Názory k článku Sapkowski chce po CD Projektu stamilióny Kč, vyšla Mageia 6.1

samozrejme ze jsi zaroven schvalne ignoroval ze tvuj link neplati pouze pro zaklad primarniho Ubuntu Desktopu, ale pro veskere aktualne podporovane verze v kombinaci s veskerejma oficialnima odnozema *buntu, veskere Desktop prostredi vcetne jejich aplikaci a veskere dalsi dostupne aplikace, balicky a knihovny kterych je v ubuntu repositari (jen pro posledni LTS 18.04) ~62000...

Ve Windows také jde o jeden známý problém připadající na všechny podporované verze Windows :). Aplikace a balíčky bych do toho moc netahal, protože ty většinou nemají možnost smáznout obsah všech uživatelských profilů.

Navíc to že v Canonicalu dodávají nevím kolik verzí Ubuntu, každou s desítkami tisíc balíčků, je přece jejich volba. Chcete snad tvrdit, že problémy typu data loss jsou u Ubuntu na rozdíl od Windows OK, protože k Ubuntu je přibalená hromada freewaru? :)

Jenže popsaný problém mazání dat při aktualizaci (technicky upgradu) Windows se také týká jen specifických situací. Naprosté většině uživatelů se nic nesmazalo (třeba mě ani na jednom ze strojů), a je otázkou, co problém způsobilo u těch pár nešťastníků, kterým se to přihodilo.

Jako opravdu ostudné ale vidím to, že problém hlásili Windows Insiders, ale MS to přesto neodchytil. Údajně šlo o problém v Feedback Hub Collections, což je automatizované shrnutí problémů stejného typu.

Podívejte, já s tím srovnáváním nezačal. Jenom konstatuji, že pokud to někdo chce srovnávat, tak by si měl uvědomit, že třeba v Ubuntu je data loss bugů spousta. Máte pravdu, Canonical má menší rozpočet a menší počet vývojářů. A má to snad podle vás nějak omlouvat ty bugy z kategorie data loss? Jakou metriku si představujete? Chcete ty data loss bugy přepočítávat na počet vývojářů, obrat firmy, počet instalací, nebo ještě nějak jinak?

Počet data loss bugů ve Windows neznám. Vy ano? Sem s ním.

Pokud jde o objektivitu informace, tak se napřed koukněte na co jsem reagoval.

Byl byste tak hodný a našel nějakou podobnou statistiku chyb ve Windows vy, jakožto odborník na Windows? Já jsem chvíli googlil ale nic nenašel. Ani mne to moc nepřekvapilo, velký bratr Mrkvosoft jistě ví, proč je tají.
Ptáte se na metriku porovnávání bugů. Jak už tady někdo pěkně napsal, stejnou chybu odpustím někomu, kdo má ke mně férový přístup a naopak otřískám o hlavu někomu, kdo po mně vyžaduje nemalé výpalné za každé nové PC. A přestože mu je dám, tak ještě dělá různé naschvály a tají důležité informace (no flame pls :-)).
A hlavně, ty chyby ve vašem seznamu a diskutovaná chyba ve Windows rozhodně nejsou stejného druhu, jak se zde snažíte podstrčit!

Žádnou takovou statistiku nemám k dispozici. MS svůj bug tracker nezveřejňuje. Kdyby to udělal, tak ho autority upálí i jen s ohledem na ochranu osobních údajů.

Nikdo vás nenutí platit žádné "výpalné". Můžete si koupit stroj s MacOS, ChromeOS, Linuxem, *BSD, bez OS... Na trhu je obrovská nabídka, dostupná dokonce i v maličké ČR. A pokud se vám nelíbí, že nějaký výrobce dodává svůj produkt jen s Windows, tak je to přece věc mezi vámi a tím výrobcem. Výrobci mohou dodávat stroje s jakýmkoliv OS, nebo bez OS. A rádi to udělají, když vidí zajímavý trh, jak ukazují třeba prodeje Chromebooků v USA. Nebo neudělají, pokud ten trh nevidí, jak ukazují nízké prodeje Steam Machines, notebooků s Linuxem apod. Spíš přemýšlejte nad tím, proč vyjma windows relativně uspěly zrovna projekty "boot-to-browser" ChromeOS a "we-glued-it-together" Android, tedy dva produkty, které jsou ostře v protikladu k unixové filosofii.
Co je ale zajímavější: když vám Apple neprodá Macbook bez iOS, a Acer neprodá Chromebook bez ChromeOS, tak si nestěžujete. Proč? Protože vidíte nakřivo. No flame pls ;)

Jak definujete, jestli jsou dvě chyby "stejného druhu"? Já hledal prostě "data loss". Ve všech případech jde o data loss, ke kterému dochází jen za jistých okolností. V tom je to minimálně podobné, a to i pokud se shodneme, že nejsou dvě stejné chyby :)

Argumentu o ochraně osobních údajů nerozumím. Co je osobního na seznamu chyb v nějakém SW? Ale souhlasím s vámi v tom, že zveřejnit sáhodlouhý seznam triviálních chyb by byla jeho sebevražda :-).

Různým druhem chyb jsem měl na mysli rozdíl mezi chybami běžnými, které dělá každý programátor/firma a které většinou nejsou nijak fatální a chybou, která vám zruší všechna vaše data. A to jen proto, že si nabubřelá korporace řekla, že ví lépe než vy, co chcete smazat, a občas se jí to vymkne z rukou.

Nakonec jsem si nechal téma "výpalného", protože to je přeci jen trochu mimo hlavní téma diskuze. Jako dlouholetý uživatel Windows i Linuxu si snad mohu dovolit trochu srovnávat:
Windows: Nevypočitatelný slepenec všech možných i nemožných vrstev software, spolehlivě zabíjející rychlost jakéhokoliv HW, na který musíte neustále čekat, a který musíte neustále hlídat jako malé děcko, zda vám ještě funguje a zda vám neprovede nějakou novou rošťárnu.
Linux: Stabilní spolehlivý nenáročný parťák, na kterého se můžete spolehnout a který před vámi nic neskrývá a jede svižně i na 10 let starém HW.
Píšete, že "vidím nakřivo", to je asi důsledek mých dlouhodobých, neustále opakovaných zkušeností se všemi verzemi Windows :-).

Proč musím já a se mnou stovky milionů lidí po celém světě platit výpalné Mrkvosoftu a proti své vůli si instalovat ten jeho paskvil? Protože jsou bohužel stále aplikace, které jinde než pod Windows nespustím (často hry) a protože jsou lidé kteří prostě nic jiného neznají a proto nechtějí a protože když chci koupit jen HW, tak to jistá korporace zařídila tak, aby to bylo komplikovanější než koupit jej i s Widlemi.
Díky (všeho)schopným právníkům a obchodníkům Mrkvosoftu se kruh uzavřel a pro většinu výrobců SW i HW je jednodušší to tak nechat. Nakonec to přece vždy zaplatí koncový zákazník, ne?

Položte si např. jednoduchou otázku: Proč pro Linux nejsou stejně kvalitní ovladače grafiky jako pro Windows? Protože je to malý trh. Proč je to malý trh? Protože všichni mají na desktopu Windows. Proč mají Windows? Protože jen tam jsou jejich hry. Proč jsou jen tam? Protože tam jsou ovladače pro nejnovější HW. Kruh se uzavřel a my platíme výpalné Mrkvosoftu jen proto, abychom si zahráli. Už chápete, proč to je výpalné a ne férový obchod? Asi ne, že? Nevadí, ani to neočekávám.

