@Miroslav Šilhavý
Tak a je to tady. Když už nejde argumentovat, rozškubu celkové sdělení, jeho podstatu, na věty vtržené z kontextu a nadělám v tom guláš že už se podstaty nikdo depátrá, jenom "rádoby" glos vět bez kontextu. Ne ne ... zkusím to zase shrnout do normálního názoru.
Nesouhlasím. Excesy nejsou všechno co má stát řešit. Ale i z té podmnožiny, aby mohl stát rozpoznat co je exces, musíš vědět co není. Tedy zavést, stanovit nebo obecně uznat nějakou normu. A jsme u těch norem.
Za děti si sice odpovídáš sám, ale když to děláš tak ti stát pomáhá tím že můžeš vybírat mezi normovanými věcmi to nejlepší, případně rozpoznat vadu a i to nahlásit aby se nechytli ostatní. Ale děti jsi do toho zatáhl ty. A za to se cena právě musí platiti. Nelze to mít vyřešeno a nic to nestát. To je nonsense.
Uznávám že se ti to zdá moc, ale já právě psal o tom, že je potřeba zamyslet se nad tím, kde je v tomto případě hranice. A zde taky ještě tvrdím, že zákazník v některých případech nemůže rozpoznat nutnost nasadit některá řešení třeba nyní kvůli zajištění kolektivní bezpečnosti protozu aby se nevytvářely nesystémové rovnáky na další desetiletí - tedy tvrdím, že toto není v silách zákazníka rozeznat. Tedy z toho mu žádná hmatatelná materiální výhoda nevyplyne, není schopen ji vidět a nevytvoří poptávku i když je to v jeho zájmu i budoucím. No a já jsem ze své praxe naučen, že nejlepší doba na přechod je tehdy, když už se na stávajícím řešení musí dělat ty rovnáky skrz celý systém a protidůvody jsou lokálního charakteru (pouze segment u zákazníků není připraven kvůli ...)