Názory k článku Roztříštěnost linuxových aplikací: existuje jediná správná?

Jediná správná aplikace na danou oblasti činnosti nikdy existovat nebude a neexistuje ani ve Windows. To se jen Satyovi a spol. daří v běžném lidu udržovat dojem, že tomu tak je, ač „členové vnitřní strany“ vědí skutečnost. Není to roztříštěnost, je to diversita a tu svět IT potřebuje možná víc než cokoli jiného.

Slovo "správná" je návodně zavádějící. "Správnost" je produktem z prolnutí žebříčku hodnot. Pro jednoho je to pořizovací cena, pro druhého je to TCO, pro třetího je to filozofická otázka.

Svět našeho století je (nezdravě) orientovaný na pracovní efektivitu. K té patří nejen samotná kvalitní funkčnost programu, ale i neroztříštěná komunita. Pokud musím v práci spočítat úmor a úrok anuitní splátky úvěru, je šikovné to najít v článcích na vyhledávačích. Pro Excel najdu příkladů desítky, a tak dobře popsaných, že ani nemusím rozumět tomu, co je to "anuitní splátka", abych se dobral výsledku. Takové prostředí je šikovné, ušetřenou půlhodinu mohu věnovat dětem a rodině, a to často naplní víc, než dobrý pocit z toho, že jsem to zvládl ve svobodném software.

Otázka tedy není "který software je správný", ale "který software nejvíc lidí považuje za správný".

Jedina spravna aplikacia, ani jediny spravny operacny system neexistuje. A to sa da zovseobecnit nielen na oblast IT. Mas moznost ponuky, tieto moznosti medzi sebou sutazia, ale ludia nejakym sposobom inklinuju k jednej, co ziska vacsinu. Lebo byt sucastou vacsiny ma svoje vyhody.
Neni dobre ani zle riesenie. Neni Linux ten dobry a Windows ten zly, a dokonca ani naopak. To je vsetko, co som chcel povedat. Ale inak, medzi nami, ta roztriestenost linux distribucii ma stve. Chcel by som mat tu najlepsiu, ale neviem si vybrat. Mozno by to malo fungovat tak ako v Androide - ujme sa toho komercna spolocnost, ta zabezpeci njaku jednotnost ale pritom sotane aj OSS verzia. Alebo to mozno za par rokov dopadne uplne inak - a Microsoft prejde na jadro Linuxu ;)

Otázka tedy není "který software je správný", ale "který software nejvíc lidí považuje za správný".

Problém je v tom, že většina lidí bude za správné považovat to, co je pro ně pohodlnější, přestože to například úplně kašle na bezpečnost, ochranu dat atd. Navíc se lidé dají velmi snadno manipulovat.

To si úplně nemyslím. Linux není dnes od přírody bezpečnější. Dokonce mu chybí spousta technologií, které bezpečáci do ponikových sítí hledají a musejí nahrazovat jinak. To platilo i v devadesátých letech, Windows NT byly použitelný a (na tehdejší dobu) dobře bezpečný systém. Jenže uživatelé dávali přednost široké kompatibilitě a spoustě programů před bezpečností. Windows 2000 byl první dobrý desktopový systém, ale ani o něj neměli uživatelé zájem, raději používali Windows 9x/ME.

Taky se ví, že největším bezpečnostním rizikem je uživatel sám. Linux zatím neměl příležitost projít křestem. Používají ho převážně více znalí uživatelé, kteří by stejná bezpečnostní pravidla dodržovali i na Windows. Masy BFU zatím Linux pořádně "neotestovali" a jejich počet ani zatím nepřilákal autory malwarů. Ale i těch pár, kterých se pro Linux objevilo, ukázalo, že jsou stejně nepříjemné, jako ty pro Windows.

Ako sa ukazuje aj v inych oblastiach ako IT, vacsina si takmer vzdy vybera nespravnu moznost. Argumentovat tym ze si to vybrala vacsina je preto pochybne.

Tomu ani sam neveris. Ludi okasles rz, dvakrat. Ale sustavne 30 rokov nie, az by bolo naozaj pre vacsinu nieco lepsie akoMS Windows, tak by to ludia pouzivali

Já bych tu otázku postavil ještě jinak - "Správný" software je ten, ke kterému najdete dostatek informací jak s ním pracovat, když máte problémy, případně kdo vám s ním pomůže z vašeho okolí.

Uživatelská přívětivost systémů/aplikací jde dnes skrz operační systémy a je prostě dobrá. Například (hypoteticky) - Sice vám někdo může říct, že nejlepší grafický program je Krita, ale když máte ve svém okolí lidi, kteří pracují jen s Gimpem a v knihkupectví koupíte v češtině jen knihy o Gimpu, který program budete chtít používat? (aplikujte na Microsoft Office vs LibreOffice, i když tam je ještě aspekt placené vs zdarma stírající se warezem)

Na druhou stranu se poměrně dost setkávám s tím, že to, že ke každému úkolu existují 2 - 3 vynikající aplikace, lidi spíše mate. Kterou zvolit? Dokumentoval bych tento prostý fakt následovně - proč tolik lidí používá Malování ve Windows pro práci s obrázky? Protože je prostě ihned k dispozici a nemusí/neumějí používat cokoliv jiného...

Vidíme to i v Linuxu. Distribuce s KDE mají "jiné" aplikace než ty s Gnome. Můžete si myslet, že nejlepší správce souborů je např. Krusader nebo Double Commander, ale když máte po ruce Files/Nautilus nebo Dolphin, naučíte se s nimi a nehledáte dál. Nechcete nebo neumíte to.

Shrnu to - postavte před začátečníka notebook s ChromeOS, Linuxem či Windows a naučí se s tím. Nebude chtít nikdy přecházet na jiný OS a na jiné aplikace než ty, které už ve svém počítači má. Z mé praxe 95% lidí používá jen ten software, který je předinstalován. Neaktualizují a neupgradují na novější verze. Projeví se to tak, že znám spoustu uživatelů používajících OpenOffice.org 3.x a nechtějí nic měnit. Narážet to začne ve chvíli, kdy se dostanete k uživateli, který si drží své Windows 7 zuby, nehty, protože "to byl nejlepší systém od Microsoftu, který jsem kdy používal" a můžete strašit bezpečností jak chcete. Nesmíte se na to dívat vlastní optikou, kdy verze programu z minulého či snad předminulého roku je "žalostně" zastaralá...

Shrnu to - postavte před začátečníka notebook s ChromeOS, Linuxem či Windows a naučí se s tím. Nebude chtít nikdy přecházet na jiný OS a na jiné aplikace než ty, které už ve svém počítači má.

