Vlákno názorů k článku Řídíme větší zátěž pomocí počítače od Heron - Tyto parametry svádí k připojení nějakého 230V spotřebiče k paralelnímu portu....

Tyto parametry svádí k připojení nějakého 230V spotřebiče k paralelnímu portu. Součástky to samozřejmě dokáží, ale zamyslete se prosím nad tím, zda dostatečně rozumíte problematice a dokážete to udělat bezpečně. To, že mezi 230V stranou a 5V stranou musí kdekoliv zůstat aspoň 5mm (i na plošňáku) je naprosté minimum … Případně se poraďte s někým, kdo má větší zkušenosti s 230V rozvody.

Ano, chápu nadšení pro věc, ale prosím vás, toto už je oblast silnoproudu. O tom příkladu se stykačem a 3f cilkulárkou se ani nebavím. Na to už je potřeba mít zkoušku podle příslušného paragrafu vyhlášky 50/1978. Ne, nejsem žádný rejpal důchodce. Sám jsem „zapojoval“ 220V v 10 letech. Prakticky nic co se naučíte na slaboproudém paralelním portu v silnoproudu neplatí. Asi nejhorší, co může bastlič s páječkou udělat je pájet silnoproud cínem. O tom, že to nebude mít správně jištěno se ani nebavím. Takže, pokud se do toho chcete pustit, tak se mrněte na stránky a hlavně diskusi na http://elektrika.cz/

Zkousku neni treba mit, zabit se muzete zcela dobrovolne a na vlastni zodpovednost. :-) Samozrejme, pokud vas vyrobek zabije nekoho jineho (treba zlodeje), jdete sedet (zabiti z nedbalosti).

Co se tyka toho pajeni silnoproudych zarizeni, to neni problem, pokud je to bud dostatecne naddimenzovane, nebo tam mate odpovidajici pojistky. A jeste lepsi je, kdyz si to zarizeni otestujete (zahoreni apod.). Ostatne jak jinak chcete nekam pripojovat silnoproude tranzistory, jde to i omotavat dratem, ale to mi neprijde jako lepsi varianta.

Jinak tedy Erik je silnoproudar.

Jasně, to taky nebylo nic proti autorovi. Pro začátečníky s páječkou jsou to bezvadné články.

No pojistka ti nepomůže. Vyzkoušej si to se žehličkou jako odporem pro obloukovou lampu :-). Vem si doma dva uhlíky, hřebíky nebo něco, zapoj to do série se žehličkou a můžeš tou plazmou klidně řezat. Jen pozor na UV a oči. Jističe budou spokojeně držet, vetší odběr než žehlička samotná to mít nebude. Přesto v tom obvodu budeš mít místo, kde bude teplota 30k°C.

Ok.. To s tou zehlickou je pravda. A taky je fakt, ze v zehlicce nejsou pajene spoje, to je vsechno sroubovane do svorkovnic. Problem je jak uhlidat teplotu, snad jedine spolehnout se na teplotni vodivost dratu a dat tam pojistky na teplotu.

protoze kdyz se blbe zaletuje, tak se tranzistory samy vypaji. :-) i kdyz je to zaletovane dobre, tak s tim muze byt problem, proto se tyhle spoje musi naddimenzovat. a jako dodatecna ochrana se tam dava treba pojistka, ktera se roztavi driv nez tranzistory/spo­je/draty/..

Přesně je to popsáno v diskusi na elektrika.cz, ale zkusím to napsat vlastními slovy. Jde o to, že při zkratu je pájka doslova vypaří. Pokud tedy pod hlavu šroubu dáváš licnu a místo správné dutinky nebo očka to lanko pouze spájíš pájkou, tak při utahování to jednak vyteče ven a nemáš dobrý kontakt už v základu, ale hlavně po zkratu už tam tu pájku nemáš vůbec a další spojení je volné. Což znamená, že tam buď máš velký přechodový odpor nebo rovnou oblouk (ten ti na 5V nikdy hořet nezačne, proud může být jaký chce).

Co se týče plošných spojů a příklad s tranzistorem výše, to je něco jiného. Tam je tranzistor s dimenzovanými nožkami připájen na plošný spoj, kde je průřez vodiče ještě větší. Takže dřív shoří ten T. No a připojení na kabely se pak opět dělá pomocí lisovaných konektorů. Nesmí se pájet přímo do plošnáku (pájka je tvrdá, měď v licně měkká, takže by se měděné drátky vibracemi postupně ulamovaly a v místě spojení na plošňák by opět rostla teplota).