Mně v těchto diskusích trochu dráždí kolize jakýchsi vyšších principů. Na jedné straně chápeme GPL, že má zajišťovat uživateli (ne veřejnosti) zdrojové kódy, a uživatel s nimi smí naložit podle svého uvážení.
Z toho někteří dovozují - a asi po právní stránce správně - že uživatel může ty zdrojáky i zveřejnit. Pak se ale ptám na otázku č. 1: proč GPL rovnou nevyžaduje zveřejnění, proč to právo zaručuje jen uživateli?
Druhá kolize je účelu GPL. Ten každý vidí v něčem jiném. Jedni v tom vidí svobodu uživatele modifikovat si program podle svého (což byla historická první úloha systémů s otevřeným kódem), jiní v tom vidí hnací motor pokroku. GPL na tuto otázku příliš odpovědí nedává.
Osobně mi přijde, že je trochu schizoidní argumentovat svobodou a pokrokem k tomu, abych získal možnost vytvořit kopii cizí práce bez mé vlastní přidané hodnoty. To, že se to lidem hodí, je mi jasné. Nevidím na tom ale nic progresivního, ani povznášejícího. Argumentuji vyššími cíli a dělám pokleslou (bezhodnotnou) činnost.
Z těchto kolizí pak vzniká vzájemné osočování, oboustranně založené na pocitu, že právě ta druhá strana parazituje na straně první.
Red Hat se vydal riskantní cestou. Je klidně možné, že bez klonů opravdu upadne zájem o RHEL natolik, že začnou ztrácet zákazníky. Ale to je jejich risk, mají na to právo. Může to dopadnout i tak, že tu za několik let RHEL nebude, nebo bude v nějakém uspaném stavu před eutanazií a zastaví se tamní vývoj pro linux. Tím celý ekosystém minimálně na chvíli ztratí - ale ne navždy. Díky GPL zase někdo jiný dřív, nebo později naskočí.
Polovinu argumentů, co čtu, tak jsou lidé, co RHEL ani jakost jeho klonů vlastně nikdy nepotřebovali. Pokud někdo napíše, že přejde na Debian, tak mě napadá jen otázka, proč už to proboha dávno neudělal? Ano, to je jedna ze správných cest!, a nikdo proti tomu nebude protestovat.
Red Hat zase musí pochopit, že po tom, co předvádí, si CentOS Stream nezískává moc důvěry. Asi bych také zvažoval, proč ho nasadit, pokud vidím, že ta firma mění své názory rychleji, než lidé stíhají usledovat.
Domnívám se, že to celé povede přesně k tomu, co Red Hat chce. Tedy k tomu, že RHEL a klony (více, či méně zdařilé) lidé moc používat nebudou, a zůstanou jen ti firemní zákazníci, kteří oceňují support, certifikace, služby. Jestli to ale bude udržitelná cesta, jestli bez dobrého jména v široké anonymní komunitě půjde RHEL udržitelně prodávat, ukáže jen budoucnost.
Souhlas, až na poslední odstavec.
Pokud zůstanou pouze firemní zákazníci, tak postupně umře víceméně celá komunita (tj. včetně např. Fedory) a pak RH zůstane v pozici Unixových dinosaurů, které vymírají nebo vymřeli. Bez komunity mu stoupnou náklady na vývoj a údržbu toho software.
Pro RH je výhodné, aby dobře fungovala komunita okolo jeho ekosystému a mohl k ní dodávat další přidanou hodnotu, a tu nadále prodávat zákazníkům, pro kterou má RHEL smysl a hodnotu.
K tomu mam dve veci.
>Polovinu argumentů, co čtu, tak jsou lidé, co RHEL ani jakost jeho klonů vlastně nikdy nepotřebovali. Pokud někdo napíše, že přejde na Debian, tak mě napadá jen otázka, proč už to proboha dávno neudělal?
Ludia z CentOs prechazdaju na Debian, nie kvoli tomu, ze ma to co chcu od CentOs, ale kvoli tomu, ze moc na vyber nemaju. Pretoze nik nevie, ci po tychto krokoch Cervenych klobukov Alma a Roxky Linux vobec prezije.
A druha veci, sice to malo ludi prizna ale laska k open source nie je laska k open source, ale k tomu, ze mozu mat nieco co je zadarmo a ako tak to funguje. Preto sa tetjto komunite tazko cokolvek predava, aj ked to ma realne pridanu hodnotu.
Pokud te napada otazka, proc lidi, kterym by stacil Debian, na nej davno nepresli, tak vez, ze v mem pripade je to z jednoducheho duvodu, ze jsem to nepotreboval. A ja nedelam veci, ktere nepotrebuju delat.
V mych projektech se dodava komercni reseni, ktere RHEL vyzaduje, pak dodavame hromady okolostojicich udelatek, kde je to jedno.
A ty udelatka byly na klonech z prosteho duvodu, ze se spravuji obdobne jako RHEL.
RH na tom tratny veru nebyl, zakaznici naprosto bezne dokupovali RHEL licence i na tyto podpurne systemy, z duvodu jednodussi spravy, popr si to vyzadali sekuritaci.
Mno a ted budu delat udelatka na Debianech/Ubuntu a pokud komercni vendor, ktery dodava cast naseho reseni bude mit i podporu pro Debian/Ubuntu,no tak misto RHELu budu tlacit tuto cestu, opet z prosteho duvodu snazsi celkove spravy reseni.
Tento RH krok mi pripomina obdobne chovani Oracle, ktery to svym chovanim odhledne RDBMS licencovani dostal do stavu, ze v CETINu sveho casu bezel oficialni celofiremni Oracle hunt, kdy se rozdavaly odmeny za to, ze se dany department dokazal Oraclu zbavit. Oracle RDBMS je ted defacto persona non grata a neznam nikoho, kdo by jenom uvazoval s nasazenim Oracle RDBMS do noveho projektu. Stare se jeste oprasuji.
Ostatne IBM si dokazalo vyrobit podobne "jmeno" jako Oracle a RH ted IBM patri.