V oboru se pohybuji už přes dvě desítky let. První teze platí, každý se naučí s tím, co dostane k dispozici. Druhá teze neplatí. Zažil jsem mockrát lidi, kteří pracovali na Applu a dokonce i na Linuxu (např. vědci, s TeXem, kde by měly být rozdíly platforem mikrometrové), kteří utekli k Windows. Zažil jsem Windows uživatele, kteří utekli k Applu a Linuxu. Zažil jsem Linux uživatele, kteří utekli k Windows a Applu. Můžu klidně prohlásit, že nejvíc se utíká k Microsoftu a Applu, daleko méně k Linuxu. Důvody nejsou ve zvyku, důvody jsou v tom, že každý systém řeší jinou potřebu. Na Linux přecházíte, když potřebujete mít velkou svobodu nastavení a přizpůsobení a nevadí Vám ztížená práce v běžných činnostech. Na Windows přecházíte, když už máte jasný svůj pracovní styl, který se dá Windows pokrýt, a oceníte zjednodušení života v ostatních oblastech (široké know how okolí, kompatibilita s ostatními, ...). Z toho také pramení i moje zkušenost, že k Linuxu se přechází spíš ve věku rozpuku, kde jeho možnosti potencují možnosti jednotlivce. K Windows se přechází víc ve chvíli, kdy počítač potřebujete na základní pracovní činnosti a chcete mít raději volný čas. PROSÍM ale negeneralizuji, jen jsem popsal dvě z mého pohledu základní skupiny uživatelů, kteří tvoří tvrdé jádro.

který software nejvíc lidí považuje za správný
Oni ho ani nemusí považovat za správný. Často ho používají prostě proto, že nic jiného neznají, nechtějí znát nebo nemají čas či chuť se učit...

Vůbec bych taky nepodceňoval technickou zaostalost průměrného, ale i nadprůměrného uživatele. Živě si vybavuji jak jsme se se spolužáky na VŠ divili, že někdo s tolika tituly z informatiky a takový odborník na nějakou oblast (třeba sítě, hardware, databáze...) nedokáže vyrobit aspoň trochu přijatelnou prezentaci, seká tak odporné typografické chyby nebo vyrábí nevkusné webové stránky porušující všechna známá i neznámá pravidla webdesignu. Jenže jeho to prostě nezajímá. Jeho oblast zájmu, působení a odbornosti je jinde a tohle jsou jen z donucení používané nezbytné nástroje navíc často u něčeho pro něj druhořadého (výuka vs. výzkum).

Jinak naprosto souhlasím s názorem, že "správnost" je zavádějící slovo, jelikož je u aplikace těžko definovatelná. Dává smysl ještě u algoritmu, kde lze kontrolovat správnost výsledků, ale samotná aplikace má spoustu neměřitelných nebo těžko měřitelných a vzájemně srovnatelných vlastností. Ať už je to dostupnost toho software (ovlivněná ochotou či neochotou uživatele používat sw nelegálně), technická podpora, komunita, uživatelská přívětivost, efektivnost...

No to teda... To jsou zase kecy...

Hlavně, že ve Windows je všechno stejné po celou dobu. Win 3.11 jsou úplně stejné jako Win 95, to přechod mezi KDE 1 a KDE 2 byl plynulejší. Stejně tak Win 9X -> Win XP... Sakra dobře pamatuji tu dobu, kdy jsem vysvětloval co a jak a sám jsem s tím měl problém (dlužno podotknout, že poslední Win, které jsem používal, byly právě Win 98). A co přechod Win 7 -> Win 8? To mnoho uživatelů nerozdýchalo doteď. Linuxový desktop z pohledu uživatele je naopak proti tomu etalonem stability! Zdůrazňuji, že z pohledu pouhého uživatele. Vnitřek se mění a mění se hodně. A vědomí těchto změn uvnitř mění i pohled na obal. Ale můj desktop vypadá prakticky stejně od KDE 3.5. Jen jsem změnil téma na tmavé a přidal jsem si druhý panel na bok. Změny, které KDE prodělalo vnímám jako evoluční. A že se mění jména aplikací pro danou činnost? To i ve Windows. Kde skončil Internet Explorer? Kde je Windows Media Player? A že v Linuxu mohou mít aplikace vtipný název? Když v nabídce aplikací zadám malování, tak mi to nabídne tu jednu předinstalovanou aplikaci... To jen já, pokročilý uživatel, mám jak Gimp tak Kritu, tak Kpaint. Ale ne prostý uživatel.

Že se forkují aplikace? To je problém? Podívej se na webové prohlížeče ve Win. On ten fork může být prospěšný. Kdo dnes používá OpenOffice? Kdo si vzpomene StarOffice nebo XFree86? Kdo si pamatuje KHTML? Proč je MariaDB? Jak je to vlastně s Javou?

GTK versus QT... Tradiční poměřování však víte čeho. Ačkoliv GTK rozhodně není mé oblíbené, tak je respektuji a i vůči oblíbenému QT mám své výhrady. Nevím, co jsem provedl, či jaký trest mne postihl, ale QT i GTK aplikace na mém desktopu vypadají natolik stejně, že jen opravdu znalý člověk pozná rozdíl.

Takže abych to shrnul, pointa tohoto článku mi buďto uniká, nebo je autor zcela mimo mísu. Pokud se totiž podívá na Linuxový desktop z pohledu >>běžného<< uživatele, tak jako se dívá na Windows, tak nutně musí dojít k závěru, že se v podstatě oba vyvíjí podobně. Někdy více viditelně pro uživatele, někdy lépe skrytě. Samozřejmě, že PowaJúzr vidí pod povrch. A tam těch změn je habaděj. Ale to i ve Windows. Jenže málokdo vidí stejně do hloubky v obou táborech, aby tyto změny dokázal reflektovat (Ani já ne, toto jsou informace, které mám od specialistů na Windows, kteří mi často závidí, jak je ten Linux stabilní, co se týče uživatelských změn).

„[...] Linuxový desktop z pohledu uživatele je naopak proti tomu etalonem stability! Zdůrazňuji, že z pohledu pouhého uživatele. [...]“

S tímto si dovoluji zásadně nesouhlasit. Možná pro vás, kdo jste na KDE, ale byli zde BFU - jako já - kteří měli svého času PC s malým množstvím RAM a ne příliš výkonnou grafikou a KDE znamenalo, že sice spustím DE, ale tím použitelnost „toho Linuxu“ končila.

Pro „běžné uživatele“ se nejčastěji prezentuje a dlouho prezentovalo Ubuntu, které je všechno možné, jenom ne etalonem stability (z pohledu desktopu). Po té, co jsem si zvykl na Gnome 2 a sžil jsem se s ním, nejenom že Ubuntu najednou začalo cpát Unity, ale ještě navíc v době, kdy nebylo úplně odladěné a na mém stroji UX kleslo na úroveň KDE. To mne donutilo přejít na Xubuntu a ten bych označil jako dlouhodobě stabilní (ale zřejmě jsem na něm kratší dobu, než vy na KDE). Zatímco jsem si v poklidu konzervil na Xfcích, viděl jsem, jak se Unity odlaďuje, uživatelé si na ně zvykají, negativní ohlasy mizí a zhruba v době, kdy jsem nabýval dojmu, že jej komunita přijala za dostatečně dobrý DE, Canonical ho zařízl a přešel na Gnome 3 (aspoň myslím, že to je teď DE v Ubuntu... pokud to zase nezměnili).

