Fedora 37 možná nabídne náhled na webový instalátor
I sedmatřicátá Fedora bude jako výchozí instalátor používat na GTK postavenou Anacondu, na tom se nic nemění. Je zde však návrh, aby v jejím rámci byla nabídnuta možnost vyzkoušet vyvíjenou, na webových technologiích postavenou verzi instalátoru, která jednoho dne převezme roli výchozího.
Dodejme, že webová verze Anaconda UI staví na open-source návrhovém systému PatternFly a využívá též Cockpit. Plán je pak takový, že pro Fedoru 37 by byl nabídnut i instalační obraz s touto verzí, podporující jak lokální, tak remote instalaci. Cílem je pochopitelně usnadnit vývojářům práce na instalátoru, neb ten bude automaticky reflektovat UX doporučení a těžit z vývoje Cockpitu, plus se bude (pro něj) snadněji vyvíjet. Nemluvě o tom, že vzdálený přístup bude fungovat daleko lépe než současná neefektivní VNC cesta.
Návrh musí být nejprve formálně schválen Fedora Engineering and Steering Committee (FESCo), nicméně s ohledem na to, že nijak nezasahuje do výchozích instalačních obrazů, spíše rozšiřuje možnost uživatelského testování, lze si celkem vsadit na jeho schválení.
KDE nejen ladí Plasmu 5.26
Uplynulé (tý)dny v projektu KDE přinesly vyřešení jedné z malých 15minutových chyb (náhodné padání Plasmy při loginu / logoutu, vyřešeno v Frameworks 5.97), žádná nová nepřibyla, takže počet klesá na 52.
Aplikace Dolphin, Gwenview a Spectacle nově používají rozhraní XDG Portals pro přetažené soubory, díky čemuž je možné je úspěšně přetáhnout do sandboxovaných aplikací bez vytváření potenciální díry v sandboxu kvůli dosavadní nutnosti pro toto zpřístupnit celý /home adresář či systémový temp.
V regionálních nastaveních lze nově specifikovat výchozí velikost papíru (u nás tedy například A4). V Informačním centru se bude objevovat více detailních informací o širším spektru hardwaru a firmwarů (včetně podpory pro Apple M1).
Tvůrci také zapracovali na některých vylepšeních, například mnoho Plasma widgetů má lepší přístupnost, Monitor systému se objeví ve výsledcích vyhledávání i pro hesla jako task / manager / cpu / memory, ve výběru pozadí plochy se objevují i metedata snímků (jsou-li v nich uložena) a opraveno je i několik chyb. Kompletní přehled jako obvykle přináší Nate Graham na svém blogu.
Wine 7.13 s USB ovladačem ve formátu PE
Do formátu Portable Executable je tentokrát s novou verzí Wine 7.13 převeden ovladač USB. Dále tvůrci aktualizovali engine Gecko na verzi 2.47.3 a přidali drobná vylepšení pro témata vzhledu. Opraveno je 16 chyb, nejstarší si počkala něco přes 5 let, nejmladší pak pouhé dva dny.
Radeon Software 22.20 přidává podporu nejnovějšího Ubuntu
Poměrně dlouho jsme si počkali, než AMD vydala softwarový balík Radeon Software for Linux 22.20, první s podporou pro dubnové Ubuntu 22.04 LTS. Vedle něj oficiálně umí také SUSE Linux Enterprise Desktop / Server 15 SP4 a také aktualizované předchozí Ubuntu 20.04.5 HWE. Jinak se žádné zásadní změny oproti dřívějším aktualizacím nekonají.
Phoronix dodává, že tento ovladač lze z webu AMD vydolovat skrze odkazy na podporu spotřebitelůských Radeonů. Co se týče Radeon Pro Software for Enterprise, tam na Windows AMD již aktualizaci vydala, ale pro Linux je stále poslední verzí ovladač z prosince 2021.
Rýsuje se běh Xfce na Waylandu
Vývojář známý jako adlo oznámil port Xfwm4 pro Wayland. Tento Waylandový port Xfce kompozitoru Xfwm4 je zatím malým rebelským projektem, ale díky postavení na základnu jménem wlroots může být řešením pro Xfce.V tuto chvíli je sice vidět jistý pokrok, ale také platná omezení a určité problémy při běhu ve srovnání s alternativním portem využívajícím referenční implementaci kompozitoru Weston (libweston).
