Tak, muj prispevek do vznikajici flamewar :-)
Tady je trochu videt, ze Patrick (a mnoho dalsich lidi) prilis nepochopil, k cemu vlastne baliky jsou. Pokud mate jeden domaci pocitac, tak je to jedno. Ale pokud jich mate 10+ a kazdy s jinym HW a jinou konfiguraci, tak se balickovemu systemu nevyhnete.
Samozrejme tohle neni o formatu. Balicek klidne muze byt tar.gz, kde se nektera metadata a pre/post-instalacni skripty rozbali do zvlastniho adresare.
Co se tyce toho, ze RPM neumi vymenit v balicku soubor, tak to je IMHO jen dobre. Ve skutecnosti to datovy format umoznuje (a zrejme treba v mc by to slo udelat), jen program /bin/rpm pro to nema podporu. Motivace je jasna: aby autor mel opravdu zdokumentovano (a to opakovatelnym postupem), jak se vlastne k balicku dospelo ("Opravdovy programator nez by cekal na vysledek kompilace, radeji upravil vysledny binarni program. Nakonec byly spustitelne programy ve stavu, kdy nebyly v zadnem vztahu k puvodnimu zdrojovemu textu." :-).
-Yenya
mam 10+ pocitacu. V '96 jsem nainstaloval Slack., od
te doby to tahnu sam (pomoci mirrordir,m4,cvs atd).
O systemech RPM/DEB nevim skoro nic.
Chtel bych si nainstaloval treba GNOME pomoci balicku,
ale zda se mi, ze bych musel zacit od libc...
Ja bych chtel aby vybudovat databazi nainstalovanych
veci (a odpovidajicich fiktivnich balicku) dynamicky.
Je to mozne?
Jenom bych rad doplnil pro lidi, kteri rpm balicky nikdy nestaveli - ono to z Yenyovo prispevku tak trochu vyplyva.
Binarni rpm balicek, ktery si instalujete do systemu se neda vytvorit jinak nez prekompilovanim zdrojaku. Dokud to nejde prekompilovat bez chyby tak se vam to nezabali.
(Jasne ze to muzete osulit tim, ze si to nekde vykompilujete a nejakym skriptem se pri tvorbe balicku budete tvarit, ze je to tak jak to ma byt - ale neni cilem a doufam, ze to nekdo nepouzije jako navod).
Navic dalsim krokem byva postaveni zdrojoveho balicku. Dokud nejde vytvorit binarni balicek, neposklada se ani zdrojovy balik (maji priponu src.rpm). Takze naopak, kdyz mate zdrojovy balik, mate jistotu, ze se to minimalne nekomu s vyjmenovanejma zavislostma povedlo a ten proces je opakovatelny. Kdyz spustite
rpm --rebuild blablabla-1.0.src.rpm
tak mate jistotu, ze tyhle zdrojaky uz takhle nekdo pred vama zkompiloval a ze by se vam to mohlo povest taky.
Nez vysla 8.0, dlouho jsem zkoumal ruzne distribuce (RH, SuSE, MDK, deb aj.), ale prakticky vsechny (krome deb) se chovaly jako windows. Vsechno snadne, nejaky Plug&Play konfigurator udela neco a netusite co. Zmenite si konfiguracni soubor v etc a pak omylem pustite yast a aby to bylo snadne, mate po konfiguraci. Nene, dekuji, dekuji Patrickovi za jeho slack. Ted jedu 8.0. Je to dost prace udelat ho k obrazu svemu, ale u Plug&Play distribuci je to nemozne. Pokud bych mel delat vice stroju pro uzivatele, asi bych dal SuSE ("bezni" uzivatele si stejne nic konfigurovat nebudou chtit).
Souhlas. Kazda distribuce ma neco "do sebe". Na RH, s kterou jsem zacinal, se mi libi nektere nastroje ktere slack nema /to same v bledemodrem suse, mdk/. Co jsem neskousnul je rpm. "Pro instalaci balicku 'bla,bla,bla' musite odinstalovat balicek 'ble,ble,ble'. Balicek 'ble,ble,ble' neni naistalovan ....". No a je to. Nakonec jsem skoncil u slacku, zdrojaku a svate trojce. Co mi opravdu chybi to si doinstaluji ....