Bug trackery většinou obsahují informaci o osobách které chybu hlásily, plus často obsahují logy, dumpy atd., které mohou obsahovat další osobní informace. K tomu MS zveřejňuje informace k produktu v MS Knowledge Base, a přístup je mimochodem neplacený - na rozdíl od například Red Hatu, kde máte přístup ke Knowledge Base jen po zaplacení předplatného (a vydávají to za "self-support").

Ta "nabubřelá korporace" dala uživatelům možnost přesunout data na OneDrive, a tím provádět automatickou zálohu do cloudu. Na původním místě v Users\username ale zůstaly prázdné původní adresáře. V updatu 1809 došlo na odstranění těch prázdných původních adresářů. Bohužel uživatelé občas tyhle lokace dál používali, i když by tam žádné dokumenty být neměli. O tyhle dokumenty pak přišli, protože setup nekontroloval, jestli jsou ty adresáře prázdné. Je to samozřejmě špatná situace, tohle by se rozhodně nemělo stávat. Nicméně nevidím rozdíl mezi tímhle a "běžnými" data loss chybami.
https://arstechnica.com/gadgets/2018/10/microsoft-fixes-october-update-file-deleting-bug-resumes-insider-testing/

Váš názor na Linux vám rozhodně nijak neberu. Každý máme svoje zkušenosti a preference. Mě Linux nepřirostl k srdci protože má omezenou podporu HW, omezenou dostupnost SW, pro vývojáře je formou očistce (dokumentace, dostupnost API), k uživatelům je vysloveně nepřátelský, a spousta věcí je funguje v lepším případě napůl. I proto jsem psal, že byste se měl zamyslet, proč vyjma windows relativně uspěly zrovna projekty "boot-to-browser" ChromeOS a "we-glued-it-together" Android, tedy dva produkty, které jsou ostře v protikladu k unixové filosofii.
Když jsme u toho, tak za "nevypočitatelný slepenec všech možných i nemožných vrstev software" bych osobně považoval spíš Unixy, s důrazem na Linux. Koukněte se na API: standardem je předpotopní libc a předpotopní utility, a pak už jen bažina desítek frameworků: Xt, OLIT, Motif, Xaw, GTK+, Qt, LessTif, wxWidgets, GNUstep, Tk, IUP, XForms, XVT, GLUI... Než dopíšu příspěvek, nejspíš vznikne nebo zanikne další framework. Ty frameworky většinou řeší více-méně totéž, ovšem každý jinou podmnožinu a trochu jinak, a prakticky u žádného nevíte, jestli bude existovat i zítra. Co tedy tvoří platformu? Kernel a více-méně nahodilý set komponent, které na vaší instalaci mohou a nemusí být k dispozici? Když potřebuji na Windows kreslit po obrazovce, zjišťovat vlastnosti fontů, tisknout, nebo třeba založit uživatele nebo službu, tak prostě v MSDN najdu informace v dokumentaci platformy, přehledně, s integrací s IDE, s vysvětlením konceptů, většinou včetně příkladů. A na Linuxu? Tam je to styl "hledej kde můžeš", balíčky i dokumentaci. Nehledě na "nakažlivou" GPL licenci, pod kterou je spousta kompoment.

Pokud jde o to "výpalné". Podle vás tedy všichni autoři SW, kteří jeho užívání vážou na platbu, "vybírají výpalné"? Vývoj SW nese nějaké náklady. Můžeme se ptát, proč vývoj LibreOffice léta stagnuje, proč je Gimp po 22 letech tak nepoužitelný, proč má Linux dodnes předpotopní a po všech stránkách hrozivé X11 atd. A odpověď je jasná: nedostatek prostředků na vývoj, a vývojáři kteří pracují stylem "bazaar", tedy v malých podfinancovaných skupinkách, které po sobě házejí špínu (vizte třeba Wayland vs Mir) a tříští úsilí, místo aby spojili síly. Když uživatelé za SW neplatí, tak se nedivte, že vypadá jak vypadá. Něco zatáhnou velké firmy jako Intel, AMD, Google, Red Hat apod. Jenže ty primárně zajímá Linux na serveru, ne na desktopu.
Obecněji pak autoři SW mají jasné právo stanovit pravidla používání svého díla. Mohou trvat na GPL, nebo třeba na nějaké licenci vyžadující platbu. Chtěl bych vidět vás, jak investujete mnoho člověko-let do vývoje, a pak dáte výsledek lidem zdarma, s tím že jídlo, bydlení, dopravu a zábavu vlastně nepotřebujete vy, a později ani vaše rodina :)

A když jde o ty (video) drivery, situace je podobná. MS se také musel poprat s dostupností ovladačů například pro Windows řady NT. Některé napsal ve vlastní režii, u dalších zaplatil vývoj externím firmám (typicky výrobcům HW). U Linuxu je to ale jinak. Protože uživatelé neplatí, nejsou peníze, které by bylo možné nabídnout výrobcům HW. Nemá jim smysl nabízet ani navýšení tržního podílu, protože desktopový Linux je už 27 let naprosto okrajová desktopová platforma, a podle všeho to tak dále zůstane. K tomu vývojáři kernelu výrobcům hází klacky pod nohy tím že prohlašují, že každý kernelový modul musí být nezbytně pod GPL, a ještě záměrně nemají stabilní kernelové ABI. V takové situaci je zázrak, že vůbec nějaké drivery pro Linux existují. A zdvižený prostředník to rozhodně nevyřeší ;), mimochodem totéž po všem tom házením klacků pod nohy mohou snadno udělat i výrobci HW.

Nevidím.

Hovoříte o tom že informace ode mě není objektivní (přestože jsem uvedl čísla i link), a jako protiargument předkládáte svůj subjektivní dojem. Pořád vám na tom nevidíte nic divného?

Pro objektivní srovnání byste musel porovnat seznamy chyb obou stran, ne jen Linuxu. Navíc byste měl vyfiltrovat jen ty případy, kdy ztráta dat byla obdobně závažná jako u Mrkvosoftu.
Bohužel jsme se shodli, že Mrkvosoft tato data tají před svými zákazníky. Takže mi zbývají jen "subjektivní dojmy", ikdyž já bych preferoval označení "celoživotní zkušenosti".

Já jsem objektivně uvedl počty data loss chyb v Ubuntu, čímž jsem doložil, že výrok, na který jsem reagoval, byl nesmyslný. Pokud máte ambice objektivně srovnat dva systémy, tak vám v tom nijak nebráním, a dokonce to uvítám. Jenže se podle všeho neshodneme ani na definici takového objektivního srovnání, navíc nemáme dost dat.

Otevírám spousty starých dokumentů MS Office, a je to bez problémů. "Rozfrckané formátovanie" se vyskytuje pokud je v compatibility options dokumentu nastaveno, že se provádí layout podle tiskárny, což je volba, která měla dobré technické důvody ještě ve Wordu 95, a bohužel kopírováním šablon to nastavení někde i cca 10 let přežilo. To se pak i nový Word chová jako Word 95, přesně v duchu zpětné kompatibility. Další problém můžou být fonty, protože pokud jsou písmena jinak velká, tak se pochopitelně změní layout. Jinak ta zpětná kompatibilita funguje nadmíru dobře.

