toho fotorezistoru se drasticky meni v zavislosti na pracovnim bode.

Zacni, to se vzdycky hodi. Jenom by to chtelo k te matematice odkazy do wiki … clovek strasne rychle zapomina :-(.

Uff … jeste, ze jsem PID resil zatim jen cislicove (a nakonec stacil PI)

Je libo pěkný „vypínací“ elektrický oblouk?