Takže ne, nemohu souhlasit s tím, že by Linuxový desktop z pohledu uživatele byl stabilní. Jedině, když se v tom začne hrabat víc do hloubky a místo distribuce #1 pro BFU - Ubuntu - si najde něco jako Kubuntu (toto vychází z vašeho tvrzení, moje zkušenosti s KDE jsou cca dekádu staré), Xubuntu (moje zkušenost), nebo jinou z milionu distribucí, které nejsou označeny jako „po tomto šáhněte, pokud chcete zkusit ten Linux a nerozumíte mu“.

Aha, zde si trochu nerozumíme, asi jsem se blbě vyjádřil. Etalonem stability jsem myslel z pohledu jeho vývoje a změn, ne z pohledu padajících aplikací. Každý si pamatuje ten průšvih s KDE 4.0, které vývojáři označili za testovací preview, ale distribuce je poslaly do produkce... Ale z hlediska používání se KDE 4.0 používalo stejně jako 3.5. Ale vypadalo a chovalo se to dostatečně podobně. Přechod z Gnome2 na Gnome3 byl taky bolestivý a dlouho trvala stabilizace aplikací, ale z pohledu UI to bylo velmi podobné.

No, projdi si obrázky, jak se vyvíjel vzhled Ubuntu. A pořád to vypadalo celkem podobně/konzis­tentně. Že to padalo? To je trochu jiný problém. Jde mi o ovládání.

Ale já jsem to pochopil a myslel přesně tak, jak popisujete, takže asi jsem to já, kdo se blbě vyjadřuje.

V rámci této diskuze stabilitou rozumím to, že DE (desktop environment) v čase vypadá a ovládá se dost podobně, aby se dal označit za „stejný“, nebo „skoro-stejný“. Jestliže aktualizuji z jedné verze systému na jinou, tak ta podoba (vzhledu i ovládání) je dost podobná na to, aby šlo více-méně bezbolestně přejít a uživatel neměl pocit, že je na něčem novém. Ano, teď jsem použil spousty subjektivních pojmů. Nicméně takto chápu to, co máte na mysli.

A za svým názorem si stojím - já jsem Ubuntu používal v době před zavedením Unity a změna z Gnome 2 na Unity v žádném případě nepovažuji za dodržení tohoto typu stability. V rámci vzhledu - možná. V rámci ovládání - ne. Z pohledu tehdejšího já, jako uživatele.

„No, projdi si obrázky, jak se vyvíjel vzhled Ubuntu. A pořád to vypadalo celkem podobně/konzis­tentně.“
To ani nemusím, pořád si to více-méně pamatuji a souhlasím, že dodržovali určitou konzistenci. A pokud bychom se měli omezit jen na vzhled pak bych i tak-nějak s tou stabilitou souhlasil (s jednou menší výtkou). Ale pochopil jsem to tak, že se bavíme i o ovládání.

* * *

Možná v mém příspěvku mate to, že zmiňuji pomalost KDE a problémy s Unity, když bylo zavedeno. Tímto jsem stále ale myslel stránku používání/ovlá­dání. V případě KDE jsem to myslel tak, že to byly důvody, proč někteří uživatelé nemohli (svého času) používat molochy, jako KDE a tedy nemohou mít vaši zkušenost - že KDE zůstává (z pohledu desktopu) stabilní. A v případě Unity jsem to myslel nejenom tímto způsobem, ale i tak, že hromada věcí, která dříve v Gnome 2 šla, v Unity nebyla implementována. Něco pak časem dodělali, něco ne, ale mně se to prostě neovládalo ani náhodou stejně/podobně a to byl jeden z faktorů, co mne donutil přejít na Xubuntu. Tehdy jsem původně zkoušel doinstalovat Gnome, ale bohužel, zrovna v době, kdy Canonical vnucoval Unity, Gnome povýšil na 3, ale ta verze taky nebyla doladěná (opět myslím v rámci ovládání) a odešel jsem od ní - ne kvůli stabilitě, ale protože opět, ovládání bylo na mne příliš jiné (resp. omezené).

A btw. kdybych měl na mysli technickou stabilitu a technické problémy, tak bych zcela jistě zmiňoval takové srandičky, jako že po čisté instalaci Debianu nefungovala klávesnice (při instalaci ano), nebo třeba že při zapojení sluchátek šel zvuk stále z reproduktorů - dodneška z té doby (po jistých zážitcích ve vlaku) si nesu paranoiu a když si zapojím do mobilu / herního handheldu (3ds) sluchátka, minimálně jednou si sluchátka sundám, abych si ověřil, že fakt nehlučím do svého okolí (ale většinou mám tento tik pravidelně v cca hodinových intervalech).

No mě příjde spíš tohle jako kecy.
Jako spousta uživatelů jsem začal někde DOS+W95, pak přechod na W98, WXP, W7 a teď W10.
Všude fungovaly tyto aplikace a viceméně pořád stejně - Průzkumník, Explorer, MS Office (Word, Excel), Total Commander. Ve škole stačil Turbopascal, a pak ještě Fortran a AutoCad. Z dalších aplikací tuším AcdSee, fotoshop, winamp a coreldraw. Na mail to byl Pegasus.
Postupem času jsem pirátěné věci nahrazoval OS a free aplikacemi - OpenOffice, Gimp, Inkscape, XNView, Thunderbird, ale až jsem se přesvědčil, že jsou použitelné.
U prohlížečů - Explorer->Netscape->Opera->Firefox
A pak hry.

Linux od WXP, dualboot dřívě Debian, posledních pár let varianty Ubuntu a Suse.

Mě osobně docela vadí roztříštěnost distribucí i forkování a třeba i ten (pro mě) neskutečný chaos při zprovozňování zvuku.

Největší problém vidím, že každá distribuce má svůj postup pro řešení problémů, používá různé skripty, nástroje, různě v systému uložené, a že na netu se navíc válí tuny prastarých návodů dnes nefunkčních.

Nejzásadnější pro mě je to, že už nedokážu sledovat co mám vlastně v systému. Dříve jsem si (poměrně úspěšně) kompiloval jádro, věděl jsem co a jak se kdy nahazuje při startu, jaké ovladače jsou potřeba, co dělá většina démonů... Pak komplexita systému dost narostla, ale ještě jsem většinou dokázal dohledat případné problémy při startu a odstraňovat je třeba výměnou ovladačů. S nástupem systemd jsem na to rezignoval.
Pokud něco nechodí, prostě googlím a hledám v tom nalezeném marastu něco co by mi pomohlo anebo otravuju na fóru...
A začínám mít problémy i s takovýma basic věcma jako správa disků a nastavení sítě. Namísto sda, sdb musím hledat a přepisovat x místné UUID, už ani to eth0 není co bývalo...

Takže zatímco Windows jdou směrem k jednoduchosti, linux naopak směřuje do neuvěřitelného pekla roztříštěnosti a nesrozumitelnosti a to zejména pokud narazíte na něco co vám nechodí (typicky wifi anebo zvukovka).