Star/OpenOffice pokud vím layout nedrží, vašimi slovy je "rozfrckané formátovanie". Nezkoušel jsem to recentně, ale svého času tam byl i dost velký nesoulad mezi layoutem na obrazovce a na tiskárně.

Asi před 14 dny jsem naší účetní v LibreOffice otevřel Mrkvosoftí dokument, který jí v jejím starším MrkvosoftOffice nešel otevřít, protože ho poslala nějaká Mrkvosoftí ovce z poslední verze MrkvosoftOffice (jistě koupené za velice výhodné roční výpalné :-DDD). A nebylo to zdaleka poprvé.

Mluvíte o dopředné kompatibilitě, ne o zpětné. Takový Office 2003 těžko může otevřít dokument Office 2013, protože v roce 2003 jaksi nikdo nevěděl, jak bude formát Office 2013 vypadat. MS vydává compatibility pack pro tyhle prastaré verze MS Office, ale ani s ním pochopitelně neumí stará verze MS Office zobrazit všechno co zapsala ta nová (třeba "semafory" a mini-grafy v buňkách Excelu), plus i tak je ten compatibility pack potřeba doinstalovat.

Pokud si ta vaše účetní koupila předplatné, tak má k dispozici vždy poslední verzi MS Office.

Máte pravdu, mluvím o dopředné kompatibilitě, kterou by samozřejmě u běžných dokumentů bylo možné klidně dodržet, kdyby se to Mrkvosoftu hodilo do krámu a nechtěl ze svých oveček vytahovat prachy pravidelně znovu a znovu.

Speciality, o kterých píšete, 99% uživatelů nezná, nepotřebuje a nepoužívá. Navíc, pokud je formát Mrkvosoft Office tak zmrvený, že místo otevření dokumentu se zobrazením jedné "nové" buňky s nápisem "not valid" neotevře uživateli vůbec nic, tak to svědčí buď o neschopnosti nebo o vypočítavosti Mrkvosoftu, že ano?

Mimochodem, já jsem ten dokument v LibreOffice bez problémů otevřel a zadarmo! Nezávidíte mi to trochu, přiznejte se! A nezapomeňte za totéž zaplatit příští rok Mrkvosoftu další splátku výpalného! :-DDDD

Ještě jednou: Word 2003 používal binární formáty, Word 2007 a vyšší používá XML formáty. Těžko do Wordu 2003 dopředu zabudovat podporu formátu, který v té době neexistoval. MS ale uvolnil Compatibility Pack, kterým se podpora nových formátů dá doinstalovat.

Pokud jde o to že podle vás uživatelé něco "nepotřebují" nebo "neznají", tak to není argument. Plná dopředná kompatibilita prostě technicky není možná, pokud mají nové verze umět něco co staré verze neumí. Samozřejmě je možná částečná dopředná kompatibilita, kterou MS Office také má. Jak jsem psal, Office 2003 umí po instalaci Compatibility Packu otevírat XML dokumenty z Office 2007 (a tuším i vyšších), ale ořežou to co neumí. Office 2007 a vyšší umí otevírat XML formáty vyšších verzí, s tím že také ořežou to co neumí - byť je toho méně.

Pokud jste otevřel dokument ve verzi SW, která je stejně stará nebo novější, než SW kterým byl dokument zapsaný, tak to snad není až takové překvapení. Co spíš překvapí je to, že se vám ten dokument v LibreOffice úplně nerozpadnul. Paradoxně LibreOffice má lepší podporu starých binárních formátů MS Office, než těch nových a plně dokumentovaných XML formátů. Autoři LibreOffice zjevně nemají dost prostředků ani na rozvoj produktu, natož na dotažení implementace OOXML. Což moc nepřekvapí, když uživatelé za ten SW nic neplatí. Možná by měli zavést výpalné - pardon, mám na mysli předplatné - aby byly prostředky na vývoj ;)

Do svých příspěvků dáváte hodně faktů, což je dobře, přesto jsou vaše závěry a hodnocení velice subjektivní.
Někdy mi opravdu připomínáte onoho "ďáblova advokáta", který musí stůj co stůj dospět ke chtěnému závěru.

Takže shrnu situaci:
Mrkvosoft prodává za nemalé peníze program, který používají desítky milionů lidí po celém světě. Pak se rozhodne změnit formát dat tak, že když v nové verzi uložíte úplně stejný dokument, uloží se tak, že jej starší verze již neotevře. Proč asi? Opravdu to bylo technicky nutné? Mrkvosoft to samozřejmě vysvětlí spoustou novinek, z nichž většinu 99% uživatelů nepotřebuje (to JE argument). Navíc je samozřejmě technicky možné nový formát použít jen v okamžiku, kdy starý na vytvořený dokument nestačí. Ale to by se muselo chtít, že? Myslím, že o skutečném záměru Mrkvosoftu - dalším výpalném od svých oveček - opravdu nemá smysl diskutovat.

Existuje program, který zadarmo otevře stará i nová data, přestože si Mrkvosoft dává záležet na tom, aby co nejvíce jeho vývojářům komplikoval práci. Ti by podle vás měli zavést výpalné jako Mrkvosoft. A neměli by se podle vás začít chovat jako Mrkvosoft ke svým zákazníkům úplně ve všem? Podle vás by to bylo řešení. Podle nich a nás, jejich uživatelů, rozhodně ne! My jsme šťastní, že existují firmy, které s námi hrají férovou hru a dokonce nás nenutí ani nic platit! Což neznamená, že jim rádi občas nějaký příspěvek nepošleme. A jejich existence ukazuje, že to funguje! A tím odhaluje nemravné praktiky Mrkvosoftu, což mu i vám jistě pořádně leží v žaludku.

Ad Mrkvosoft… se rozhodne změnit formát dat tak, že když v nové verzi uložíte úplně stejný dokument, uloží se tak, že jej starší verze již neotevře. - Jak jsem psal, není to pravda. Přechod nastal mezi verzemi 2003 a 2007, kde ty starší používaly binární formáty a ty nové XML formáty. I tam pro Office 2003 existuje Compabitility Pack pro otevírání novějších formátů. Od Office 2007 pak všechny aplikace umí nějak pracovat s dokumenty psanými v novějších formátech. Z principu věci je ale dopředná kompatibilita vždy omezená, to jsme si snad vysvětlili.

Ano, existuje program, za který uživatelé neplatí, a který umí dokumenty MS Office tak-nějak otevřít. Vývoj toho programu už dlouhá léta stagnuje, stejně jako vývoj formátu ODF. Nevím jestli je podle vás "férová hra" to že rozvoj toho SW stojí peníze, ale uživatelé nic neplatí, a zatáhnou to za mě jiní. Mě to připadá nemravné. Asi máme o férové hře a nemravnosti dost odlišné představy.

To, že si to Mrkvosoft zdůvodní přechodem z binárního formátu na xml je samozřejmě uživatelům úplně jedno. Stejně neví, co to znamená. Proč vlastně nedal již jednou platícím zákazníkům tu novou verzi zdarma a nutil je zaplatit znovu?

Formát ODF je proti tomu několikanásobně většímu molochu od Mrkvosoftu doslova zázrak! Používáme jej na firmě všichni až na vyjímky. Těm rádi pomáháme, když je ten placený moloch opětovně vyšplouchne.
Ani jsme si nějak nevšimli, že jeho vývoj stagnuje, jak tvrdíte. Když se koukneme na placenou konkurenci, tak si říkáme "jen stagnuj prosím dál!". :-DDD

Opakuji že MS uvolnil Compatibility Pack, který produktům Office 2003 umožňuje otevírat XML formáty. Samozřejmě interpretují jen to co umí. Například Excel 2003 použije pro pozadí buňky jednu ze 16 barev, protože to jinak neumí, i když soubor Excelu 2007 může být zapsán s jakoukoliv barvou.

