Základní informace o SDL
Počátky knihovny Simple DirectMedia Layer (SDL) ukazují ke společnosti Loki Entertainment Software, která se zabývá portováním her do operačního systému GNU/Linux, a jejímu hlavnímu programátoru Samu Lantingovi. Byla navržena jako obecné nízkoúrovňové API (aplikační programové rozhraní) pro tvorbu her a obecně multimediálních aplikací. Z velké části zastřešuje funkce operačních systémů, a tím umožňuje téměř stoprocentní přenositelnost zdrojového kódu. Současná nejnovější stabilní verze je 1.2.8.
SDL obsahuje funkce pro vytvoření okna (včetně fullscreenu) a správu událostí. Dvourozměrná grafika je zahrnuta přímo, 3D grafika je realizována pomocí OpenGL, které má přímou podporu. SDL dále umožňuje práci s audiem, CD-ROM a časovači, pokročilejší programátory jistě potěší podpora vícevláknového programování.
Jak už plyne z názvu (Simple…), je tato knihovna relativně malá. V jádru obsahuje pouze základní funkcionalitu, díky čemuž je přehledná a nezahrnuje programátora žádným gigantickým API. Vše „navíc“ poskytují různé nadstavby, např. SDL_image pro nahrávání obrázků (samotné SDL umí nahrát pouze formát BMP), SDL_sound a SDL_mixer pro zvuky, SDL_ttf pro truetype fonty, SDL_net pro síťování a další. V nejhorším případě musí programátor vše potřebné dotvořit sám, nicméně v naprosté většině případů už to někdo řešil před ním, stačí hledat.
Operační systémy a programovací jazyky
V součanosti je SDL portováno do operačních systémů GNU/Linux, MS Windows, BeOS, MacOS Classic, MacOS X, FreeBSD, OpenBSD, BSD/OS, Solaris, IRIX, a QNX. Dále je ho možno najít na Windows CE, AmigaOS, Dreamcast, Atari, NetBSD, AIX, OSF/Tru64 a SymbianOS, ale tyto systémy zatím nejsou oficiálně podporovány.
SDL je napsáno v jazyce C a samozřejmě funguje i v C++. Může být však používáno i v dalších jazycích. Jsou jimi Ada, C#, Eiffel, Erlang, Euphoria, Guile, Java, Lisp, Lua, ML, Objective C, Pascal, Perl, PHP, Pike, Pliant, Python a Ruby. Všechny příklady v tomto seriálu budou napsány v jazyce C nebo C++. Pokud vás zajímají jiné, odkazy na implementace naleznete na domovské stránce SDL.
Licence
SDL je k dispozici pod licencí GNU Lesser General Public License (GNU LGPL) verze 2 nebo novější. Podrobnosti ohledně licencování naleznete na licenční stránce SDL nebo přímo v textu licence.
Všechny ukázkové programy k těmto článkům budou šířeny, pokud výslovně nebude uvedeno jinak, pod licencí GNU General Public License (GNU GPL) verze 2 nebo novější.
Výhody a nevýhody
Hlavní výhody už byly popsány výše, jsou jimi především přenositelnost, jednoduchost, rychlost, flexibilita…
Co se týče nevýhod, existuje asi jen jediná. Dokumentace je sice celkem kvalitní, ale začíná být trochu zastaralá (z roku 2001) – neobsahuje popis některých nově přidaných vlastností. Dá se to však kompenzovat pročtením hlavičkových souborů, které jsou hodně a dobře komentované, dostupností zdrojových kódů a spoustou ukázkových programů. U online dokumentace je také spousta příspěvků přidaných uživateli (ve formě diskuse/fóra u každé stránky), které také často pomohou.
Kde lze SDL získat?
Adresa www.libsdl.org je prvním místem, které by měl programátor, hledající cokoliv ohledně SDL, navštívit. Lze zde nalézt naprosto vše včetně dokumentace, tutoriálů, FAQ, souborů pro download, stovek aplikací a knihoven využívajících SDL (většinou včetně zdrojových kódů) a spousty dalších věcí.
Samotné SDL bývá také standardní součástí naprosté většiny linuxových distribucí, u jiných operačních systémů bude nutné stahovat. Pokud plánujete vývoj nebo kompilaci programů, jsou nutné devel balíčky, které obsahují hlavičkové soubory, dynamické knihovny, zdrojové kódy, dokumentaci a několik ukázkových programů. Runtime knihovny jsou pouze pro spouštění již zkompilovaných programů.
Download
Pokračování
V následujícím dílu se podíváme na instalaci SDL a vytváření projektů v gcc, MS Visual C++ a Dev-C++. Na popis kódu se pravděpodobně ještě nedostane.