Mejte se
Petr
Tyhle potize jsem mel tak nekdy mezi RedHat 2.0 a 3.2. Pak jsem presel na Debian ;). Jenze dnesni Debian se pro workstation nehodi, tak jsem svoje casem vypilane konfiguracky prehodil do Mandrake 8.1 a musim rict, ze ted to chodi celkem paradne. Navic vzdycky mam moznost nainstalovat nejaky balik primo po kompilaci zdrojaku nekam do /usr/local/..., takze poho ;)
zacinal som s RH a co mi najviac vadilo bol system balickov (vtedy to tusim bolo RH 5.0) - obludne zavislosti, stovky malinkych balickov, neprehladne roztriedenie balickov. Zo systemu absolutne nebolo jasne, co tam musi byt ak ma byt zakladna funkcnost zachovana. Neskor som zistil, ze RH ma este jednu featuru - zurive pridavanie najnovsich, casto este nestabilnych verzii programov.
Potom som presiel na FreeBSD. Tam sa mi pacilo, ze ked clovek nainstaloval FreeBSD, tak tam zakladny system mal. Na tom systeme sa dalo kompilovat (ked clovek nainstaloval devl.tgz, ci ako sa to volalo), boli tam iXy atd. Packagesov, ktore potom doplnal nebolo take mnostvo a bolo jasne, co je kvoli comu nainstalovane. Ale ked som instaloval FreebSD prvykrat, zistil som, ze z RH som sa o Linuxe naucil minimum - dokonca ssom ani nevedel, ako sa nastavi, aby som mal iny WManager atd.
Vtedy som si uvedomil, ze RH, a adlsie podobne distra su sice pekne, ale je lepsie chapat co ako chodi a konfigurovat to zakladnym sposobom - tzn. nenaucit sa, ze spustim to a to, a tam klepnem mysou a napisem tie cisielka, ktore su adresa name serveru, ale naucit sa, co musim editnut.
Dnes pouzivam Slack s musim povedat "Slack r001Z!!!!". Jednoduchy, prehladny system, stabilne packagesy, proste SLack ROX! Ked nieco nie je v zakladnej distribucii, tak to stiahnem ako zdrojaky priamo od autorov softu, skompilujem a idem.
Ine disto by som (zatial) nevolil. GUI distra sa mi nepacia, Debian dava 2 moznosti - bud pouzivat stable a budete mat vsetky baliky zastarale, alebo pouzit unstable, inde distra su zase az prilis minoritne.
Dovoluji se ohradit proti tomu, ze v debian je bud stable = stary, nebo unstable.
Jestlize chce nekdo pouzivat posledni verzi neceho pro produkcni server, dobre mu tak a asi pouzije RH nebo SuSE windows.
A jestli chcete na wokstation posledni verze, nebo na serveru posledni verzi neceho, co nema suid bit, neni spustitelne zvenci a neposloucha na zadnem portu, vezmete zdrojaky baliku z package pool-u, a pomoci dvou prikazu z nej vyrobite unstable balicek pro vasi ted uz mene "stable" distribuci.
O lidech, kteri kvuli tomu radeji pouziji unstable, nebo upgraduji pulku knihoven vcetne libc kvuli zavislostem, se nehodlam vubec bavit.
BTW, zna nekdo jinou distribuci, ktera backportuje opravy do starsich verzi apache, nez by pouzila posledni (a tudiz nutne nevyzkousenou) verzi ?
Jinak dekuji mnohokrat vsem betatesterum (uzivatelum poslednich verzi RH a SuSE).
No, vetsina uzivatelu stejne skonci u testing (na workstation). Jenom tak mimochodem, pokud chcete neco delat, tak je ten system, co byl Debian cca pred rokem, kdy jsem se pokousel nahodit funkcni server z Bramborove distribuce, naprosto nepouzitelny. Tusim ze to byla napr. verze Apache 1.3.8. Neco jako ssl - ne, jeden jazyk (php nebo perl - ted uz nevim) a to jako samostatny balicek apache. To bylo asi tak vsechno, Takze sem si to musel stejne zkompilovat. A kde je v tu chvili ona opravena verze starsiho apache?
