Primitivní, ale často praktické. Tak by daly popsat utilitky z balíčku (balík by bylo moc honosné označení :) FixDos. Jde o tři prográmky, které usnadní práci každému, kdo se občas potýká se soubory od uživatelů DOSu či Windows. První konvertuje DOSové konce řádků (CRLF) na unixové (LF) a vice versa, druhý prográmek převádí jména souborů na malá nebo velká písmena a poslední nahrazuje tabulátory za mezery.
Poslední dobou se stále častěji objevují porty her, které jsem hrával tak před šesti, sedmi lety ještě v DOSu. Atomix byla jedna z nich. Cílem této logické hry, která prý úplně původně pochází z Amigy, je poskládat molekulu dle zadání z několika atomů. To vše ovšem v omezeném prostoru a časovém limitu. Zní to jednoduše, ale obvykle není :). Tato mutace je určena pro Gnome a kromě slušné (i když nijak převratné) grafiky nabízí i témovatelnost či editor levelů.
Původně to měl být jenom dialog pro výběr souborů. Pak se to nějak zvrtlo a EFM se zvolna přeměňuje na samostatného správce souborů. Takových programů je dnes už více, v různém stádiu vývoje. Tenhle je ale zajímavý tím, že to E v jeho jménu znamená Enlightenment. Ano, EFM pochází od stejných autorů, jako tento populární správce oken, jehož krédem je, že věci musí být pěkné i na pohled. A takový je i EFM. Všechny ikonky i texty jsou vyhlazené, pro kompozici s pozadím (volitelným) se používá alpha blending, takže nikde nejsou žádné zuby či ošklivé okraje, zkrátka pastva pro oči. EFM umí selekce více souborů, Drag"Drop, náhledy obrázků (a fontů), kontextově senzitivní menu či podporu meta-dat umožňujících například přidáním do tar archivu ovlivnit, jak bude tento při prohlížení vypadat. Nic ale není zadarmo, a tak budete potřebovat pro hladké použití stroj s PII 300 a 96 MB RAM.
Pondělí 28. 2.
Programovat CGI skripty lze v ledačem, to je konec konců jedna z nejcennějších vlastností tohoto rozhraní. Pokud se je rozhodnete tvořit s pomocí Bashe, tak se nejdříve zamyslete nad tím, jestli je to dobrý nápad, a pokud dospějete k názoru, že ano (opravdu? :), tak zaměřte svou pozornost na „knihovnu“ bashlib. Ta totiž obsahuje základní podporu metod POST i GET a navíc rozumí i cookies, takže vám nejspíš docela usnadní práci.
A zase jeden HTML editor. Jmenuje se prostě Web Designer a tváří se celkem propracovaně. Ačkoliv jde teprve o první veřejnou verzi, disponuje již několika zajímavými funkcemi. Mezi ně patří například správa projektů, interní preview (dost mizerné, doporučuji nahlížet externím prohlížečem), kontextové zobrazování syntaxe aktivního tagu nebo jednoduchá ale užitečná statistika, zobrazující velikost projektu, dobu načítání stránky atd. Oproti tomu nedisponuje možností editace vložených tagů a rovněž při vkládání není možné zvolit parametry v dialogu. Všechno je to zkrátka na uživateli. Pokud se to ale tohle do budoucna zlepší (a projekt nevyšumí), bude WD asi silně použitelný. Uživatelské rozhraní napsané v Gtk+ mi připadá po letmém osahání jako jedno z těch lepších.
OpenGL se navzdory polemikám o nevhodnosti tohoto rozhraní pro psaní her právě k tomuto účelu pod Linuxem používá stále častěji. Dalším herním počinem je TuxRacer, jednoduchý simulátor klouzajícího se tučňáka :). Cílem je sjet po zadku (tučňáka :) co nejrychleji vytyčenou trasu, nenabourat, vyhnout se kamenům, atd. Nic objevného, ale je to docela roztomilé. Mimochodem, samozřejmě potřebujete akcelerovanou grafickou kartu, jinak si moc neužijete.
Neděle 27. 2.