"Všude fungovaly tyto aplikace a viceméně pořád stejně" - houbeles, IE je co chvili jine (i kdyz porad nic neumi, tak to muze vypadat ze je porad "stejne"), systemove nastaveni je od Vist chaos, Office prosel zmenou ribbonu coz je totalni prekopani rozhrani.
Zato vsechny velke linuxove distribuce se sjednotily na systemd, uuid je stabilni cislo...

Presneji ty zmeny jsou zavisle na uhlu pohledu a zpusobu pouzivani pocitace. Ja mam pocit ze linux je stabilni a windowsy totalni zmatek, vy mozna naopak.

Zrovna UUID nebo enp3s1 bych chápal. U sdc přidáš disk a všechno se ti přeznačí. U eth2 přidáš síťovku a můžeš přepisovat iptables. Takže na mně, UUID a enp3s1 jsou krok správným směrem.

"enp3s1" rozhodne nevidim jako spravnej smer, s "eth2" pridanim (asi si myslel zamenu) sitovky si jen zmenil v udev pravidlu rozhrani pirazenou (novou) mac adresu...

nedavno s "uzasnym" "enp3s1" na jednom stroji zakaznika sem narazil ze jakmile pridal sata radic, oznaceni sitovky se zmenilo (s pozici karty sitovku v slotu se nehejbalo)

takze dal pouzivam spokojene klascike/normalni nazvy sitovek diky kernel parametru: net.ifnames=0

Myslím si že je to výstižně posáno. Když jsem před lety začal používat můj první Linux (Mandrake) díky výbornému manuálu od pana Bíbra tak člověk narazil každou chvíli na nějaký problém. Stálo spousty času něco pořešit. Vydržel jsem a dnes člověk musí uznat, že problémy skoro zmizely, což je patrné i na různých fórech.
Dnes je však rozříštěnost dister tak veliká že se v ní vůbec orientovat je umění. V posledních letech mi vyhovovala mini instalace Kubuntu, nebo Kde neon. Nikdy jsem nepotřeboval např. Kmail a zbavit se ho nikdy nebylo jednoduché.
Poslední doba přinesla změny za každou cenu. Nepodporované gtk2 v (K)Ubuntu 20.04 a tím pádem oblíbené Cherrytree je bez Wine, nebo molocha Snapu nefunkční a vypadá to že hodně dlouho. Canonical se nechal slyšet že v budoucnu nebude podporovat 32 bit , stejně jako Fedora.
To je celkem rozumné v dnešní době 64 bit procesorů.
Jinak je tomu ale s vyhrožováním že po 20.04 zaříznou i 32 bitové knihovny pro Wine. To byla pro mě poslední kapka a zakoupil jsem fpp krabicovku s Win10 a mám svatý pokoj. Jako spouštěč aplikací to funguje naprosto skvěle, nestarám se o kompatilitu hw. Drtivá vetšina sw pro Linux je i pro Win. Jenom mě překvapuje kolik aplikací včetně systémových je vydáváno pouze a jenom v 32 bitových verzích. Myslím že je to více jak polovina sw. K čemu potom Wine jenom pro 64 bit?
Ano používám dva programy, které nemají ve Windows náhradu a tak jsem nucen je spouštět ve Virtualboxu. Narozdíl od Linuxu se ve Windows snaží zvyšovat kopatibilitu s Linuxovými aplikacemi a třeba se velice brzy dočkám toho že půjdou spouštět i bez toho Virtualboxu.

Tohle nechapu. Na zaklade oznameni, ze v budoucnu se (mozna) zrusi 32bitove knihovny pro wine, jste kompletne zmenil operacni system a celou infrastrukturu, a navic dale spoustite virtualbox?

Ty knihovny se zrusi mozna, mozna proste bude stacit si vybrat z nekolika PPA s knihovnama. Nebo mozna neco uplne jineho.

Myslím, že na tom nic nepochopitelného není. Virtualbox spouštím kvůli 2 programům, které ve Windows nemají žádnou náhradu. Právě to oznámení rozhodlo. Pokud to vůbec někoho napadlo a navíc zveřejnil pošlapal tím vlastně skvělý projekt Wine co mohu očekávat od Linuxu dále? . Systemd mi sice nikdy prakticky nevadil ale jako vždy uživatelů se nikdo neptal!
Tohle a mnoho dalších důvodů mě vedlo k rozhodnutí zakoupit si fpp licenci M$ který se taky uživatelů na nic neptá a dělá si všechno podle svého. Ale nikdy je ani nenapadne zařezávat 32 bit kompatibilitu aplikací. Naopak se snaží i o možnost zprovoznění Linuxových aplikací. Nyní mě nemusí vůbec zajímat ne moc použitelný Wayland, QT hádky a mnoho dalšího, nemusím přehrabovat a omezovat se s hw. Co je na tom nepochopitelného zase nechápu já.

to obcas ctu a rikam si ze jde o poruchu osobnosti, kvuli necemu co mozna nekdy bude v budoucnu za Xlet, nebo necemu co ma snadne reseni za par vterin/minut, nekdo pise ze presel na Windows kde casto resi podobne (principem) problemy ale WIndows to "odpousti"...

> Nikdy jsem nepotřeboval např. Kmail a zbavit se ho nikdy nebylo jednoduché.

Fakt? Co na něm záviselo? (protip: naposledy když jsem s někým řešil něco podobného, tak se ukázalo, že neznal koncept metabalíčků a doporučených [recommends] balíčků)

> Dnes je však rozříštěnost dister tak veliká že se v ní vůbec orientovat je umění.

Na roztříštěnost dister mám jednoduchý recept, 12 let používám pouze Debian :).

> Jako spouštěč aplikací to funguje naprosto skvěle

Tak si to užij, já třeba OS nepoužívám jenom jako spouštěč aplikací.

Edit: Proč mé komentáře zase podléhají schválení? Nejsem si vědom, že bych tu psal něco nepřístojného…

18. 4. 2020, 07:46 editováno autorem komentáře

Proč mé komentáře zase podléhají schválení? Nejsem si vědom, že bych tu psal něco nepřístojného…

Jsem na tom stejně.

"To jsou zase kecy"? A "linuxový desktop je etalonem stability"? Ve kterém světě? Uživatelské rozhraní Windows se za posledních 25 let zásadně změnilo celkem dvakrát (3.x => 9x => 8/10). Za tu dobu vznikly mraky linuxových desktopových prostředí a jejich různých variant, přičemž takřka každý upgrade i v rámci jedné distribuce a jednoho prostředí (který přichází typicky nikoli po letech, ale po měsících) znamenal pro uživatele bolení hlavy.
Linux intenzivněji používám tak od roku 1996 a mezi roky 2000 a 2008 jsem vydržel pracovat i na linuxovém desktopu, ale když jsem změnil zaměstnání a v nové práci jsem automaticky vyfasoval notebook s Windows, uvědomil jsem si, že Linux desktop byl ekvivalentem onoho proslulého mučení, kdy oběti trvale dopadají na hlavu kapky vody. S Windows se ze mě stal normální uživatel, pro kterého je OS prostě spouštěč aplikací, o který není třeba se příliš starat. Ano, čas od času se pokusím o návrat k linuxovému desktopu, ale pořád je to bída a utrpení. Na první pohled to sice obvykle vypadá dobře, nainstaluje se to takřka samo, ale když s tím člověk začne opravdu pracovat, tak rychle zjistí, co tam všechno vrže.
Takže Linux sice pořád používám prakticky denně, ale z příkazové řádky (ve virtuálu nebo na dálku přes ssh), která je jediným skutečně stabilním linuxovým uživatelským rozhraním. Sice mám pořád nějakou šanci, že někde narazím na jiný shell než standardní sh / bash, na který jsem zvyklý, ale takřka všechny linuxové distribuce ho mají tak jako tak k dispozici a jeho spuštění je obvykle věcí pár úderů do klávesnice.

