Názory k článku Ruby v příkladech (1) - Úvod

Je zajímavé, že článek o Ruby má nálepky "Perl" a "Python". Má to být snaha o přetažení uživatelů (selektivně sledujících pouze články o svých oblíbených jazycích) nenápadnou reklamou od konkurence? ;-)

No ano, Perl jistě může být "úspornější" než Ruby, ale zdá se mi méně elegantní. Když budu chtít načíst obsah textového souboru do proměnné, tak mi prostě víc líbí napsat v Ruby

f = File.new("soubor.txt")
s = f.read

nebo zkráceně

s = File.new("soubor.txt").read

než v Perlu

local $/
$s = <soubor.txt>

Ale proti gustu žádný dišputát. Je to jen můj osobní názor.

A bez jakýchkoli knihoven v perlu

open FILE, '<soubor.txt';
$s = join '', <FILE>;
close FILE;

Napsat si na tohle knihovnu si může každé jojo a pak bude machrovat jak to udělá na jeden řádek. Nehledě na poněkud podpásové nepřenositelné řešení

$s = qx{cat c.jpg};

Hm, ale o kolik je obecnější lokální proměnná blokového uzávěru než nějaké kryptické $_, o kterém nechápu, k čemu asi tak je, že? ;-)

A co je za problém napsat

while(my $filename = <*.JPG>) {rename $filename,lc $filename}

Kdo se ale dokáže stratit na jednom jediném 33 znaků dlouhém řádku, tak tomu nepomůže ani Python.

Ty složené závorky jsou blokový uzávěr? Můžu to uložit do proměnné a "šoupat kolem"? (Nejsem Perlista, bohužel, tak se radši ptám... :-))

Zatím žádný pokrok v Unicode. Ne že by se v Ruby nedalo dělat v Unicode nic (řetězce se "nebrání" obsahu v UTF-8), občas lze použít nějaký trik, ale jinak v této oblasti nic moc. Skutečnou podporu Unicode by měla mít až verze 2.0.

Ruby filozoficky z Perlu vychází. Jen syntaxe je, IMHO, podstatně "příjemnější". I když občas jsou částečně přebrány i dost děsné věci jako např. proměnná "$_". Naštěstí se to téměř nikdy nemusí použít :-).

No to jsou problémy.

use locale;
use utf8;
foreach (@ARGV) {
  (my $newname = $_) =~ s,(/[^/]*$),lc $1,eo;
  rename $_, $newname;
}

a pokud máš správně nastavený fs i locale tak je v perlu vymalováno.

Vloudilo se mi tam lomítko, takže ještě jednou.

use locale;
use utf8;
foreach (@ARGV) {
  (my $newname = $_) =~ s,([^/]*$),lc $1,eo;
  rename $_, $newname;
}

Někdy mám pocit, že Larryho Walla muselo velice mrzet, že klávesnice má jenom 101 kláves. Kolik hezkých konstrukcí by šlo vykouzlit se znakem libry, eura a jenu.

No tohle taky asi nebude ono, ne? Neznám tu parodii na OS, ale ne všude platí, že stdin má za všech okolností stejné kódování jako filesystem. Zatím jsem nenašel spolehlivou cestu jak zjistit kódování fylesystemu. Jinak problém s oddělovači řeší File::Basename nebo File::Spec.

use locale;
use utf8;
use File::Spec;
foreach (@ARGV) {
  my ($volume, $path, $name) = File::Spec->splitpath($_);
  $name =~ s,([^/]*$),lc $1,eo;
  rename $_, File::Spec->catpath($volume, $path, $name);
}

Opět při správně nastaveném systému by celá procedura měla proběhnout i bez opičinek s encode/decode.

Jak už jsme psal v jiném vláknu (a ještě budu psát v jednom z dalších dílů), tak rozumná podpora Unicode je plánována až pro verzi 2.0. Ruby 1.8 se dá malým hackem tak maximálně donutit, aby počítal správně délky řetězců v UTF-8, ale pro změny malá <-> velká bych musel asi použít nějakou externí knihovnu. Pak je ale zbytečné uvádět kód, protože ten by byl zcela závislý na použité knihovně (a případně na tom, jak bych ji nalepil do Ruby). Viz např. článek: http://ruphus.com/blog/2005/06/11/ruby-and-unicode/ . Pro jednoduché případy (např. jen čeština a jen Linux a Windows) bych asi volil cestu "přepsání" metody downcase třídy String (a možná bych ani nevolil Unicode).

Nicméně já osobně se úzkostlivě vyhýbám jménům souborů s diakritikou nebo lokálními znaky, protože mne děsí složitost převodu malá <-> velká, která je navíc závislá na jazyku a lokálních pravidlech. Viz např. http://blogs.msdn.com/oldnewthing/archive/2003/09/05/54802.aspx .
A když se zamyslím na tím, že pokud pojmenuju soubor japonsky, tak mohu totéž jméno zapsat buď hiraganou nebo katakanou (dvě různé abecedy, kterými se dá napsat v podstatě totéž), tak se mi tento problém vůbec nechce řešit obecně.

Ten skript v článku slouží jen na převod jmen JPEG souborů z digitálu, abych neměl problémy odkazovat na ně z webových stránek. Řešit to pro úplně obecná jména souborů asi nemá smysl bez omezujících podmínek - kromě kódování bychom se asi navíc dostávali do závislosti na konkrétních systémech i případně na konkrétních filesystémech jednotlivých svazků (např. při převodu malá <-> velká se může změnit počet znaků a tak by teoreticky mohlo dojít k překročení maximální délky jména souboru).