Poměrně dlouhou dobu byl výchozím nástrojem na zprávu fotografií v Ubuntu používán Fspot. Jedná se o nástroj, který se dnes již téměř nevyvíjí, který byl založen na Mono a nabízel základní paletu funkcí pro prohlížení a organizování snímků. Nedávno byl však nahrazen menším a pružnějším projektem Shotwell, který je zaměřený především na méně náročné uživatele. Důvodem pro změnu byla nezávislost na Mono, poměrně živý vývoj a také méně obsazeného místa na CD disku. Dle mého soudu je možné přiložit ještě jeden důvod – Shotwell je téměř dokonale graficky integrovaný do grafického prostředí Ubuntu. Ať již jde o Gnome 2.x nebo Unity. Nepůsobí tak jako jeden z mnoha programů navíc, ale jako integrální součást operačního systému.
Na tomto místě je možné se krátce podívat na rozdílnost ve funkčnosti Fspot a Shotwell. Druhý jmenovaný sází na rychlost a podstatně méně funkcí. U téměř všech nadstandardních nástrojů se předpokládá, že jich uživatel použije v rámci specializovaných programů a Shotwell bude určený čistě jen na prohlížení a organizaci grafiky. Zda jde o krok správným směrem, nechť posoudí každý sám. Nespornou skutečností je, že středně vybavený nástroj pro domácího fotografa pod Gnome neexistuje a pro řadu uživatelů by byl Darktable příliš robustní.
Shotwell se představuje
Základní podpora Shotwell je pro Ubuntu a Fedoru. Poslední verze pochází z počátku června, takže vývoj je poměrně aktivní. Za projektem stojí skupina yorba.
Aplikace nabízí celkem tři možnosti importu fotografií. První je skrze gPhoto přímo z fotoaparátu, dále pak je připravený nástroj na přenos databáze z Fspot a nechybí ani možnost si přímo vybrat nějakou složku. Export je možný na Flickr, Picasa Web Album, Facebook a Piwigo a videa na YouTube. Právě práce s videem je jednou z novinek verze 0.10.x. Program je určený skutečně jen pro práci s fotografiemi a videem, čemuž odpovídá také paleta podporovaných formátů – jpeg, tiff, png, raw (a to ještě jen velmi omezeně) a pro video Ogg, QuickTime, MP4, AVI.
Při prvním spuštění programu jste vyzvání k importu snímků, který probíhá poměrně rychle a bezproblémově. V levém menu se vytvoří automatická datová struktura, přes kterou můžete jednoduše přistupovat k jednotlivým snímkům nebo celým albům. U jednotlivých snímků se zobrazují základní informace z EXIF, s tím že podporováno je také GPS. Snímkům je možné přiřazovat tagy, název nebo klasické hvězdičkové hodnocení. V tomto ohledu program nenadchne ani nezklame.
Potěšitelné je, že jsou podporovány některé hromadné úpravy snímků jako je otagování, změna názvu či velikosti. Pokud jde o možnosti práce s jednotlivými obrázky pak je k dispozici ořez, otočení, nastavení barevnosti (expozice, sytost, jas, odstín, omezení rozsahu histogramu), odstranění červených očí a tzv. vylepšení. Poslední funkce dle mého soudu nepracuje vůbec dobře a většinu snímků spíše pokazí. V tomto ohledu zaostává za například Picasa o poměrně velký kus. Snímek je možné také editovat v externím programu, což pro většinu činností nelze než doporučit. Nechybí ani možnost překlopení snímku.
Obrázky je možné nastavit jako pozadí plochy nebo exportovat z aplikace. Pokud jde o možnosti tisku, není k dispozici žádné pokročilé nastavení. Podobně chybí možnost tvorby CD s fotografiemi, koláže, kalendáře nebo album. Snad jedinou alespoň trochu nadstandardní službou je kvalitní záloha databáze snímků. Alespoň základní možnosti nastavení nabízí také prezentační mód – k dispozici je časovač a několik málo přechodových efektů.
Základní správa fotografií je ale rychlá a bezproblémová. Podporována je metoda táhni a pusť, stejně jako klávesové zkratky. Vyhledávání je poměrně průměrné – funguje dobře, ale funkčně nenadchne.
Závěr
Pokud hledáte jednoduchý nástroj na správu fotografií, pak nemusí být Shotwell krokem úplně špatným. Jeho ovládání je logické a zvládne jej úplně každý. Pro klasické domácí využití, kdy je třeba rozdělit snímky do složek, otagovat, otočit a případně nahrát na webové album na Picase či Facebooku, se hodí poměrně dobře.
Slušné hodnocení kazí jen polovičatá podpora RAW a absence většího množství efektů – alespoň převod do černobílé varianty, doostření a rozmazání snímků by jistě i nenáročný uživatel rád použil. Jestliže vám funkčně nedostačuje, je možné sáhnout po digiKam, pokud vám nevadí provázanost s KDE či po jednoduchém Fspotu, který ale závisí na Mono. Rozumnou volbou pro náročného uživatele v Gnome bude zřejmě Darktable.
ČLÁNKY DO MAILU