V Praze jsme měli možnost setkat se s lidmi z organizace Rwanda Information and Communication Technology Association (RICTA), což je nezisková organizace spravující národní doménu .rw a provozující peeringové centrum RINEX. Do Česka se její zástupci přijeli učit od NIX.CZ.
Na otázky odpovídal Ghislain Nkeramugaba, výkonný ředitel organizace RICTA.
Jak velké je peeringové centrum ve Rwandě?
V současné době máme připojeno 13 autonomních systémů do jediného PoP a denní maximum se pohybuje mezi 1,2 a 1,4 gigabitů za sekundu.
Kdo ho provozuje?
Jsme nezisková organizace a staráme se o národní doménu i o peering. Děláme vlastně to, co u vás dělá CZ.NIC a NIX.CZ. Máme šest zaměstnanců a sídlíme v telekomunikační budově v Kigali.
Je to nový projekt?
RINEX byl spuštěn v roce 2004, takže není nový. Do roku 2014 se o něj starali pouze dobrovolníci a neměl žádné zaměstnance. Teprve poslední dva roky je to skutečný projekt, o který se starají odborníci a chtějí ho rozvíjet.
Proč jste v Praze?
Cestujeme po Evropě, abychom se učili od největších peeringových center. Byli jsme v Německu v DE-CIX a teď jsme v Praze v NIX.CZ. Získali jsme na to grant od Africké unie, ze kterého platíme nejen tuto cestu, ale budeme z něj nakupovat vybavení a platit další výdaje.
Jak dlouho se zdržíte?
Máme v plánu tu strávit čtyři pracovní dny.
Proč jste si vybrali právě český NIX?
Pro nás je zajímavé, že provozují nejen samotný peering, ale také projekt Fenix. Neprovozují tak jen samotnou propojovací platformu, ale hledají způsoby, jak mohou přinést svým členům další výhody. Tím se významně liší od toho, co běžní poskytovatelé nabízí svým klientům. NIX dělá hodně pro komunitu.
Navíc světově nejpoužívanější route server pochází z Česka od CZ.NIC (BIRD – pozn. redakce) a my se chceme přímo u zdroje naučit ho používat a začít ho víc a víc nasazovat u sebe.
Co konkrétně vás v NIX.CZ zajímá?
Hlavně to, jak vyrostli a jak se zabývají bezpečností. Tohle bychom se od nich chtěli naučit.
Jaké máte se svým peeringovým centrem plány do budoucna?
Nechceme zůstat jen uzlem pro Rwandu, ale rádi bychom přepojovali datové toky pro celou východní Afriku. To zahrnuje šest zemí s celkem 150 miliony obyvateli, což dává dohromady obrovskou ekonomiku. Rádi bychom se stali regionálním exchange pointem.
Jaké budou v tomto směru další kroky?
Nejdřív se musíme hodně naučit. Ne všechno budeme schopni použít okamžitě, některé věci budeme dělat až v daleké budoucnosti. Máme ale v plánu vytvořit materiál s osvědčenými postupy, podle kterých se postupuje v Německu a Česku. Pak podle něj rozšíříme své zastoupení v celém regionu. To zahrnuje otázku bezpečnosti a hlavně dostupnosti pro všechny poskytovatele připojení.
Chybí v současné době něco podstatného? Jak je na tom třeba infrastruktura?
Myslím, že infrastruktura na tom není špatně a pořád se zlepšuje. Na další technologie máme rozpočet a můžeme je nakoupit. Chybí spíše celková koncepce, nějaký plán či strategie. Co vlastně chceme, co hledáme a kam bychom měli společně jít. Musíme nejdřív pochopit, kam chce trh jít a jaká je v něm naše pozice. Zároveň musíme být velmi opatrní, abychom nekonkurovali operátorům. Někdy bychom třeba chtěli udělat dobrou věc, kterou by ale ostatní vnímali jako konkurenci.
Rádi bychom také celkově podpořili růst ekosystému, což znamená oslovovat nejen poskytovatele linek, ale také tvůrce obsahu či různých aplikací a hlavně firmy připojující koncové uživatele.
Je vidět nějaký růst?
Počty propojených sítí příliš nerostou. Jedním z našich úkolů je tedy vzdělávat. V následujících třech až pěti letech budeme muset intenzivně vysvětlovat výhody peeringu. Zároveň budeme muset překonávat některé překážky, což ale nedokážeme sami, takže budeme hledat další partnery. Tohle všechno by mělo pomoci celému internetu ve Rwandě.
Máte v plánu budovat další místa, kam se mohou sítě připojit?
Zatím jsme pouze na jednom místě v Kigali, ale určitě chceme vytvořit další přípojné body. Nejprve ve stejném městě, ale později také v jiných zemích. Zatím neumíme přesně říct, kde to bude, to se ukáže až po mezinárodních debatách. Hodně se v tomto ohledu učíme právě v Evropě.
Na další otázky odpovídal Martin Semrád, výkonný ředitel NIX.CZ.
Jaká je role českého NIX.CZ v tomto projektu?
Vysvětlujeme kolegům z RINEX, jak pracujeme. Dnes jsme mluvili o historii, rozvoji NIXu a jeho organizační struktuře.
Bavíte se také o technologiích?
Samozřejmě. Pro peeringové centrum je technologie naprosto zásadní. Proto se společně zabýváme třeba síťovou topologií.
Co dalšího společně plánujete?
Zítra jdeme navštívit kolegy z CZ.NIC, kde budeme probírat nasazení routovacího démona BIRD v roli route serveru.
Nabízíte takovou spolupráci veřejně i dalším zemím?
Kolegové z Rwandy se nás zeptali, zda bychom jim nemohli pomoci. My jsme v tomhle směru naprosto otevření, chceme sdílet své zkušenosti a znalosti s dalšími uzly. Už jsme podobně pomáhali spouštět peeringové centrum v Černé Hoře, teď je to Rwanda.
ČLÁNKY DO MAILU