Názory k článku Rozšíření počtu vstupů portu

proc nepouzit rovnou posuvny registr, nebo treba rovnou nejaky MCU a nes*at se s paralelnim portem?

myslim, ze pre zaciatocnika je toto riesenie urcite vyhodnejsie. nie kazdy totiz vie naprogramovat MCU. Ja osobne som tiez za pouzitie MCU (AVR) :-)

To se taky dalo říct, že ne každý umí programovat přístup na paralelní port pod linuxem…

K tomu shiftregistru se take priklanim, staci na to 4 signaly a clovek k tomu pak pripoji temer neomezene I/O veci. A navic je jedno, jestli to jsou vstupy nebo vystupy…

Pokud by to skladal z klopnych obvodu, tak se navic „naucime“ jak funguje pamet ;-).

Tento clanek se mi libi. Multiplexer se dela skutecne z multiplexeru a nejde se dle meho nazoru s kanonem na vrabce napr. mikroradicem. Tim se Yokotashi vyhyba ruznym potencialnim problemum: 1) Programovaci software nebezi protoze nemame spravny OS/kombinaci knihoven/Linuxovou distribuci 2) Pri spicce v napajeni se mikroradic zblazni a ackoliv obcerstvuje watchdog, nefunguje spravne. Nutnost power cyclu coz oceni zejmena lide kterym to bezi nekde na pude u kamarada ktery je na mesic na dovolene, nekde ve vytahove budce u wireless instalace providera etc. 3) Vyssi cena mikroradice nez HC 4) Nizsi sehnatelnost radice nez HC 5) Kratsi zivotni cyklus mikroradice nez HC 6) Program v mikroradici za nekolik desitek let teoreticky vyhnije. HC funguje naporad.

Blbost. Třeba avr-gcc prostě stačí nainstalovat a jede to. Naopak u paralelního portu ovládaného z PC bude spousta problému, jako např. nekompatibilita nových knihoven / API jádra, nastavení přístupových práv, atd.

Což když tam máme celé PC, tak to samozřejmě hrozí daleko víc. (Jasně, pokud budu dělat zabezpečovací zařízení na železnici, nebo budu chtít řídit balistickou raketu, tak tam běžný mikročip nevrznu, že, ale to je opravdu o něčem jiném). Navíc slušné MCU mají BOD a i ten zmíněný watchdog ve 99% funguje dobře.

5Kč versus 20Kč? To je směšné. Navíc k zajištění stejné funkce mnohdy těch logických obvodů musíme mít daleko víc.

Nesmysl. Základní typy MCU mají v každé „drogerii“.

Pro běžné použití to nehraje rozhodně roli

Hahaha, tak to je pěkný nesmysl (to „napořád“).

Navíc máme další aspekty, např. že MCU žere daleko míň, než když u toho musí běžet PC; PC se většinou přeinstalovává jednou za 1–3 roky, což hardwarové projekty dost často rozjebe, kdežto na jednoúčelovou konstrukci s MCU se prostě nemusí sahat. A to nemluvím o takových věcech, že MCU v případě potřeby „nabootuje“ ve zlomcích sekundy, narozdíl od PC…

Ale chápu, že lidi s poruchou osobnosti nemají MCU rádi, nu což, kdyby to byla jejich jediná úchylka :-o

Kurwa drát, proč to vymazalo obsah tagů BLOCKQUOTE!!!! Kterej debil to programoval???

Nemáš náhodou poruchu osobnosti? Nebo nějakou jinou poruchu?

Yokotashi, mam podezreni ze indukcnost elektrolytu je mytus. Tady jsem si sestavil vytah parazitnich hodnot ruznych soucastek: http://ronja.twi­bright.com/techno­tes/stray.php Vidis ze obycejny keramicky 10nF ma 3 nanohenry a elyt 47uF ma 6.8 nanohenry. Samozrejme je to SMD elyt normalni elyt bude mit delsi nozicky takze tam muze byt o nejake to nanohenry vic. Taky selsky rozum mi rika. Ty folie uvnitr jsou tesne napakovane. Lichymi foliemi tece proud tam sudymi zpatky takze se to nemuze chovat cele jako civka, misto pro silocary je jen v tenouccke skvirce mezi foliemi. A ty folie jsou siroke, coz jejich indukcnost snizuje. U elytu je jiny problem, a to je ESR – vnitrni odpor. Podle Wikipedie 100uF 2.7 Ohmu. Takovy 100nF ma jen 30 miliohmu! :)

2.7 ohmu je docela dost … fakt je, ze ten elyt je defacto vinut bifilarne.

U klasického elektrolitického kondenzátoru je problém s impedancí, která se od určitého kmitočku zvyšuje. (podle starého katalogu Tesla je TF012 použitelný do 50 kHz, pak už impedance stoupá) Proto tehdy bylo lepší i z důvodů ESR používat keramické kondenzátory jsou schopné podle hmoty pracovat na výšších kmitočtech.

Tehdejší svitkové kondenzátory (papírové, MP) trpěli špatným kontaktem přívodního vodiče na vodivou folii (zřejmě se tam vytvářel nějaký polovodivý přechod), nebyla tak zaručena jejich funkce při napětích blízkých 1 V (napřed bylo nutno elektricky prorazit ten přechod) a vyhledem k vyšším ztrátá na vysokých kmotočtech a nedostupnosti a ceně kvalitnějších dielektrik se opět raději volili ty keramické.

Pokud chcete být moderní použijte kondezátory Tantalové. Katalog Tesla TCP102 což je (byla) moderní smd provedení říká Z = 7.5 …50 ohm (pro jejich nejvyšší kapacitu té řady platí samořejmě těch 7.5) měřeno na kmitočktu 100kHz. Čili použijeme je jen na přívodu do desky, co nejblíže k IO dáme stejně ten keramický.

Letje se na bastldesku (deska s ploskami v rastru 1/10", nekdy spojenymi do skupin a nekdy predvrtana). Na nepajive pole se samozrejme neletuje.

Myslel jsem, ze to souveti je srozumitelne.

Jsem zvědav, který jouda to jako první z vás odpálí…

…a coz takhle upozornit potencialni baslire na hazardy, ktere musi sw osetrit… …a neni jednodussi pouzit I2C? knihovny pro linux jsou velmi kvalitni… e.

Ještě bych připomenul, že když přepnete port na EPP, tak jedním bitem portu 0×37A řídite směr přenosu dat portu 0×378: Může být nastaven „klasicky“ na výstup (tedy data zapsaná na 0×378 se objeví na D0..D7) nebo to přepnete na vstup (a tedy přečtením portu 0×378 zjistíte hodnotu všech 8 bitů D0..D7). Zbývající 4 bity portu 0×37A jsou vždy výstup. Máte tedy volbu, zda z portu získáte bez jakékoliv přídavné elektroniky:
a) 8+4 výstupní bity a 5 bitů vstupních nebo
b) 4 výstupní bity a 5+8 bitů vstupních

Tím samozřejmě myslím „přepínací“ elektroniku. Oddělovače a optrony důrazně doporučuji. Ostatně vhodným zapojením optronů se dá taky multipexovat…

Nevím teda ale pokud je zpoždění cca 10ns pak to odpovídá frekvenci cca 100 MHz, jsou tam dva přechody a nějaká rezerva a jsme na 40MHz, no asi není PC které umí vzorkovat paralel tímhle zvěrstem – běžně lze tak do 100 kHz. Jenom chci říct že zpoždění není limitující u hradlové logiky, nicméně s nějakým ultra pomalým MCU i při cyklickém testování i/o portů už to začne být „o prsa“.