Názory k článku Rozhraní MIDI na osobních počítačích

Ako prvé po otvorení článku som dal hľadať "Atari" - no veď preto! Ďakujem. :-)

Tesim se, az serial skonci (i kdyz to pri uzite podrobnosti a s neustalym vyvojem technologii nebude ani v pristi petiletce) tak budu moci na rootu najit podrobny popis kazde diry, ktera mi v pocitaci zeje.

nevie niekto o nejakom cenovo nenarocnom prevodniku midi na usb ktory by fungoval aj v linuxe ? je ich vela, ale nemam stym skusenost. naposledy som si moje klavesy pripojoval k desktopu do starsej sb live, ale na notebook uz ju nepripojim :(

Bohužel konkrétní model neznám, ale midi přes USB funguje v modulech alsy v pořádku (např. klávesy M-Audio Keystation Pro88). Takže pokud takové zařízení korektně implementuje protokol USB MIDI, mělo by to chodit se standardním ovladačem snd-usb-audio.

Chystám se udělat si vlastní na základě SW USB stacku pro AVR-ka, viz http://www.obdev.at/products/avrusb/index.html, předpokládaná cena součástek (bez desky plošných spojů) tak do 75-100Kč max :) Bohužel není čas :(

Pouzivam prevodnik Yamaha UX-16, v Ubuntu amd64 funguje "od prirody" ...

http://raster.infos.cz/atari/atari3.htm

Mne osobne to prijde v poradku, nejvyse v tabulce jsou tony nejhlubsi, nejnize nejvyssi, a proto je ten klic otoceny vzhuru nohama (v notovem zapisu jsou nejhlubsi tony nejnize) :-)

Prosím opravte to - ve skutečnosti je to tak, že ton uvadeny v anglosasské literatuře jako "B" je naše H, to čemu u nás říkáme B je v anglosasské literatuře "Bb" . Proč tomu tak je nevím, ale vaše formulace je značně zavádějící.

P.S.: jinak úžasný článek i seriál, jen tak dál !!!!

Nejen v anglosaske, ale veskere jine nez nemecke, ceske, polske, madarske nebo jugoslavske :-) Vedl k tomu jisty historicky vyvoj - vysvetleni viz: http://www.saxik.com/proc-je-ton-h-nekdy-pojmenovan-b/

jj, za vsechny zmatky muzou Nemci :-)

- prapodivne oznaceni tonu B (tedy vlastne H)
- klavesnice qwertz misto qwerty

to je pravda :-) jen jedenkrat jsem mel tu cest s Azerty a francouzskymi Windows+Office, zachranilo me jenom to, ze jsem si zhruba pamatoval, kde ma ktere okno jake prikazy :)

Díky za neobyčejně kvalitní a obsáhlý článek. Hudebníci jsou asi kvalitní a obsáhlí lidé. :-)

Zdravim a prosim o nekamenovani v mziku oka, v pripade, ze to v clanku je napsano (jen jsem ho prolit), ale signal note-off jsem vzdy ve vidlich videl jako takovy, ale kdyz projedu svuj "docela novej" Midiman Keystation61 (M-Audio s Midisport FW) v aseqdump -p xx, tak mi grazlik hlasi note-off, jako note-on na velocity 0. Je tohle normalni, nebo je tohle nejakej "kerneli", popr. "firmwari" workaround?

Predem diky!

Btw. Stale mam pocit, ze bych mel mit Aftertouch, ale kdovi, v cem je vlastne krecek pohrben...

To je normalni. Jsou povoleny oba typy chovani. Jako note-off se muze pouzit bud "$80 note velocity" nebo "$90 note $00". V pripade s "$90 note $00" samozrejme nelze stanovit rychlost pusteni klavesy a nastroj to provede nejakou svoji defaultni rychlosti. Vetsinou to byva zmineno v MIDI Implementation Chart nastroje, jakym stylem vysila note-off, ale na prijmu musi spravne rozumnet obema stylum.

Dobry clanek, uzil jsem si ho. Dekuji!
Snad bych jen doplnil, ze jineho nez temperovaneho lazeni lze v MIDI dosahnout i tzv. MTS prikazy, kontroler to tedy muze resit elegantne sam (dle nastaveni) a ne se spolehat nato, ze muzikant odchylky od temperovaneho lazeni zahraje pitchbandem. To je dle meho nazoru v praxi temer nepouzitelne :)

V článku je drobná nepřesnost, ale nepříliš podstatná – zjevně jí MIDI nástroje taky ignorují ?

Vzdálenost dvou sousedních půltonů není vždy úplně stejná.
Pokud vyrobíte oktávu matematickým rozdělením dvou „sousedních“ A (nebo C, to už je jedno) na 12 dílů a s tím budete hrát, člověk s opravdu dobrým sluchem zjistí, že to trošku neladí…

Když dobrý ladič naladí nástroj podle sluchu (nebo přístroje, který zohledňuje fyziologické ladění), a opravdu se mu to povede, pak přesné měření ukáže, že oktáva je právě polovina/dvoj­náseobek frekvence (vyšší nebo nižší-samozřejmě), ale vzdálenost půltonů není vždy přesná dvanáctina.

Vždycky to pro mě byla tak trochu záhada – lidské ucho má na rozlišení frekvencí hlemížď(e): je to stočená trubice (jako šnek) se zužujícím se průměrem a v ní „čidla“ na tlak po celé délce. Zvuková vlna je přivedena přes bubíne a kůstky (fungují jako impedanční transformátor) na vstup hlemýždě. Ten funguje jako vlnovod a vlny různé vlnové délky se dostanou různě daleko a tím „vybudí“ čidla v různých místech.
Zdálo by se, že to musí fungovat víceméně lineárně (tj. vzdálenosti mezi půltóny budou stejné), a možná i funguje. Tak jakto, že „lineární“ (matematické) ladění není přesné ? Můj typ je, že je to věcí mozku. Těžko říct.

q.

V temperovanem ladeni je ta vzdalenost mezi tony (pultony) vzdy stejna, je to podstata tohoto ladeni. Pravdepodobne narazite na to, ze existuji i jina ladeni, nez temperovane. Elektronicke nastroje maji zpravidla moznost volby typu ladeni, takze po zmene typu ladeni jeden a ten samy ton muze mit trochu jinou frekvenci.

Je to pomerne slozite tema, kde z jistych duvodu neexistuje a nemuze existovat ciste a plne harmonicke ladeni, viz pythagorejske koma. Proto jich existuje nekolik.

Správně bych měl tedy uvádět rovnoměrně temperované ladění, protože jich je víc. To jen pro přesnost.