Vývoj nové verze něco stojí, a výrobci SW poměrně pochopitelně nové verze prodávají.

Jistě, formát ODF je mana z nebe. Co na tom, že prvních 9 let (v ISO verzi) nepopisoval ani takovou "drobnost", jako jsou vzorce ve spreadsheetech, a použitelné sledování změn nemá dodnes. Rozhodně nestagnuje! :D

To by mne opravdu zajímalo, kdy a jak Mrkvosoft tento Compatibility Pack nabízí a inzeruje svým ovečkám, řka: Tohle si stáhněte zadarmo a již nikdy mi nebudete muset platit. :-DDD
Formá ODF prostě funguje již mnoho let, je zadarmo, je mnohem úspornější, a umí vše, co 99,9% uživatelů potřebuje. Na tom ta vaše drobnost opravdu nic nezmění :-DDD.

Ten Compatibility Pack byl vydaný k Office 2003 a 2000, a byl ke stažení jako cokoliv jiného od MS. Jak jsem už psal, Office 2000 ani 2003 se tím samozřejmě nenaučil všechno, co umí novější verze, takže uživatelé dál mají důvod k upgradu. Za mě je OK, když lidé za SW platí. Tvorbu SW totiž musí někdo platit, a poměrně pochopitelně by to měli být ti, kdo ho používají. Když uživatelé neplatí, dopadá to často tak tragicky, jako v případě nepovedeného Gimpu nebo stagnujícího OpenOffice.

Formáty ODF i OOXML jsou zdarma. Aplikace, které je implementují, mohou a nemusí být zdarma. Například OOXML dokument můžete zdarma otevřít pomocí webového UI z OneDrive. ODF můžete zdarma číst v LibreOffice, nebo za peníze v MS Office.

Vždycky mě baví lidé, kteří něco neumí nebo nepotřebují používat, a hned je jim jasné, co 99.9% lidí potřebuje nebo nepotřebuje ;)

To, že byl ke stažení je opravdu pěkná formulace. Jaké promile lidí, kterých se zeptáte, vám řekne, že ví, co to je a jak se to používá? Zato neustálá masáž ohledně nepotradatelnosti nejnovějšího MrkvosoftOffice je na denním pořádku.
Ze strany Mrkvosoftu se jedná o naprosto zjevné oblbování lidí, které je sice legální, ale ne morální. Kdyby lidé, kteří mu platí každoroční výpalné, věděli, že totéž mohou mít zadarmo... Ale o praktikách Mrkvosoftu, jak se udržet u koryta, se již popsaly stovky stran...

Co je to za nesmysl? Na svých strojích používám většinou Office 2013, a nevidím důvod, proč zrovna teď upgradovat, i když mám licence i na Office 2016. Nikdo vás nenutí do předplatného, a nikdo vás nenutí používat poslední verzi MS Office. Nakonec pokud chcete, můžete používat i LibreOffice nebo jiný SW s podporou OOXML. Že je ta podpora mizerná? Stěžujte u autorů daného SW, že nedokáží pořádně implementovat ISO standard.

Ale mějte pro autory LibreOffice také pochopení, protože když za jejich SW nic neplatíte, tak nemůžete čekat, že budou mít peníze na nějaký pořádný rozvoj projektu. Přesně proto vývoj LO už léta stagnuje.

Asi jste si můj příspěvek pořádně nepřečetl. Takže opakuji:
My, kteří používáme LibreOffice, nemáme žádný problém. Problémy mívá paní, která používá MrkvosoftOffice. Neumí otevřít nativní Mrkvosoftí dokument, přestože tam není nic než jednoduché tabulky jako před 15 lety.
My jí rádi pomáháme a pomocí "stagnujícího" LibreOffice jí zkonvertujeme poslední verze Mrkvosoftích dokumentů do starší verze. :-DDD

Pokud srovnáváte více než 10 let starou verzi MS Office s novým LibreOffice, tak máte pravdu. Ale je dost nesmysl používat tak starou verzi SW, která je dávno bez podpory, zvlášť když to není nijak závratně drahý SW.

Navíc otevření dokumentu MSO v LibreOffice je vždycky sázka do loterie. V lepším případě se ořežou některé vlastnosti dokumentu a rozpadne se layout. Ale jinak je to samozřejmě veliká výhra :)

Našel jsem si aktuální ceny na Alza.cz:
Microsoft Office 2016 pro domácnosti a podnikatele CZ 6 490,- Kč.
Microsoft Office 365 pro jednotlivce 1 790,- Kč KAŽDÝ ROK!
A za tyhle prachy si ty ovce otevřou běžné dokumenty, tak jako před 20 lety! <palmface>
Jako bych slyšel podomního pojišťovacího agenta: "Vždyť dáte jen 5 Kč denně, no nekupte to! :-DDD

Pokud potřebujete otevírat 20 let staré dokumenty, můžete použít 20 let starý MS Office. Pokud potřebujete otevírat dnešní dokumenty, tak i Office 2010 udělá daleko lepší službu, než poslední LibreOffice.

Průměrná mzda přepočtená na rok je v ČR 382 212 Kč (31 851 Kč měsíčně). Pokud si někdo domů koupí roční předplatné MS Office 365, má v ceně vyjma vždy poslední verze MS Office také 1TB storage na OneDrive a měsíčně 60 minut volání ze Skypu na pevné linky po celém světě. Za to ten člověk dá 0.47% svého ročního příjmu. Podotýkám že jde o chudou ČR. V Německu, UK nebo US jde o výrazně nižší procento. Například v US je to 0.18% příjmu. Komu se to nelíbí, ať si koupí jednorázovou licenci za cca dvojnásobek, a může ji používat dlouhá léta. I v roce 2018 je Office 2010 pořád velmi dobře použitelný. Komu se nelíbí ani to, může použít online Office aplikace zdarma, LibreOffice, nebo různé další alternativy.

Pokud jde o cenu pro podnikatele, tak si uvědomte, na kolik vyjde firmu zaměstnanec sedící u PC. Jenom mzda, odvody a prostory + energie vyjdou *minimálně* na 500 000 Kč za rok. Pokud takovému zaměstnanci jednou za 3 roky koupíte retailovou licenci MS Office, představuje to asi 0.43% peněz, které za toho člověka za tu dobu utratíte. V multilicencích je to procento nižší. A opět platí to co jsem psal o vyspělejších zemích výše.

Uvědomte si, že uživatelé na Windows mohou používat jak MS Office, tak LibreOffice. A zjevně si vybrali.

Schválně předstíráte, že mi nerozumíte. Nikdo nechce otevírat 20 let staré dokumenty. Jde o to, že za nemalé výpalné dostanou funkcionalitu STAROU 20 LET! Už tehdy uměly tabulkové procesory a textové editory v podstatě totéž, co stačí 99% uživatelů i dnes.
Máte pravdu, že uživatelé si vybrali: Ti chytří neplatí nic, ti hloupí platí výpalné za něco, co je již 20 let běžné a mohou to mít zadarmo.
Abych se některých nedotkl, k těm hloupým je třeba přiřadit i ty chytré, ale líné změnit své návyky a taky ty zblblé Mrkvosoftí propagandou.
A ještě k té "malé částce": Nemohl byste mi ji pravidelně posílat, když to je takový pakatel? Nebo to dávejte na charitu, ta to potřebuje určitě více než otesánek Mrkvosoft.