Jestli je to ted uz lepsi, to nevim, a je mi to jedno. Pokud chci delat nejaky server, ktery ma nekomu slouzit, tak se mu musim venovat a veci, ktere jsou k dispozici zvenku (http, posta apod) si kompilovat sam. A pak uz je dost fuk, co je tam za distribuci, kdyz ji znam.
Mam na Vas takovy dotaz. Hodi se FreeBSD na domaci pocitac. Nejsem zadny spravce site atd. pouze pouzivam linux misto win. O FreeBSD jsem hodne cetl a chtel bych to zkusit, nicmene se minechce zbytecne travit cas nevim, co nema vyhledove cenu. Mam Pentium 133Mhz/80MB Ram, nicmene planuji upgrade na 200Mhz/128MB. Rozjedu to? A ma to smysl?
diky
Mozne to samozrejme je, ale pokud nemate nejaky zavazny duvod k prechodu, doporucuji v pripade desktopu zustat na linuxu. Samozrejme to zavisi pripad od pripadu, ale rozbehnout na FreeBSD X-ka je nekdy docela komplikovane, a navic mam zkusenost, ze je nekdy Xserver dost nestabilni. Take podpora nejruznejsiho hw je proti linuxu pozadu.
Nechci rozpoutavat flame. Nez vasnivi FreeBSD-aci zacnou vysvetlovat, jak je FreeBSD sqele, at se nejdriv zamysli, jestli by opravdu linuxarovi doporucili menit. Server je samozrejme o necem jinem :-)
--
Honza Houstek
no ja zacal na slacku, pak jsem pokracoval redhatem a ted jsem u debianu..
a porad mam jeden velkej problem - jak pracovat s balickama? Kdyz je zacnu pouzivat a pak potrebuju neco udelat ze zdrojaku a vono se to rozleze po celym disku, co pak? Jak to upgradnout? Jak to odinstalovat? Existuje neco jako "make install", ale aby to udelalo balicek?
Vidi tady do toho nekdo?
Co tak nakopnut freshmeat.net a hladat checkinstall a najde vam to: CheckInstall a Make Package co su 2 nastroje, ktore vam budu bohate stacit. Prvy z nich urobi track toho co spachal make install a prida to bude do databazi slack balickov alebo rpm a druhy soft podla tohto track-u vypoti balicek, ktory mozeme nainstalovat aj na ine masiny. Takze mame tu svetu trojicu a zaroven balicky a je to relativne bezbolestne.
musim prispet take svou troskou, prominte.
odjakziva jsem pouzival slack a myslim, ze to je linuxove distro, kde ma vse sve misto a smysl o p r o t i jinym distribucim. v minulosti se nikdy nikam nehnala a to co vyslo v nove verzi, i kdyz bylo castokrat kritizovano, bylo "vzdy" stabilni (prechod libc5 -> glibc, .. spousta dalsich veci). i kdyz pro nekoho spatecnicky postup, pro klidnejsi spanek administratoru serveru vec k nezaplaceni. to co si clovek na danem stroji zkompiloval tam i bezelo - jediny problem, na ktery jsem obcas narazel, byl ponekud prekotny vyvoj jadra linuxu, ktery nekorespondoval s myslenkou slacku - vypoustet az to co je o p r a v d u vyzkousene (no more comments).