Txtbdf2ps je skript, který konvertuje čistě textový dokument do PostScriptu s použitím bitmapového fontu ve formátu bdf. Autorova motivace, tedy tisk národních znaků, je celkem pochopitelná. Vytvořit slušný bitmapový font je totiž nepoměrně jednodušší, než pronikat do vektorů, hintingu a dalších divočin, které potřebujete znát, když chcete vyrobit vektorový font. Na druhou stranu má pochopitelně bitmapový font jistá omezení, která jej pasují spíše na kandidáta pro obrazovku. Txtbdf2ps bude tedy nejspíše vhodnou volbou pro tisk zdrojových kódu programů, technické textové dokumentace, zkrátka všude tam, kde nejde o krásu, ale o obsah.
Na klávesové zkratky používané ve vi si člověk rychle zvykne a určitě se mnoha lidem stává, že je hledají i jinde. Na tom je právě založen jednoduchý správce souborů Vide, který se snaží dosáhnout co největší kompatibility s vi ve smyslu mapování klávesnice. Otázka je, jestli Vide nabízí dostatek funkcí, aby bylo možné zaběhané programy tohoto typu opustit.
iManager je jednoduchý, ale docela pěkný správce a prohlížeč obrázků pro KDE. Kromě obvyklého procházení adresářové struktury a zobrazování náhledů obrázku v daném adresáři umístěných umí také soubory organizovat do kategorií zvaných chapters, umožňuje zvolit si, co se stane po kliknutí na obrázek a v neposlední řadě má také alespoň trochu osobitý a originální vzhled (což způsobuje hlavně bitmapou tvořené menu).
Sobota 26. 2.
Zajímavý je prográmek jménem xremote. Umožňuje totiž přeposílat všechny uživatelem generované události (klávesnice + myš) vzdálenému Xserveru a tak jej ovládat. Vzhledem k tomu, že například oproti VNC nevidíte na své obrazovce, co se děje na vzdáleném počítači, je xremote vhodný jenom pro některé účely. Své využití najde například pokud máte na stole dva počítače se dvěma monitory – pak není problém ovládat chvíli ten a chvíli onen počítač. A nebo s ním můžete třeba napálit kolegu či šéfa a ovládnout mu myš :). Samozřejmostí je ale nutnost mít k Xserveru povolen přístup, například pomocí utility xhost.
Procházky virtuálními světy se nezadržitelně blíží. Už dnes si můžete virtuální realitu vyzkoušet na vlastní kůži. Potřebujete k tomu jenom prohlížeč s VRML pluginem. To je známá věc, ale projekt DeepMatrix vše značně vylepšuje. Jde o aplikaci, která ve zvoleném VRML světě umožňuje interakci s dalšími uživateli, neboť konání a pohyb všech účastníků je přes klientskou aplikaci (Java applet) doručen na server, který jej zase distribuuje mezi všechny členy 3D seance. Co říkáte, dáte přednost avatarovi před skutečnou osobou?
Pokud používáte Xmms a máte ho třeba zastrčené na nějaké nepoužívané virtuální obrazovce, jistě vám také vadí, že když chcete třeba přehrávání pozastavit kvůli telefonátu nebo přeskočit méně oblíbenou skladbu, musíte přepnout obrazovku, nastavit co potřebujete a zase se vrátit k práci. V tom případě je pro vás Xt to pravé. Jde o „dálkový ovladač“ pro Xmms. Všechna důležitá tlačítka jsou vměstnána do malé ikony, kterou si můžete nechat na aktuální pracovní ploše, aniž by příliš zacláněla a přehrávač přes ní celkem pohodlně ovládat.
Pátek 25. 2.
Znáte to, po dlouhém úsilí si konečně odladíte třeba v Gnome barevné provedení vašeho desktopu, ale ouha, ono to platí jenom pro Gtk aplikace. Netscape (Motif) nebo xcalc (Athena) vypadají úplně jinak. Pokud vás to štve tak, že to nemůžete vydržet :), mám pro vás řešení. Jmenuje se grdb a nedělá nic jiného, než že vygeneruje resource pro Motif, XToolKit a Tk, takže pak programy napsané s těmito toolkity vypadají, alespoň co se barev (a snad i fontů) týká, stejně jako Gtk aplikace. Mimochodem, v KDE by měl být program krdb, který dělá to samé, ovšem s tématy pro KDE (překvapivě).