Vaše představy o tom, co 99% uživatelů potřebuje nebo nepotřebuje, jsou vysloveně vtipné. Zaměňujete potřeby své a potřeby ostatních.

Pokud vám nebo komukoliv jinému vyhovuje Open/LibreOffice, tak samozřejmě nic proti. Pro mě je celkem zásadní mít Word, Excel, Outlook, Visio, a možnost bez problému a beze ztrát otevřít dokumenty MS Office od těch vytvořených dneska až po ty vytvořené před 25 lety.

Samozřejmě bych vám mohl pravidelně posílat nějakou malou částku. Ale proč bych to dělal? Co mi za tu částku nabídnete? Pokud nabídnete třeba produkt pro který mám dobré využití, je špičkou ve svém oboru, a moje peníze půjdou na údržbu a rozvoj toho kódu v rozsahu mnoha člověko-roků měsíčně, tak bychom o tom mohli uvažovat ;)

Zásadně se mýlíte v jedné věci: Já tady nepíši svoje představy, ale mnohaleté ZKUŠENOSTI! V mém okolí jsou lidé různých profesí: programátoři, HW-vývojáři, logistici, projektanti, sociální pracovnice, ředitel umělecké školy... a nikdo z nich nepotřebuje nic, co by neměl i bez Mrkvosoftu! A těch pár procent, co za mnou chodí, abych jim zkonvertoval nejnovější Mrkvosoftí dokument na starší Mrkvosoftí dokument jen dokazují, že tam NIC NOVÉHO, CO BY TEN STARÝ OFFICE NEZVLÁDL, NENÍ! Pořád vám to připadá vtipné?
Tu zanedbatelnou částku (0,43%) byste mi posílal, protože Vám poskytnu řešení, kdy zadarmo uděláte tutéž práci. Nyní ji zbytečně vyhazujete do popelnice jménem Mrkvosoft, takže Vám nebude chybět. :-DDD

Aha, takže evangelizujete, nabral jste pár oveček, a podle toho soudíte, co těch pár set milionů uživatelů MS Office potřebuje nebo nepotřebuje. Tak to potom ano :)

Fakt máte řešení, kde zadarmo beze ztráty otevřu dokumenty MS Office napsané dnes stejně jako před 20 lety, máte adekvátní náhradu za Outlook, Access, MS Project atd.? Samozřejmě že nemáte. Mimochodem kdybyste mi za 0.43% příjmu dal LibreOffice, který můžu mít legálně zdarma, tak nevidím důvod vám za něj platit.

Jste opět vedle jak ta jedle. Já na nějakou evangelizaci rozhodně nemám čas. Možná soudíte podle sebe, protože z těch desítek tisíců vašich příspěvků, propagujících Mrkvosoft na linuxovém serveru, je jasné, že Vy jste evangelistou Mrkvosoftu jako snad nikdo jiný.
Je jednoduché uvěřit, že se bez Vámi jmenovaných programů Mrkvosoftu neobejdete. Nakonec to je právě cílem neustálé mediální masáže Mrkvosoftu. Přesně takové ovce Mrkvosoft chce a potřebuje, aby je mohl dojit o každoroční výpalné.
Opakuji podstatu věci, která Vám úmyslně znovu a znovu uniká: Já a mé okolí se nijak nevymykáme běžné realitě a spokojeně již mnoho let dokážeme spravovat své dokumenty a vše co s tím souvisí BEZ NUTNOSTI PLATIT MRKVOSOFTU VÝPALNÉ.
Můžete s tím nesouhlasit, ale to je asi tak vše, co s tím můžete udělat. :-DDD

Mě je úplně jedno, v čem spravujete svoje dokumenty vy nebo pár lidí okolo vás. Druhořadý a léta stagnující Open/LibreOffice prostě nevyhovuje mým potřebám. Ano, mohl bych například plánovat aktivity s papírem a tužkou, nebo nějakým open sourcem ze kterého by mi hrůzou vypadaly vlasy (a dost možná i nehty a zuby), a byl bych hrdě nekompatibilní se zbytkem světa, protože "nejsem ovce". Ale to není pro mě, já chci prostě dobrý nástroj. Vy na Linuxu lepší možnost nemáte, takže chápu, že podle vás jsou hrozny kyselé :). Užívejte si co funguje pro vás, a buďte opatrnější, když se snažíte soudit potřeby ostatních.

Já používám skvělý LibreOffice i na Windowsech, kde jak říkáte, mám prý lepší možnosti. Čím to asi je, že já a desítky běžných lidí z mého okolí a tudíž stovky miliónů lidí z celého světa, nesáhneme po té "lepší" variantě? Možná je to tím, že občas těm chudákům, co si zaplatili výpalné, pomáháme konvertovat jejich dokumenty, ve kterých mají totéž, co my.
A říkáme si přitom starou známou pravdu: "Jen hlupák platí za to, co může mít zadarmo!".
Potřeby ostatních soudím z mnohaleté zkušenosti. To pro vás není dost opatrné? Zkuste taky někdy od vašich ideologií přejít k realitě a běžné praxi a nebuďte již tou hrdou (placenou?) ovcí Mrkvosoftu.

No jasně, celý svět má Office 2003 a starší bez nainstalovaného Compatibility Packu (který je dostupný zdarma), takže jim musíte převádět dokumenty :D

Doporučujete mi abych "nebyl ovce" a používal office produkt, který neumí beze ztrát otevřít ani moje dokumenty, ani dokumenty dalších stran, se kterými potřebuji pracovat? Produkt který dodnes neumí použitelným způsobem hlídat změny v dokumentech (tracking changes)? Mám oželet Outlook, Access, Visio a MS Project, a přepsat všechna makra do jiného jazyka? Mám přejít na obdobu MS Office 95, a to proto abych ušetřil pár korun za licenci, které mám stejně zahrnutou v multilicenci? A to všechno abych byl frikulín a ne ovce? Děkuji, to není pro mě, na ovečky a frulikíny si můžete hrát s někým jiným :)

Pokud vás zajímají nějaká čísla, tak MS Office používá 98% firem. 82% používá klasickou verzi a 53% Office 365; 37% firem používá obě verze. LibreOffice a další open source používá v alespoň jedné instalaci 16% firem. Zákazníci vnímají zásadní vlastnosti office SW v tomto pořadí: reliable, user friendly, secure, built for professionalism, easy to manage, cost effective, scalable, easy to set up, quality customer support. LibreOffice a další open source propadá ve všech těchto kategoriích, s výjimkou "cost effective". Horší je snad už jenom Apple iWork for iCloud, ať už je to cokoliv :). Zatím to nevypadá že by někdo měl šanci MS dohonit a předhonit, ale nejlépe na to má nasazeno Google. Čísla jsou z US, Kanady a UK, tj. ze zemí, které udávají v IT trendy.
https://community.spiceworks.com/software/articles/2873-data-snapshot-the-state-of-productivity-suites-in-the-workplace

Chcete mne snad těmi bezvýznamnými fakty utlouci? Ty vaše statistiky nemají NIC SPOLEČNÉHO S KVALITOU SW, pouze s ovládnutím trhu. Vysvětloval jsem vám to již několikrát.
Používejte LibreOffice a rozhodně nebudete mít problém s otevíráním vlastních dokumentů. To jen Mrkvosoft má každou chvíli nekompatibilní verzi a drze vás ještě nutí dávat výpalné za nutný upgrade!
Chápu, že se vám to zdá nemožné, ale jděte do toho a za pár týdnů si na ty "nepostradatelné" utility ani nevzpomenete!

