Soudě podle toho, jak začíná tento rok, to vypadá, že právníci ani letos hlady nevyhynou. Naopak, spíše se zdá, že jako patří žraloci k pobřeží Austrálie, tak i právníci nalezli v IT průmyslu velmi úrodné pole. Neboť jsme na stránkách ROOTa významné soudní spory, zejména ty ve vztahu k Open Source, sledovali, budu se nyní věnovat jen těm, které mají „naději“ pokračovat i v roce letošním či které právě započaly.
V minulé kompilaci jsem se zmínil, že Yahoo se dostalo do kladných čísel pomocí „nových způsobů generování zisku“. To možná inspirovalo manažery firmy SCO k jejich nečekanému kroku. Firma SCO totiž rozbouřila poklidné vody linuxového moře tím, že vytáhla licenční nároky vztažené k Unixu, přesněji Systému 5. SCO v minulých letech získala od Novellu, který ji získal Bell Labs (které dříve patříly do AT&T), zajímavou část intelektuálního vlastnictví spojeného se systémem Unix. Nyní SCO údajně najalo známého právního zástupce Davida Boiese, aby pro ně od linuxového světa vydobyl to, na co jim vlastnictví daných patentů dává nárok a podle údajného vyjádření SCO bude firma chtít za své patenty od linuxového světa peníze. Zástupci FSF a dalších organizací se odmítají k věci vyjadřovat, dokud nebude známo, s čím SCO přijde.
SCO je součástí konsorcia UnitedLinux, čili je nyní s Linuxem silně svázaná. Zrovna SCO však na linuxovém poli nijak zvlášť úspěšná není. Je klidně možné, že poplatky za své patenty naúčtuje pouze konkurenčním firmám a pokusí se tak získat pro UnitedLinux další body, ale možná půjde i do vlastních řad. Nejen já doufám, že se nakonec ukáže, že to celé byla jen veliká bublina. Celou věc rozebírá NewsForge a již poměrně brzká budoucnost ukáže, zda lze vůbec pomocí prehistorických patentů k původnímu Unixu od Bell Labs Linux nějak napadnout. SCO nyní vše popírá a tváří se jako nic.
Loňská záplava velkých žalob se mnohdy podepsala na hospodaření i těch největších. Zatímco jinde si Microsoft vedl výtečně, soudní spory jej stály miliardy. Firmy Apple, Sun, stejně jako další organizace, se navíc snaží dosáhnout změn v rozsudku antimonopolní pře s Microsoftem, neboť považují rozsudek za příliš měkký. Výsledek volně s tím spojené soudní pře Kaliforňanů vůči Microsoftu, která také vloni skončila, a to povinností Microsoftu vyplatit 1.1 miliardy dolarů odškodného poškozeným, je také napadán. Například firmu Apple by velmi citelně poškodilo, kdyby Microsoft začal do škol pod záštitou odškodnění dodávat „bezplatně“ svůj software, což reálně hrozí. Pravidla vyplacení odškodného ve výši 1.1 miliardy dolarů totiž praví, že ti, kdo byli poškozeni (nakoupili software od Microsoftu a zároveň zažádali o odškodné), dostanou buď peníze, nebo poukázku na slevu, nákup apod. Peníze, které zůstanou nevyčerpané, pak mají být rozděleny takto: Třetinu si ponechá Microsoft a dvě třetiny daruje vzdělávacím institucím ve formě financí nebo softwaru. No a právě to se Applu a nejen jemu nelíbí, protože ve školách je dosud poměrně úspěšný. Pokud snahy o napadení rozsudků uspějí, pak nejspíše softwarový gigant bude muset část ze svých obrovských zisků přesměrovat jinam, než zamýšlel, a naopak neuloví další ptáčky do klece z Windows.
Nepomůže mu nejspíše ani velkorysé vyjádření díků Bushově vládě, což je dle soudu redaktorů TheRegisteru, skutečným smyslem prvních dividend v historii Microsoftu. I když přiznejme si, velká snaha o změnu stávajících rozsudků ze strany justice opravdu patrná není a podceňovat moc peněz by bylo bláhové. Dividendy ale rozhodně nezajímají Evropskou komisi, která praktiky Microsoftu také zkoumá. Podle skromných informací, které pronikly na veřejnost, to hodlá EK firmě pořádně spočítat. Výsledky by měly být známé v blízké době.
