Nesmysl. Rolling updates umoznuji mit system prakticky porad aktualni, rychleji se muzou aplikovat bezpecnostni updaty (fixuji se obvykle nedriv aktualni verze, a do tej starsich to nejdriv musi nekdo backportovat ze jo) a nemusite si ho nikdy rozbit vice-ci-mene povedenym "upgrade", po kterym nekdy stejne musi nasledovat nova instalace. Presel sem u svych serveru na Gentoo, a nic jinyho uz nechci...
V tom je prave zakopan pes. Kdyz chci, aby byl muj system na desktopech pro bezneho uzivatele, tak bych se mel zmen vyvarovat co nejmene. Ja jako bezny uzivatel, co prijde domu z prace si chce sednout a pustit film jednim tlacitkem a ne si konfigurovat 10 balicku, aby si mohl vubec mountnout dvd-rom. Bezny uzivatel je clovek, co je schopnej akceptovat zmenu jednou za pul roku roku, kdy mu to udela kamarad od vedle a pak s tim nejak zije. Bezpecnostni naroky tady nejsou tak vysoke, protoze mozne skody nejsou teoreticky velke. Date si na kulnicku se drevem pancerove dvere, nebo zamek za par korun?
Naopak, kdyz jsem spravce serveru a zivi me to, tak zase naopak chci venovat cas tomu, abych si system mohl co nejlepe poskladat a mel ho aktualni a optimalni pro potrebu toho co mi na tom bezi.
A jestli Ubuntu miri na desktopy, tak je pro nej rolling nesmysl, nuti to uzivatele aby byl i spravce a odbornik.
Prave na serverech je stabilita a jednotnost verzi mnohem dulezitejsi, nez na desktopu, kde kdyz se ti neco rozbije, tak to holt nebude par dni fungovat, coz si na serveru dovolit proste nemuzes. A ne, provoz serveru neni o tom venovat tomu co nejvice casu udrzby, ale nastavit to tak, abych na to krome bezpecnostnich updatu nemusel sahnout. Rolling updates jsou v produkcnim prostredi cesta do pekel, narozdil od desktopu.
Mno ja nevim, vazne si nekdo mysli, ze user zaznamena zmenu mezi kde 4.8 a 4.9? Na druhou stranu usera fakt nepotesi, kdyz musi cekat na opravenou verzi 2 roky, ze ... a to nemluvim o takovych vecech jako ze mam FF.18, ale oficielni distribucni je 11tka ... to uz je uplne postaveny na hlavu.
Dulezity je v tomto pripade co podporuje mozilla foundation a podle toho ses schopen ty pomerne snadno podporovat firefox. Posledni ESR verze firefoxu je tusim 10.neco.neco. Takze 11 je porad pro long term support v klidu.
Pokud prechod ze 4.8 na 4.9 znamena opravu vazne chyby ktera znemoznuje praci tak ano pozna:)
osobne sem mel tu cest pracovat s hromadou serveru na gentoo a myslim, ze v malem poctu RUZNYCH instalaci (treba do 10ti) je to bezkonkurenni (bezpecnost, flexibilita, prehlednost, stabilita). Sytem je presne jaky spravce chce, mate dostupnou verzi jakou zakaznik potrebuje a pomoci maskovani ji lze udrzet kde potrebuje. Pokud neni spravce crontab a aktualizuje to co opravdu potrebuje, dostane stabilni a skvele serverove distro. V opacnem pripade dostane presne takovy system jaky je to spravce. Navic odpada nutnost kazde dva roky vse preinstalovavat a to je opruz u deseti serveru, natoz u par stovek. Na druhou stranu, pokud je pocet ruznych instalaci podobny poctu spravovanych serveu a nejde treba o primarni zdroj prijmu, je gentoo neumerne narocne na urzeni prehledu co ktera aktualizace zpusobi.
Na desktop pak neni vhody podle me ani jeden pristup, ale spis kombinace, Cili drzet system (jadro, knihovny) stejne treba rok ale software, ktery uzivatele zajima (browser, gui, email office, prehravace...) bud mit uplne rollig, nebo alespon pridavat balicky s novymi verzemi.
Gentoo mi k srdci neprirostlo. Aktualizovat je nutne prakticky porad, protoze staci nekde neco propasnout a uz se system sype, dalsi upgrade je prakticky nemozny. A i tak se vyskytnou problemy, ze neco prestane fungovat. Zlaty Debian. Ano, stable zastarava, ale funguje spolehlive. Nepotrebuji kazdy mesic novou verzi, ale potrebuju stabilni odladeny system. A kdyz vyjde novy stable, tak se nemusi preinstalovavat, ale pouze probehne bezbolestny upgrade. A na desktopu funguje testing vetev bez problemu.
Velký počet update zlikvidoval u všech Linuxů šanci na větší nasazení. U konkurence máte šanci kolem 80 % že pojede software starý i 10 let, v Linuxu máte někdy potíž něco rozběhat již po půl roce. Představa že se to bude aktualizovat prakticky denně je z tohoto hlediska přímo šílená.
Rolling updates je použitelné skutečně jenom pro ty ledničky, kde běží jenom internetový prohlížeč a emailový klient.
To nema nic spolecnyho s mnoztvim aktualizaci, to je ciste o debilech, kteri neustale neco rozbijeji.
Kuprikladu fake raid 5 sel naposledy primontovat 2.6.18 ... jo, jasne, vim ze to sebou nese spoustu potizi, ze to spouste lidem zlobi ... ale kua spousta lidi ma dualboot a fungovalo jim to.