Dovolím si parafrázovat:

...změnil zaměstnání a v nové práci jsem automaticky vyfasoval iPad a iPhone, uvědomil jsem si, že android a notebook s Windows byl ekvivalentem onoho proslulého mučení, kdy oběti trvale dopadají na hlavu kapky vody. S iOS se ze mě stal normální uživatel, pro kterého je OS prostě spouštěč aplikací, o který není třeba se příliš starat. Ano, čas od času se pokusím o návrat k androidu, Windows (většinou když se někomu něco podělá), ale pořád je to bída a utrpení...

A zjišťuju, že stejné to asi bude i na desktopu kde zatím vládne ARCH (ale ten si možná nechám protože jsem v jádru kutil domácí...)

Tiez som zmenil zamestanie a vyfasoval som MacbookPro a zistil som, ze moje predsudky voci Applu boli opravnene. Sok za sokom. Ked sa pozriem nato ako administrator/HW spravca, dalsich par sokov.
Niezeby nefungoval a padal ako listie v jeseni ale cakal som podstatne viacej podla ospevnych reci mojich kolegov.
Ked vidim tie palky za opravu alebo upgrade v kombinacii s kratkou zarukou a kazivostou vo firme, tak dakujem neprosim.

Mam dlhorcne skusenosti s kazdym majoritnym OS a najlepsie ma momentalne nakrocene podla mna Linux.
Windows si ide pre mna nezrozumitelnou cestou, vyzera, ze skonci ako sluzba. Ja ako power user sa tam citim najhorsie. Bloatware, kde sa clovek pozrie, schyzofrenia v dizajne a ovladani. Keby mi to MS ponukal zadarmo, tak Ok ale platit za to ma nikto nedonuti
Mac ide svojou cestou, drahy HW v kombinacii so svojskym ovladanim a pristupom to na extremny rast pouzivania nevidim. Je teraz v kurze, to mu pomaha.
Linux sa velmi posunul dopredu. Som spokojny pouzivatel Mintu ako hlavnej platformy (splu s Fedrou a Debianom). Rodina na nom bezi tiez a no problem. Linux som ocenil ako administrator a ked som pracoval s emmbeded systemami a mohol si ladit linux podla svojich potrieb. Na to sa nechytalo nic a az vtedy som pochopil najvecsiu silu Linuxu. Vtedy som pochopil, co je to ta sloboda. Samozrjeme ta sloboda nieco stoji a nieje pre kazdeho.
Spet k desktopu. Tu najviac chyba linuxu marketing a medializacia. Niekto, kto by ho zvyditelnoval a "tlacil" medzi verejnost. Tu spominanu roztriestenost nevidim ako problem a z pohladu BFU uz vobec nie. Maju ludia prblem s roznymi nadstavbami Androidu od vyrobcov telefonov? Nie, rovnako by BFU nemalo problem s hlavnymi desktopovymi prostrediami.

Caba, neblazni. sloboda je "urob si sam" len horsie je, ked na to nemas cas ani chut

""Není to roztříštěnost, je to diversita a tu svět IT potřebuje možná víc než cokoli jiného.""

No, nevím já bych to pojmenoval spíž jako chaos a zbytečnou složitost, která vede k neefektivitě. IT produkty nejsou cíl ale prostředek.

No praktická nemožnost něco prosadit do projektu zase vede ke stagnaci. To jsme viděli třeba u XFree86, OpenOffice a Javy.

Takže sice máte pravdu, že tříštění sil snižuje celkovou efektivitu, ale zase podporuje vývoj. Nezřídka se stává, že ten fork se sloučí (nebo alespoň začne spolupracovat) s původním projektem.

"presne", roztristenost je fud, staci premyslet... naprojektu X pracuje 10 vyvojaru, prijdou 2 3rd vyvojari s myslenkou neco pridat, upravit smer, ale vyvojari projektu X o to nestoji, tak udelaji fork kam ty myslenky pridaji, upravi smer, ve vysledku tedy celkove je efektivita vyssi, uzivatele co nestoji o ty jinosti zustanou u X, uzivatele co o ne stoji prejdou na forkX, vyvojari X kdyz uvidi nektere zmeny v forkX muzou usoudit ze casti prevezmou, atd, atd...

viz treba Lede... OpenWRT stagnovalo a cast vyvojaru udelala Lede, nastollili nejaka pravidla a smer vyvoje ktere jim v OpenWRT nevyhovovali a po (relativne) kratke dobe se stalo to (v podstate) OpenWRT se zahodilo, preslo na Lede a jen mu vratilo nazev OpenWRT... tezi z toho vsichni

Viděl bych to stejně.

(problém ale vidím u BFU, ti nemají (nebo ani nechtějí trávit) čas hledáním, který fork které distribuce bude splňovat to, co oni potřebují)

Příležitostně používám Windows, mám na ně pohled outsidera, protože už víc než 15 let používám primárně Linux, a tedy rozhodně mi nepřijde, že minimálně na úrovni aplikací by to byla méně roztříštěná platforma. Spíš naopak. Je to záplava nejrůznějšího adware, trialware, crippleware... Desítky aplikací, které dělají to samé, ale každá má nějaký háček.

Co se týče vzhledu aplikací, tak mi přijde, že je to na Linuxu taky jednotnější. Máme tu víceméně jen GTK a Qt a díky věcem jako QtGnomePlatform a Adwaita-Qt se dá dosáhnout rozumně konzistentního vzhledu i napříč nimi. Na Windows mi přijde, že jsou autoři aplikací výrazně "kreativnější".

Ano, různá desktopová prostředí roztříštěnost a problém pro adopci znamenají, ale s tím se asi nedá nic dělat. Svoboda volby bude vždycky znamenat, že těch voleb bude víc.