Microsoft se také dosud soudí s firmou Lindows.com o ochrannou známku Windows a tvrdí, že Lindows tuto známku porušuje. Lindows naopak tvrdí, že byla chyba, když bylo slovo Windows jako známka vůbec přiznáno, neboť jej považuje za generický termín. LindowsOS je zvláštní linuxová distribuce s maximálně zjednodušenou obsluhou a schopností spouštět jak linuxové, tak i windowsové programy. Pro Microsoft to tedy není zanedbatelná hrozba, neboť cena LindowsOS je mnohem nižší než libovolných Windows. Rozhodnutí ve věci známky se očekává v nejbližších dnech. Michael Robertson, šéf Lindows.com si navíc spor s Microsoft vzal osobně a nešetří jej ani jinde, když například nedávno vypsal odměnu 200 000 USD pro toho, kdo dokáže přeportovat Linux na herní konzoli Xbox od Microsoftu, a na další spory se tak téměř jistě můžeme těšit. Pokusy dosud nebyly úspěšné a Xbox zatím odolává.
Poslední spor vůči oblíbenému terči soudních žalob, firmě Microsoft, který zmíním, se týká poplatků za použití microsoftích technologií pro MPEG4 video. Microsoft totiž otevřel své MPEG4 technologie světu a nasadil na ně tak nízké ceny, že na něj ostatní výrobci podali žalobu pro monopolní chování. Tvrdí, že jen díky svému postavení si může dovolit chtít za svou technologii polovinu toho, co konkurence.
Další čerstvá letošní žaloba, která stojí za povšimnutí, je vedena proti firmě Rambus, která drží patenty na klíčové technologie pro výrobu pamětí. Americký úřad U.S. Federal Trade Commission (FTC) nyní vyšetřuje Rambus pro záludné ničení důkazů. Proti Rambusu je totiž vedeno několik žalob, týkajících se patentů, za které Rambus nyní pobírá a chtěl by pobírat ještě víc poplatků od výrobců pamětí. Rambus byl členem standardizační organizace, která tvořila standard architektury moderních pamětí. Všichni účastníci organizace měli mít k výsledkům standardizace bezplatný přístup, jenže se ukázalo, že na část intelektuálního vlastnictví získal Rambus již dříve patenty a ostatním to zamlčel. Tím by ale porušil pravidla organizace a také by na poplatky neměl nárok. Rambus ovšem tvrdí, že tomu tak není. Věc je poměrně významná, neboť s cenou pamětí, které výsledek sporů ovlivní, stojí a padá cena počítačů a tedy i obchodní výsledky prakticky celého sektoru. Patenty Rambusu se dotýkají prakticky všech pamětí v moderních počítačích. Několik firem již Rambusu platí licenční poplatky, jiné se s ním stále soudí. Ještě nedávno měl Rambus obrovskou podporu Intelu, ale v poslední době jako by velký kamarád polevil. Soudní pře se potýkají s nedostatkem důkazů, a pokud byl tedy Rambus načapán, jak nějaké ještě ničí, pak si pozici neulehčil. Předpokládá se, že pokud Rambus prohraje, budou ceny pamětí moci jít dolů.
Vloni proběhl soud s firmou ElcomSoft, která měla porušit zákon DMCA tím, že prodávala program na odstranění ochrany souborů pro Adobe eBook. O věci jsme podrobně informovali. Minulý týden se však objevila zpráva, že byl prolomen software pro Microsoft eBook. Věc však v soudní spor nejspíše nikdy nevyústí, neboť rozsudkem nad ElcomSoftem byl DMCA pro podobné spory dosti odzbrojen. Navíc by letos měly být projednávány dodatky k DMCA, které by manipulaci a odstranění ochran v rámci „fair use“, tedy pro legální majitele, povolovaly. To by umožnilo třeba právě legální zálohu svého CD či softwaru, nebo odstranění ochran z DVD pro přehrávání na Linuxu.