Nebo http://www.freedesktop.org/wiki/Software/systemd/PredictableNetworkInterfaceNames
Fakt uzasny ... jasne, mozna to opet ve spousta situaci zlobilo, ale sposuta lidi to proste fungovalo (mluvim o prejmenovani/prideleni fixniho ethX podle MAC) ... mno a prijde debil, co si rekne, ze to proste odstrani a poserte se vsichni ...
Co se tyce binarni kompatibility tak tak docela dobre se drzi v tomhle ta Power unixova zombie od IBM. Oralis ted kravi kde muze. Drive se clovek mohl spolehnout ze na soft nebude muset tak 5-7 let hrabnout (migrace ze starych systemu atp.) a pobezi. Kolikrat nemate zdrojaky a nelze to prekompilovat.
Na kritickych systemech z velkeho zeleza nam bezi 15 let ten samy soft a zatim vyjma pridani meny euro tusim zadna velka modifikace nebyla;) Ten soft pamatuje derny stitky a cast jsou puvodni binarky.
Linux neni system ktery by drzel binarni kompatibilitu. Tak to bylo receno na zacatku vyvoje a tak to je a bude. Se vsemi vyhodami a nevyhodami. Ta informace tady byla a je. Pokud potrebujes binarni kompatibilitu drzet tak zvol jiny system. Je jich na trhu kybl.
Co mne vic vadi momentalne na vyvoji linuxu tak je ze dost kravi hippie vyvojari a cpu jeje bejby kuul vsechen bordel jde do jadra. Je tam tolik zmen ze to zacina stvat i hardcore linuxaky. Sotva se neco trochu ujme uz to nahrazuje dalsi o rad veci kravina.
Fajn. Clovek si rekne aspon desktop. Jenomze do toho prijde lennartovina s kravaaudio, ruzovoucti desktopari kteri si pletou pc s tabletem a cely to zavrsi ubuntaci ktery pusti kazdou unstable ruzovou hejblovinu do distra. A ze maji dva roky neaktualizovany libky kvuli kterym nepripojim prehravac to nikoho netoci. Pak prijde network manager,kravahi a jiny kvuli kterym se clovek musi ucit konfiguraci od zacatku a jeste to blbe funguje. Klobouk dolu Simerdovi ze se snazi puvodni dobrou myslenku dotahnout do behatelnyho stavu.
A by default to zavrsi nouveau driver a hippie co si mysli ze z fleku provedou reverse engineering reseni na kterym pracovali a pracuji nejen vyvojari ale i cele tymy vedcu.
Vazne uvazuji o navratu k BSD. Situace s ovladaci neni tak spatna jak byla pred lety a pokud nepotrebuje clovek stoprocentni funkcnost vseho hw vcetne rizeni spotreby tak pozitelny je. A navic ma odladeny poradny filesystem.
Ptal ses Fabio Erculiani(ho)? Ten by ti mohl odpovědět přesně.
(https://plus.google.com/u/0/107663298003289209275/posts)
To neni spatne reseni. Ale i takove Gentoo ma binarni baliky. Gentoo jsem byl nucen opustit pri Velke revolte vyvojaru leta pane 2007/8 pk3 (pred kernelem 3.x). Ten system byl neudrzovatelny.
Nicmene nez pouzivat Sabayon to uz je lepsi checknout FreeBSD.
Hlavne vem si ze vyvojari open source jsou ted dost prasata. Stara unixova chatra uz vymira. Nikdo nedrzi poradek.
Jako vyvojar distra musis pocitat do extremu s tim, ze vyvojar je by default bez diktatora a kontroly kvality prase.
Takze mas aplikaci ktera zrovna potrebuje jistou knihovnu kterou v binarnich baliccich nemas. Takze misto toho abys drzel jednu,dve,maximalne tri major verze knihoven tak mas deset verzi od kazde knihovny. Plus deset takovych jinych knihoven k tomu. To vse ti v binarnich balicich chybi takze si to vykompilujes.
Po upgrade je samozrejmne vsechno zase jinak takze zpatky na stromy a tu hromadu knihoven prekompilovavat. Nejaky compatibility testy nebo stabilni API neni. Vemme si priklad z linuxu. V tyhle strukture je jinak to, tamten pointer dam pryc... hmmm Gratuluji. Mas v tom bordel jak v gentoo a k tomu mas binarni distro. Za odmenu dostanes bludistaka!
Fakt je ze proti normalnimu source only distru mas vzdycky nejaky zaklad od kteryho se odrazit. A pokud mas moznost udelat snapshot (napr. na LVM2 volumu nebo u jeje bejby btrfs), tak se muzes i rychle vratit zpatky
Vysvětlím situaci trochu podrobněji. Ubuntu má i v současné době mechanizmus Stable release update (SRU), kdy se některé vybrané balíky aktualizují i po vydání. Příkladem budiž Firefox, v nejnovější LTS verzi i jádro (po první dva roky, souvisí s prodloužením podpory na 5 let na desktopu). Jestli se něco uskuteční, tak snad jen určité rozšíření SRU na další balíky.
Opačný vývoj nastal u aplikací projektu GNOME, kde se dřív nasazovaly bety v průběhu vývoje Ubuntu s důvěrou, že GNOME ví co dělá a dopadne to dobře (těsně před vydáním Ubuntu probíhala aktualizace GNOME na finální release), ale v poslední době se od toho ustupuje. Není spokojenost s kvalitou.
To je dobra zprava ze se nekdo chytl za nos. Ale jen tak se z toho nevylizou. Je to zodpovednost distra davat novy veci ktere jsou alespon minimalne otestovane.
Mejte si stable distro a experimentalni (jako RHEL a Fedora). Bohuzel mam pocit ze ubuntu ma spis distra malo experimentujem(LTS) a hodne experimentujem(posledni verze).
