Australský podnikatel Craig Wright se veřejně odhalil jako Satoshi Nakamoto, tvůrce měny bitcoin. Jeho přiznání ukončilo léta trvající dohady střídané fantastickými odhaleními, která se ale později ukázala jako nepravdivá.
Aby dokázal svou identitu, podepsal zprávu stejným privátním klíčem, jaký byl použit pro vůbec první transakci uskutečněnou pomocí bitcoinu. Ta je přímo svázaná se Satoshi Nakamotem a v roce 2009 s její pomocí poslal 10 bitcoinů Halu Finneyovi. Renomovaný kryptolog pomáhal před sedmi lety s uvedením systému do provozu.
Craig Wright odhalil svou identitu třem světovým médiím – BBC, Economist a GQ. Během demonstrace pro BBC Wright předvedl použití klíče, což je podle něj důkaz jeho identity. Někteří mi uvěří, jiní ne. Ale ve skutečnosti je mi to jedno,
řekl Wright reportérovi BBC.
Byl jsem tehdy hlavní částí toho všeho, ale mnoho lidí mi pomáhalo,
řekl Wright o začátcích bitcoinu. Řekl také, že od začátku plánoval zveřejnění informací, které by dokazovaly jeho identitu. Na otázku, proč s odhalením otálel tak dlouho, odpověděl, že neměl důvod ukazovat se světu. Je to právo každého z nás. Proč by se každý, kdo udělal něco pro lidi, měl ukazovat světu? Proč by to měl dělat?
Na otázku, zda není hrdý na to, že je Satoshi Nakamoto odpověděl: To jsem, ale proč bych s tím měl běžet před televizní kamery?
Podle jeho slov se kód nepíše před objektivy kamer.
Potvrzení identity
Jon Matonis, ekonom a zakladatel Bitcoin Foundation, tvrdí, že ví o Wrigtově identitě a věří mu. Během setkání v Londýně jsem měl možnost prozkoumat důkazy ve třech oblastech: kryptografické, sociální a technické. Pevně věřím, že Craig Wright obstál ve všech třech,
řekl Matonis.
Odhalením své identity ukončil Craig Wright honbu za Satoshi Nakamotem, kterou se zabývali jednotlivci i média. Postupně bylo odhaleno několik kandidátů, včetně Doriana Nakamota, který se ale nakonec také ukázal nebýt tím pravým.
O Craigu Wrightovi se hovořilo už v prosinci 2015, kdy jej servery Wired a Gizmodo označily jako jednoho z možných kandidátů. Dokládaly to odcizenými dokumenty, které měly dokazovat Wrightovu účast na celém projektu. Nedlouho po tomto odhalení proběhla v jeho domě policejní razie. Úřady ji ale vysvětlovaly jako součást dlouhodobého vyšetřování finančního úřadu, ne jako výsledek odhalení tvůrce bitcoinu.
Podle Wrightových slov spustilo prosincové oznámení velký hon na jeho osobu i jeho blízké ze strany úřadů i novinářů. Objevila se řada smyšlených příběhů a já nechci, aby tím trpěli lidé, které mám rád,
řekl. Nechci, aby to nikoho z nich zasáhlo.
Wright chce podle svých slov především chránit své blízké a zaměstnance. Chtějí zůstat v anonymitě a nemají zájem být součástí toho všeho. Proto jsem předstoupil před kamery a ukázal se světu. Ale udělal jsem to jednou a naposled. Už nikdy nebudu stát před kamerou pro žádnou televizi ani jiná média. Nikdy,
odmítl kategoricky jakékoliv další rozhovory.
Nechci slávu, chci mít klid
Zřejmě proto se nakonec rozhodl vyjít se vším ven. Neudělal jsem to, protože jsem chtěl. Není to moje volba,
řekl a dodal, že neměl nikdy v plánu stát se představitelem bitcoinu. Nechci být tváří ničeho,
řekl na vysvětlenou k tomu, proč byl okolnostmi donucen se odhalit.
Raději bych to nedělal. Chci dál pracovat, chci dělat dál to, co jsem doposud dělal. Nechci peníze, nechci slávu, nechci žádný obdiv. Jen mě nechte být,
řekl Satoshi Nakamoto. Rovnou kategoricky říkám – jestli mě někdo nominuje na Nobelovu cenu nebo Turingovu cenu nebo jinou, nic z toho nepřijmu.
V současné době je v oběhu přibližně 15,5 milionů bitcoinů. Předpokládá se, že Satoshi Nakamoto vlastní asi jeden milion z nich. Pokud by je všechny prodal za současného kurzu, teoreticky by získal asi 450 milionů dolarů. Sám ale říká, že má peněz dost a nemá zapotřebí používat další.
