Co je to SLAX
SLAX je 170 MB velké LiveCD s operačním systémem Linux, vyvíjené v českých luzích a hájích. Maximální velikost výchozí distribuce není volena náhodně, umožňuje totiž vypálit ISO obraz na 8cm miniCD media a poskytuje spoustu volného místa pro přidání vlastních modulů. Na českých oficiálních stránkách projektu www.slax.cz je ke stažení kompletně počeštěná verze. (Anglické stránky a multijazyčný slax jsou k nalezení tu.)
Pro koho se SLAX hodí?
SLAX je vhodný jak pro linuxové experty, kteří chtějí nosit svůj Slackware všude s sebou, tak pro začátečníky, kteří jsou ochotní se učit.
Proč SLAX?
Výhod a rozdílů mezi SLAXem a jinými Live distribucemi je hned několik. V první řadě je to již zmíněná velikost a s ní související rychlost čtení dat z CD. SLAX neobsahuje miliony všelijakých aplikací, ale místo toho jen výběr toho nejpoužitelnějšího (a nejhezčího) ze všech oborů (office, multimedia, utility…). Je velký rozdíl v rychlosti procházení 700 MB komprimovaných dat (např. danix) a 170 MB dat (slax).
S velikostí souvisí ještě další výhody. Nejenže je možné SLAX snadno vměstnat na 256 MB velký USB FlashDisk (ze kterého jde pak i přímo bootovat), ale je také možné použít boot parametr „slax copy2ram“pro zkopírování celého CD do paměti počítače, aniž byste potřebovali gigabajt ramky. 256 MB opět stačí.
Další (řekl bych nejdůležitější) výhodou je použití OVLFS (overlay filesystému). Díky němu se u SLAXu nesetkáte s chybou zápisu na read only filesystem. Celé CD je „přemountováno pamětí“, takže se SLAX tváří jako opravdová reálná distribuce. Je možné doinstalovávat aplikace, editovat existující soubory, mazat soubory i adresáře a vůbec dělat vše, co člověka jen napadne. Prováděné změny jsou ukládány do /mnt/livecd/changes a /tmp/ovlfs.stor. Bohužel, OVLFS je zatím funkční jen pro kernel řady 2.4
Co jsou to moduly
Narozdíl od některých Live distribucí je SLAX už od počátku tvořen pomocí modulů. Jednotlivé části souborového systému jsou uloženy odděleně, v komprimovaných IMG souborech. Takto utvořené části se ve finále navzájem překrývají a dávají zdání jednolitého kořenového adresáře. Přímo za běhu lze příkazem „moduse“ vložit do SLAXu další modul s libovolnou adresářovou strukturou. Pro uživatele se systém tváří, jakoby byl modul zničehožnic nainstalován, všechny soubory jsou tam, kde mají být, jako mávnutím kouzelného proutku.
Jak vytvořit modul pro SLAX
# připravíme si prázdný adresář mkdir -p /tmp/novymodul # zkopírujeme všechny soubory, které chceme do # modulu zahrnout, včetně celé cesty (např. # /bin/bash do /tmp/novymodul/bin/bash) cp --parent /zdrojove_soubory* /tmp/novymodul # vytvoříme výsledný IMG soubor pomocí skriptu dir2img dir2img /tmp/novymodul /tmp/vysledek.img
Jak modul použít
Jednou z možností je vložit img soubor modulu přimo do iso obrazu CD, použitím nějakého software nebo příkazem „modinsert“, který je součástí Linux Live skriptů. Modul je nutné umístit do adresáře /modules/ (pak bude použit vždy při nabootování SLAX CD) nebo do adresáře /optional/ (pak bude ve slaxu použit pouze při uvedení boot parametru load=jmenomodulu.img).
Další možností je již zmíněný příkaz moduse, který vloží IMG modul do živého filesystému přímo za běhu slaxu, bez nutnosti restartovat. V současné chvíli není možné takto vložený modul za běhu SLAXu opět odejmout.
Trochu obsáhlejší dokumentace existuje i na webu v anglickém jazyce.
Budoucnost
Nová řada Linuxového jádra 2.6 je už velmi stabilní, nabízí lepší podporu hardware, umožňuje vypalování CD v ATAPI módu bez nutnosti ide-scsi emulace a slibuje i vyšší rychlost. Jedním z hlavních cílů pro SLAX tento rok je umožnění použití právě této řady kernelu. S tím bohužel souvisí nutnost přepsat OVLFS nebo najít vhodnou náhradu. Slibně vypadá projekt Stony Brook University nazvaný unionfs. Na portu pro 2.6 jádra se již pracuje a funkční verze bude podle mailinglistu k dispozici snad po prázdninách.
Použitím unionfs ve SLAXu by byly vyřešeny některé současné problémy s overlay filesystémem (file locking v /etc a /var) a zároveň by nové funkce tohoto souborového systému umožňovaly technicky mnohem jednodušší víceúrovňové vkládání a dokonce i odnímání modulů za běhu SLAXu. Abych pravdu řekl, už se nemůžu dočkat :)
I přesto že je SLAX primárně vyvíjen jako Live distribuce, lze jej manuálně nainstalovat na pevný disk jako reálný Linux. (viz návod v angličtině). Velmi brzy se v budoucnu dočkáme pěkného instalačního programu, který se pokusí tento ruční proces zautomatizovat.