Tak jeste odstranit z desktopu unity a dat ji do nejake tablet PC edition jako testovaci. Pak jeste dat lennartovinu optional nebo pro veci co jinak nejdou.
A to jsem nacal jen veci ktere mne pali asi nejvic.
Pokud by ubuntaci potrebovali nejake QA jsem ochoten jim to delat zadarmo v ramci komunitni svepomoci. Ale asi by mne brzo vyhodili. Na kvalitu jsem ras. Radsi mene a dobre nez hodne a blbe. Mylit se je lidske, prasit praci slizke...
Já bych naopak roling-updates alespoň části aplikací uvítal.
Jádro a takové ty věci okolo co drží systém pohromadě(správa sítí,zvuk...) nechť jsou ponechány pokud možno stabilní. Ale u samostatných SW jako je třeba Open/LibreOffice jsou dva roky dost dlouhá doba pokud víte že je již v nové verzi něco opraveno a nebo má nějakou novou vlastnost.
V Ubuntu to tak v podstatě je. Když jsem ještě měl Mandrake/Mandrivu, rozčilovalo mě, že normální cestou třeba nemůžu mít nový Firefox, ale musím zůstat u toho, co mi před rokem a půl zabalili k právě používané verzi.
Jsou prostě určité programy u kterých uživatelům záleží na tom, aby je měli stále aktuální, protože chtějí mít nejnovější funkce. Napadá mě třeba Firefox, Chromium, Inkscape, Gimp, VLC. To znamená, aby důvodem k přechodu na novou verzi distribuce nebo dokonce k nasazení jiného systému *nebylo*, že "chci mít nový Gimp".
Pro běžné použití na desktopu je mnohem lepší, když update celé distribuce bude výjimečná událost, která přijde jednou za 5 let. Když budeme mít průběžnou aktualizaci, může se nám stát, že budeme zavaleni problémy typu "ještě včera to bylo tak a dnes to nefunguje, nebo je to jinak" a znechutíme uživatele, kteří jsou z 98 % nenapravitelné konzervy.
Ono nejde jen o konzervy. Stačí si vzpomenout na tu vlnu nevole, kterou vyvolal přechod na unity a to prosím bylo v rámci aktualizace ohlášené dlouho dopředu. Stačí si představit, že máte svoje prostředí pěkně vyladěné dle libosti, a pak na vás jednoho dne unity vybafne zčistajasna a bez varování, samozřejmě - přesně v duchu rolling releases - nějaká nová, nepříliš zralá ani ozkoušená verze.
Tím nechci říct, že rolling releases jsou v principu špatné, ale na desktopovou distribuci se rozhodně nehodí.
Jde o to jestli udrzujes podnikovy graficky terminal server a nebo domaci desktop. To prvni potrebuje stabilni desktop a to druhe nejaka mensi zmena nevytoci. Kazdy si zvoli dle sveho. Navic pokud mas kritictejsi prostredi tak rozhodne nebudes volit Firefix nabo Libreopice jako etalon stability. Budes volit i aplikace ktere jsou stabilni a nemaji kazde rano novou verzi s uplne prekopanym api.
Z jineho extremu. Nechtej vedet jaky je boj mit alespon trochu aktualni desktop v unixovem systemu, kde ti dodavatel dodava veci co byly v debianu potato. A do kompilace vlastnich veci jit nechces protoze pak si to cely musis udrzovat sam. Od ceho se plati miliony dolacu za podporu.
Myslim si ze domaci/small business desktop je jeden ze systemu ktery snese rolling-updates uplne nejlepe. To servery nejsou na caste rolling-updates. Zvlaste ty linuxove kde nemate binarni kompatibilitu na urovni ABI.
Vite jak se delaj (nejen)komercni unixy? Kdyz je nejaka zmena tak se testuje proti celemu buildu se vsemi dodavanymi baliky. Testuje se proti celymu os se vsim. Tak je jedina zaruka ze se odhali ze to s nejakou komponentou hapruje. A u open source softu se to deje sakra casto.
Ktery linuxovy distro to tak dela? Pan klobouk? Ne moment toho vlastne nahradil pan vetvicka...
Ono, staci si pozriet tuto diskusiu a je jasne, ze opat a zase raz plati stare zname "kolko ludi, tolko chuti".
Vy hovorite, ze domaci desktop mensia zmena nevytoci? Tak ja vam poviem, ze ako koho... domaci desktop je pojem velmi siroky, pretoze je rozdiel ci za nim sedite vy, ja, popripade este nejaky vacsii "newest version geek" alebo moja mama. Skuste tej povedat, ze jej predsa nejaka mensia zmena nemoze vadit. ;)
Takze imho ked sa pozriem na domaci/small business desktop, tak po skusenostiach z mojho okolia, kde sa masivne nasadzoval taky tajomny cierny fesak v cervenom klobuku mozem povedat len jedno - nechcel by som to zazit, ak by mali rolling updates.
Aby sme sa ale finalne pochopili, nechcem generalizovat - vsetko totiz zalezi od koncoveho konzumenta. Moja skusenost je vsak taka, ze BFU a core busines server maju jednu spolocnu vlastnost - vyzaduju stabilny system s co najmensim poctom zmien. Mozno to vy na zaklade svojho okolia vnimate inac, alebo to hodnotite prevazne cez vasu optiku...
Takze kto chce rolling, nech si vyberie ine distro, je ich dost na slusnej urovni, kto chce suppa konzervu je tu Debian stable a kto chce nejaku formu kompromisu na desktope, tak Ubuntu _mne_ momentalne pripada ako rozumna volba (a stale je moznost ist do LTS alebo klasiky).
Zalezi o jakych zmenach hovorime. O zmenach uvnitr systemu se zachovanim kompatibility a nebo zmenach zrejmych pro uzivatele(ovladani, GUI atd.)?
