Obsah
- IBM J2SDK 1.4.0 (java)
- Martin's Picture Viewer (grafika)
- GPSBabel (utility)
- Fast MD5 (programování)
- MetaL (programování)
- Pipemeter (utility)
- Matrox Millenium II Xv (hardware)
- Linux 2.2.23 (systém)
- Conexant drivers (hardware)
- GNU Solfege (hudba)
Na světě je J2SDK 1.4.0 od IBM. Předchozí verze JVM z dílny Velké Modré se obvykle projevovaly oproti JVM od Sunu lepším výkonem aplikací, takže uvidíme, jestli se tento trend podařilo udržet i v této zbrusu nové verzi.
Nejnovějším přírůstkem do poměrně dlouhé řady všemožných prohlížečů obrázků je Martin's Picture Viewer neboli mapivi. Narozdíl od většiny konkurenčních produktů je ale mapivi zjevně orientován na vyznavače digitální fotografie. Svědčí o tom podpora pouze formátu JPEG, ale zejména pak funkce pro práci s EXIF informacemi, které můžete prohlížet, upravovat či odstraňovat, nebo možnost provádět bezztrátovou rotaci obrázků. Praktická je také možnost přejmenování souborů podle data uloženého v EXIFu a potěší jistě i editor vkládaných komentářů. Program je napsán v Perlu a Tk.
Nejen lidé trpí neschopností domluvit se – „jazykové“ bariéry bohužel sužují také počítače a celou řadu dalších zařízení. Narozdíl od lidské mluvy ale bývá o poznání snadnější vytvořit konverzní filtr. Například problémy s nekompatibilními daty z GPS zařízeních řeší program GPSBabel. Poradí si s bezmála třiceti datovými formáty používanými v „GPSkách“, na PC a v Palmech a dokáže je vzájemně převádět. Díky tomu není problém například porovnávat data získaná z různých zařízení, ale také je přenášet na platformy, s nimiž se původně nemuselo počítat (třeba již zmíněné kapesní počítače s PalmOSem) a podobně. GPSBabel lze provozovat v un*xech i Windows.
Kontrolní součty mají celou řadu využití – od zabezpečení integrity dat přes elektronické podepisování či autentizační procesy až po generování jedinečných identifikátorů. Potřeba kvalitního algoritmu kontrolního součtu tedy není nic výjimečného a také skoro pro každý programovací jazyk nějaký najdete. Programujete-li v Javě, může to být například vysoce rychlostně optimalizovaná implementace MD5 nazvaná příznačně Fast MD5. Tento balíček obsahuje čistě javovou i nativní (ještě o něco rychlejší) variantu MD5 funkcí a rovněž implementuje vstupní a výstupní stream, který počítá kontrolní součet čtených, respektive zapisovaných dat. Za zmínku stojí, že dokonce i čistě javová varianta byla při testech o něco rychlejší, než klasický linuxový md5sum z Red Hat Linuxu 7.2, takže rychlostně je na tom Fast MD5 opravdu docela dobře.
Při programování je docela dobré udržovat jistou dávku abstrakce, která později například umožní snadno vyměnit databázi či uživatelské rozhraní, přidat komunikační kanál nebo výstupní formát a podobně. Skutečným vrcholem je ale abstrakce, díky níž je možné v průběhu vývoje přejít na úplně jiný jazyk. Nevěříte? Pak navštivte stránku projektuMetaL – programovacího metajazyku (nebo spíš metaprogramovacího jazyku?) založeného na XML. Pokud celou aplikaci napíšete v něm, můžete se v libovolný okamžik zcela svobodně rozhodnout, jestli finální produkt bude naprogramován (nebo spíš vygenerován) v PHP, Perlu či Javě (a pak můžete stejně neomezeně toto rozhodnutí měnit). MetaL je přinejmenším velmi pozoruhodným jazykem, na který se stojí zato podívat :)
Jednoduchá, ale o to užitečnější, je utilitka nazvaná trefně Pipemeter. Její funkce je jednoduchá – umí měřit data, která skrz ní protékají. Stačí ji jednoduše zařadit mezi dva programy předávající si data přes rouru a okamžitě si uděláte představu o tom, jakou rychlostí skrz ní data proudí a kolik jich je. Pipemeter lze také použít na začátku roury a nechat jej do ní poslat soubor – v tomto případě získáte navíc informaci o tom, kolik procent souboru už bylo předáno dál. Pokud provádíte pomocí rour jakoukoliv operaci, která trvá delší dobu, a kterou je žádoucí monitorovat, najdete v Pipemeteru jistě užitečného pomocníka.
Majitele Matroxu Millenium II jistě potěší ovladač, který přidává do XFree86 4.2 podporu rozšíření Xv pro tuto kartu. Ovladač plně podporuje hardwarovou změnu velikosti obrazu i převod YUV na RGB, který je užitečný například pro přehrávání DVD. Autor úprav tvrdí, že jeho PIII 733 MHz zvládlo s vylepšeným ovladačem bez potíží přehrávat DVD film na fullscreen v rozlišení 1024×768 při 24 snímcích za vteřinu.
I když už snad všechny „velké“ distribuce přešly na jádro 2.4.x a vývojová řada 2.5.x obsahuje již více než padesát verzí, pořád ještě existuje řada administrátorů, kteří upřednostňují jádro 2.2.x. A právě pro ně je tu zprávička, že vyšla verze 2.2.23.
Dalšími modemy, které by mělo být možné rozběhat pod Linuxem, jsou modely s čipy od společnosti Conexant (dříve Rockwell). Ovladače, které vyvinula firma samotná ve spolupráci s Marcem Boucherem, podporují modemy s čipy HSF (softmodem) a HCF (controllerless). Vyžadují jádro 2.4.x a procesor Pentium s MMX, ale nejsou nijak limitované na konkrétní distribuci, byť předpřipravené balíčky pro ty nejrozšířenější jsou k dispozici.
Kuriozitka týdne
Jedna moje kamarádka říkává, že absolutní hudební sluch nemá skoro nikdo, a ten relativní že zase máme skoro všichni, takže jsme na tom alespoň v začátcích prakticky stejně. Jestli je to pravda, to netuším, ale případní dobrovolníci si to mohou ověřit například díky programu GNU Solfege. Ten totiž slouží k trénování hudebního sluchu pomocí celé řady cvičení, která budou jistě dobře známá třeba posluchačům konzervatoře. Nechybí mezi nimi rozpoznávání a přezpívávání intervalů a akordů podle zadání programu, trénování stupnic, diktáty nebo zapamatovávání si rytmických vzorků. Pokud se tedy rozhodnete zlepšit svůj sluch a zároveň máte pocit, že nikdo jiný než počítač vaší snahu alespoň zpočátku neunese, je pro vás Solfege tím pravým řešením :)
A to je pro dnešek vše…
ČLÁNKY DO MAILU