Aktuální je také přestřelka mezi výrobci softwaru a elektronických zařízení a producenty obsahu o to, jak mají být chráněna autorská práva v rámci DRM (digital Rights Management). BSA a výrobci software a elektroniky chtějí DRM nasadit, ale každý dle vlastních pravidel. Zatímco RIAA a MPAA (zastřešující organizace hudebního a filmového průmyslu) by chtěly všechno mít zakotveno ve federálních zákonech, výrobci hardwaru a softwaru chtějí DRM nasazovat po svém a striktní zákon nechtějí. Zda se věc vyvine v soudní při, ukáže čas. Pro zákazníky je jasné to, že DRM, tedy například ochrana dat na úrovni firmware v harddisku, se blíží mílovými kroky. Mnoho výrobců již svou implementaci DRM ohlásilo.
Firma Sharman Networks se snažila, aby se KaZaA vyhnula osudu Napsteru, a tak své servery i sídlo umístila mimo dosah amerických zákonů. Zdánlivě by Austrálie měla být dosti daleko, ale protože američtí soudci usoudili, že když jsou tisíce kopií KaZaA v USA používány, pak tamtéž může být i právně popotahována. Konkrétní žaloby jsou jen otázkou času, a pokud bude KaZaA „odsouzena“, pak jen naiva by čekal, že australské úřady s Američany nebudou spolupracovat.
Jako perličku na závěr bych uvedl případ, kdy je soudně popotahována firma HP. Došlo k tomu, že v disketových mechanikách se objevil někdy kolem roku 1999 vadný čip, který způsobil, že data byla špatně zapsána na médium, ale uživatel se o tom vůbec nedozvěděl, tedy ne dříve, než chtěl data přečíst. Svědek obžaloby, technik HP pan Adams, pak HP v této věci sám žaloval, neboť firma chyby ve shodě s dalšími výrobci popírala. Jenže pak pan Adams dostal 27 milionů dolarů od HP, aby přešel z řad obžaloby do řad obhajoby HP. Pan Adams tenkrát vytvořil softwarový patch, který chybnou funkci čipu napravoval. A právě tento patch umožnil HP, aby Adamsovi zaplatili 27 milionů dolarů, což jej přimělo ke změně stanoviska. Jedná se tedy o velice cenný kus kódu a Adams nyní opravdu pomáhá HP v obhajobě. Ačkoli obchod proběhl již před několika lety, na světlo byl pořádně vytažen teprve nyní. Zajímavé je to, že Adams jistě přísahal na Bibli a že mohl klidně zastávat jak pozici žalujícího, tak i obhajujícího, aniž by přísahu porušil. Spravedlnost i pravda jsou prostě velmi relativní pojmy.
Abych také zabrousil do českých vod, zmiňme ještě teprve nedávno skončenou při vedenou BSA proti Mironetu. BSA jej vinila ze softwarového pirátství a na udání byla v Mironetu zhruba před dvěma lety provedena prohlídka, byly jim zabaveny počítače a byla vznesena žaloba. Ředitel firmy Mironet pan Novotný byl, stejně jako jeho firma, soudem již prohlášen za nevinného. Věcí se postupem času dokonce zabýval i Ústavní soud, a protože státní instituce se zrovna nezaskvěly zářným výkonem, některá pochybení ústavní soud uznal a napravil. Relevantní články spojené s touto causou jsou dostupné u Mironetu. Připomínám, že Mironet Linuxu fandí, ale rozhodně s Linuxem nestojí ani nepadá, ačkoli to tak z ohlasů v tisku mohlo vypadat.
Z linuxových kruhů pak snad mohu zmínit soudní při SuSE proti svým bývalým zaměstnancům. Věc se táhne již více než rok a strany tak již nejsou vázány mlčenlivostí. Podle našich informací se již brzy o věci dozvíme více podrobností.
Je jasné, že o většině sporů se publikum vůbec nedozví. Každé zmínění firmy v souvislosti se soudními spory je obvykle provázeno nepříznivým přijetím u zákazníků. Proto se každý maximálně snaží, aby spory byly urovnány rychle, a pokud možno, aby si jich novináři nevšimli vůbec, nebo jen pokud firma ve sporu zvítězí. Výjimkou byl možná právě spor s Mironetem, kdy veřejné mínění i novinářská obec Mironetu proti BSA víceméně fandila. Naštěstí soudních sporů v Open Source sektoru bylo a je pomálu a doufejme, že tomu tak bude i nadále.