Zrovna ja jsem desktopova konzerva(pouzivam wmaker,xfce, masox gui) a zajimal jsem se i o ergonomii a pouzitelnost obecne ( v jinem oboru trochu blize hw a cloveku:).
Proto mne zmeny vychoziho GUI( at uz je architektura jakkakoliv) u ubuntu desi ) . Pocitac je nastroj jako kazdy jiny. Je ale krajne uchylne pouzivat pocitac komunity uzivatelu jako sandbox k vyvojarske masturbaci.
Uzivatele obvykle prilis nezneklidni pridani do existujiciho designu par tlacitek navic pokud zachovame puvodni funkcionalitu. Ale uz jenom zmena poradi tlacitek na zavirani okna muze mit fatalni nasledky. Chci videt jak si bezny uzivatel bude menit v gnome registrech jejich pozadi. A je vina ubuntaku ze kdyz se musi ukajet nad temito zmenami ( a to uz je samo o sobe spatne ), tak nedaji uzivateli alespon graficke klikatko s upozornenim hned po aktualizaci, vysvetlenim a moznosti _nakliknout_ v tom okne nove nastaveni.
Vemte ze rano prijdete do auta, a po navsteve servisu kde vam provedli "aktualizaci" se pocitadlo kilometru pta pred kazdou jizdou jestli chcete mile,uzly nebo kilometry. Po nacvaknuti jednotky se presune ukazatel ujete vzdalenosti na displej spolujezdce... Ano. Toho jsou v prenesenem vyznamu schopni vyvojari gui a vyvojari distra tyto zmeny jeste pusti do ostre verze.
1. Muselo by to umožňovat návrat zpět, případně i o několik kroků (zejména, pokud by to bylo děláno tak blbě, že by si uživatel nemusel miniaktualizace všimnout). Aby si uživatel mohl překontrolovat chod klíčových (pro něj) funkcí systému a případně se vrátit k funkční verzi.
2. Musely by se hlavně přidávat nové funkce a řešit bezpečnostní problémy a nevrtat do toho, co funguje (což je hlavní a nejčastější problém upgrade). Tč. řeším čtvrtý počítač, na kterém nejede pod Debianem 6 video ve fullscreenu (na dvou z nich jelo bez problémů po základní instalaci pod Debianem 5, na jednom pod Ubuntu 9, čtvrtý je zcela nový). Takže, chci-li se dívat na filmy na počítači, musím udržovat D5, D6 je bezcenný šmejd.
Podobné zkušenosti má spousta lidí, proto se do upgrade moc nehrnou, a nějaké upgrade "tajně, po haluzi a proti vůli uživatele" budou nejspíš také odmítat. V Linuxu mají výhodu možnosti přejít k jiné distribuci.
No to přece dá rozum, že pouhé -Suy "něco rozbije". To přece musí znát každý, kdo nějaký ten Arch další dobu má.
Stačí dvě věci: nečíst aktuality a neaktualizovat pravidelně. To se pak začnou dít divy...
A to ještě vůbec nemluvím o věcech jako třeba to slavné UsrMove, které se udělalo jakýmsi obskurním sriptíkem v jakémsi balíku, který někomu fungoval, někomu ne a někomu systém rozbil do nebootovatelného stavu...
Podla mna je 2 roky moc dlho, za tu dobu prijde tolko aktualizaci aj pre sotftware ze ma vyznam udrzovat staru verziu programu ked v novej to uz je opravene a do starej sa to nebude backportovat. Pol roka je malo, vyvojari sa vzdy ponahlaju aby vsetko dokoncili v stanoveny termin (az na fedoru - tí sa nikam neponahlaju ) a potom ten OS ma v sebe viac chyb. Napr rolling updates nieje zly pristup. Vyjde nova verzia browsera odtestuje sa par dni a prijde mi ako aktualizacia, tak isto aj jadro, kancelarsky balik a pohobne. Ale z hladiska produkcneho prostredia by to mohol byt problem hlavne pre firmy ktore by museli castejsie aktualizovat a mohlo by sa nieco rozbit. Idealny by bol nejaky stred. Tj rocny vyvojovy cyklus, ze zaklad systemu ostane bez zmeny iba s bugfixami a uzivatelne programy browser, office, IM, atd by dostavali nove verzie, s tym by sa nestalo ze system ostane rozbity..
Zrejme tohle neni tema, kde by vladl nejaky rozkol...vsichni zname situaci kdy nenapadnym updatu se vsechno rozsype a vratit se uz nedokaze nikdo. Moje zkusenost je mit dve distra.
Pokud je treba alespon trochu stabilita, server, tak dam debian, jednou za dva roky dojde na novou verzi, celou dobu vsechno funguje, pac se nemeni ani verze jadra. Rock stable a nejsou zadne odchylky mezi stroji, funguje na jednom, funguje na vsech.
A tam kde jde o ovladace a honit novinky (ntb, janevimco) dam ubuntu a pod nej virtualne 'ten' debian. A neni pak problem jakkoliv upgradovat ubuntu, porad mam uvnitr stejnej homogenni spolehlivej system. A pri zmene ntb jen zkopiruju ten virtualni file a pokracuju.
Dobre udelany system pro lidi ma umoznit bezproblemovy navrat zpet na predchozi stav v pripade problemu. Receno buzinec mluvou "disaster recovery". Jakou technologii k tomu pouzije, to je mi z uzivatelskeho hlediska jedno.
Univerzalne jde aplikovat archivace predchozich verzi souboru. Tak to delaji i widle,BSD i nektere komercni unixy.
Idealni jsou k tomu ale snapshoty. Ty se daji delat na urovni filesystemu,volume manageru nebo blokoveho zarizeni. Ty prostredky tady jsou. Jen je integrovat do distra.