Jistě, fakta jsou bezvýznamná, to tu dlouho nebylo :)

LibreOffice neumí beze ztrát otevřít ani dokumenty OOXML, ani DOC/XLS/PPT. To je prostý fakt. Zapomeňte na shodu layoutu i dlouhou řadu funkcí. Pokud vystačíte s tím že možná uvidíte rozsypaný text nebo polofunkční worksheet, tak nic proti.

Nevymýšlejte si o nekompatibilitě MS Office. Word 2007, 2010 a 2013 umí otevřít soubory Wordu 2016 (Word 2003 je už pár let nepodporovaný, možná s Compatibility Packem otevře i dokumenty Wordu 2016 - nezkoušel jsem to). Samozřejmě Word 2007 například neumí číslování odstavců řeckými písmeny (α, β, γ, δ, ε,…), a převede je na klasická čísla (1, 2, 3, 4, 5,...). Neumí efekty jako reflection a glow, takže je ignoruje. Neumí OpenType features jako ligatury a stylistické sety takže je nezobrazí, atd. Ale v principu to funguje, a rozhodně není nutný upgrade, jen aby člověk otevřel dokument.
https://support.office.com/en-us/article/open-a-document-in-an-earlier-version-of-word-45c4dd2f-bf7b-4a0d-9ff2-7b2ff6b733f0

Open/LibreOffice jsem si nainstaloval vícekrát. A je to pořád ta stejná stará mrcha, ve které nelze beze ztrát otevřít dokumenty MS Office, prezentace se rozsypávají zvlášť drsně, nemá Outlook, Access, Publisher, Visio ani MS Project, nemá použitelné sledování změn, grafy v Calcu vypadají jako z ranných devadesátek (a mimo jiné při převodu zmizí grafy typu histogram, treemap, legendy grafu a vůbec skoro všechno), za kontingenční tabulky v podstatě neexistuje náhrada, celé je to pomalé jako slimák, UI s menu je díky množství funkcí nepřehledné ještě víc než v Office 2003 atd. Prostě nic pro mě. Ne protože bych LibreOffice nezkusil, ale protože prostě neplní moje požadavky. Jestli ve spreadsheetu píšete nákupní seznam, ve word processoru dopisy a víc nepotřebujete, tak spokojeně používejte LibreOffice. Profesionální nástroj v roce 2018 ale vypadá trochu jinak.

Skoro bych mohl zkopírovat svou odpověď v naší diskuzi u jiného článku, ale asi by to k ničemu nebylo, takže jen stručně:
Popsal jsem vám REÁLNOU zkušenost několika desítek lidí z různých pracovních oborů v mém okolí. Ti se podle mne svými potřebami nijak nevymykají běžnému průměru populace. Všem LibreOffice nádherně a bez problémů vyhovuje. Problém má občas těch pár procent, kteří mají MS-Office, pokud včas nezaplatí výpalné. Na tom žádný z Vašich argumentů nic nezměnil a ani nemůže změnit.
Vsaďte se se mnou o co chcete, že když ty skvělé fíčury z MS-Office, kterými tady argumentujete, přečtete BĚŽNÉMU uživateli, tak na Vás bude koukat jako tele s otevřenou hubou, protože je nikdy nepoužil ani nepoužije! Pro Vás jsou možná nepostradatelné, tak si za ně klidně plaťte. Nehrajte ale tuhle habaďůru společně s Mrkvosoftem na slušné, obyčejné lidi. Mrkvosoft z toho má výpalné, ale co Vy?

Těch pár desítek lidí je podle vás reprezentativní vzorek populace ČR, západních zemí, nebo dokonce celého světa? :) Představy ajťáků o tom co "běžný uživatel" potřebuje jsou pravidelně dost mimo. Ale jak jsem psal: Jestli ve spreadsheetu píšete nákupní seznam, ve word processoru dopisy a víc nepotřebujete, tak spokojeně používejte LibreOffice. "Habaďůru" hrajete vy, když se snažíte předstírat, že druhořadý produkt s dlouhou řadou praktických problémů (často způsobených tím že vývoj nemá kdo platit, protože uživatelé za ten SW neplatí) je ta jediná správná cesta pro "slušné obyčejné lidi". Lidé vědí co chtějí a nejsou nesvéprávní. Akorát jejich preference nemusí být stejné, jako vaše nebo moje.

Jestli jste někdy studoval teorii pravděpodobnosti, tak byste se mnou měl souhlasit v tomto tvrzení:
Jestliže náhodně vybraný člověk zjistí, že mezi desítkami lidí, které náhodně poznal, není ani jeden, který by potřeboval něco, co LibreOffice neumí, tak pravděpodobnost, že totéž bude platit pro 99 procent lidí celého světa, je prakticky rovna jistotě.
Ano, je v mém okolí pár jedinců, kteří Mrkvosoft Office používají, nicméně z vlastní zkušenosti vím, že by jim LibreOffice bohatě stačil. Jejich jediným strašákem je, že nebudou kompatibilní se stádem Mrkvosoftích ovcí.
Rád s vámi souhlasím, že lidé nejsou nesvéprávní. Nejsou však ani dokonalí, což je přesně to, co využívá obří korporace k jejich ohlupování a dojení. A Vy jí k tomu pomáháte.

Jak už jsem psal, ajťáci mají dost iluzorní představy o tom co "běžný uživatel" potřebuje nebo nepotřebuje. O práci většiny lidí máte ve skutečnosti dost mlhavou představu. Samozřejmě můžete tvrdit, že třeba já místo Outlooku můžu použít Thunderbird a místo Visio to kreslítko z LibreOffice. Jenže to je asi jako místo Wordu používat psací stroj, a místo autem jezdit na oslu. Je to asi realizovatelné, ale přináší to spoustu nevýhod. A když jsme u toho, tak kompatibilita se zbytkem světa - a také s vlastními staršími dokumenty - je dost klíčová věc. Že vás, a možná pár lidí okolo vás, takové věci netrápí? To jsem vám celkem ochotný věřit. A proto říkám, že pokud vám vyhovuje LibreOffice, tak je to vaše volba. Moje volba je jiná, a mám k tomu své dobré důvody. Naštěstí nikdo netvrdí, že musíme všichni používat stejný office produkt :). A to i přesto, že Open/LibreOffice spoustu konkurence odrovnal nulovou cenou.

K vašemu výroku o teorii pravděpodobnosti: to by platilo v případě že byste měl reprezentativní vzorek populace, a opravdu byste důkladně zjistil, co ti lidé potřebují nebo nepotřebují. Jenže vaše závěry jsou asi jako když fanoušek Sparty tvrdí, že každého hrozně moc zajímá fotbal, protože to přece zcela jasně vidí u desítek lidí kolem sebe. Předpokládám že znáte pojem selection bias, česky údajně "výběrové zkreslení".