jednoho krasneho dne, jsem byl (tehdy) nucen prejit na freebsd. zpocatku drsny prechod z do hlavy lety vtloukanych postupu, na trosku jinou unixlike vetev, byl pro me tvrdym pristanim. opravdu to je cele tak, jak je popisovano v handbooku k tomuto os. vse jako v linuxu jen trosku jinak. neni idealni v mnoha ohledech, naslo by se zde jeste mnoho veci k dodelani, nicmene musim konstatovat, ze to cim se pro me stal kdysi slack svou myslenkou, jednoduchosti, stabilitou - tim je pro me dneska bsdecko. uroven vnitrni usporadanosti tohoto systemu a prehlednost musi byt zjevna kazdemu, kdo mel uz nekdy nejakou jinou zkusenost s jinym *nixem a nyni zkusil freebsd. ma casto kladena otazka v linuxu - proc je tohle zrovna na tomhle miste v adresarove hierarchii? - dostala prave az zde svou odpoved. mezi mozna nevyhody bych uvedl, abych jen stale nevyzdvihoval, dvousecnou zbran svych linuxovych kolegu - podpora hardware. je opravdu slabsi nez u linuxu - priznavam. druha vec je takova, ze uz mnohokrat v minulosti se ukazalo, ze precizni proracovani spolu s konfrontaci dokumentace vydanou vyrobcem daneho hardware je tou pravou cestou. osobne musim priznat, ze tuto zkusenost s linuxovymi drivery v mnoha pripadech nemam.
omlovam se za mozna trosku o f f t o p i c prispevek, ale proste napsat jsem to musel. bye.
- implementace bsdeckoveho tcp stacku microsoftem (pokud se nemylim) je podle me ostuda obou stran. jednak to, ze se "nikdo" z vyvojaru freebsd nebranil a podruhe to, ze si microsoft neco takoveho vubec dovolil.
- token ring - http://www.jurai.net/~winter/tr/tr.html
- nebo (4.4-RELEASE) -
~~ snip ~~
pecko.nekde:~$ grep -i token /usr/src/sys/i386/conf/LINT
# configured or token-ring is enabled.
pseudo-device token #Generic TokenRing
# oltr: Olicom ISA token-ring adapters OC-3115, OC-3117, OC-3118 and OC-3133
# The oltr driver supports the following Olicom PCI token-ring adapters
pecko.nekde:~$
~~ snip ~~
1) Token Ring tam sice je, ale bohuzial su podporovane len Olicomacke karty, ktore som este nevidel. Myslim, ze v tomto su Linux alebo NetBSD na tom lepsie.
2) Co sa tyka BSD kodu vo Win, tak pokial viem, ten kod pochadza z povodneho BSD (4.2?) a nie FreeBSD... len pre poriadok. A ze si ho Microsoft privlastnil? Co je na tom "ostudne"? Hanba by bola, keby porusili licenciu. :-)) Je skoda, ze "komunite" za odmenu nicim neprispeju, ale nemozno ich nutit. Mimochodom, sietovy kod v *BSD sa stale vyvija a tak je v sucasnosti (podla mojho nazoru) o dost vykonnejsi ako ten vo Windows, cize to, ze maju staru verziu BSD sietoveho kodu, im ziadnu vyhodu nedava.
Ad token ring> nevedel som, ze FreeBSD podporuje TR, takze diky za linky. Ked som predtym hladal pri informaciach o novej release, tak tam boli tieto karty medzi ethernet interfaces, takze som to nenesiel, kazdopadne aj tak mam kartu od IBM, takze z BSD rodiny mozem pouzit akurat NetBSD (ale este som ho neskusal)
Vývojáři FreeBSD ani Micro$oftu branit nemohli, protože toto je v BSD licenci povoleno. Narozdíl od GPL, BSD licence nenutí uživatele kódu, aby se také vzdal práva na finanční odměnu za svou práci (tzv. viral aspect of GPL)->BSD licence je daleko altruističtější než GPL.
Tento přístup je poměrně výhodný, protože:
1)firmám se jednodušeji vydělává
2)zveřejnění kódu daleko snadněji vytváří standardy->i firmy občas přispějí svobodnému softwaru.
Kéž by si Micro$oft vypůjčil více kódu z BSD (a Linuxu pokud by to licence umožňovala). Windoze by byly lepší a dělaly by méně problémů s kompatibilitou. Nejlepší by bylo, kdyby si příští M$Office "vypůjčila" formát dokumentů z KOffice nebo StarOffice.
>Kéž by si Micro$oft vypůjčil více kódu z BSD
To by ich kod bol stabilnejsi a lepsie by sa im presadzovalo na trhu. Na nas by cakali este propietarnejsie >>standardy<< a este tvrdsie podpasofky.