Už mockrát jsem si říkal, jaká bomba by byla, kdyby někdo pořádně a promyšleně zkombinoval upgrady se snapshoty. Nebo třeba nějaký leyered filesystém - když nejsem s upgradem spokojený, prostě tu vrstvu zahodím. To by bylo bezva, ale zatím jsem o ničem takovém v praxi neslyšel. Mám matný pocit, že někdo něco říkal, že snad něco takového je/by mělo být v Solarisu, ale že prý to stejně nepoužívají... Nevím. Ale docela by mě to zajímalo už jenom z toho pohledu, jak je to vlastně udělaný.
Ano. Boot environmenty v solarisu. Predchozi life upgrade verzi jsme tez nepouzivali. Ta kopirovala cely boot environment na extra slice nebo disk. Ale moc se to neosvedcilo. Byly problemy s komponenty tretich stran.
Na par strojich se Solaris 11(mame i Sol 9;)) proste staci po neuspesnem update dat beadm activate predesla_verze. Pouziva k tomu uz zfs snapshoty na rpoolu. Je to samozrejme "vykradene" z OpenSolarisu jako vsechno v Solaris 11.
Krom boot environmentu lze v solarisu 10 a starsich provest rollback patchu pomoci patchrm.
koho to zajima:
http://docs.oracle.com/cd/E23824_01/html/E24456/betools-6.html
Nic neni idealni ale snaha je.
Rypnuti: Takhle se to dela drazi linuxovi cunici!
Díky za přiblížení, zní to fakt hezky.
> Rypnuti: Takhle se to dela drazi linuxovi cunici!
Moment moment, žádné unixy už neexistují, ty jsou jenom v muzeu, teď už je jenom Linux!
http://forum.root.cz/index.php?topic=5774.msg55310#msg55310
:)
Mne tyhle flamewar nezajimaji. Mam sotva cas sem neco obcas poslat a jezte abych sledoval jak se hada jouda s mamelukem kdo ma vetsi hlavu.
Pouzivam to co funguje a ne to co by mohlo fungovat.
Neni lepsi vytvaret neco hodnotneho? Pokud hodlaji panove vymyslet registry,policykit nebo ten automaticky firewall jak je ve fedore tak mam pro ne lepsi misto pro vyvojare:
- okovani
- workshop s krumpacem a lopatou pri kopani chranicky na opticky kabel spojene se zabavnou hrou "Najdi plyn krumpacem".
- Den je pak zavrseny kulturnim programem v mistni hospode s ochutnavkou slivovice
Chybí mi tady (v článku i diskusi) zmínka o tom, že linuxová distra především vnášejí chaos do toho, kdo má za co zodpovědnost, co je vlastně čí produkt. Jestliže distribuce vezme soft X a přidá k němu 10patchů kdovíodkud a 12 patchů svých vlastních, tak čí je to vlastně produkt? Kdo je zodpovědný za jeho kvalitu a otestování?
Napadlo by vás chtít po Microsoftu, aby spravil chybu v OpenTTD, protože ho (fabulace) distribuuje v nějakém svém AppStoru? To je naprosto absurdní představa - a zároveň přesně situace linuxových dister.
Jsem docela rád, že detailně nezkoumám proces patchování a backportování, protože když si představím, že distribuce přijde s nějakou opravou (tj. vrtá se v kódu, kterého není autorem) a udělá ji úplně jinak, než jak to plánuje autor do nové verze - a takových oprav udělají stovky semhle, támhle, v jedné knihovně, v druhé... tak se pak nedivím, že ta výsledná stabilita je taková, jaká je...
Možná by vůbec nejlepší bylo, kdyby se distributoři s těmi patchi trochu umírnili a jakmile do něčeho šáhnou, tak by taky převzali kompletní zodpovědnost za výsledný produkt - včetně oprav chyb, testování, certifikování atd. Tj. jasně oddělili produkt vlastní a produkt třetích stran. A ne, že se bude chudák původní autor složitě pídit po tom, jestli za chybu X může on, nebo distribuce MyGenialLinuxOS vydávaná jednou za pět let v Čierné pri Čope studentem chemie.
To, po čem tady pár lidí volá (stabilní base+aktuální aplikace) je přece přesně ono: toto je náš systém, za něj ručíme a máme ho otestovaný - a tady jsou zabalené aplikace jiných vydavatelů, které si můžete nainstalovat, když budete chtít. Ovšem pokud vám to nebude fungovat, tak se obracejte na autora, mi za to nemůžeme, co tam sprasil nebo nesprasil...
Aspoň by se pak nestávaly takovýhle humoriády: https://bugs.gentoo.org/show_bug.cgi?id=101619#c51
> tak si asi neuvedomujete, ze by to stavalo cely oss svet na hlavu.
Byl to příspěvek k diskusi, rád si poslechnu, jak a proč by to celý OSS svět stavělo na hlavu.
> PS: kto akoze chce aby distra opravovali chyby v appkach ktore nevytvorili, resp. vyrazne nepretvorili?
Nejspíš ti, kdo oznamují chyby do jejich bugzilly, místo aby je hlásili autorovi. Já Applu taky nepíšu, že mi nefunguje VLC.
OSS - zober zdrojak od sw a uprav ho k svojmu obrazu. Velmi zjednodusene, ale vystizne povedane, co vlastne verim aj jasne ukazuje akym sposobom by ste to rad postavil na hlavu.
Ako som pisal, je to lubive co ste napisal, kedze zodpovednost za sw sa tym drobi, ale pan kolega ona ta zodpovednost za sw pri oss uz aj tak rozdrobena je, kedze povacsinou ide o sw napisany grupou nadsencov a nie firmou ktoru mozte "brat na zodpovednost".
