Potkal jsem různé vznikající jazyky. Mnoho z nich umělo skvělé věci. Chvilku jsem se jim věnoval - ale opatrně: Napíšu v tom něco zajímavějšího a rozsáhlejšího, a co budu dělat, když autor ten jazyk zařízne? A taky že jo.
A ona je to spojitá nádoba. Jazyk potřebuje adoptery, kteří ten jazyk podpoří tím, že ho budou používat. Jenže vývojáři se bojí používat jazyk, který nemá slibnou budoucnost.
Dle mého odhadu, tuto fázi má Rust úspěšně za sebou. Dokonce snad má za sebou i fázi, řekněme, "jazyka na okraji zájmu", kam třeba patří Haskell, Idris, Crystal, D, etc.
Řekl bych, že je dostatečně zabydlen. A nyní záleží jak moc velký koláč si urve. Což je ale zase na druhou stranu otázka, jestli mě to trápí. Maximálně když bych sháněl vývojáře.