Paráda. :-) Páči sa mi aj C64 cez projektor, žeby som si Cubase z Atari Falcon hodil tiež na stenu? Chýba mi už len ten projektor. :-)
Len tak cvične som pozrel eBay, SID station k dispozícii za vyše 1.000 dolárov, tak to už áno. HardSID za 300 € _bez_ SIDu, tiež ponuka ktorej ťažko odolať. :~)
Pěkný článek jako vždy. Ale co já si pamatuji, tak generátory uměly kromě trojúhelníku, pily, čtverce a šumu také sinus, nebo se mýlím? A s těmi samplovanými zvuky, myslel jsem že to byla vada všech C64, ale asi nebyla. Já musel letovat odpor někam k SIDu aby ty samply byly slyšet. Poté najedou většina her "ožila", hlavně Interier karate, kde údery byly všechny samplované.
U samplů se musel vyřešit jeden problém - jak dostat DC složku do bloku Volume, tam se s ní už dalo pracovat. Starší N-MOSové SIDy (které zní lépe :-) byly navrženy tak, že DC složku propouštěly, takže tady nebyl problém. Řešit se to muselo u H-MOSových SIDů, ty byly v tomto ohledu "dokonalejší", což se však projevilo na nemožnosti samplingu, takže se pájel odpor na EXT IN.
Sinusovka sla "nasamlovat", ale primo generatory ji neumely - to by na cipu musela byt nejaka pamet (jako na OPL-2) s casti sinusovky nebo by ji musel umet rychle spocitat, coz na tech par tranzistorech :-) neslo.
Ale ne, já jsem srdcem komodorista od roku 91, kdy mi ho za 4500,- koupil dědeček i se starou ruskou televizí, ale beru to takhle: při taktu 1 MHz a vzorkovací frekvenci 20 000Hz by na jeden vzorek zbývalo 50 taktů procesoru a nejkratší instrukce (inx,iny) měly dva takty. To se toho moc spočítat nedá. Commodore uměl změnou jedné adresy posunout sprajta, druhou ho mu změnit grafiku, třetí změnit barvu pozadí, čtvrtou pozadí odskrolovat, načtením páté a šesté vyhodnotit kolize mezi sprajty navzájem a mezi sprajty a pozadím, v tom byla jeho síla. Tohle všechno právě musel Sinclair počítat, ale i 286,386,486... A nakonec zabralo nejvíc strojového času přičtení bodů za sestřelení raketky do celkového skóre :-). Kdepak nějaké sinusovky...
Ha, řadím zpátečku :-) Já měl ATARI 130 XE, to bylo hardwerově taknějak opajcované, prostě moderní konstrukce: skoro RISC procesor (56 instrukcí!) + sada akcelerátorů :-) :-) :-) :-)
Procesor 6502 (a 6510, ten je až na pár nožiček stejný) byl navržen týmem, který navrhl Motorolu 6800, výsledkem byl 6501 (pinově kompatibilní s M6800), ale ten Motorola soudně napadla, takže dalším krokem byla změna nožiček, která zabránila dalším sporům. Takže to Motorolou smrdí, ale papírově to Motorola určitě není. :-)
Nee, 6502 sice vytvořili sice ti stejní lidé (Chuck Peddle a spol.), co M6800, ale jde o zcela jiný procesor, který není ani pinově kompatibilní (to byla 6501, ale po žalobě ze strany Motoroly se udělala naschvál nekompatibilní 6502).
A proč byla 6502 tak úspěšná - no stála ze začátku pouhých $25, zatímco konkurenční i8080 a M6800 $179. A to už se vyplatí - proto se také 6502 dávaly do herních konzolí, Apple II, Atárek a nakonec i do Komoušů. CBM udělalo podle všeho dobře, že MOS koupilo, potom mohli trošku zatápět konkurenčnímu Atari :-(
V podstatě byl totožný, až na přidaný I/O port a z toho vyplývající odlišný význam prvních adres, navíc měl a třístavovou logiku adresní sběrnice (kupodivu například Atárko se bez toho obešlo, i když Antic si paměť adresoval sám :-). Později CBM opravdu dodávalo 6502 i firmám Atari a Apple, původně se ale jednalo o jinou firmu, kterou CBM koupilo.