Pro tuto chvíli jde o alternativní projekt, jak to má samotné Xfce lze vyčíst z Wiki a zatím to není žádný zázrak: pro nejbližší vydání Xfce 4.18 se plánuje přijatelný běh Xfce aplikací na Waylandu, alespoň těch, které už víceméně běhají, nebo jejich rozběhání nebude vyžadovat velké úsilí. Aby se dobře zobrazovala menu apod. (viz stav konkrétních komponent desktopu). Dlouhodobé cíle jsou ještě neurčené, vývojáři Xfce uvádí na Wiki, že není jasné, které vydání Xfce bude cílové pro dokončení přechodu na Wayland (či pokud přechod na Wayland vůbec proběhne – toto je opravdu na Wiki uvedeno).
Diskutuje se stále řada oblastí, které vyžadují nějaké rozhodnutí, například nejspíš nutné sjednocení xfdesktop a xfce4-panel do jedné komponenty, versus třeba právě použití wlroots, které by umožnilo dále držet stávající rozdělení těchto komponent. Dále jaký systému pluginů používat, pokud GtkSocket/GtkPlug už nebude fungovat. A samozřejmě co se zpětnou kompatibilitou (bude-li držena třeba kvůli Nvidia GPU, byl by to problém pro čistě Waylandové kompozitory jako Weston a Sway). V neposlední řadě zaznívá konstatování, že Xfce nemá zdroje na udržování vlastního Wayland kompozitoru. Jak tedy vše dopadne, se teprve ukáže, ale wlroots by mohla být dobrá cesta.
Konec jedné éry: U-2 už nefotí na film, přechází na digitál
Půl století trvající éra leteckého snímkování se špionážními letouny U-2 je u konce. Letectvo Spojených států amerických (USAF) provedlo poslední snímkovací misi letounu Lockheed-Martin U-2, kdy byl letoun vybaven kamerou zaznamenávající na filmový pás černobílého negativu. Propříště už bude snímkování probíhat digitálně pomocí fotocitlivých čipů, ač sami vojáci a zejména technici zařízení pro tyto mise připravující přiznávají, že to bude znamenat pokles kvality snímkování.
Připomeňme, že Lockheed-Martin U-2 je špionážní letoun vyvinutý ve známých leteckých dílnách Skunkworks pod vedením geniálního šéfkontruktéra Clarence „Kellyho“ Johnsona, z jehož rýsovacích prken vzešel třeba i SR-71 Blackbird. U-2 poprvé vzlétlo roku 1955 a až do slavného sestřelu Garyho Powerse (což byl tehdy civilní pilot létající pro CIA) v roce 1960 úspěšně snímkovalo Sovětský svaz. Též sehrálo svoji roli třeba i při Kubánské krizi, kdy fotografie z leteckého snímkování předvedl tehdejší zástupce USA Adlai Stevenson v OSN před zraky celého světa. Mimo jiné díky jednoduchosti konstrukce letounu či celkovým nákladům na provoz létá dodnes, byť v menší míře.
O optické vybavení strojů se tehdy postarala mimo jiné společnost Perkin-Elmer (později nechvalně proslulá křivým primárním zrcadlem Hubbleova vesmírného dalekohledu), kdy se nakonec autoři systému dostali na rozlišovací schopnost 100 čar na mm (tedy v dnešní digitální terminologii volně řečeno 100px/mm, tedy ~9Mpix pro oblast full-frame snímače) – s širším pásem filmu a následnými úpravami při zpracování bylo možné rozlišovat pozemní objekty velikosti 23 cm při snímání z letové výšky přes 20 km. U-2 používala snímání na široký filmový pás, to je tedy odteď minulostí.
Ještě před 4 lety psala redakce The Wall Street Journalu toto: „While the military is working on computer technologies to help analyze scans of the film, the analog processes themselves aren’t going anywhere (for now).“
ČLÁNKY DO MAILU