Co končí, co se chystá
Než se dostaneme k hlavnímu tématu článku, tak v rychlosti odbudeme to, co se ví už dávno: mele z posledního a jen stále ne a ne skončit. Windows 10 Mobile to mají definitivně spočítané. Jejich podpora skončí v prosinci 2019. Uživatelům je doporučeno zálohovat si data a přejít na Android či iOS, resp. jinak řečeno na systémy, kde Microsoft dodává a podporuje své mobilní aplikace. Více už k tomuto tématu asi netřeba dodávat, neb kopat do již mírně zavánějící mršiny v pangejtu je jen plýtváním energií.
Daleko důležitější je decentní zmínka šéfa Microsoftu, Satyi Nadelly, v rozhovoru pro CNBC. Hovořil zde mimo jiné o značce Surface, vztahu k běžným uživatelům a předplatitelské službě Microsoft 365. Máme tak definitivně potvrzeno z úst nejvyššího muže Microsoftu: běžným zákazníkům bude nabídnut model předplatného á la Microsoft 365, v jehož rámci firma nabízí Windows 10 a Office 365 podnikům, školám a dalším institucím. Rýsuje se počátek konce Windows jako produktu a rodí se koncept Windows jako služby.
Radikální změny v Microsoftu pokračují
O odklonu Microsoftu od jeho někdejší obchodní strategie 80. a 90. let postavené kolem prodeje krabicového softwaru toho již bylo napsáno dost. Firma dokládá už nějakou dobu čísly, že hlavními pilíři jejího byznysu jsou cloudové služby, resp. služby obecně – to je cíl, ke kterému firma směřuje a který je do budoucna nejméně rizikový.
Snad jen ve stručnosti připomeňme, že Microsoft se v posledních 15 letech spálil už několikrát. Málokdo si dnes ještě vzpomene na řadu přehrávačů Zune, kterými firma chtěla konkurovat tehdy kralujícím iPodům od Apple, které s iTunes stvořily zcela nový trh (nebo ho minimálně rozšířily mezi širé masy dychtivých zákazníků). Ještě méně lidí si vzpomene na dílčí neúspěšné nápady jako maličké „always ready“ SideShow displeje na víkách notebooků v éře Windows Vista. Téměř každý ale ví, že v Nokii a pokusech s Windows 7–8–10 Mobile utopil Microsoft několik miliard dolarů.
Do stejného ranku bychom mohli hodit i křečovitou snahu zachránit vše, co se promarnilo příliš dlouhých spinkáním na vavřínu jménem IE6. Prohlížeč Edge a jeho jádro EdgeHTML končí, nahradí jej Chromium.
Toto jsou jen známější příklady, které spojuje společný aspekt: Microsoft nepodchytil fundamentální změnu trhu, změnu orientace zákazníka, změnu fungování lidské společnosti. Apple přišel s iPody a iTunes a ukázal tím, že lidé chtějí hudbu stahovat (a česká parafráze říká: klidně za to zaplatí Applu, místo aby si platili kredit na ulož.to (tehdy spíše RapidShare)). Apple přišel a ukázal, že lidé chtějí malé počítače do ruky, s nimiž jde telefonovat a kterým dnes říkáme převážně anglickým slovem smartphone. Tohle nepodchytila ani Nokia (resp. její cesta nevedla k současnému cíli), ani Microsoft – který si přežíváním s Windows 6.x/CE nechal tento trh uniknout. A zachránit se to snažil spojením s umírající Nokií v době, kdy už proudily na trh hromady levných Androidů z Číny i Jižní Koreje.
Předchozí odstavec ale neznamená, že by nikdo v Microsoftu (ani za Ballmerovy éry) neměl nos na příležitosti: vždyť firma chtěla v počátcích koupit Facebook, dnešní optikou za směšně nízkou částku (na druhou stranu se také uvažovalo o tom, že za 40+ miliard dolarů koupí Yahoo! – ke smůle akcionářů této firmy se tak nestalo).
Zkrátka Microsoft má za sebou několik let (řekněme zhruba 10 let) trvající přechodnou etapu od konceptu 90. let ke konceptu 21. století. Konceptu, kde není podstatné, na jakém OS ty vaše Office běží, hlavně že vám za ně přitečou peníze. Ideálně nechť pak tečou průběžně. Není zářnějšího příkladu, že Microsoft tohle pochopil, než celá strategie uvedení Windows 10 na trh: stovkám miliónů lidí byl systém doslova vnucen zadarmo, a to právě proto, že je to pro Microsoft daleko výhodnější, než doufat, že si koupí Windows 10 v krabici a bude řešit upgrade/instalaci.
Uživatel zlenivěl
Většinový, typický uživatel za oněch 11+ let s iPhony a dalšími podobnými výdobytky zlenivěl. Focení se redukovalo na mačkání ikony na displeji – vše ostatní přece zařídí software telefonu (dnes dokonce v AI podobě – podívejte se na Google Pixel 3 či Huawei P20 Pro).