PulseAudio, Wayland nebo systemd jsou z pohledu běžného desktopového uživatele implementační detaily. Navíc obecně ty nové technologie se v Linuxu prosazují paradoxně pomaleji než na platformách, které má pod kontrolou jeden subjekt. Apple řekne, že v další verzi macOS se bude používat XY a tečka. Vývojáři a uživatelé si můžou zabrblat, ale nikdo v reakci na to nepřejde na jinou distribuci systému, nezačne používat jiné desktopové prostředí, prostě se přizpůsobí.

pro sve potreby Windows nepouzivam tak asi 15let, nicmene pracovne (ne pouzivanim Win k praci) se s nima stale setkavam, i samotne W10 ktere maji nastaveni na X mistech kazde jinak, rozhrani neco je Metro, neco ala W7, neco ala NT vcetne toho ze v tom nelze menit velikosti okna a clovek skroluje v pidi oknu s par viditelnejma radkama mezi desitkama moznosti jako (pip)... aplikace jak historicky pamatuju i "dnes" vidavam si obcas GUI delaj naprosto po svem, okno nema vubec nativni okraje, schazi moznost zobrazit menu tuknutim na levejhorni roh nebo dvojklikem tam to okno zavrit...

obecne u Windows uzivatelu je caste ze resi/resili ruzne problemy ale zaroven se tvari ze vse funguje, aktualizace rozbijej funkcnosti, odinstalovavaj uzivatelem nahozene ovladace a pak prestava fungovat hw, nekdy po udpate to nestartuje, nekdy maza uzivatelske data, resetuje "otevrit cim" asociace aplikaci, to ze souhlasej s licenci ktera dava Microsoftu "volne" rucne k pristupu v vsem jejich dokumentum/da­tum/udajum obzvlast kdyz pri instalaci si vnucene (a nepremysli ani o tom) zalozej MSLive ucet protoze preci instalator pise ze je to lepsi a nekolikrat to opakuje a odrazuje od primadneho nastaveni jen offline uctu (kterej u W10Home ani zvolit nejde a je tam vynucene MSLive jako jedina moznost), ze telemetrie nejde vypnout ale jen snizit, atd, atd... a ze povazujou za normalni prohodit "tak at si me sledujou, co si na me vezmou" ale je to kazdeho vec zda si nastavi priority nebo si necha vymejt mozek protoze je to preci dnes "normalni" ;-)

Naprosto skvele shrnute, rekl bych.

Linuxy jsou roztristene jiz z principu - svobodny vyvoj, lide delaji neco co delaji radi ve svem volnem case a zadarmo.
Priznam se, ze bych si taky pral jednotne GUI a aby to bylo to, co mam rad prave ja, ale tak to nemuze byt, je to hloupost.
A jeste poznamka k Win 10, vyviji to jedna firma, je to za penize, ale roztristenost GUI je tam znacna a neda se v tom uz vubec vyznat.

Myslím, že v současné době je nejkonzervativnější platforma macOS. Od přechodu na grafické prostředí Aqua se prostředí a aplikace mění jen velmi decentně a to, co jste se naučili před 15 lety, bude až na výjimky fungovat dál. Máte stále stejnou filozofii ovládání, stále stejný základ, na kterém to celé běží apod. Z pohledu programátora je to také stále to samé, stejné knihovny (ano, přibývají i nové, ale spíš pro rozšíření funkcionality, nikoliv pro její nahrazení a ano, k Objective C nyní přibyl Swift). Na macOS se tedy téměř nic nevyvíjí skokově nebo tak, že byste za dva roky museli zavrhnout vše, co jste dosud uměli. A Apple z toho těží a má nyní vyspělou a vyladěnou platformu, která funguje dobře. Windows jsou v současné době téměř opak. Vše se mění tak překotně, že i sám Microsoft musel dát zpátečku a po letech přesvědčování vývojářů, aby používali nějakou platformu nyní vzal na milost i ty platformy, které tlačil pro změnu před pár lety, a nyní rozvíjí i tyto další platfomy. Bloatware na PC je ale dost vina výrobců hardwaru a to nejen samotných počítačů, ale i výrobců ovladačů. Např. Surface od Microsoftu je v tomto krásně uklizený a vyladěný systém :-) Linux je myslím, někde uprostřed mezi macOS a Windows. z pohledu UI zde nezaznamenávám v posledních letech výraznější revoluce, jako je to např. na Windows. Největší problém asi bude, že jedna verze Ubuntu má tlačíko na zavření okna nalevo a další verze ho má zase napravo :-) To byl vtip. Desktopovému Linuxu trochu chybí větší zázemí hardwarových výrobců, vybavuji si snad jen Dell, který vám prodá notebook s odladěným Ubuntu.

Tu musim nesuhlasit, macOS je OS s najrychlejsim deprecation API a systemom, ktory lame spatnu kompatibilitu najrychlejsie. Rychlejsie ako Linux.

10.15 zrusila 32-bit x86 podporu uplne; ani len kompatibilne kniznice alebo Wine pre 32-bit nie je. OpenGL je deprecated. Golang mal problem, ze binarky skompilovane na na verzii systemu X nechodili na X+1 a odpoved bola, ze kompatibilita na urovni Mach-O a syscallov nie je garantovana, len ABI od libc vyssie. Na aktualnej verzii nechodi uz ziadny Photoshop, ktory mal permamentnu licenciu, uz len predplatenky; Office 2011 (prechodca 2016, Mac nemal release 2013) nechodi na macOS 10.13 (-> release 09/2017) a vyssom.

Apple si vsak zvladol vychovat pouzivatelov, ktori povazuju neustale kupovanie upgradov svojich aplikacii za normalne, ze cenu pouzivania macOS. Taketo spravanie by vo svete Windows a ani Linux nepreslo; Ubuntu alebo Fedora maju lepsiu spatnu kompatibilitu, nehovoriac o Debian stable alebo RHEL.

“10.15 zrusila 32-bit x86 podporu uplne”
T.j. po deseti letech kdy zacal plne podporovat 64bit a bylo jasne ze 32bit pujde pryc. Stejne tak to hlasal pomerne jasne ktera verze bude 64bit only.
Ale ano, nektere veci ztratou podpory 32bit boli, to uznavam.

> T.j. po deseti letech kdy zacal plne podporovat 64bit a bylo jasne ze 32bit pujde pryc.

Povedzme si k tomu aj B - Apple _uviedla_ 32-bit x86 vtedy, ked vsetky ostatne systemy zavadzali 64-bit a bolo jasne, ze 32-bit pojde prec. Kludne mohli ist rovno na 64-bit, len by museli urobit 64-bit firmware aj pre svoje prve Macbooky.

To nevim, ja se k jabku dostal az u Snow Leopardu.

Pro spoustu těch stížností bych viděl paralely i ve světě Windows:

1) spousta aplikací si vykresluje grafické rozhraní po svém, ať už je to GTK, QT, nějaký vlastní toolkit ve stylu Blenderu, JUCE, WPF / nějaká net framework záležitost, různé javovské toolkity atd...

(S tím, že hry, VST pluginy a grafické editory mají tendenci být výrazně kreativnější ohledně GUI.)

Když jsou ty aplikace slušnější, tak aspoň používají nativní dialogy na otevírání/ukládání souborů, protože třeba hledat soubory dialogem z FontForge (zřejmě nějaká prastará verze GTK) je docela zlo.

2) co se týká třeba těch rozhraní pro audio (protože v tom se zrovna trochu vyznám), za dobu existence widlí se vystřídalo MME, WDM, WASAPI a fajnšmekři si můžou doinstalovat ASIO (viz https://www.sweetwater.com/sweetcare/articles/roland-difference-between-asio-wdm-mme-drivers/)

Jinak co se týká těch "jediných správných aplikací" - z výše jmenovaných nic nepoužívám a naopak pro stejné účely používám jiné aplikace (byť uznávám nejsem úplně BFU). Což je mimochodem další zajímavá věc - všimnul jsem si, že ač jsem uživatel Windows, prakticky na nich nepoužívám aplikace Microsoftu.

