Intel (ne)dointeloval?
Tou asi největší z nich – a už to je trochu nudná písnička – je vlekoucí se odcházení Intelu z výsluní do pozadí. Firma, o které jsme si ještě před rokem mohli říkat, že „už to sice je špatné, ale stále je šance za obrat“, je nadále na sestupné lince.
Po mnoha měsících vleklých problémů sice celkem úspěšně přešla na výrobu CPU a GPU u konkurence (tchaj-wanské TSMC), nicméně to a vše ostatní stálo křeslo jejího šéfa Pata Gelsingera, a to doslova ze dne na den. Už se ani nedočkal uvedení druhé generace (říkejme jí druhá, DG1 nelze považovat za plnohodnotnou) velkých grafických karet Battlemage, a to v podobě modelu Arc B580, který rozvířil zahnívající vody levnějších grafických karet.
Nemá smysl hrát si na Sibylu. Intelu se buď podaří restrukturalizovat, nebo… ne, opravdu nepředjímejme. Pro dobro trhu by bylo dobré, aby se zase vzchopil. Aby AMD měla nadále slušnou x86 konkurenci. Aby ARM měl konkurenci. Aby AMD a Nvidia měly konkurenci na poli GPU. Aby bylo na trhu i o hráče víc na poli AI/ML. Aby se všechny čipy nevyráběly jen v JV Asii. Aby … no prostě aby se třeba také ukázalo, že všichni ti odpůrci Intelu, kteří nás poslední rok a půl masírovali proroctvími o tom, že Battlemage nevznikne, neměli pravdu i nadále.
KDE Plasma 6. generace
Desktop KDE Plasma má zajímavou životní pouť. Pomineme-li první dvě generace, pak KDE 3.x je dodnes mnohými milované (střihli jsme si po čtyřech letech letos i nové povídání-rozjímání o Trinity Desktop Environment (TDE) R14.1.13), naopak KDE 4.x je spíše nenáviděné, aby reputaci největšího Qt desktopu spravila pětková řada. Logika by velela, že šestka opět bude bídná, ale ono naopak.
Šestka se povedla, víme to hned z akorát rok staré Plasmy 6.0, po které následovala 6.1 a 6.2 a nyní už čekáme na verzi 6.3. Inovací je stále spousta, Plasma si konečně dobře rozumí i s Waylandem, a postupně se vylepšují její možnosti, že i David Revoy bude moci jednoho dne přejít na šestkovou verzi (včetně Waylandu) a opustit tak vynikající podporu grafických tabletů v pětkové řadě s X11.
25 let serveru Root.cz
Nelze opomenout, že koncem ledna to bylo právě 25 let od chvíle, kdy na Rootu vyšel první článek. Zavzpomínali jsme a už za měsíc budeme moci vzpomínat s 26 svíčkami znovu.
GIMP to nestihl
Zatímco mnohé GTK-čkové projekty běží jako po másle se sou železnou pravidelností, jiné nikoli. Tak třeba GNOME, které se oproti Plasmě naopak nachází spíše v poklidnější fázi vývoje, vydalo zcela dle očekávání verze 46 v březnu a verze 47. Dočkali jsme se i Xfce 4.20.
GIMP trojkový tu měl být už minimálně rok a nedočkáme se ani letos.Tvůrci to nestlihli, ač moc nechybělo. Jsme v rc fázi<, takže jarní vydání distribucí už s GIMPem 3.0 víceméně počítají, ale ostrá verze ještě není na světě. Každopádně trojkový GIMP vypadá velmi slibně, spousta věcí se posouvá vpřed, implementovány jsou novinky, po kterých uživatelé volají už léta letoucí a hlavně je tu i přechod na novější verzi GTK, která umožní rozumný běh GIMPu i přímo na Waylandu. Už je nejvyšší čas.
Telegraficky k první polovině roku
Hned v lednu jsme se dozvěděli, že rozdíl mezi Zen1 a Zen4 je několikanásobný – srandisty by řekl, že optimista by řekl, že AMD skvěle posouvá inovace a pesimista zase, že její produkty velice rychle zastarají.
Na přelomu ledna a února byla vydána první nově číslovaná verze LibreOffice 24.2 a Jiří Eischmann se zamýšlel nad Firefoxem v době, kdy já naopak zápasil s extrémně starým Radeonem.
Canonical se na jaře rozhodl nabídnout až 12letou podporu pro Ubuntu, čímž rozšířil seznam opravdu hodně dlouhodobě podporovaných distribucí. Člověk nezávisle na čemkoli už nějakou dobu také může nabýt dojmu, že Windows 11 od nějakého Ubuntu, Fedora či Suse zas tak moc nedělí.
Přišlo desktopové prostředí LXQt 2.0 (a později také LXQt 2.1) – běží přechod na Qt6 a plánovaný přechod na Wayland. Tomáš Guzdek se zamýšlel nad tím, kolik MWh lze propálit na kompilacích Gentoo, v stejné době Canonical vydal Ubuntu 24.04 LTS.
Už ani nevím, kdo mi začátkem května „hejbnul žlučí“, nicméně v reakci jsem si dovolil vyhlásit, že většina chyb Linuxu není chyba, ale vlastnost a za tím si nadále stojím. Jirka Eischmann se blíže podíval na svou osobní zkušenost se systémy digitální domácnosti. Nvidia pokračovala v procesu přechodu na otevřený ovladač, komunita kolem FreeBSD si vyhodnotila, jak se projektu daří, Godot dostal programování ve stylu Scratche a FreeDOS oslavil třicátiny.