Mozek průměrného spotřebitele se překonfiguroval, „digitální demence“ pokročila o další kus dál. Hudba k nám přiteče „po drátě“ či „éterem“ ze služeb jako Spotify. Filmy a seriály stejně tak. Weby se krásně zdrcávají v responsivním designu a schovávají tak do „hamburgeru“ před uživatelem volby, které nejsou zrovna důležité (většinou vše, co není prostá konzumace obsahu). Ve fotografických soutežích vítězí fotografové používající iPhone a aplikace jako Hipstamatic.
Ale hlavně: jak iOS, tak Android jsou příjemně blbuvzdorné systémy a během 1 dne lze přejít od jednoho k druhému a být schopen je intuitivně ovládat. To se Microsoftu s Windows 7–8–10 Mobile nepovedlo, zčásti vinou složitosti aktivních dlaždic, zčásti proto, že tou dobou už zápasil zejména s blbuvzdorným Androidem. Člověk je od přírody líný tvor, rád pasivně konzumuje a je rád, pokud obsluha technického zařízení nevyžaduje v Bloomově taxonomii víc než nejnižší úroveň aktivity.
A pak přišlo Adobe
Do tohoto guláše míchajícího výše uvedené změny světa přišla společnost Adobe s konceptem předplatného. Jedno jí nelze upřít: nástroje jako Photoshop a Premiere + After Effects jsou ve své kategorii světovou špičkou. Adobe tak narazila na to, že jí ubývalo zákazníků kupujících nové krabicové verze Photoshopu prostě proto, že verze stará 5+ let byla dostatečně dobrá, že ani profesionální fotograf neměl důvod k upgradu. Tak se Adobe rozhodla, že silou převede lid na předplatné. A ono jí to vyšlo: lidi sice brblají, ale platí, protože dnes už prakticky nemají jinou možnost. A zisky Adobe v posledních letech tak stále rostou.
Přesně toto chce Microsoft zreplikovat. Software či přímo operační systém jako služba je pro tyto roky ideální koncept z hlediska zisků. Dejme zákazníkovi program za předplatné. Na čem jej bude provozovat, je nám jedno. A abychom ho nalákali, dejme mu k tomu nějakou dostatečně navýšenou kapacitu v cloudovém úložišti, na kterou si rychle zvykne. Vždyť harddisky jsou levné, to nás prakticky nic nestojí a navíc budeme vlastnit data uživatelů, což se také může hodit.
V podstatě to nemá chybu. A protože teprve hledáme, co zákazník snese (Adobe nám v tom jen trochu napovědělo), budeme to zkoušet nadoraz. Třeba když uvedeme Xbox One, tak oznámíme, že konzole se musí aspoň jednou za 24 hodin připojit k internetu, jinak hry nepoběží a zamezíme přeprodeji použitých her někomu jinému. Teprve když konkurenční Sony pro Playstation 4 oznámí, že žádná taková omezení neplánuje, přehodnotíme strategii a omezení také zrušíme. Ve světě mobilů si nic diktovat nemůžeme. Tam bojujeme s Androidem a iOS a také s Googlem a jeho službami. Tam budeme hodní. V desktopech naopak vládneme, i když ve stále se zmenšujícím království. Takže tam si můžeme dovolit víc. Zkusíme to po krůčcích, Satya má zatím v IT světě dobrou reputaci, on jim to podá hezky.
Život za předplatné
Současná západní společnost na předplatném funguje. Předplácíme si zdravotním pojištěním bezplatnou zdravotní péči. Předplácíme si důchod a nemocenskou sociálním pojištěním. Předplácíme si bydlení braním hypoték. Předplácíme si pohodlí transportu leasingem na auto. Předplácíme si přístup k internetu v mobilu bez ohledu na to, že většinou data z mobilního tarifu nevyčerpáme a operátor nám je do dalšího měsíce nepřevede. Předplácíme si Netflix, Spotify, měsíční tramvajenku, obědy v jídelně a není důvod si nepředplácet i ten software a cloudové úložiště. Vždyť ta měsíční či roční platba není až tak zásadně velká, aby to nestálo za to. A narozdíl od zdravotnictví bude ten Photoshop za 1 rok či 5 let prokazatelně o dost lepší než dnes.
Microsoft žádnou lavinu strhávat nemusí, ta se dala do pohybu už před několika lety a nijak zásadně to nikomu nevadí. Já jen vyhlížím den, kdy Windows budou operačním systémem postaveným nad jádrem jménem Linux či BSD. Toto tvrdím už přes 10 let a i nejnovější kroky Microsoftu mě usvědčují v tom, že pokud firma opravdu přesouvá svoji pozornost k SaaS, tak si jednoho dne dobře spočítá, že není důvod platit desítky tisíc vývojářů tvořících operační systém, který jen spouští aplikace, jež bez problémů běží či mohou běhat i na jiných operačních systémech. To, co potřebuje, je co nejlépe fungující „ekosystém“ služeb, které zákazníci 10. let 21. století budou chtít.
