Tady nejde přímo o boj mezi RH a komunitou, ale o boj mezi RH a černými pasažéry (z pohledu RH). Cílem firmy jako je RH je primárně monetizovat práci svých vývojářů a také ostatních vývojářů z komunity. RH teď hledá nějaké Paretovo optimum v tomto složitějším vězňově dilematu.
Jen pro připomenutí, (zatím) z pohledu RH neni černým pasažérem ten, kdo provozuje nějaký klon RH, ale ten kdo díky provozování klonů RH generuje nemalý zisk, čímž snižuje výdělek RH. I to se může v budoucnu měnit, cílem může být i ten, kdo produkuje jakýkoliv zisk, protože firmy mají přirozenou tendenci hledat další možnosti zisku. RH nicméně už dal najevo, kde leží ta hranice, v tuto chvíli je to 16 produkčních systémů.
Zároveň tady RH bojuje o svojí pozici, protože nechce nechat konkurenci, aby monetizovala jeho práci na úkor svých budoucích zisků. V extrémním případě aby dělala to, co např. provozuje Oracle (tj. spíše pijavice než černý pasažér). Věřím RH, že komunitní projekty, které klonují RHEL, jim nevadí, pokud se nepokusí ukousnout z RH koláče. Ale to je zase jiná úroveň problému, protože samotné komunitní projekty se pak nedokážou ufinancovat, tj. nedokážou dlouhodobě přežít.
Věci ohledně IBM jsou fabulace, stejně tak "zveličování" přínosu RH pro komunitu. RH a opensource komunita se opravdu pořád vzájemně potřebují.
Lenze ti cierny pasazieri su podla open source a GPL vporiadku. A vedel to aj ret hat ked zacinal so "svojim" operacnym systemom.
Tak kde je problem?
Nevychadzaju im peniaze na vyvoj? Tak fajn, proste zaniknu a bude to robit ina firma. Proste trhova ekonomika.
Alke fnukanie o ciernych pasazieroch, o tom ako open source nici open source je dost trapne.
Vsak cerni pasazeri maji k dispozici komplet zdrojaky na https://gitlab.com/redhat/centos-stream/rpms a veskery nastroje jsou k dispozici ve Fedore. Napriklad systemd si postavi jednoduse pomoci:
$ sudo dnf install centpkg
$ centpkg clone -a systemd
$ cd systemd
$ centpkg mockbuild
takhle jednoduchy to je.
Takze kde je problem? Asi si nekdo zvykl na servis na zlatem podnose a zadarmo a ted mu vadi, ze musi neco delat, kdyz uz na chce na tom mit taky business. Konec sveta.
Problém černých pasažérů nesouvisí jen a pouze s GPL. Je např. v pořádku, že někdo si koupí 5 licencí na RHEL a provozuje jich 150 a požaduje na ně podporu, předstírajíc, že vše se děje na těch 5, ke kterým si podporu koupil? Aby tohle RH vyřešil, musel by svým zákazníkům nasadit nějakou formu velkého bratra - což odradí platící zákazníky. Nebo jiný příklad, že někdo prodává podporu na svůj klon, ale všechny netriviální problémy prohání skrz RH. Tomu se logicky RH brání, protože to narušuje byznys model - a je to v pořádku, dokud neporušuje GPL.
Neberte GPL jako dogma, ale jako formu smlouvy. Problém černých pasažérů je pak ve finále ten, že systém jich unese jen relativně omezené procento, pokud jejich počet začne růst přes kritickou mez, ten systém přestane fungovat jako celek a nebudou moci jezdit ani ostatní (za peníze), ani černí pasažéři. Tím neříkám, že přestane existovat Linux, neboť komunitní distribuce budou existovat i nadále. Nicméně peníze, které prokazatelně RH do OSS vývoje dává, se vlivem toho smrsknou, což se určitě v dlouhodobě na Linuxu podepíše.
"že někdo si koupí 5 licencí na RHEL"
Jenze on si zadnych 5 licenci nekoupi, koupi si support na 5 systemu. Jestli jich pak provozuje 5 000 je uplne jedno a je to naprosto vporadku. Je to jeho a pouze jeho obchodni rozhodnuti, na kolik systemu chce mit ten support zaplacenej.
Pokud by ten support pak za neco stal, tak se tu tahle diskuse nevede.
Podivej, zakaznici plati dodavateli trebas 10 hod mesicne, a jak ty hodiny vyuziji je jen na nich. Ale vedi, ze maji 10 clovekohodin, kdy jim dodavatel realne garantuje, ze se jim bude venovat. Co ze garantuje RH? Ze ti prijde nejaka automaticka potvrzenka na email?
To co píšeš je strašně divný.
Koupím si podporu na pět systémů, provozuju jich pět tisíc, tudíž uplatňuju podporu na pět tisíc systémů? To je hodně sprostý.
