„[...] Linuxový desktop z pohledu uživatele je naopak proti tomu etalonem stability! Zdůrazňuji, že z pohledu pouhého uživatele. [...]“
S tímto si dovoluji zásadně nesouhlasit. Možná pro vás, kdo jste na KDE, ale byli zde BFU - jako já - kteří měli svého času PC s malým množstvím RAM a ne příliš výkonnou grafikou a KDE znamenalo, že sice spustím DE, ale tím použitelnost „toho Linuxu“ končila.
Pro „běžné uživatele“ se nejčastěji prezentuje a dlouho prezentovalo Ubuntu, které je všechno možné, jenom ne etalonem stability (z pohledu desktopu). Po té, co jsem si zvykl na Gnome 2 a sžil jsem se s ním, nejenom že Ubuntu najednou začalo cpát Unity, ale ještě navíc v době, kdy nebylo úplně odladěné a na mém stroji UX kleslo na úroveň KDE. To mne donutilo přejít na Xubuntu a ten bych označil jako dlouhodobě stabilní (ale zřejmě jsem na něm kratší dobu, než vy na KDE). Zatímco jsem si v poklidu konzervil na Xfcích, viděl jsem, jak se Unity odlaďuje, uživatelé si na ně zvykají, negativní ohlasy mizí a zhruba v době, kdy jsem nabýval dojmu, že jej komunita přijala za dostatečně dobrý DE, Canonical ho zařízl a přešel na Gnome 3 (aspoň myslím, že to je teď DE v Ubuntu... pokud to zase nezměnili).
Takže ne, nemohu souhlasit s tím, že by Linuxový desktop z pohledu uživatele byl stabilní. Jedině, když se v tom začne hrabat víc do hloubky a místo distribuce #1 pro BFU - Ubuntu - si najde něco jako Kubuntu (toto vychází z vašeho tvrzení, moje zkušenosti s KDE jsou cca dekádu staré), Xubuntu (moje zkušenost), nebo jinou z milionu distribucí, které nejsou označeny jako „po tomto šáhněte, pokud chcete zkusit ten Linux a nerozumíte mu“.