> na internetu existuje k tematu ovladani vice programovacich jazyku nepreberne
> mnozstvi informaci a nazoru. Samozrejme se najdou hlasy, ze je mozne stejne
> dobre ovladat vice jazyku, ti rozumnejsi a zejmena starsi kolegove potvrzuji,
> ze max. vykon dokazi prinest pouze se svym "materskym" jazykem.
> I C++ autor vzdycky radil, ze jestlize mam tym programatoru, kteri ovladaji Cobol,
> tak se ma projekt psat v Cobolu.
Ano, proto napriklad vznikl CobolScript. Mate svuj nazor, ktery s Vami jiste sdili mnoho lidi, ja mam zase jiny, ktery jiste take neni zcela ojedinely. Nesnazim se Vam ten svuj vnutit jako univerzalni pravdu a netvrdim, ze pokud jej neprijmete, tak Vas obvinim z kacirstvi. Dokonce ani netvrdim, ze ten Vas je nespravny. Sam uz take nejsem nejmladsi, necim jsem prosel i nejaky ten tym ridil. Myslim, ze nic na svete neni boolean, jen boolean. Nic neni cernobile. Nic se neda se 100% uspechem generalizovat. Kazdy projekt je jiny uz od sameho pocatku. Nektery zakaznik je ochoten a schopen jit do neceho, s cim nema vlastni zkusenost, jiny trva na svych zabehnutych a proverenych technologiich. V konecnem dusledku ma zadavatel ponekud vyhodnejsi pozici pro vyjednavani, protoze on najima resitele a plati mu svymi penezi. A za sve penize ma svate pravo byt uspokojen a mit jistotu, ze vi, pro co a proc se rozhodl.
> Vami nastinena problematika je IMHO v projekcnim software stezejni a je to
> neuste hledani kompromisu mezi tim, co umi jednotlivi kolegove v projektu a co
> je cilem projektu a jake prostredky je treba zvolit. Z vaseho prispevku jsem mel
> ten dojem, ze vy preferujete optimalni reseni pro zakaznika a ocekavate, ze se pak
> najdou ti odpovidajici lide. Moje zkusenosti jsou, ze toto je spatna cesta.
Opet - muze byt a nemusi, bal bych se pausalne tvrdit, ze to jde jen takhle a jinak ne. Naklady na rekvalifikaci talentovanych programatoru nejsou tak vysoke, jak by se zdalo. Cim vetsi projekt, tim jsou relativne mensi. Pro projekt neni (a na tom trvam) rozhodujici, jakymi prostredky bude realizovan, ale jak je navrzen s ohledem na soucasnost i budoucnost, jak je veden, kontrolovan, jak se resi problemy nalezene na ceste, jak je zdokumentovan atd. Jiste to znate ze zkusenosti. A je take pravda, ze pro vyvoj vetsich systemu neni az tak klicove, jestli kazdy z programatoru je opravdovy guru pres konkretni platformu. Smutnou skutecnosti je, ze metoda velkeho kladiva je v praxi celkem funkcni a s dvema sty prumernymi lidmi udelam stejnou praci, jako treba s deseti excelentnimi, mnohdy i za mene penez. Ale pak uz to nebude takova radost! A ja nechci delat veci bez radosti.
Take vim a respektuji, ze soucasnym trendem je preferovani uzce specializovanych lidi pred temi se sirokym zaberem. To je zcela pragmaticke a vzeslo to (mozna) od personalnich agentur. Nemuzu dobre rozeznat, kdo je opravdu flexibilni a kdo to o sobe jenom prohlasuje, kdyz sam mam o danem oboru jen vseobecny prehled. Pak je pro mne jistejsi vezt se s hlavnim nazorovym proudem, protoze ten se tim hlavnim nestal pro nic za nic. Ale takhle ja zit nechci, to jsem se mohl narodit jako Japonec (pratele z Japonska prominou), pro me je dulezite i zadostiucineni z toho, ze se mi podarilo vymyslet neco originalniho, co tu jeste nebylo, prestoze za to platim dan ve forme obcasneho pruzkumu slepych ulicek.
A co se tyka zvladnuti vice jazyku, tam jsem presvedcen, ze je to podobne, jako s jazyky lidskymi. Prvnich pet je nejtezsich. Kdyz Vase mysl jednou akceptuje, ze existuji ruzna paradigmata a pochopi jejich klady a zapory, programovaci jazyk samotny je jen zalezitosti gramatiky a dokumentace, ktere je na webu vetsinou nepreberne. Jazyk jako takovy je pouhym prostredkem k technicke realizaci algoritmu. Nekomu to jde jednim zpusobem, jinemu jinym, nekomu zadnym, nekomu jakymkoli. Teoreticky zaklad je ale spolecny, tam se uz dlouho nic radikalne noveho neobjevilo.