Myslím si, že ten hlavní rozdíl je v tom, že Windows mají víceméně vždycky jednu edici, která je sjednocená. Tj. všichni najdou jako výchozí plochu XPček ten samý kopec. Čistá instalace je možná hodně podobná, ale používáním je každej počítač výrazně jinej.

Moc hezky popsáno díky!

Problem je v tom, ze linuxovy desktop stoji za hovno. Nie aplikaciami, tie celkom ujdu (ok, chyba pouzitelny CAD a Office ale pouzitelny Office chyba aj na Win:)). Vzhlad he tiez fajn. Drobny problem vzhladu je ze gnome na waylande odmieta SSD, takze SDL vyzera ako vyzera, ale budiz ...

Pre mna su zasadne problemy napriklad:

* multi-monitor funguje divne (a nikdy nie na prvy krat - nebudem riskovat ze po priponeni projektora budu chybat modeline alebo nieco podobne)
* USB tlaciarne a skenery nefunguju ma prvy pokus
* Viac reprodktorov/mi­krofonov funguje divne (netrufnem si na verejnosti len tak pripojit sluchatka, a pusit napriklad sukromnyhlasovy odkaz)
* Nefunguje poriadne sprava napajania (pre CPU vacsinou ano, ale zvysok hardveru to ma tazsie)
* Nefunguje poriadne integracia z windows SMB
* Dokovacia stanica funguje divne alebo vobec (lebo napriklad nepojde HDMI audio)

A tak dalej. Na desktope mam linux. Na notebook nikdy viac, uz mam svoj vek. Vsetky problemy su nakoniec riesitelne, ale na windowse by ani nevznikli.

Ono to vsetko tak nejak funguje, ale musi prist ditribucia ktora prestane nutit uzivatela editovat udev pravidla, xorg.conf, smb.conf, echo nieco > /sys/nieco, pridavat selinux vynimky...

Ubuntu bolo blizko.

Co se týče srovnání Windows a Linuxu, tak mi přijde, že obě platformy už vykazují podobné známky chaosu a nekonzistence.

Je to podle mě spíš projev stavu IT jako takového - systémy jsou příliš komplikované, uživatelé příliš nevzdělaní, firmy vedou projekty nekonzistentně, řada služeb brzy zaniká, naopak vedle sebe běží několik generačně se překrývajících technologií a platí, že čím rychleji se zařízení prodá a pak zase porouchá nebo zastará, tím lépe.

Na tom něco je. Hlavně ta zbytečná komplikovanost systémů působí problémy. Ale uživatelé byli nevzdělaní vždy, s tím se musí počítat.

Vždycky to tak nebylo, že by byli uživatelé nevzdělaní. Původně bylo mnoho vzdělaných uživatelů na jeden počítač, dnes je mnoho počítačů na jednoho nevzdělaného uživatele. To je příčinou většiny současných IT jevů (od virů, šmírování, přes zneužívání informací, až po přílišnou složitost systémů a souvislosti s politikou).

Upřímně řečeno, zdá se mi, že jsi zaspal dobu. Před deseti lety bych s Tebou souhlasil. Před pěti lety bych řekl asi jo... Ale dnes, ani náhodou.

Multimonitor - kdekoliv připojím monitor, tak vše funguje na první dobrou. Více notebooků, více různých kombinací, dokovacích stanic, včetně monitorů na výšku. Když po měsíci připojím notebook k monitoru, tak mi na něj přesune i správná okna, která tam přéd tím měsícem byla. Tedy, věci jako uspávání celého HW fungují natolik dobře, že mám i víc než měsíc uptime (pro někoho možná šok, pro mne normální).

Tiskárny - Win10 přinesly zahození podpory pro starý HW, takže zde si dovolím s trochou opatrnosti říct, že kvalitních tiskáren je podporováno v současnosti více v Linuxu, než na Win. Ano, vím o značkách, které nefungují vůbec, nebo špatně. Ale tyto budou problém i na MacOS, neboť ten používá stejný tiskový server a i na Win kvůli často tristnímu stavu ovladačů (třeba tisknou, ale celé je to nestabilní a při každé aktualizaci se to rozbije).

Více reproduktorů, mikrofonů - jak je to řešené na Windows, to nevím, ale teď jsem si pořídil USB sluchátka (omylem, nevšiml jsem si) a říkám si nakonec ještě že tak. Fungovaly na první dobrou, hlásí se jako samostatná zvukovka, takže mi z reproduktorů může hrát něco jiného než do sluchátek. Dokonce s připojenými BT sluchátky (ó, ty taky fungují bez problému!) můžu mít tři samostatné zvukov systémy. Stejně tak mikrofon. Co je na tom diného?

Správa napájení - opět věc, kterou vůbec neřeším, nevidím problém. Uspávání funguje, probouzení taky, pokud se jedná o obskurní HW, kde výrobce kašle na standardy, tak to je pak těžké, to ano. Ale to není (primárně) problém Linuxu. Zase musím říct, před deseti lety možná...

Jakože tvrdíš, že nefunguje připojování SMB svazků? Zase jsi trošku zaspal dobu, cca 15 let. V obou směrech (Win server i klient, Linux server i klient) v prostředí s 10000 uživateli bez problému... Nebo co Ti nefunguje?

Dokovací stanice - pět různých značek, přes USB-C (s TB)... Ani o nich nevím.

Možná jsem výjimka, ale posledních 5 let většinu HW prostě neřeším. Ano, vybírám si, například nechci NVIDIA grafiku ani vidět (no flame, please). Ano, zohledňuji, jestli je daný HW podporován v Linuxu. Ale většinou zjistím, že stejně ten nepodporovaný má nějakou jinou vadu, která ho diskvalifikuje bez ohledu na podporu Linuxu. S Linuxem pracuji již více než dvacet let, pamatuji toho opravdu hodně, ale slyšet tyto stížnosti, to je jako vrátit se zpět v čase o minimálně 10 let.

Upřímně řečeno, zdá se mi, že jsi zaspal dobu. Před deseti lety bych s Tebou souhlasil. Před pěti lety bych řekl asi jo... Ale dnes, ani náhodou.
Multimonitor - kdekoliv připojím monitor, tak vše funguje na první dobrou. ...

Jenže právě to, že se pořád najde - a ne málo - těch, kterým to právěže nefunguje "na první dobrou" svědčí spíš o tom, že o žádné zaspání nejde a ty problémy tu jsou stále...

