Pondělí 11. 9.
Sedíte-li za firewallem, který vám nedovoluje nic jiného, než přístup na web, a přesto byste si občas rádi popovídali s kamarády na IRC, jednu možnost máte. Jmenuje se CGI IRC a je to vlastně webový klient IRC napsaný v Perlu. Podporuje zatím jenom několik základních povelů, ale když není jiná možnost… Nyní už nic nebrání tomu, abyste mohli IRC využívat tímto způsobem. Tedy až na jednu drobnost: musíte ještě najít někoho „tam venku“, kdo pro vás bude tohle CGIčko provozovat :)
Program Woody je outliner neboli … ehm … no, jak by se to jenom … Hm, jednoduchý český překlad asi nenajdeme, tak to musím trošku rozvinout. Jde o jakýsi poznámkovník, který ovšem nepracuje s „plochými“ daty, ale se stromovou strukturou. To je dle mého názoru mnohem přehlednější, protože tak lze členit poznámky, myšlenky a postřehy do logických celků, a to dokonce ve více úrovních (např. projekt->podprojekt->úkol). Woody je určen pro konzoli, může fungovat i jako ToDo list a v neposlední řadě také podporuje Braille tty, což by mělo umožnit jeho použití nevidomým.
Knihovna libxml++ na sebe prozrazuje prakticky vše už svým názvem. Jde o C++ rozhraní k poměrně populárnímu XML parseru libxml (aka gnome-xml). Tato knihovna implementuje však zatím pouze podmnožinu funkcí tohoto parseru.
Pokud provozujete živou webovou kameru, pak by vás mohl zaujmout modul mod_video pro Apache. Ten totiž přímo čte data z grabberu na bázi čipu BTTV a generuje z nich JPEG nebo PNG obrázky. Odpadá tak nešikovné získávání obrázků pomocí skriptů nebo podobné „fígle“, jak dostat výstup na web. Takto prostě jenom nadefinujete handler a máte po starostech – v kterémkoliv okamžiku bude na vybrané adrese čerstvý obrázek.
MathML je implementace XML popisující matematické vzorce. GtkMathView je GTK+ widget, který dokáže MathML zobrazit, a to, pokud mohu posoudit podle screenshotů, ve velmi slušné kvalitě. Vzhledem k přenositelnosti MathML se tak otevírá pro mnoho programů, zejména z kancelářské a vědecké oblasti, cesta ke kompatibilnímu a pružnému používání i relativně komplikovaných matematických zápisů.
Skipstone je další prohlížeč na bázi renderovacího enginu Gecko z Mozilly. Narozdíl od podobného projektu jménem Galeon ale nepotřebuje GNOME, vystačí si s GTK, což považuji subjektivně za výhodu (když si vzpomenu, jak jsem kvůli instalaci 700 KiB velkého Galeonu stahoval přes 30 MiB knihoven Helixu…). Aktuální verze je už slušně použitelná. Projekty, jako je Skipstone nebo Galeon zvolna naplňují vizi malého prohlížeče, i když hardwarové nároky bude ještě nutné snížit (na optimalizaci Mozilly se už začalo pracovat, takže to snad bude brzy). Jinak ale RPM Skipstonu má pouhých 100 KiB a Gecko je už možné stáhnout bez Mozilly, což obnáší něco okolo 3 MiB. To už je docela slušné. Abych ale jenom nebásnil, Skipstone má i jednu podstatnou nevýhodu. Pokud se špatně detekuje kódování češtiny, narozdíl od Mozilly jej není možné ručně zvolit. Tímto nedostatkem ostatně trpí i Galeon.
Neděle 10. 9.
RPGD je démon (jak příznačné :), který umožňuje hráčům po síti putovat fantasy krajinou plnou nepřátel, záporňáků, monster a magie a konat velké skutky. Jinými slovy, jde o textovou RPG hru, k níž potřebujete jenom připojení na Internet (i když samozřejmě hrát lze i v lokální síti) a telnetového klienta. Ano ano, tady je zřejmě budoucnost Pánů jeskyně, žádná tužka a papír, žádné hrací kostky, ať už šestistěnné nebo desetistěnné, ale řídící počítač. RPGD je volně k použití pouze pro nekomerční účely.
Sběrnice USB má jednu velmi pěknou vlastnost – připojené zařízení se nějakým způsobem samo ohlásí. A právě této funkce využívá program USB PERMISSION DAEMON. Číhá totiž v pozadí a když připojíte zařízení, podívá se do své databáze a pokud jej tam najde, nastaví pro něj zvolená přístupová práva. Tak lze velmi snadno umožnit jednomu uživateli, aby se pod svým jménem dostal třeba pouze na mechaniku ZIP, druhému aby mohl ke všemu s výjimkou modemu a třetímu třeba povolit úplně vše. Prosté, leč geniální, řekl by klasik :)
Také trpíte absolutní ztrátou orientace ve vašich CD, DVD, ZIPkách a bůhvíčem dalším? Pak by vám mohl pomoci program GWhere, což je vlastně nástroj pro tvorbu katalogů vyjímatelných médií s možností prohledávání, pochopitelně, aniž by bylo nutné potřebná média vkládat do mechaniky.
