@Pavel Tišnovský
Tohle relativizování nemá moc smysl. Na každou položku ve státním rozpočtu se najde nespočet názorů, že by se peníze daly využít jinak. Jsou období, kdy se jeden výdaj vyplatí, jindy ne, poté se zase někdo vzpamatuje a udělá to účelně.
Sčítání lidu má smysl, protože doplňuje údaje, které jinak stát nemá k dispozici. Jedním ze zjištění je např. to, jak moc lidé skutečně žijí v místech trvalého pobytu. To je zajímavé pro určení daní - obce dostávají rozpočet podle oveček, ale ví se, že spousta obcí je plná náplav bez přihlášení. Nebo se díky sčítání lidu zjistí, jak vypadá bytová situace - jestli se lepší, horší, stagnuje (počet m2 na osobu, počet osob na pokoj, ...). Informace o dojíždění za prací je také důležité. Bez sčítání lidu se nedovíte, kolik dětí vyrůstá v péči jen jednoho rodiče, nebo ve střídavé péči (na to neexistuje žádný pramen).
I když se ta data nevyužívají direktně, ovlivňují politiku od místní do státní úrovně. Lze podle toho odhadovat, jestli občané víc ocení silnici, nebo školu. O tom, že na počátku takové politiky stojí data ze sčítání lidu, se asi ani nedovíte.
Sčítání lidu, pravda, je možná méně bombastické v německých a rakousko-uherských zemích, kde je i bez něj zakořeněná silná byrokracie. Zrovna náš stát ví o občanovi (možná zbytečně) moc informací i bez sčítání. Spousta evropských zemí ale nemá ovečky spočítané a evidované tak těsně, jako my. Takže jedním z důvodů pro sčítání v ČR je i jakési, aspoň částečné sjednocení dat, které jednotlivé země mají k dispozici; proto při sčítání doplňujeme jen ty informace, které stát nemá.
A v neposlední řadě, nezapomínejme na to, že i v ČR žije spousta lidí, kteří nemají úřední záznamy v pořádku (neaktualizované trvalé pobyty, nevyužívají žádná zvýhodnění na děti, ...), takže sčítání lidu vyplňuje i tyto mezery, případně zjistí, jestli jsou tyto mezery významné či nevýznamné.
Sčítání lidu, jednou za deset let, není zas taková zátěž ani pro občana, ani pro stát. Denně vidím daleko horší příklady systematického plýtvání.