Pokud by to bylo jak říkáš v druhé části, to už dává větší smysl. Koupím si podporu na deset hodin měsíčně. Tam je jedno kolik systémů mám nainstalovaných. Kupuji si čas, ne podporu konkrétních instalací.
Jenže, možná mě někdo zasvěcený opraví, RH prodává jako jednotky instalace, ne hodiny.
Znas pana Lorence? Predstav si to tak, ze je rozestavenych 5000 vilek, u kazde stoji Mana s koleckem, a tech 4999 ceka, co rekne pan Lorenc ty jedny, ktera si ho plati ... "uvezu to pane Lorenc?".
A pan Lorenc ted chce pivo od vsech, za stejnou "praci".
Nic sprostyho na tom neni, normalne fungujici firmy si plati prave a jen to, co potrebuji, pri tomhle mnoztvi instaci typicky spis vubec nic, protoze se jim vyplati si zamestnat vlastni lidi, kteri budou resit prave a jen jejich pozadavky.
Support se plati tam, kde to vyjde levnejs nez vlastni lidi, pripadne tam, kde jde o z pohledu provozovatele o kriticke nasazeni = ocekava, ze ten support bude reagovat obratem, a ne ze se tam bude dohadovat s nejakou plechovou hubou/indem.
Pořád nechápete, že za ten software nikdo peníze nechce? Ale za jeho údržbu a garance životnosti už ano.
On totiž RHEL má životnost minimálně deset let. A spousta projektů během té doby skončí. Jenže RH je nemůže z RHELu odstranit nebo nechat bez aktualizací (alespoň bezpečnostních).
Stejně tak Vám upstream nezajistí, že ty všemožné komponenty budou spolu fungovat nebo půjdou vůbec zkompilovat.
Takže ten argument o dostupnosti zadarmo je velice zavádějící. Kompletní zdrojáky všech jednotlivých komponent i v dárkovém balení máte pořád k dispozici zdarma jako CentOS Stream.
Kytky si totiž taky můžete natrhat na louce, ale v květinářství zaplatíte za služby okolo. Třeba aranžmá (= sbalení a otestování distribuce).
Určitě jde o to, zajistit si nějaký zisk a lidé ve vedení Red Hatu to nějak chtějí zajistit. Nicméně, nedomnívám se, že to je jediná motivace, která za tímto krokem stojí.
Jde i o to, že existuje určitá míra zákazníků, která chce mít nějaký vliv na vývoj RHELu, ráda by například protlačila svoje patche do RHELU, aby nemuseli hlídat, že si to s každým updatem musejí opatchovat znovu. V RHELu tu možnost neměli a Fedora byla příliš vzdálená. Teď mohou spolupracovat v rámci CentOS Streamu a svoje řešení mohou takto dostat do RHELu a to daleko později než ve Fedoře. Tedy je pro ně daleko lepší než to bylo předtím. Kdo to dělat nechce, ten má RHEL.
Černý pasažér je potom ten, který instaluje jeden RHEL a hafo klonů a potom hlásí bugy na RHEL a blokuje tak podporu pro zákazníky, kteří si doopravdy zaplatili. Nikdo by neřešil, kdyby si jeli ryze na klonech po své linii.
Je mi líto, když vidím, jak se tady komunita bije za svá práva a obhajuje tady překlápění RHELu do klonů, zatímco jiné firmy, které dělají vlastní řešení chcípají na nedostatek uživatelů. Proč, když nejsem ochoten platit za RHEL, nepřejdu k SUSE, Debianu, Ubuntu, vlastní distribuci? Možností mám extrémně moc. Proč krachují open source projekty a proč v jejich nadacích není dost peněz, aby mohli něco opravdu aktivně vyvíjet v relativně zabezpečeném prostředí? Protože se všichni chceme hlavně zadarmo vozit.
Kam se poděla lidská hrdost a touha dokázat něco vlastního? Vytvořit něco svého? Dříve si každý linuxák kompiloval vlastní jádro, aby měl pocit, že něco dokázal. Dneska vezme cizí distro a vymění loga a tváří se být hrdinou a jemu podobní nadšeně volají: "Sláva, vyjebali jsme s Red Hatem a máme RHEL zadarmo."
I kdyby to nakrásně bylo všechno cajk podle GPL, tak je to prostě ubohé. Ono je dobré si někdy uvědomit, že nadaný super geek z Horní Dolní nikdy nebude mít páku na velké hráče, jako Nvidia nebo Lenovo, aby začali hardwarově podporovat Linux. To zvládnou jenom velcí hráči a to ještě, pokud budou aktivně spolupracovat. Parazitováním jeden na druhém toho rozhodně do budoucna moc nedokážeme.