Pondělí 18. 12.
Majitelé televizních karet podporovaných ovladači Video4Linux mají dnes již na výběr několik aplikací jak pro sledování televize, tak pro prohlížení teletextu. Program GnomeTV integruje obě tyto funkce do jednoho programu a rovněž podporuje ovládání pomocí dálkového ovládání díky projektu LIRC. Z názvu programu je více než jasné, že je určen pro GNOME.
Jak jsme již informovali včera v krátkých zprávách, vyšla první betaverze KDE 2.1. Není ale jistě na škodu si říct více o změnách a novinkách této verze. Asi největší počet oprav a vylepšení se týká Konqueroru. Ten si prý nyní lépe poradí s chybami v HTML, zlepšila se podpora Javy, přibyla podpora automatické konfigurace proxy serverů a změnil se systém bookmarků – nyní se pro jejich ukládání používá standardizovaný jazyk XBEL. V KDE 2.1 se dále dočkáme lepšího správce témat, ikonky nyní podporují tzv. alpha blending (což lépe vypadá a žere to více zdrojů :), taskbar je možné odpojit od panelu (jako to bylo v KDE 1.x) a zlepšila se rovněž podpora appletů (nyní je možné do panelu ukotvit i applety pro Window Maker). O něco jednodušší práci budou mít i programátoři, na které čekají nové komponenty, jako je třeba editovatelný listbox nebo třída pro implementaci undo a redo funkcí.
I editor VIM se dočkal další alfa (beta, gama, delta, …, ?) verze. Jde samozřejmě o zatím vývojovou řadu 6.0, v níž bylo dosaženo subverze 6.0q. Zdalipak se dočkáme releasu, až dojdou písmenka abecedy? :) „Kvéčko“ opravuje zejména spoustu chybiček, ale najde se i pár drobných vylepšení – ta velká, jako je třeba folding (srolování bloků kódu, třeba funkcí, do jednoho řádku) nebo podpora vertikálně dělených oken jsou v řadě 6.0 od počátku.
Neděle 17. 12.
Že linuxové jádro spouští po zavedení jako první proces init, který se pak postará například o „nahození“ konzolí či vykonání startovacích skriptů, je myslím dostatečně známo. Možná vás ale nikdy nenapadlo, že i init si můžete vybrat. Jednou z možností je program jinit, který má oproti klasickému SysVinitu jisté výhody (ale i nějaké nevýhody). Asi nejzajímavější na jinitu je fakt, že podporuje závislosti mezi spouštěnými službami. Výsledkem je, že například při shození síťového rozhraní automaticky ukončí všechny na síti závislé démony. Další výhodou by měla být dobrá odolnost proti kritickým situacím, jako je například obdržení signálu SIGSEGV. Mluvil jsem i o nevýhodách – ta nejpodstatnější spočívá asi v tom, že jinit nepracuje s klasickým inittabem, takže je třeba při přechodu ručně vytvořit novou konfiguraci. Rovněž fakt, že jinit není tak důkladně otestovaný, jako jiné, starší alternativy, poněkud odrazují od jeho použití.
Pokud máte zmatek v pojmenovávání vašich MP3 souborů, můžete zkusit utilitku mp3rename. Ta by měla „normalizovat“ jména souborů, případně volitelně provádět i další úkony, jako je úprava ID3 tagů či kategorizace souborů do adresářů podle interpreta skladby.
A ještě jedna utilitka pro organizaci MP3 souborů. Program mp3tohtml vygeneruje prolinkovaný HTML index vašich skladeb, organizovaný podle interpretů a alb. Potíž je v tom, že mp3tohtml se postará skutečně jenom o vytvoření indexu, která vychází z umístění souborů v adresářové struktuře, kterou si už ovšem musíte vytvořit a udržovat sami. Možná, že by jej šlo použít v kombinaci s mp3rename :)
Sobota 16. 12.
Zejména vývojáře by mohla zajímat knihovna DNA Decoder. Kupodivu nejde o žádný nástroj pro práci s DNA, ale o knihovnu, která dokáže načítat soubory produkované vynikajícím modelovacím a animačním programem Blender. Knihovna vznikla zejména s cílem umožnit převod blenderovských souborů do jiných formátů.
Pod romantickým názvem Nectar se ukrývá zajímavý projekt, byť jeho charakter je poněkud experimentální. Jde o web server, který umožňuje vytváření dynamických stránek pomocí vkládání fragmentů kódu přímo do HTML stránek. To není samozřejmě nic převratného, zajímavé je to proto, že zvoleným jazykem není nic menšího, než C++.
Pod názvem Saint Jude se ukrývá modul pro linuxové jádro, který se snaží na základě podezřelých přenosů přístupových práv odhalovat a blokovat pokusy o narušení integrity systému. Tento model by měl prý fungovat jak na známé, tak na doposud neobjevené exploity. Míra úspěšnosti mi není známa.
Mít stále stejnou obyčejnou signaturu je nuda, řekli si autoři programu makesig.pl. Výsledkem je zmíněný skript, který umožňuje snadné vytváření efektních souborů s podpisem. Není problém všemožnými způsoby zvolený text zarovnávat, spojovat s jiným textem (jakoby do více vrstev), přidávat do podpisu data získaná z externích programů a tak dále. Nejlepší je spustit si skript tools.sh, který získáte spolu s programem a který pěkně demonstruje, co vlastně s makesig.pl můžete dokázat.
Pátek 15. 12.