No to ze vy nereportujete chyby vlc do applu, je chvalihodne, ja ich tiez nepredhadzujem canonicalu. To vsak nevylucuje, ze niekto iny to robi. Neveril by ste kolko ludi pise do MS ohladom problemov s lubovolnou aplikaciou...
> OSS - zober zdrojak od sw a uprav ho k svojmu obrazu. Velmi zjednodusene, ale vystizne povedane, co vlastne verim aj jasne ukazuje akym sposobom by ste to rad postavil na hlavu.
Nikomu jsem nezakazoval sw upravovat. Jenom by si lidi měli uvědomit, jaké každá taková úprava má celkové důsledky. Mj. právě tu nestabilitu, kolektivní nezodpovědnost, roztříštěnost.
Někdy mám pocit, že se linuxáci chovají jako kdyby měli neomezené zdroje. Přesně jak to je v té citované bugzille: "right now you're just making it worse and taking up everyone's time -- yours, mine, and people who emerge quodlibet." Nebýt tohodle hurá přístupu "because we can", mohl být OSS (a specielně Linux) už daleko dál - když vezmu v úvahu, jaké množství lidí do něj investovalo jaké množství energie...
> ale pan kolega ona ta zodpovednost za sw pri oss uz aj tak rozdrobena je, kedze povacsinou ide o sw napisany grupou nadsencov a nie firmou ktoru mozte "brat na zodpovednost".
I ta "grupa nadšenců" má obvykle nějaké řídící orgány, nějaké rozhodovací procesy a nějaký název.
Ovšem pokud berete za normální, že absolutně nikdo nemá zodpovědnost (byť jen morální) za absolutně nic, tak to asi nemá smysl diskutovat, protože to já prostě nejsem ochotný přijmout, že by na něčem takovém měly jet servery...
P.S. bylo by hodně zajímavé se podívat, jak se vyvíjí různé projekty podle toho, jakým způsobem jsou organizované - např. Linus celkem nepokrytě říká, že je diktátor a nikdo mu nepodsunuje, že by OSS stavěl na hlavu :)
> ja ich tiez nepredhadzujem canonicalu. To vsak nevylucuje, ze niekto iny to robi.
A proč by to neměl dělat, když je na to ten nástroj vytvořený? Jak mám vědět, co mám a co nemám Canonicallu reportovat? (a *tohle* je právě to jádro pudla - když si nainstaluju Ubuntu, tak prostě *nevím* do čeho vrtali a do čeho ne)
> Na jednej strane volate po zodpovednosti a ked sa o nu niekto pokusa tak to nazvete vnasanim chaosu.
O zodpovědnost se nejde pokoušet. Zodpovědnost buďto je nebo není. Poloviční zodpovědnost je nezodpovědnost.
Ale to je jedno, o to zas tak nejde. Spíš jde o to, že když je tisíc distribucí, kde každá má desetitisíce balíčku a ke každýmu až desítky patchů - každá distribuce jiné - tak je to neuvěřitelné plýtvání zdroji, protože zjišťovat proč zrovna X v kombinaci s Y,Z,Ž a Ň na distribuci Ř nefunguje, je prostě pakárna.
> Mimochodom Linus nikomu nebrani zobrat cele jadro a upravit ho podla seba, tak nesplietajte hrusky s jablckami.
A já jsem něco takového tvrdil? Řekl jsem, že by mě zajímalo, jaké výsledky mají projekty, kde je zodpovědnost jasně daná, ve srovnání s jinými.
Nechajme toho dotahovania: vy skratka hovorite, ze svet oss je rozdrobeny a ze pre ludi to je chaos. Je. Mate pravdu. Ale to tu predsa kazdy vie. Preto su tu spolocnosti, ktore sa rozhodli si za udrzanie poriadku nechat si zaplatit... RedHat napr. Ale tiez aj canonical hlada sposoby ako materializovat to co do systemu investovali. Chcete zodpovednost? Zaruku? Jasne - tu je nas produkt. Ale zaplatte.
Ze by ste to chceli mat zadarmo? Kto by nie? Ale tak to skratka nefunguje. Ako som viac krat uz povedal. To co ste napisal je lubive, velmi. Ale to tak nie je. Keby bolo keby, je zbytocna debata, pretoze kebyze sa pohne zakladnym kamenom, tak nikto nevie naisto, ci by dom este vobec stal.
Dohadovat sa o tom ci katedrala alebo bazar... to nema zmysel. Oss je aj o tej slobode. O tom, ze mozem, nie musim. Nemusite s tym suhlasit, ale nemusite to ani pouzivat. Alebo mozte, opakujem mozte, nie musite, zaplatit, ak teda chcete.
> Chcete zodpovednost? Zaruku? Jasne - tu je nas produkt. Ale zaplatte.
Jenže takhle to prostě není. Žádná společnost - ani RH - není schopná zaručit kvalitu všeho sw, který má v repu. Může tak maximálně lepit to, co nejvíc hoří. Pokud developer vydá zabugovaný a zpětně nekompatibilní soft, tak z něho ani RH kouzelnou hůlkou neudělá soft bezchybný a zpětně kompatibilní. To je prostě iluze. Mohli by to udělat dobře pro řekněme dvacet, padesát balíků, nad kterými by převzali totální kontrolu a diktátorsky[1] - podle svého plánu, analýzy a dobrého rozmyslu je *někam směřovali*. Nemůžou to ale v žádném případě dělat pro deset tisíc balíků, nad jejichž směřováním nemají nejmenší kontrolu.
Špatně jste mě pochopil, já bych to shrnul úplně jinak: zdání garance kvality je horší než přiznání neexistence garance kvality.