Jóóó ANTIC, to byl opravdový procesor, měl přímý přístup k paměti a vlastní instrukční sadu, co řádek zobrazení to jedna instrukce, klidně mohl být na střídačku texťák a grafika. A když se řeklo GTIA, že máme grafiku a ANTIC jel v texťáku (nebo naopak?), to šly dělat prima věci s vícebarevnými znaky. Skoro mám slzy v očích :-)
Pěkný článek, ale bohužel vůbec tomu nerozumím. Také mne zaujalo, že ta karta nemá pod větráčkem žádný pasivní chladič, nebo ten vzduch jde skrz kartu? =O
Samotný SIDy se uchladí bezproblémově, NEW sidy neměli ani pasivy (sarší C64 měli pasiv pro všechny IC, pullup odpory jsou relativně malé). Pro hardsid (starej) jsem kdysy něco i dělal, ale to byla ISA. Byl dost mizerně udělanej, protože defacto jen připojil SID na sběrnici, takže se to dost blbě časovalo (spíš nečasovalo :). PCI neznám, s tou jsem neměl nic společnýho, ale vzhledem, že jsou na paticích, tak nevím, toho vzduchu zespoda zas tak moc foukat opravdu nebude... Možná i něco pod tím, nějaké CPU/FPGA s buferem, který už sem (snad) dali... Na druhou stranu, samotnej SID se si zvedne teplotu určitě o 15-20 stupňů přinejmenším, oproti okolí. Tak pokud má někdo blbě odvětranou kisnu...
The Filter was a classic multi-mode (state variable) VCF design. There was no way to create a variable transconductance amplifier in our NMOS process, so I simply used FETs as voltage-controlled resistors to control the cutoff frequency.
The filter is the worst part of SID because I could not create high-gain op-amps in NMOS, which were essential to a resonant filter. In addition, the resistance of the FETs varied considerably with processing, so different lots of SID chips had different cutoff frequency characteristics. I knew it wouldn't work very well, but it was better than nothing and I didn't have time to make it better.
Mimochodom, jeho dalsie chipy uz v Ensoniqu (DOC1 - ak si niekto pamata este Ensoniq Mirage, prvy "ludovy" sampler, napr. klavirove solo v Po schodoch/Banket je Mirage) nemali so SID nic spolocne..
Phase accumulating oscilator (pouzity v SID) bol zakladom PPG Wave, prveho wavetable synthu, pravda s analogovym SSM filtrom a VCA..
Hmm, asi jsem se nechal unést dojmem ze staré sady skladeb a nevšiml si, že už jsou zveřejněné nové využívající možností SwinSIDu. Pěkné, smekám, protože to je o řád lepší. Asi půlka z těch starých se AY opravdu hodně podobala.
Tak by mě zajímalo, jak tohle dělaj. Z jednoho normálního kanálu udělaj čtyři osmibitový, pomocí změny šířky pulsu a sustain, nebo jak?
Mimoto, můj komodor měl relativně silné rušení na výstupu, takový ten typický šum, který byl tím větší, čím víc bylo na obrazovce bílé barvy. Jednou jsem přišel na to, že to taky trochu ovlivňovala hodnota na adrese 16383 (dekadicky). Prostě při 0 to rušilo víc, při 255 slyšitelně míň.
Napadlo mě, jak by šlo na komodoru v asm emulovat FM syntézu. Jako modulovanou vlnu použít normálně třeba trojúhelníkový průběh a modulační dělat rutinou třeba na 20Hz, to by znamenalo třeba 20x za periodu upravovat frekvenci oscilátoru (0-4 od základní k nejvyšší, 5-9 zase zpět k základní, 10-14 snižovat a 15-19 zase zpět), takže 400x za sekundu upravovat frekvenci. Bohužel mám svýho commodora 50km daleko, nemůžu to vyzkoušet.