IRC je další z řady internetových služeb, u nichž se na bezpečnost přenosu zase až tak moc nemyslelo. Proto vznikl projekt SILC neboli Secure Internet Live Conferencing, který si klade za cíl vytvoření zcela nového systému pro živou komunikaci s většinou vymožeností IRC, ovšem se zaměřením na bezpečnost. Autoři sami říkají, že nezabezpečený protokol nelze zabezpečit pouhým šifrováním přenášených dat a proto to vzali, jak se říká, od podlahy a vytvořili SILC. Ten kromě šifrování dat implementuje například také mechanismus pro bezpečnou autentizaci pomocí hesel nebo RSA klíčů, každé spojení používá vlastní dočasné klíče a rovněž každý kanál má svůj klíč. To zajišťuje, že nikdo kromě účastníků kanálu nemá k jeho obsahu přístup. SILC rovněž podporuje bezpečné privátní zprávy, čitelné skutečně pouze pro jejich odesílatele a příjemce. Podobnost s IRC tedy zůstává v podstatě pouze v použití shodných povelů, jinak není žádné propojení těchto dvou protokolů možné.
Chcete-li vytvořit svou vlastní WAPovou stránku a nejste si příliš jistí v kramflecích, co se WML týká, můžete zkusit konverzní utilitku Html2Wml. Její název říká prakticky vše: tento skript konvertuje HTML dokumenty do formátu WML, který se používá při tvorbě WAPových stránek. Skript si prý poradí velmi dobře zejména s jednoduššími HTML soubory a navíc je zde omezení velikosti WML dokumentu, se kterou si dnešní WAP telefony (či jiná zařízení) poradí, takže pro konverzi stávajícího webu to asi nebude to pravé ořechové, ale jakožto pomůcka pro prvotní vytvoření mustru z jednoduché HTML šablony posloužit může. Jestli se přesto rozhodnete konvertovat svůj web na WML, můžete to dělat i „naživo“, když použijete Html2Wml jako CGI skript.
Siege je další program pro provádění zátěžových testů web serveru. Dokáže testovat server různými způsoby, například simulací více uživatelů přistupujících paralelně na jediné URL, či masivní zátěží několika adres a podobně. Výsledkem je statistika obsahující množství úspěšných i neúspěšných pokusů, celkové množství přenášených dat či průměrnou dobu odezvy.
Čtvrtek 14. 12.
PHP Bind je další utilita pro práci s konfiguračními soubory DNS serveru Bind, tentokrát (jak jinak) s webovým rozhraním. Za hlavní výhodu tohoto programu považuji fakt, že přímo parsuje konfigurační soubory, takže není nutné data udržovat jinde (třeba v SQL databázi) a pouze z nich nastavení generovat. To je sice jednodušší pro programátora, ale otravnější pro uživatele (zejména proto, že se špatně přechází na jiný produkt).
Běžné připojení k Internetu bývá příliš pomalé, takže sledování obrázků z různých webcamů není zrovna pohodlné. Kdyby ale obrázky nahradil text… Říkáte si asi co to plácám, že? Ale nebojte, nezbláznil jsem se, pouze mě zaujal program hasciicam, který dokáže snímat obrázky z Video4Linux zařízení a převádět je na text pro webové stránky. Ti, kdo znají knihovnu AA-lib jistě nebudou překvapeni tím, že výsledný efekt je až nečekaně dobrý :)
Poměrně často se objevuje v linuxové konferenci dotaz, jak rozkrájet MPEG video na několik menších (samozřejmě přehrávatelných) dílů. Jednou z možností je program mpgcut, který si poradí s formáty MPEG 1 video a MPEG 1/2 audio. Umí rozřezat zdrojový soubor na více stejných dílů i na několik částí různých (uživatelem určených) délek, což je přesně to, co se od něj čeká. Program je určen pro příkazovou řádku, ale pracuje se i na Gtk rozhraní, které je momentálně v alfa stádiu. Mimochodem, pokud navštívíte domovskou stránku programu, doporučuji podívat se na první screenshot :)
Vyšla další, v pořadí devátá, alfa verze Apache 2.0.
Středa 13. 12.
Projekt autoprojekt (to zní ale blbě :) si klade za cíl vytvořit pomůcku pro programátory, která usnadní start nových projektů. V podstatě lze říct, že autoprojekt vygeneruje šablonu aplikace, od běžných souborů pro distribuci (README, INSTALL, COPYING, …), přes Makefile až po céčkový kód programu, který dokáže zpracovat příkazovou řádku a reagovat na přepínače –help a –version. Autoprojekt ctí tzv. GNU Coding Standard, soubor pravidel pro psaní GNU programů.
Že pokračovatelem StarOffice je po zveřejnění zdrojových kódů projekt OpenOffice, to není žádná novinka. Možná vám ale ušlo, že pro vyzkoušení nových verzí není nutné přistupovat ke kompilaci zdrojáků, což není nic pro slabé povahy. Mě osobně úplně stačil pokus o kompilaci Mozilly, který jsem absolvoval před pár měsíci – po několika cyklech kompilace-plný disk-uvolnění místa jsem už neměl co mazat a těch několik set doposud uvolněných megabajtů zkrátka nestačilo :) Naštěstí, podobně jako u Mozilly, existují občasné buildy, které lze stáhnout i v binární podobě. Stačí kliknout na výše uvedený odkaz.
A to je pro dnešek vše…
ČLÁNKY DO MAILU