Uz nejaky cas pracujem so vsetkym majoritnymi platformami. V podstate od zaciatku(95/96) nie ako BFU alebo obycajny pouzivatel ale ako spravca/syst. administrator, nadsenec pre IT, HW zanietenec, vrtak....
Dovolim si povedat, ze na kazdej z nich je nemalo tych ktorym to nefunguje na "prvni dobrou". Ano aj na macOS. Na moje pocudovanie je to dost problemova platforma.
Asi rok niesom len uzivatel macov ale mam na starosti aj spravu(macbooky presnejsie). Vo firme ich mame nie vleku vzorku ale problemami prekonavaju nasobne pocetnejsie win notebooky. O linux notebookoch v podstate neviem ale to je viac z toho dovodu, ze ich pouzivatelia mu rozumeju najviac ako tomu zeby to bola bezproblemova platforma.
Vsetky platformy maju svoje muchy. Ako dobre napisal Ondrej Nemecek je to sposobene ich komplexnostou a "chaosom" v IT. Pri takej komplexnosti nemoze byt ziadna platforma bezproblemova.
Linux ma problem v tom, ze so sebou vezie 'zlu' minulost. To vidiet v nazoroch ludi, ktory nemaju dostatocne ksusenosti s platformami, ktore krizitizuju.
Dam priklad znasej prace.
Applisti - "nepriznaju si chybu" a neobjektivne glorifikuju Apple platformu. Utahuju si z ostatnych platforiem. Linux toleruju viacej ako Win.
Windowsaci - k Applu sa prilis nevyjadruju a potichu "zavidia"(hlavne dizajn, lebo skusenosti s nim nemaju a informacie ku ktorym sa dostali su vecsionou pozitivne). Linuxakov si doberaju a vytahuju veci, ktore platili 10-15 rokov dozadu(vecina s Linuxom nema skusenosti a naopak sa dostali k negativnym informaciam o linuxe). Citelne mensia glorifikacia ako u Applistov.
Linuxaci - ti vyskakuju najmenej a ked sa naskytne prilezitost, tak "evanjelizuju". Sem-tam hlasnejsia vymena nazorov ak to nejaky Windowsak prezenie s hejtom. Aj tu sa najde glorifikacia Linuxu, ale najmensia.

pouzivam (na ruznych NB) Xfce(Xubuntu) radu let (pred tim jine DE vcetne mezitim take Xfce) a k tvemu vyctu:
- v Xfce 4.14 muli-monitoru fungujou ok, podporuje profily sestav monitoru ktere aktivuje dle dostupnych EDID, lze nastavit na kterem se bude zobrazovat panel, na kterem vychozi ikony plochy, na kterem notifikace, xrandr/xorg.conf sem neresil ani nepamatuju

- usb tiskarny a skenery ktere sem kdy zkousel(vcetne specialnich tiskaren na stitky) fungovali par vterin po pripojeni (ale je mi jasne ze jsou vyrobci/modely kde je ovladac treba resit rucne), ve Windows pokud se ovladac vubec nasel rozhodne to nebylo par vterin po pripojeni a casto se musel resit ovladac rucne, pripadne vychozi MS zmenit na od vyrobce

- sprava napajeni v vychozimu jen pridam TLP: https://www.root.cz/clanky/tlp-prodluzte-vydrz-notebooku-az-o-30/

- integrace SMB (v spravci souboru ?) -> thunar-shares-plugin

- dokovaci stanice (Thinkpad) sem sice HDMI nepouizval, ale nenarazil sem na problem

"a tak dalej" ;-)

Já teda nevím, ale opravdu tu někdo v posledních víc jak 10 letech viděl modelines? Pamatuju si, že jsem je musela nastavovat pro stařičký CRT monitor, ale to už je hrozně dávno :)

No ja uz dlhe roky nemam ani xorg.conf. Aj ked pozeram, ze mam "/etc/X11/xor­g.conf.d/00-keyboard.conf", ktory je vovnutri pise ze je vygenerovany systemd-localed a ze nie je chytry napad rucne ho editovat...

Souhlasím: modelines to je retro! Hodně jsem se s tím kdysi natrápil.

Ale zase, na druhou stranu, jaky psi kusy se s tim daly delat :-)
Treba 800x600 na monitoru co umel pouze 640x480 (pravda, sice asi jen 20Hz a nedalo se to pouzit dlouhodobe - tmavla obrazovka - ale slo to).

Jak jsem koukl na téma, tak jsem si hned řekl, to zas bude FLAME! A taky že jo. Všechno jsou kecy, ne nejsou atd....

Tak abyste věděli, já se přidám. Právě kvůli těm nesledovatelným změnám, šílené složitosti a pak té aroganci systému D já používám BSD.

nazdar :-D

Tahle diskuze nám tady chybela. Vraci se to pravidelne jednou za 5 let. Rozdeleni je jasne: unifikanti (jedno prostredi) versus svoboda vyberu (fork forku). Diskuteri se postavi na svoji stranu barikady a flame muze zacit.

Hezky clanek. Pekne vyjadreni relevantnich myslenek ;-)
byt autorem, ty diskuze bych necetl ;-)

Díky (a díky všem výše). Já tuto konkrétní diskusi asi číst nebudu, její rozsah poměrně dost roste a upřímně, na shodný či naopak odlišný názor má každý právo, vždyť co hlas, to názor.

Tenhle komentář vlastně vystihuje podstatu článku. Článek je napsán stylem (jistě záměrně), že se veškerá tvrzení vzájemně vyruší a celkový součet je nula. Nejdříve obhajuje jednotnost, aby to potom popřel výhodami mnoha různých projektů, pro každého něco. A tak dále. Zkrátka článek, který naštve všechny, i když by správně neměl naštvat nikoho, protože nic z toho, co tam je napsané, vlastně autor neříká.

Kakrblé, já si to asi budu muset po sobě ještě jednou pořádně přečíst, abych zjistil, co jsem vlastně napsal, alespoň tvůj popis mě k tomu svádí :-D.

Ja teda uz pouzivam taky jen linux, a to vic nez 10let, a popravde abych s tim mel zezacatku co nejmin problemu, co se tyce vzhledu jsem ho uzpusobil aby vypadal jako okna v MS Windows. Uz tehdy to s KDE nebyl vetsi problem.

Dnes instaluju po rodine a kamaradum linux mint. Moc nepoznaji, ze je v tom proti windows nejaky rozdil. Proste vsechno celkem funguje - web browser, office, spravce souboru, SW balicky (ty jim ale instaluju vetsinou ja, a je to snazsi nez na windows kde kome store maji tunu exe setupu).

Popravde co mne dnes vadi nejvic, je ze jsou vyjimky ktere jedou jen na Windows. Jsou to hry, ale ty vem cert, pro praci nejsou potreba. Horsi jsou ruzne formulare z uradu, ktere chteji vyplnit, a byva to nejaky 602 form cosi, a nove dokonce poslali k vyplneni pdf. Pak to pracne rozchazim pres wine ap., ale je to hruza. Myslim ze lidi co maji jen android nebo macOS z toho taky nejsou nadseni. Kdyby se tohle podarilo uradum vysvetlit, at drzi nejake otevrene formaty, tak myslim neni na linuxu zadny problem.

20. 4. 2020, 13:41 editováno autorem komentáře

Suhlasim. Urady su jedna z velkych brzd rozvoja a v "pestrosti" pouzivnia inych OS. Nechces mat problemy pri komunikacii s uradmi, jedina moznost je Windows. Je to smutne.
Dalsie brzdy su skoly a korporaty.