Je to zvláštní, ale opět jste názorově docela mimo realitu :-).
1. Jak jsem již psal, mám přehled o lidech ze svého okolí, kteří jsou NEJRŮZNĚJŠÍCH PROFESÍ, pohlaví a věku (již je nebudu znova vypisovat). To, jestli jsem nebo nejsem ajťák, je samozřejmě irelevantní (mimochodem, ajťákem jsem tak z 5%, jinak jsem vývojář).
2. Ať se snažíte dehonestovat Thunderbird i LibreOffice kde můžete, faktem je, že jsou to formule 1 (mám-li zůstat u vašeho automobilového příměru), které běžný člověk využije stejně jako Mrkvosoftí produkty, tj. cca z 5-10%.
3. Kompatibilitu s vlastními dokumenty mají uživatelé LibreOffice mnohonásobně lepší než uživatelé MicrosoftOffice, jak jsem již na reálných příkladech uvedl dříve. Navíc za ni neplatí výpalné!
4. Pokud bych byl podobný fanoušku Sparty, tak byste měl pravdu. Ale opravdu nejsem, takže se mýlíte.

No jo, oni mají různí uživatelé různé jazyky, a tedy i různá jména adresářů. Hrůůůza, koho by to napadlo? :D. A řešení? Dvacet sekund hledání na Googlu.
https://www.altitude365.com/2014/12/10/calendar-permissions/
https://www.bechtle-blog.com/home/bulk-set-calendar-permission-in-multilanguage-environments

Kde je opravdový problém? V neschopném adminovi, který neví jak to funguje se jmény adresářů na MS Exchange a u klientů, neumí ani jednoduše napsat dotaz do vyhledávače, a vzteká se jako nesvéprávné děcko. Nekvalifikované lidi by k administraci neměli pouštět.

Já považuji za vrchol programátorské hlouposti pojmenovat adresář takto: "Documents and Settings".

Jistě. Lepší je použít třeba /home, což nikomu kdo nemluví anglicky nic neřekne :)

ano /home je lepsi a neanglicky mluvici jiz mnoho let vedi ze home je domov a tukaji vsude mozne na ikonku domecku...

"Documents and Settings" byl proste omyl, uznal to i sam Microsoft, kdyz "presel" na "Users" (i kdyz "Documents and Settings" ma stale jako symlink)

Mám za to, že "Documents and Settings" vybral MS z toho důvodu, aby i ty největší prasata konečně donutil podporovat mezery v názvech adresářů. Dlouhá jména souborů, včetně mezer, jsou ve Windows od verze NT 3.5, tj. od roku 1994. Myslím že to zabralo, protože na aplikace, které neumí dlouhé názvy, dneska narazíte velmi těžko.

U přechodu na Users je jiná motivace. NTFS má omezení délky cesty na 32768 znaků, což musí stačit každému :). Ale kvůli symlinkům a dalším konstrukcím, které mohou vést interně k delší cestě k souboru, to na Win32 bylo omezeno na 260 znaků. Léta to nikomu nevadilo, ale postupem času se začaly hromadit situace, kde se na ten limit naráželo. Proto MS zkrátil názvy některých adresářů, a později umožnil ten limit na 260 znaků v nastavení systému odstranit.

Za mě to oboje splnilo účel. Srovnejte s unixy, kde jsou mezery v názvech adresářů a souborů sice technicky odjakživa OK, ale i dnes se pořád považují exotiku, která působí problémy.

Ten /home není lepší, protože to prostě není lokalizované. To že se dá cesta nabrouzdat přes ikonku je sice pěkné, ale problém to často neřeší.

Musím uznat, že se za vašich odpovědí často dozvím docela zajímavé detaily z historie Windows.
Nicméně v tomto případě asi sám cítíte, že hájíte neobhajitelné:

Důvod "donutit prasata podporovat mezery v adresářích" neospravedlňuje opruzující snížení přehlednosti a komfortu pro stovky milionů nevinných uživatelů na několik let. Díky za další důkaz, že Mrkvosoft ví lépe než uživatelé, co je pro ně dobré :-D.

Argument, že "home" není lokalizovaný, nemá žádný smysl pro porovnání, zda je lepší než "Documents and Settings". Obojí se dá řešit a řeší, když už to někdo chce, symbolickými linky ve všech myslitelných jazycích.

Odhoďte, prosím vás, ideologické brýle a podívejte se na to selským rozumem. Komu vadí nádherně výstižné, krátké, přehledné a snadno napsatelné slovo "home" a místo něj přivítá tu dlouhou, nepřehlednou, nic neříkající a zdržující příšernost "Documents and Settings" s nutností uvozovek na příkazovém řádku? Snad jen chovanci bohnického zařízení. To už tady můžeme diskutovat o tom, zda je lepší být chudý a nemocný než bohatý a zdravý.

V čem je komfort "Documents and Settings" menší než u "home"? Na command line - kterou většina uživatelů stejně nepoužívá - stačí napsat "\doc" a stisknout tab.

Ten název "Documents and Settings" byl v lokalizovaných verzích Windows přeložený. Windows můžete mít buď v anglické verzi, nebo v lokalizované. Pro anglickou verzi můžete nainstalovat language pack, a ten sice změní UI, ale jména adresářů (a některé další věci) zůstanou anglicky. Lokalizovaná verze má i ty adresáře a další věci přeložené. Jestli vám přijde přehlednější mít jeden /home, a k tomu sto symlinků typu /doma(?), /casa, /hjemme, /domicile atd., tak mě to moc praktické nepřipadá.

Navíc jak jsem psal, "Documents and Settings" je název který splnil účel, protože dneska prakticky nenajdete aplikaci, která by si neuměla poradit s dlouhými názvy s mezerami. Unixy by něco takového také potřebovaly.

Tak to shrnu, i když je to asi opět k ničemu. Název "Documents and Settings" je

1. nic neříkající (skoro vše je dokument či nastavení),
2. otravně dlouhý pro napsání,
3. nepřehledný pro kontrolu správnosti,
4. zabírající zbytečně hodně místa při jakémkoliv zobrazení,
5. způsobuje pády programů, které neumí mezery,
6. otravně si vynucuje psaní uvozovek před a na konci cesty k souboru.

Je vám to opravdu málo? Já zapomněl, že většina z toho jsou podle vás přednosti nebo na ně existuje workaround, kterým se z tohoto paskvilu podle vás stane název rovnocenný jednoduchému "home", které nemá jedinou z těchto nectností.
Ha-ha-ha. Opravdu úsměvné.

1. Proč je podle vás "home" všeříkající, "Users" hodně říkající, a "Documents and Settings" nicneříkající? Já bych to tak jasně neviděl.
2. Proč byste to psal? V GUI na to kliknete, na command line je autocomplete.
3. Vizte bod 2.
4. Nenastavujte si oversized font na obrazovce s rozlišením 800x600 px ;)
5. Právě proto to byl dobrý nápad - dneska díky tomu prakticky všechny aplikace umí dlouhé názvy s mezerami.
6. Vizte bod 2.

Samozřejmě jste se vyhnul tomu důležitému: název adresáře /home není lokalizovaný, a rozhodně neobstojí argument, že Rusové, Číňané i Filipínci se těch pár slovíček anglicky naučí :)

Mimochodem /home je podle vás nějak univerzální? Na tradičních Unixech jste mohl najít uživatelské profily ve /usr/<username>, a na různých Unix-based a Unix-like systémech je to minimálně /var/users/<u­sername>, /u01/<username>, /usr/<username>, /user/<username>, /users/<username>, /Users/<username>, /export/home/<u­sername> a /data/media/<u­serid>.