>Nejlepší by bylo, kdyby si příští M$Office
>"vypůjčila" formát dokumentů z KOffice nebo >
>StarOffice.
to sa ale nikdy nestane. m$ nepuziva svoje zvrhle formaty preto, ze je nesikovny ale preto, aby nutil ostatnych prejst na ich platformu. preto m$ najviac vyhovuju take formaty, ktore su utajene a zaroven previazane s ich platformou (napriklad format obsahuje odkazy priamo na funkcie API atd.).
Pokud bych ja srovnaval FreeBSD s Linuxem (debian distribuce)
FreeBSD + : snadna instalace
lepsi sprava a management bezicich procesu
(linearni seznam pro velky pocet procesu proste zere prilis mnoho systemovych zdroju)
snadna konfigurace (na jednom miste)
rozumnejsi cislovani eth interfacu (v linuxu jeden vytahnete, a precisluji se vsechny)
FreeBSD - : sprava "balicku"
konfigurace sluzeb
slabsi podpora hw
dementni pojmenovavani zarizeni v dev podle
vyrobce, misto podle typu
co je spatneho na sprave balicku u freebsd ?
je tam nadherne izi pkg_add, pkg_delete, pkg_info(to umi listovat i jiz nainstalovane balicky)
asi vam chybi adresar rd.d/init.d ze ? me teda ne ...
ano, podporu hw ma bohuzel slabsi, ja mam grafiku od nvidie a jako workstation zatim fbsd pouzivat nemuzu, protoze mi nestiha prehravani filmu
pojmenovanani zarizeni v /dev je zvyk, ono je to skoro na kazdem *nixu uplne jine :))
Na zaklade teto diskuze jsem zkusil Zipslack a jsem vice nez nadsen. Je to opravdu vychytana, skromna, stabilni a pekelne rychla distribuce. Mam ale problem s rozchozenim cestiny. V RH to bylo vsechno automaticke... Zkousel jsem czech-howto ale moc tomu nerozumim .... jsem v linuxu zacatecnik. Neexistuje nekde stranka, ktera by popisovala pocesteni slacku? Zkousel jsem Redbox ale nic jsem nenasel. Diky za odpoved
hi
ja mam velkeho slacka ne jen zipslacka a v rc.local mam
setfont lat2-16
loadkeys cz-lat2-prog
a nastavene a exportovane (toto mam ale jiz v .bash_profile)
unset LC_ALL
export LC_LANG=en_US
export LC_CTYPE=cs_CZ
umi to cestinu ale mluvi to ke me anglicky (zda s emi prehlednejsi)
nevim jestli ma zipslack ceske locales ... pokud ne, bud je vygenerovat nebo z velkeho slacka zkusit stahnout balicek glocales.tgz a ten nainstalovat
pisu to ted z hlavy tak jsem snad neudelal zadnou chybicku
keep slackin' ;-)
trocha nostalgie:
niekedy v '96 som prisiel do styku s digital unixom na skole. potom som si zohnal slack 3.nieco. stravil som s nim par noci, kym som rozbehal vsetko, co som chcel. ale ked som to spravil raz, potomto bola rutina (napr zavedenie slovenskej klavesnice na konzolu).
potom po par rokoch som vyskusal redhat, vydrzal som to cca tyzden. nevedel som pochopit system, ktorym bol organizovany adresar /etc a inicializacne skripty. v slacku je to uuplne jednoduche. v redhate je na to nejaka utilitka. nie, nechcem, dakujem. radsej zeditujem textovy file, skompilujem apacha.
na vyske som zaal pisat diplomovku vo worde. ked som mal uz polku hotovu, bolo mi zle z toho, ako to vyzera. na notebook som si nainstaloval slack a latex, za tri dni systemom non-stop som to prepisal a dokoncil v latexe, vyplul pdf-ko. kedze som chodil na univerzitu, ktora nemala s vypocotovou technikou moc spolocne, vsetci len krutili hlavami a kukali ako puci, co som to spravil.
slack je stale na notasi, uz som dal par skoleni kolegom, ako to frci. nevymenim ho za nic (aj ked som skusal openbsd, ale nepodporoval hw).
a co takto pozriet sa na projekt lfs (linux from scratch)? ten tiez vyskusam, ked bude cas.