Tím bych to asi zakončil, protože si zjevně nerozumíme.
[1] ilustrace, proč jsem Linuse jako diktátora zmínil: https://lkml.org/lkml/2012/3/8/495 - tohle může Linus udělat ve svém jádře, nemůže to ale udělat RH v žádném balíku, který není čistě jeho
Mate genialny talent pliest hrusky s jablkami, ktory ste zase raz predviedol.
Cely cas tocite o zodpovednosti, chybach a ked vam ukazem, ze to ide tak to cele otocite na celkove smerovanie vyvoja... Ano, s tym ani RH nic nezmoze ale stale moze balik udrzovat na umelom spanku sam a opravovat kriticke chyby, alebo ho casom vykopnut. Ale o tomto nasa diskusia nebola, nehovoriac o tom, ze dodrbany vyvoj a spatnu kompatibilitu vam casto negarantuje ani plateny soft, prikladov z historie by sa dalo najst vela, a tu uz ako pouzivatel nezmozete vobec nic, nedostanete ani tie zaplaty a casom ho nahradite aj vy... co dodat.
Ehm ... a on snad M$ nebo libovolny jiny dodavatel libovolneho jineho SW za neco odpovida? A to jim do toho nikdo nestoura, nezasahuje ... takze chtit nejakou odpovednost od nekoho ... kdo mozna vytvoril 80% kodu, ale porad tam ma 20% od jinych lidi ...
A to ze se flikujou chyby tretich stran je i v3e svete widli naprosty standard. Zarnym prikladem tyhle hruzy budiz ovladace grafiky ... kde se resi, co ze to bezi za gamesu a podle toho se upravuje chovani/vypinaj ficury ... coz nema v ovladaci co delat.
> a on snad M$ nebo libovolny jiny dodavatel libovolneho jineho SW za neco odpovida?
No super, konečně jsme se posunuli z pohádkové roviny do reálu. Ne, právně většinou za nic neodpovídá. Morálně ale když nefunguje Illustrator, všichni ví, že to sprasilo Adobe.
Znovu opakuju: na koho se obrátíš, když ti v tvé distribuci nebude fungovat VLC? Buď přímo na autory, nebo do bugzilly distribuce. Pokud na autora, tak ho lituju, protože bude složitě zjišťovat, jestli za chybu může on nebo distributor. Pokud na distributora, tak to bude to samý a navíc se celý proces zpomalý o jeden mezičlánek, který potenciálně může přijít s patchem, který nebude zapadat do koncepce softwaru a může (aspoň teoreticky) přinášet chování, které sebude totálně lišit od toho, jakým způsobem chybu opraví autor (autoři).
> takze chtit nejakou odpovednost od nekoho ... kdo mozna vytvoril 80% kodu, ale porad tam ma 20% od jinych lidi ...
Ono je to spíš naopak: tvrdí se, že někdo, kdo napsal 1% kódu, něco garantuje o celém programu. Nesmysl a iluze.
Kdy mi neco nebude fungovat ve widlich, muzu se taky dozvedet, ze je to chyba widli ... a pak muzu zacit vyjednavat s M$, zda to opravi ...
kdyz mi neco nebude fungovat v tucnakovi (nebo obecne v OS app), porad mam moznost nahodit inzerat "dam 100k koderovi, kterej mi spravi to a to".
Prepacte, ale stranku RH mate rovnako k dispozicii, tak ako ja.
Opakovane ste ukazal, ze bud oss nechapete, alebo len skratka nedokazete akceptovat realitu. Robite otocky o180 stupnov v kazdom druhom prispevku a si zacinam uvedomovat, ze som tu krmil trolla. Takze dovidenia, presnejsie zbohom.
Souhlasím, že diskuse nemá smysl.
Takže už jenom připojím svoji deklarace, co je podle mě smysl OSS:
Jestliže software, který provozuji, má nějakou chybu, kterou umím opravit a chtěl bych ji opravit, popřípadě chci chování sw nějak změnit, měl bych mít tu možnost. Neměl bych být nucen čekat na to, až se dodavatel smiluje a chybu opraví. Tohle je podle mě základní myšlenka OSS od samého začátku: **svoboda uživatele** a jeho kontrola nad tím, co provozuje.
Nemyslím si, že by základní myšlenkou OSS bylo dělat věci složitě a neefktivně jenom because we can.
P.S. doporučuji vám trochu se podívat, jakým způsobem přistupují k softwru třetích stran *BSD. Nepodezříval bych je z toho, že OSS nerozumí...
Ospravedlnujem sa vam za toho trolla.
Pod tuto definiciu by sa bol ochotny podpisat kazdy sudny clovek, co ma uz co to odrobene s oss. Cize aj ja.
>Nemyslím si, že by základní myšlenkou OSS bylo dělat věci složitě a neefktivně jenom because we can.
Opat plny suhlas ale s dovetkom, ze je to zial hodne rozsireny side effect.
A k PS: Su na tom lepsie (teraz), ale je to imho len o masovej "popularite". To ze tam je len zopar forkov je pekne. Ale ak by ich pouzivatelska zakladna narastla k rozmerom tej Linuxovej, obavam sa ze by to cislo slo znacne hore a na povrch sveta by vyplavali aj ostatne neduhy, ktore oss ma, pretoze uzivatel sa slobodne rozhodne vyrobit forkBSD distribuciu s trochu inymi pravidlami, nasledne na to nema cas, preberu to dalsi dvaja nadsenci a upravia to cele aj s pravidlami na svoj obraz, potom sa pohadaju... a budu tam kde Linux.
> A k PS: Su na tom lepsie (teraz), ale je to imho len o masovej "popularite".