1. V tom je právě ta genialita názvu "home": Nesnaží se být chytrý jako opice. Je to prostě a jednoduše domovský adresář uživatele. Jen nabubřelý Mrkvosoft si mohl myslet, že vymyslí něco výstižnějšího. A jako obvykle pohořel jak malý jarda! :-DDD
2. Hm... zkusím autokomplete: d <tab> ...a máme tu ... chvíle napětí ... "Data aplikací" :-DDD. Tak to je snad ještě debilnější než "Documents and settings". :-DDD
3. Na můj argument, že je to nepřehledné, jste odkázal naprosto nelogicky na bod 2, čili cituji "V GUI na to kliknete, na command line je autocomplete". To ovšem nemá s přehledností nic společného. Přehlednost znamená, že když kontroluji pohledem, zda adresář na obrazovce je do posledního písmenka (bohužel i mezery) správný, tak u "home" je to cca 10x rychlejší a spolehlivější.
4. Asi jste neměl nikdy otevřeno složitější programovací rozhraní se spoustou oken a okének, že? Ani jste nemusel přistupovat k PC přes mobil apod.
5. Bez toho "dobrého" nápadu by to ani nemusely umět a fungovaly by! :-DDD.
6. Takže vy máte ve všech textových editorech autokomplete adresářů? No to jsou věci...

Za sebe a odhaduji i polovinu světa mohu říci jen: Prosím, nechte mi ty jednoduché anglické názvy základních adresářů a nelokalizujte je! Pro ty ostatní: Lokalizujte krátkým a výstižným synonymem anglického "home". Problem solved :-DDD.

1. Jasně. Ještě že Unixy nepsali Arabové nebo Tamilové, protože pak byste obhajoval, že منزل nebo வீட்டில் je prostě geniální a výstižné pro celý svět :D
2. Lokalizované verze Windows mají lokalizované názvy adresářů, přesně jak to má být.
3. Pokud někdo neumí přečtením ověřit jestli sedí "Users" nebo "Documents and Settings", tak by si asi měl zopakovat prvních pár let základní školy. Výjimkou jsou lidé, kteří nemluví daným jazykem. Ti mají možnost používat lokalizované verze Windows.
4. Předpokládám že u omezení délky cesty na 260 znaků zastáváte názor, že je to zbytečné omezení, kdežto u "Users", nebo dokonce "Documents and Settings", je to na vás moc dlouhé. Jsou lidé, kteým se vždycky něco nelíbí.
5. Na Unixech jsou mezery v názvech souboru povolené (stejně jako tabulátory, enter nebo invalidní UTF-8 sekvence), ale v řadě případů to prostě nefunguje. Ale jinak, vašimi slovy, super nápad :)
6. Ve Windows se konfigurace většinou (i když ne vždy) řeší v GUI. Cesta k adresáři uživatele typicky nebývá součástí konfigurace, která by se vypisovala ručně. A pokud už potřebuji do konfigurace napsat nějaké jméno adresáře, tak si ho většinou nabrouzdám ve Windows Exploreru, stisknu Alt+D (tím vyberu adresu) a Ctrl+C, a pak ji vložím do textového editoru. V případě souboru stisknu Shift+right_mouse, vyberu Copy as path, a vložím do editoru. Chcete tvrdit, že by v editoru vypisujete na klávesnici například cesty jako /etc/sysconfig/net­work-scripts/ifcfg-eth0, ~/.xmodmaprc, /usr/X11R6/lib/­modules/ atd.? Nejspíš ano, a ještě vám to přijde "intuitivní". Aneb co Unixy dělají s lidmi :(

Jako obvykle, když jste zatlačen do kouta jednoduchými logickými argumenty, uchýlíte se k demagogii a off-topic argumentům. Ani nevím, zda má smysl no to reagovat. Takže již naposled:

1. I kdyby ten demagogický nesmysl, co jste napsal, byla pravda, stejně by to Mrkvosoft zprznil na فقدت المستندات والإعدادات جيدة resp. na ஆவணங்கள் மற்றும் அமைப்புகள் நல்லது. :-DDD
2. A řekl veliký Mrkvosoft a jeho ovce: "Data aplikací" jsou přesně tak jak mají být. Amen. :-DDD
3. Patříte asi mezi ty, o kterých píšete, protože reagujete úplně mimo téma.
4. Předpokládáte špatně, navíc jste mimo téma.
5. Řeč byla o zbytečné mezeře v jednom ze základních adresářů. Opět je vaše odpověď zcela mimo.
6. Jak jednoduché Watsone! Škoda, že jste opět pominul desítky scénářů, kdy to takhle dělat nelze! Dovolte, abych vás parafrázoval: "Aneb co Windows dělají s lidmi :(". :-DDD

Ne, fakt nemá smysl reagovat. Obhajujete anglický název adresáře pro uživatele kteří anglicky nemluví, a máte veliký problém s mezerou v názvu adresáře v jedné verzi Windows, přestože zajistila to co se na Unixech nikdy nepodařilo, tedy aby prakticky všechny aplikace uměly fungovat s dlouhými názvy včetně mezer. Argumenty byly řečeny, za mě už víc není co řešit.

Sám sobě odporujete, když píšete, že nemá cenu reagovat a reagujete. :-D
1. Obhajuji výstižné, krátké a přehledné názvy. V tom se jistě shoduji se všemi normálně (neideologicky) myslících lidí. Je mi líto, že vy a pár pomatenců z Mrkvosoftu máte na to jiný názor. To, že jsem řekl, že mně a spoustě lidí by vůbec nevadilo, kdyby se nelokalizovaly vůbec, neznamená, že obhajuji jejich vnucování všem (což je typické chování Mrkvosoftu).
2. Problém s mezerou není jen můj problém. Mezera není vidět, nelze tudíž efektivně rychle rozlišit od dvou mezer, tabulátoru a dalších "prázdných znaků". Ale kdo nechce pochopit, nepochopí...
3. Na Linuxu jsem na programy, které neumí mezeru, nikdy nenarazil. Jestli to je díky dobře zvoleným názvům adresářů nebo jsou tak dobře napsány, mne tudíž vůbec nemusí zajímat ani nezajímá. Zato na Windowsech těch problémů bylo nepočítaně, jak sám přiznáváte :-D. Relativně nedávno jsem ses jedním setkal (tuším, že to byla nějaká starší verze EasyPHP).

To záleží na permissions toho symlinku. A kvalitní administrátor to by měl vědět.

No, po části evropy byl známý určitě, na stranu druhou, i tady vidím ve SF/F fandomu dost dramatický nárůst lidí kteří se o Zaklínače začali zajímat díky hře. Navíc hry přitáhly k Zaklínačovi celý anglicky mluvící svět, (první eng překlad vyšel až po hře). Docela pochybuji že by se bez toho Netflix rozhodl začít točit seriál.

Řeči od Aja výše, že by měl Sapkowski platit CD Projectu za propagaci sou samozřejmě dost blbé, CD Project by bez něj možná nikdy nebyl tam kde je teď. Na stranu druhou, je vidět že si dost pomohli navzájem. Proč nechtěl Sapkowski podíl ze zisku taky chápu, po debaklu s prvním seriálem. Jenže to je holt riziko… Peníze na ruku jsou jistota, podíl ze zisku riziková investice. Na rozhodnutí ex-post že investice by byla lepší je pozdě, stejně tak by byla blbost žalovat zbohatlý startup který nabízel platit část výplaty v akciích.