Pokud používáte linuxový framebuffer i pro konzoli, pak vám možná poněkud vadí komplikovaný způsob definice obnovovacích frekvencí. Skript xt2fbt vám tuto otravnou, ale potřebnou (nechcete-li oslepnout :) práci usnadní. Tedy pouze za předpokladu, že máte již dobře nakonfigurovaný xserver, protože jde o utilitku, která překonvertuje data z vybrané modeline do formátu pro lilo, které pak frekvence předá jádru.
Souborový systém streamfs je určen zejména pro práci s velkými audio nebo video soubory. Jeho hlavní výhodou je, že nedochází k žádné fragmentaci. Jak jistě všichni vědí, sekvenční čtení je výrazně rychlejší, než když musí chudinky hlavičky létat po plotnách disku sem a tam jak potrhlé. Streamfs jistě najde uplatnění v systémech pro realtimovou produkci, při převodu digitálního audio/video signálu na analogové nosiče a při dalších podobných úkolech.
Sobota 9. 9.
Další systém pro správu a údržbu systému často kladených otázek, neboli FAQ, se jmenuje FAQ-U (ehm, pokud mě má chabá znalost angličtiny neklame, má název tohoto programu opravdu pěknou výslovnost :). Kromě vlastní zprávy otázek a odpovědí nabízí některé zajímavé funkce, jako je například možnost uživatelských komentářů, systém práv umožňující upravovat adminovi například jenom vybranou větev, dále je zde vyhledávání a sympatické je i to, že kompletní FAQ lze vyexportovat v textové podobě, což se hodí, pokud je třeba chcete poslat emailem nebo do newsové konference.
Utilita setrage jistě potěší všechny majitele grafických karet ATI Rage. Generuje totiž konfigurační soubor pro XFree86 verze 4.x, který umožňuje naplno využít 3D akceleračních vlastností těchto karet.
Jako obdoba poměrně populárních databází CDDB, které umožňují přehrávačům identifikovat vložené CD a zobrazit například jeho jméno, jméno interpreta či názvy skladeb, může fungovat systém otisků pro digitální nahrávky ve formátech, jako je třeba MP3, Vorbis a jim podobné. Knihovna Songprint je Open Source implementace takového systému. Základní podmínkou otisku je, že je stále stejný, nezávisle na kompresi, bitrate, vzorkování atd. To znamená, že takový program musí de facto rozpoznávat hudbu podobně, jako to dělá člověk. Songprint toto prý splňuje. Ke knihovně je přiložen i program, který identifikuje MP3, WAVy a Vorbis soubory a najde o nich případně záznamy v databázi, kterou provozují autoři projektu.
KGuitar je zárodek komplexního nástroje pro všechny kytaristy. Vznikl s cílem usnadnit často opakující se úkony, jako je například transponování skladeb, čtení a zápis tablatur, konverze mezi notovým a tablaturovým zápisem, hledání správných prstokladů všech akordů nebo třeba tisk tablatur. Některé z těchto funkcí už KGuitar obsahuje, jiné teprve přijdou. Nicméně mám pocit, že všem kytaristům se vyplatí tento program sledovat. A pozor, na své si přijdou i majitelé sedmistrunných kytar. Opravdu :)
Pátek 8. 9.
MP3 přehrávač ishamp by pravděpodobně nijak výrazně nevyčníval nad dalšími podobnými programy, nebýt toho, že zároveň integruje funkci radio tuneru. Pokud tedy máte rádio kartu podporovanou v Linuxu, můžete střídat přehrávání MP3 souborů s rádiem, což už připomíná „skutečné“ věže, přehrávače a podobná zařízení.
Možná, že stejně, jako si dnes kvůli snadné manipulaci převádíme hudbu z CD na MP3, budeme v budoucnu také konvertovat filmy a video sekvence do nějakého vhodného digitálního formátu. Pokud chcete něco podobného provozovat už dnes, pak by se vám mohl hodit program Weasel Video Browser, což je vlastně javová databáze MPEG-1 video souborů s možností procházení, indexace a stahování jednotlivých sekvencí.
A zase je tu jedna nová síť pro sdílení souborů ve stylu Napsteru nebo GNUtelly. Jmenuje se Blocks, kterýžto název hned pochopíte. Každý objekt v této síti je totiž rozdělen na díly (bloky) po 64 KiB, což znamená hlavně to, že pokud stahování selže, nepřijdete o to, co se již povedlo přenést. Mezi zajímavé funkce patří například to, že veškerá komunikace je šifrována 128-bitovým klíčem, potěší jistě i možnost omezit šířku pásma, takže vám stahování (oběma směry) „nesežere“ celou linku. Naopak méně potěšující je asi pro mnoho lidí fakt, že při hledání se prohledává vždy pouze lokální cache, takže pokud spustíte Blocks (což je zároveň klient i server), nenajdete vlastně nic – cache se buduje průběžně. Z toho vyplývá, že Blocks není určen pro vytáčená spojení. Uživatel se může připojit do veřejné sítě nebo vybudovat síť vlastní.
