Co jsem četl, tak na x86 Windows háže úlohy od nejvýkonějších po nejméně výkonná jádra. macOS na Apple Silicon base M1/M2 zas drží na malých jádrech a v případě potřeby okamžitě přesune na velká jádra (přesun je okamžitý, protože komunikace mezi jádry je velmi rychlá a cache mají sdílenou). U M1/M2 Pro/Max/Ultra už často beží i ta velká jádra, protože vy stylu ARM SoC neumí zapínat jádra jednotlivě, malá 2 jádra na office work nestačí a víc malých mít nemohl, protože měl omezený počet jader, co dokáže rychle propojit a chtěl nabídnout u vyšších modelů i větší výkon CPU. Tady šel Intel opačnou cestou, malá jádra jsou připojena pomalu (čtveřice sdílí jedno připojení na sběrnici) a cílem je jen marketingový počet jader a výkon např v Cinebench benchmarku, kde je komunikace mezi jádry minimální.