Komunita pochybuje
Komunita uživatelů okolo bitcoinu rozhodně není s vysvětlením spokojena. Převládá naopak názor, že na celém odhalení je až příliš mnoho nesrovnalostí. Nik Cubrilovic, bývalý australský hacker a významný bezpečnostní bloger, na Twitteru napsal: Nevěřím, že Wright je Satoshi. Znám dva lidi, kteří s ním dělali a popsali ho jako šíleného intrikána a šarlatána.
Economist je ve svém odhalujícím článku také velmi opatrný: Naším závěrem je, že pan Wright by skutečně mohl být panem Nakamotem, ale důležité otázky stále zůstávají nezodpovězené. Ve skutečnosti může být nemožné jednou provždy bez jakýchkoli pochybností prokázat, kdo bitcoin skutečně vytvořil.
Michele Spagnuolo, bezpečnostní analytik z Google dodává: Není to Satoshi. Jen znovu použil zprávu (Sartrova textu) podepsanou Satoshiho klíčem z blocku 9 jako ‚důkaz.‘
Právě vlastnictví privátního klíče použitého k podpisu prvních bloků mělo být nezvratným důkazem identity Satoshi Nakamota. Zveřejněný podpis ale nesedí a je jen kopií staršího podpisu, který je veřejně k mání. Redaktoři Economistu tvrdí, že jim Wright privátní klíč ukázal, ale nedal jim šanci jej ověřit. Redaktoři navrhli pokus, kdy by jimi zaslaný dokument Wright podepsal, což on ale odmítl s tím, že nebude skákat, jak jiní pískají. Rozbor celého problému s nevalidním klíčem už bitcoinová komunita zveřejnila a tvrdí, že Wright opět není Nakamoto. Na serveru Reddit se už také problém rozebírá a většina se kloní k tomu, že případ vykazuje příliš mnoho podivností.
Gavin Andresen: je to on, předložil důkazy
Na Wrightově straně tak stojí vlastně už jen slovo Gavina Andresena, významného člena bitcoinové komunity a ředitele Bitcoin Foundation. Věřím, že Craig Steven Wright vytvořil Bitcoin,
píše na svém blogu. Podle svých slov se účastnil londýnské demonstrace a Wright před ním použil k podpisu správný klíč využitý k potvrzení prvního bloku.
Detaily setkání Wrighta a Andresena popisuje časopis Wired. Wrightova londýnská firma jej v březnu pozvala na setkání. Nejprve neměl zájem, ale pak ho e-mailová komunikace s Wrightem přesvědčila. Podle jeho slov šlo skutečně o někoho s hlubokými znalostmi všeho okolo bitcoinu. E-mailová komunikace byla jako od Satoshiho, se kterým jsem kdysi komunikoval. To mě přesvědčilo a nasedl jsem do letadla,
říká Andresen.
Samotné setkání pak proběhlo v hotelu 7. dubna, přítomni byli ještě dva Wrightovi kolegové. Tam prý přímo před ním provedl kryptografický důkaz své identity – rozhodl se podepsat zprávu stejným klíčem, jaký použil k vytěžení vůbec prvního bloku 50 bitcoinů v historii. Andresen ovšem trval na tom, že ověření proběhne na úplně novém počítači. Nevěřil jsem jim, že neprováděli něco s hardwarem.
Wrightův asistent tedy odešel do obchodu a přinesl novou originálně zalepenou krabici s novým počítačem s Windows. Na něj nainstalovali software Electrum, ve kterém ověření provedli. Podepsán byl text: Gavin’s favorite number is eleven.
, ke kterému ještě Wright připsal krátký podpis CSW
. Zpráva byla poté na flash disku přenesena do nového počítače a ověřena.
Nejprve se ověření nezdařilo, ale pak Andresenovi došlo, že zpráva byla přenesena bez tříznakového podpisu. Po jeho doplnění Electrum zahlásilo, že podpis je správný. Je naprosto nemožné, že jsem byl oklamán,
říká Andresen. Je skutečně možné, že by Wright dokázal pomocí triku přesvědčit neznalé novináře z BBC a dalších médií, ale Gavin Andresen je skutečný odborník na šifrování a bitcoin.
Sám Andresen se diví, proč nebyl stejně silný důkaz Satoshiho identity předveden také veřejnosti. On sám prý s ním nesměl opustit hotel, protože by jej prý mohl zveřejnit dříve než bude Wright na oznámení připraven. Doufá, že Wright ještě opravdový důkaz publikuje.
Jediným vysvětlením současného stavu je podle Andresena Wrightovo silné emoční pohnutí, když se po tolika letech skrývání odhalil. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je… že nechce přijmout roli vynálezce bitcoinu,
říká Andresen. Popsal Wrighta jako přemoženého a smutného z rozhodnutí, které musel učinit. Jeho hlas se lámal, byl viditelně zasažen emocemi. Buď je to fantastický herec s hlubokými znalostmi o bitcoinu nebo to pro něj bylo celé emočně velmi vypjaté.