Analýza logů web serveru je zcela běžná záležitost – všichni chtějí vidět, jak je jejich server úspěšný, co se líbí nejvíce, kolik stránek si průměrný návštěvník prohlédne a podobně. Zdaleka již ne tak častá, ale neméně důležitá je analýza chybových logů. Je to jedna z nejjednodušších cest, jak například odhalit chybějící soubory, potenciálně chybný CGI skript a mnoho dalších problémů. Právě k tomuto účelu slouží skript ScanErrLog. Zpracovává pouze chybové logy Apache (nebo kompatibilní) a může generovat reporty v několika různých formátech (HTML, PDF, XML a text).
Čtvrtek 7. 9.
Pro vývojáře v Pythonu je určeno vývojové prostředí nazvané Wing IDE. Obsahuje mnoho užitečných funkcí, například grafický debugger s podporou ladění běžících procesů (CGI atd.), class a module browser, editor se zvýrazněním syntaxe, automatickým odsazováním, doplňováním slov, podporou maker či volitelnými klávesovými zkratkami (v distribuci jsou již přednastavená schémata emulující emacs a Windows) nebo správce projektů. Celkově vypadá toto IDE velmi dobře, i když jednu vadu na kráse má. Jde o produkt komerční, byť jeho cena není vysoká. Pokud se ale rozhodnete používat Wing IDE výhradně pro vývoj Open Source projektů (a potvrdíte to jeho autorům), neplatíte nic. Mimochodem, není bez zajímavosti, že program samotný je napsaný prakticky celý také v Pythonu.
Smpop je tuším první program pro zátěžové testy POP3 serveru, o kterém se zde zmiňuji. Po několika různých stres-testech HTTP serverů si tak nyní můžete otestovat, kolik vydrží váš POP3 server (případně superserver, který ho spouští). Stačí k tomu programu sdělit kam a jakými uživatelskými jmény se má přihlašovat a on už se postará o zbytek.
Objevila se nová verze knihovny QT a jak bylo slíbeno, je nyní skutečně šířena podle pravidel licence GPL. Mezi další novinky patří například XML parser (SAX rozhraní), zlepšená podpora multithreadových aplikací nebo přidání editoru dialogů QT Designer přímo do distribuce.
Středa 6. 9.
TicTacToe, Gomoku, piškvorky, říkejte si tomu jak chcete, nic to nezmění na tom, že tuto hru zná snad každý, skoro všichni jsme ji i někdy hráli a existuje snad pro úplně všechny počítače, na nějž si jenom vzpomenete. Výjimkou nejsou ani un*xy. Novinkou mezi implementacemi piškvorek je Gomoku.app, verze určená pro GNUstep. Kromě možnosti hrát až v šesti různých obtížnostech na plánech různých rozměrů je zajímavý příslib autora, že engine počítačového protivníka simuluje chování obyčejného člověka, včetně omylů a chybiček, což by mělo zajišťovat, aby hra hráče neznechucovala strojovou dokonalostí soupeře.
Skript phpSysInfo je výborná pomůcka pro všechny správce serverů, kteří potřebují mít povědomí o tom, jak se jejich svěřenci daří, z míst, kde je dostupný jenom web. Skript totiž čte a zpracovává některé zajímavé údaje z /proc filesystému a generuje z nich pěknou statistiku. Uživatel tak má přehled o vytížení procesoru, volné paměti a swapu, datovém toku na síťových rozhraních, či stavu diskové kapacity. Dále je možné prohlížet údaje od lm_sensors (teplota procesoru, otáčky větráčků atd.). Vzhledem k přímé práci s /proc jej bohužel lze používat jenom na Linuxu.
Objevila se první betaverze Pythonu 2.0. Musím říct, že jsem čekal více změn, než kolik je jich uváděno na domovské stránce, ale to je způsobeno tím, že jde o změny vůči nové stabilní verzi 1.6, která se od doposud používané 1.5.2 liší poměrně značně. Čeho se tedy v Pythonu 2.0 dočkáte? Například jsou to nové přiřazovací operátory, jak je známe z C a dalších jazyků (+=, -=, *= atd). Dále je to flexibilnější (a opět o něco odlišnější :( ) způsob zápisu cyklu „for“, podpora importu modulů pod jiným jménem nebo vylepšený povel print s podporou přímého zápisu do souborů nebo streamů. Co se „vnitřností“ Pythonu týká, přibyl nový garbage collector.
A to je pro dnešek vše…
ČLÁNKY DO MAILU