Gseq je docela pěkný sequencer pro Gnome, který díky chytře navržené modulární struktuře může fungovat také jako tracker, wave editor či score editor. Jak vidno, kromě MIDI souborů v něm bude možné také vytvářet moduly nebo editovat digitální samply. Plánovány jsou také některé další sympatické funkce, jako třeba možnost přehrávat MIDI soubory emulovaně se patchi pro GUSe, podobně, jako to dělá TiMidity. Má to všechno ale jednu chybku. V popisech některých funkcí jako by autorům vypadla formulace „bude umět“. Implementované jsou zatím jenom některé vlastnosti.
Čtvrtek 24. 2.
Usnadnění práce s komprimovanými archivy v několik různých formátech (tar.gz, tar.bz2, zip, …) je cílem programu KArchieveur. No a tím o něm bylo řečeno skoro vše podstatné :). Doplním jenom, že tato utilita je určena pro KDE a na první pohled působí hodně příjemným dojmem. Na delší seznamování mi bohužel nezbývá čas (nejsa motivován případným používáním tohoto programu, mně příkazová řádka celkem vyhovuje – archív mám rozbalený, než kterýkoliv Xový program vůbec naběhne :)
Nová verze Adobe Acrobat Readeru 4.05 pro Linux napravuje některé chyby při tisku a prohlížení dokumentů s vyhlazením. Asi nejdůležitější je ale fakt, že tato verze obsahuje plugin pro Netscape Navigator, který je kompilován proti glibc a nikoliv libc5, jak tomu bylo doposud. To umožní použití pluginu pro prohlížení PDF dokumentů v nových distribucích.
Balíček morse2led obsahuje dvě aplikace. První umí blikat s klávesnicovými diodami podle toho, co jí „předhodíte“ a ta druhá převádí obyčejný text do morseovy abecedy. Co vznikne spojením těchto dvou aplikací je vám už asi jasné. Ano, je to tak. Vaše klávesnice bude vyblikávat text v podobě morseových značek. Zůstává jediná otázka. K čemu to někomu bude? No, třeba se někdo takový najde :). Mimochodem, to blikátko lze použít i jinak, efektivněji, například k vizuální signalizaci událostí, jako je například nová příchozí pošta.
Středa 23. 2.
Opět se potvrzuje moje teorie, že lidé se na MP3 přehrávač raději dívají než poslouchají, co se z počítače díky němu line. Důkazem je plugin GDancer, který na vašem monitoru roztančí téměř kohokoliv (nebo cokoliv) v rytmu právě přehrávané skladby. Momentálně existují témata, která dosadí na místo tanečníka například kuře, Billa Clintona, Freda ze seriálu Flinstones, Ježíše Krista nebo Johnnyho Brava ze stejnojmenného kresleného seriálu televize Cartoon Network. A nebo třeba (stylově) tučňáka ve slunečních brýlích.
Šikovnou pomůckou pro programátory je program rpmlint. Slovíčko -lint v názvu asi mnohým naznačilo, že jde o utilitku, která se pokouší odhalovat chybičky v RPM balíčcích. To může být dost užitečné pro mnohé autory softwaru, kteří chtějí RPM balík vytvořit, ale sami nepoužívají RPM-based distribuci, takže jej už nemohou vyzkoušet. Takto mají jistou naději, že potenciální problémy odhalí i bez vlastní instalace. Na druhou stranu jsou to všechno řešení poněkud přes ruku a možná by stálo zato zamyslet se celkově nad koncepcí správy a tvorby balíčků. Momentální situace komplikuje život jak uživatelům, tak programátorům.
A to je pro dnešek vše. Mimochodem, na příští Sklizeň si budete muset počkat 14 dní, protože budu příští týden mimo (republiku).
ČLÁNKY DO MAILU