Nemyslím si. Podle mě je to o filosofii, o kultuře. Lidi kolem BSD jsou prostě vychovaní v kultuře "tohle je SVN ve které je *náš OS* (jakkoli se SVN synchronizuje s různými externími zdroji, to není podstatné) - a tohle jsou SKRIPTY, které vám usnadní si na *náš OS* nainstalovat aplikace třetích stran". A nad tím kódem *našeho OS* se stavějí jakési garance (např. binární kompatibilita v rámci major verze), protože jenom nad ním mají autoři OS plnou kontrolu.
Stačí se podívat na PC-BSD - to je snaha o dost velké posunutí FreeBSD jiným směrem, ale pořád je to jenom FreeBSD s jakousi nadstavbou a je zpětně kompatibilní. Žádný nekompatibilní, další-chaos-vnášející fork.
Linuxovému světu by silně prospělo, kdyby se aspoň trochu sjednotil a chyby se primárně řešily s autory softwaru. To je ale naprostá utopie, protože do všeho vrtat a tvářit se, že to je strašně důležité, protože to je ta svoboda, to je skoro definice linuxového světa...
Ano, ako hovorim, ideovo sa zhodneme.
Jediny rozdiel medzi nami je v tom, ze ja skratka neverim, ze by ta kultura a filozofia ludom okolo BSD vydrzala, keby ich bolo X nasobne tolko.
> Linuxovému světu by silně prospělo, kdyby se aspoň trochu sjednotil a chyby se primárně řešily s autory softwaru. To je ale naprostá utopie, protože do všeho vrtat a tvářit se, že to je strašně důležité, protože to je ta svoboda, to je skoro definice linuxového světa...
Ano, je to pravda. Ale kde je dovod? Vy ho vidite mozno niekde inde, ale ja v tom ze plati stare zname "rypak sa vsade najde" a v Linuxovom svete pod taktoukou hesla "because we can" ich uz vzniklo nadkriticke mnozstvo.
Riesenie? Myslim, ze ho nemame ani jeden z nas. Ja osobne vidim cestu, a tu sa asi opat nezhodneme kedze je to len vec osobneho nazoru ci skor zelania, v sile (polo)komercnych velkych distribucii ako je RH, Ubuntu. Tie totiz maju dovod a aj moznost trosku zatlacit a posnazit sa aj o nejake zjednotenie. To ze to momentalne robia iba minimalne, je uz vec druha. Ale urcite je to vacsia sanca ako to, ze sa jedneho dna zobudi cela komunita a bude osvietena ;)
PS: A tu by ma vazne zaujimal aj vas nazor ako by ste si to predstavoval vy, ze by sa to mohlo/malo udiat (to uz necham naozaj bez komentara, ale som nan zvedavy)
> Jediny rozdiel medzi nami je v tom, ze ja skratka neverim, ze by ta kultura a filozofia ludom okolo BSD vydrzala, keby ich bolo X nasobne tolko.
Podle mě to s množstvím vůbec nesouvisí, protože core developerů je omezené množství a nemůže jím být jenom tak někdo. Je prostě omezený tým, který dělá strategická rozhodnutí ohledně směřování celého svého OS.
> A tu by ma vazne zaujimal aj vas nazor ako by ste si to predstavoval vy, ze by sa to mohlo/malo udiat (to uz necham naozaj bez komentara, ale som nan zvedavy)
Především bych vycházel z faktů:
1. všech lidí, kteří jsou schopní a ochotní do linuxového světa něco přinést, je omezené množství
2. je omezené množství peněz, které jsou různí lidi ochotní do toho vrazit
3. jestliže si každá ze sto distribucí přidá k balíku X nějaké svoje patche, tak je de facto na světě sto forků X, vzájemně různě nekompatibilních
4. sto forků X nikdo (viz 1 a 2) není schopen rozumně udržovat a všech sto forků odladit
5. žádné firmě se nebude moc chtít dodávat svůj komerční software do prostředí stovek nekompatibilních forků jedné věci
6. neexistence komerčního softu silně omezuje použitelnost OS na desktopu
Umím si představit různé scénáře, jak situaci zlepšit, ale všechny jsou scifi a nemá smysl o nich vůbec psát, dokud si dostatečné množství lidí, motajících se kolem Linuxu, neuvědomí ta výš popsaná fakta a jejich důsledky.
To byl pocatek tehdejsich problemu s gentoo. Dobre si na to pamatuju.
Neplette si ale OSS svet s komercnim svetem. To jsou dva odlisne svety.
Pokud chcete stavet na oss a k tomu jeste na linuxu a mit zaruku jakesi stability, tak od toho jsou firmy typu Redhat ktere jsou schopny(resp. maji kapacity) provest v nejhorsim pripade reimplementaci daneho reseni. Komercni firmy v podstate delaji i forky pokud se nedohodnou s vyvojarem. A na ne muzete jit i nekostruktivne jako je v tom linku. Za konstruktivitu jsou placeni oni. Zakaznik je tu jen od toho aby popsal problem.
Dale je treba oddelit zodpovednost za sestaveni(resp. metadata na sestaveni v pripade source distribuce), vysledne binarky i s balikem, a zodpovednost za aplikaci jako takovou.
Nechtejte ani vedet jako jsou kolikrat pripravene k distribuci komercni aplikace. Pokud chybi vyvojarum vedeni, tak se tam stejne prasarny jako v oss. Akorat muzete na ne rvat protoze jsou za to placeni:)
> Dale je treba oddelit zodpovednost za sestaveni(resp. metadata na sestaveni v pripade source distribuce), vysledne binarky i s balikem, a zodpovednost za aplikaci jako takovou.
To je jadro toho, co jsem mel namysli - tyhle dve veci maji byt jasne oddelene a imho ma byt jasne, jakou roli v tom distributor hraje.